Poprvé otcem v 50letech. Máte takovou zkušenost?

@monii007 jak který 😁 můj otec v 49 chytil druhou pubertu a pořídil si motorku, ale je fakt, že jsme si pak jako otec s dcerou víc rozuměli a jeli na stejné vlně a strávili spolu víc času, jak já s mamkou ...

@dennimarus83 myslím, že je to individuální. Může utéct do půl roku po porodu, protože nesnese narušení svého klidu nebo se v otcovství najde a bude to ten nejlepší trpělivý otec

Může-nemusí. Může to být super, za pár let z něj bude rázem dědek a budeš mít doma dítě a senila.

@amazonkajanik lepsi motorka nez zenska 😄👍 alespon vas to spojilo, to je fajn 😊

@monii007 což to je fakt. Jj, spojilo. Najednou zjistil, že jsme si téměř podobní. Stejný styl hudby, nejsem Ferda mravenec jako on, ale lecos svépomocí opravím, v 21letech jsem si taky pořídila motorku. Jen na ní už přes 5let nejezdím,z toho 2 roky díky synovi. Ale až odroste, tak zas začnu, jen chci jiný typ

Jak kterej. Když si představím otcem svého 50 letého cholerickeho, nacistického souseda, jehož 25 léta "přítelkyně" bude chtít děti, tak toho děcka dopředu lituju, fakt že jo. Navíc představa mít v 50 tak energicky děti jaký máme my... Je sebevražda....my jsem kolikrát rádi, že večer žijem a to jsme mladí. Navíc prostě ten věk bude teď už rok od roku znát ve vsem, jen si to přiznat.

@dennimarus83 vždycky je to buď a nebo.. Znamej čekal na vnouče od svého třicetiletého syna, místo toho si pořídil třicetiletou holku a udělali si dítě.. Je mu přes padesát, před tím žil dost bohemskej život, měl čas jen a jen pro sebe, nikdy se o nic nestaral a asi si myslel, že péči o dítě zastane hlavně maminka, ale maminka ho nenechá chvíli na pokoji a co si budeme má toho děda dost no 😎 a vztah jde evidentně do kopru, páč děvče už toho má též dost.. Ale jestli je to v tomhle případě někoho problém, tak její, musela vědět do čeho jde, věděla jaký je.. Nevím proč si tyhle holky pořád naivně myslí, že ty chlapy změní.. Samozřejmě netvrdím, že jsou výjimky.. Ale většinou jsou to movití pánové, co mohou dopřát rodince spíš nějaký komfort než svou energii. Nešla bych do toho nikdy

Znam jednoho, kdyz to zjistil, bylo mu 51. No ted je mu 53, s dotyčnou neni, dite vídat nechce, vůbec a střídá jednu mladou holku za druhou

@teryem jo to je pravda. Spíše se jedná o movité pány, ale to je pak problém té holky. Akorát to odskáče potencionální dítě, protože co si budem.... Jasně mladý otec nenzamena otec roku, ale pořád je u něho větší pravděpodobnost že bude dítěti "stačit" Ono se to nezdá, ale po té 50 ce už fakt se té fyzická zdatnost měni a psychická taky. Jasně je snaha dnes potírat znaky stáří za každou cenu, ale jen to něco před čím stejně nikdo neuteče.

@dennimarus83 My máme s manželem teď 8m syna, je to jeho první dítě ve 48 letech. Jsme spolu už dlouho a dítě jsme chtěli dřív, bohužel jsme si docela dlouho počkali. Otec je to skvělej, syna miluje, hraje si s ním, jezdí na na procházky, má mnohem větší trpělivost i fyzičku než já, a to mi je 30. Je to strašně individuální. Samozřejmě vím, že přijde čas, kdy bude ten věk znát, ale hodně záleží na konkrétním chlapovi. Jsou i chlapi, co jsou "dědci" sedící doma na gauči s pivem ve 35. Jo a ten můj fakt není žádnej "movitej pán", jak se tady píše 😀.

Jo tam jen v vsuvka... Ne nacistický ale narcisticky... To jen aby mě tu někdo za to nezabasl 😂 mobil přepisuje...

@orisek56 přesně.. Prostě je člověk mladej a pak je starší až je starej.. Neznamená to, že je méněcenej, neznamená to nic špatného, ale všechno má svůj čas.. Mně to vždycky přijde líto vůči tomu dítěti.. Je tricetiletej kterej skáče a dítětem na trampolíně, a pak je v pětapadesátiletý, který musí sedět ve stínu, protože už horko nedýchá a lítat za ročním prckem je náročné i pro mladší.. Samozřejmě nemusím neustále opakovat, že je to individuální, může být atlet v šedesáti a lenoch ve dvaceti. .. Ta žena prostě snad předem ví, co je to za člověka, jaké má návyky, v jaké je kondici.. Měla by být soudna ženská i chlap.. Až tu bude dítě, těžko se začnou teprve domlouvat jaké kdo bude vynakládat úsilí při výchově..

U malého dítěte by mi to přišlo vpohode, ale jak dlouho to trvá, než děti vyrostou? Aktivniho tátu budou potrebovat i v 10, v 15 letech a dal. Manzelovi rodiče jsou oba sportovci, kondicku mají asi lepší než ja🙂, takže v tom není problém, ale tchan už hůř snáší ty dětské projevy, hluk, běhání a tak. A to jsme tam jednou za čas na pár dní. Moc si neumím představit, že by měl doma 24/7 pubertaka, se kterým by měl denodenně něco řešit. A tahle (psychicka) změna prisla během pár let.

@katule1990 no právě dřív partner nemohl protože nenašel tu pravou a dítě chce

Manžel má tedy syna z prvního manželství, tehdy ho měl ve 30 a žil jen prací, což vedlo k rozvodu. Se mnou druhé dítě v jeho 52 letech a teď čekáme druhé (tedy jeho třetí) v jeho 55 letech. Lepšího tátu pro svoje děti bych si nemohla přát. Sám říká, jak si to teď užívá, má životní jistoty a udělal by pro syna všechno, žije pro rodinu.

To strašně záleží na konkrétním člověku. Můj táta a tchán jsou stejně staří, oba už přes padesát, a vidím jak se mají k mojí dceři. Táta s ní řadí na hřišti, jedeme na výlet,už se těší až ji bude učit na kole, blbnou spolu v bazénu, oblékne ji, dá na nočník, prostě úplná pohoda. Tchán sedí na zahradě ve stínu a heka, že je mu teplo a na dceru se tak akorát kouká, protože on už je přece starý a nemůže. Takže můj táta kdyby měl v padesati dítě, umím si to v pohodě představit, tchán to nedal ani v pětadvaceti 🤣🤣🤣🤣 pak je samozřejmě otázka co bude za pět deset let. Dejme tomu ,že ve dvaceti se bude dítě stěhovat do prvního podnájmu, pomůže mu táta s věcmi, vymalovat? Už předem je jasné, že plnohodnotným dědečkem pro vnoučata nebude.... každopádně pokud bych se vzila do role toho chlapa, že v 50 chci miminko, tak bych udělala maximum proto abych tu byla co nejdéle a v co nejlepší kondici. Aby dcera ve dvaceti místo party na koleji neprebalovala pos.anyho tatu....

@dennimarus83 S manželem jsme se seznámili v jeho 38 letech, kdy byl 2 roky sám po dlouhodobým vztahu, ze kterýho děti nebyly. Já jsem ještě byla hodně mladá a studovala VŠ, tak jsme se hned o miminko nepokoušeli, pak to několik let trvalo. Prostě člověk míní, život mění. Samozřejmě je větší pravděpodobnost, že nebude jako táta za pár let stíhat, že umře dřív, že bude chtít mít svůj klid oproti mladému tátovi atd., ale stejně tak to tak být nemusí a všechno z toho se může stát i "mladému" tátovi. Už jsem to tu k podobnému tématu jednou psala, manželovi pár let zpátky umřeli v rozmezí několika dní 2 kamarádi (jeden náhlé úmrtí, druhý pod lavinou). Oba kolem 40, tátové od rodin. Pak je tu kapitola otců, kteří se o svoje děti vůbec nestarají. Prostě člověk nikdy neví, co bude. Samozřejmě to chce jednat zodpovědně a trochu s rozmyslem, ale kdybychom se řídili v životě jen a jen rozumem, tak taky nemusíme mít rodinu žádnou 🙂.

@misa1106 to je krásné

Já být tím padesátiletým otcem, bála bych se dvou věcí:
1. Jak budu jako šedesátník dávat pubertu dětí a to srovnávání s vrstevníky, jejíž tatínci budou o generaci mladší.
2. Že už tu pak nebudu pro svoje vnoučata a pro svoje děti, až půjdou do středního věku (a budou se muset starat o miminka a starého nemocného tatínka současně).

@antoinet Bod 2 mi přijde legrační kvůli zkušenosti, jak aktivní prarodiče neměli na vnoučata čas. Chci říct, že mladý prarodič neznamená automaticky prarodič, který má zájem. Těžko říct, jestli je horší se starat o staré rodiče když je člověku 30 nebo 50, řekla bych, že spíš v těch 50.

@antoinet Určitě na tom něco je, ale např. manžel měl ještě nedávno dědu, který žil v 91 letech sám v domku a byl soběstačný, dokud si nezlomil nohu v krčku. Já jsem už dávno neměla dědu žádného. Jeden umřel ve 49 letech na infarkt a druhý v 71. Manžel měl (a má) sice mladého tátu, ale když mu byly 3, tak od nich odešel a skoro vůbec se nestaral. Dopředu se prostě nedá říct, co bude, možná jen odhadovat, co je pravděpodobné, což může být od reality hodně daleko.

@katule1990 no mně naopak přijde jako nutnost podívat se pravdě do očí, statistika je neúprosná. Pokud se v 50 stanu dědou (jako třeba moje rodiče), budu si s vnoučaty hrát, vezmu je na výlet a taky tím sem tam ulevím svým dětem. Když se stanu dědou v 80, tak mi je nikdo ani samostatně nesvěří, budou mi je spíš vodit, abych se potěšil. A ty děti, v té době mládí rodiče budou prostě pravděpodobně pečovat o mě a současně své malé děti.
Před tím by se neměly zavírat oči, ale spíš se na to připravit (vhodné bydlení, finance na pečovatelku apod.).

@antoinet Tohle je právě to, že máš štěstí, že tví rodiče tohle všechno pro svá vnoučata (a děti) dělají, tak to pak chceš předat dál. U nás tomuto tak příliš nebylo (není), takže tento bod nepovažuju za tolik podstatný. Děti nemáme proto, abychom pomáhali s vnoučaty. Když budeme moct pomoct, pomůžeme, když ne, i tak to není marný život 😉

@antoinet Jasně, statistika je neúprosná a musí se počítat s takovým scénářem, to nepopírám. Ale nemusí to tak být. Znám kupu rodin, který jsou buď rozhádaný, nebo je dělí velká vzdálenost a prostě se prarodiče s vnoučaty skoro nevidí. To, že bude mladej táta není zárukou, že bude super děda svým vnoučatům a bude se jim často věnovat. Taky bych se nerozhodovala, jestli si pořídit dítě s 50 letým chlapem nebo mít v 50 dítě podle toho, jestli se budu moct věnovat svým vnoučatům, když ještě ani nemám žádný svoje dítě. Starší rodič má samozřejmě tu nevýhodu věku, ale prostě nevíme, co bude. Tchýni je teď 71 a se synem jezdí na 2 hodinové procházky a i ho chvíli pohlídá, není to žádná nemocná paní, která potřebuje péči a nosíme jí dítě jen ukázat pro potěchu. I když je mi samozřejmě jasný, že si ho asi za 10 let nenechá doma na víkend narozdíl od mojí mamky, který je 48.

Pomoc prarodičů je prostě nadstandard, rozhodně nic, s čím by měl člověk při plození dětí počítat automaticky.

@katule1990
@korin já vás chápu a mrzí mě, že jinde nejsou tak blízké vztahy. U nás jsou samozřejmostí, děti k tomu vedu a počítám i s tím, že děti na stáří pomůžou mne i s tím, že já budu jednou hlídat vnoučata. Ale každý to tak mít nemusí.
Každopádně, když je tu otázka, jestli dítě v 50 ano nebo ne, tak já osobně bych se nedívala na to, jak vypiplám miminko, ale na pubertu v 60+ otce, živení vysokoškoláka v 70+ a i ty vnoučata v 80+. Já jsem teď věková kategorie 30+ a moje rodiče pro mě znamenají strašně moc a chci tu být pro svoje děti zdravá a při síle, až jim bude tolik.

Já si spíš myslím, že jde o to, jestli chce "mladá matka" jeho dítě...protoze on tady dneska je a zejtra nemusí. Což samozřejmě platí o všech věkových kategoriích, jen se to věkem zhoršuje. Takhle nad tím přemýšlet asi nejde. Já bych uvažovala o dítěti s o dost starším partnerem, kdybych ho milovala a chtěla s ním mít společnou "věc"... Něco s čím budu žít dalších X let a všechno mi ho bude vždycky připomínat, i kdyby se stalo cokoliv. Ne mít dítě jen s někým kdo mi řekne, hele já jsem ještě nezplodil a přál bych si, aby tady po mě něco zůstalo..

Ahoj já si myslím že strašně záleží na povaze a na tom jak se cítí psychicky. Můj přítel (51) sice už jedno dítě má, ale žije s matkou v NY tak se nestýkají tak často jak by chtěl. Po mě by chtěl ještě jedno mimčo a věřím že by byl skvělý táta, ale já si nejsem jistá že bych chtěla 3.dite . Snad to nebude vážný problém a až si bude zvykat že s námi budou žít mé děti vyléčí ho to. Pokud by na tom stále trval a nechtěl pochopit že takhle nám bude nejlíp ustoupim a to 3 mimčo si pořídím, ale s chůvou. Fakt se na to necítím nejen psychicky ale i ze zdravotní stránky. Mám děti ráda ale raději si je půjčím od sester pomuchlam a zase vrátím