• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Připadáte si taky někdy sami?

30. září 2009 
wiwi je to tak, ale pak je clovek i trochu opusteny, no ale jak pises radeji opusteny, nez zrazovany... :pensive:
13. zář 2009 ve 22:36  • Odpověz  • To se mi líbí
O opustenosti viem svoje :frowning2: no inak to asi nejde a urcite sa najde ina mamina :wink: :wink: :wink: napr. na MK :wink:
13. zář 2009 ve 22:39  • Odpověz  • To se mi líbí
tak tak :wink:
13. zář 2009 ve 22:40  • Odpověz  • To se mi líbí
lisounek. to je fakt na prd, když někdo zradí :unamused: Však ono na každého dojde a každý se časem vytrestá :wink:
13. zář 2009 ve 22:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Lisounek, pod k teplakovym, bude ti veselsie :grinning: :grinning: :grinning:
13. zář 2009 ve 23:01  • Odpověz  • To se mi líbí
jojo, přesně tak :grinning:
13. zář 2009 ve 23:13  • Odpověz  • To se mi líbí
s těmi kamarády mi mluvíte z duše...taky jsem měla takovou, dokonce jsem si myslela, že je to nejlepší kámoška, pracuje tady v Praze tak sme spolu trávily hoooodně času, poznaly jsme se už v jižních Čechách v práci a osud nás zavál obě sem, pořád vyprávěla jak by chtěla miminko atd...vše skončilo v době kdy sem otěhotněla, od tý doby se skoro nevidíme, když nedávno přišla na návštěvu sklonila se nad malou a řekla: "jééé ty jsi ale ošklivá po kom ty si"? Vím, že si dělala srandu, ale v tu chvíli sem nevěděla jestli jí mám vyhodit nebo co...spíš než že bysme si přestaly rozumět mi připadá, že mi závidí, mám manžela, dítě, vlastně vše co ona chce a ona zatím hledá toho pravého takže na jednu jí stranu jí tak trochu chápu, ale na druhou si říkám, že opravdové kamarádky se takhle nechovají...
14. zář 2009 v 08:31  • Odpověz  • To se mi líbí
sabuse1: Já jsem prožívala něco podobného, ale jen pár měsíců. Moje nejlepší kamarádka se sice snažila chovat stejně, když jsem otěhotněla a vím, že ona chtěla taky, ale byl tam cítit určitý odstup.... :frowning2: Pak ale otěhotněla taky, po pár měsících a najednou bylo všechno jako dřív... Ono chce asi všechno určitý čas... :wink: Myslím si ale, že kdyby neotěhotněla, přece jen by to kamarádství zůstalo tak, jak bylo. Známe se od školky a jedna o druhé víme všechno.
14. zář 2009 ve 12:05  • Odpověz  • To se mi líbí
aj ja sa pripajam do vasho klubu, od domova som vzdialena 200km, ale mam aspon tu vyhodu ze stale som na slovensku a nemam problemy s jazykom :sweat_smile:
14. zář 2009 ve 12:14  • Odpověz  • To se mi líbí
Taky si říkám, že ještě, že jsem v česku a nemusím řešit jazyk :pensive:
14. zář 2009 ve 12:21  • Odpověz  • To se mi líbí
evinkaa: no je to síla, hlavně od takový kamarádky to dooost zamrzí co? Tak hlavně, že aspoň v tom vašem případě to dopadlo dobře:slight_smile:
14. zář 2009 ve 12:41  • Odpověz  • To se mi líbí
sabuse1: To víš, že to zamrzí, ale i tak si troufám tvrdit, že by to kamarádství zůstalo. Přijela za mnou hned do porodnice a přece nezahodíme celý život kvůli tomu, že jedna má to, co druhá bude mít taky. :wink:
14. zář 2009 ve 13:14  • Odpověz  • To se mi líbí
evinkaa: to je pravda:slight_smile:
14. zář 2009 ve 14:06  • Odpověz  • To se mi líbí
ahojky vsem wiwi jak k teplakovym? jsem to nejak nepochopila :grinning:
14. zář 2009 ve 14:34  • Odpověz  • To se mi líbí
lisounek: do tématu Mastné vlasy, tepláky, ale šťastná:slight_smile:
14. zář 2009 ve 14:36  • Odpověz  • To se mi líbí
aha uz jsem si vsimla :grinning:
14. zář 2009 ve 14:43  • Odpověz  • To se mi líbí
Připadám si sama,kde jste kdo? :slight_smile: Všichni u teplákovek? Tak takových kamarádek a i příbuzných sestřenic mám bohužel víc, tak nějak se odvrátili.. Taky jsem dlouho čekala na miminko a oni to vědí, tak nějak sice vím,že mi to přejí,ale neozývají se,nevídáme se.. moc mě to mrzí..vím,že až budou mít,po čem touží,pěkný vztah,miminko,tak se zase ozvou..možná.. A tak jako některý z vás,sázím na písek :sweat_smile: Nebo na MK :wink:
14. zář 2009 ve 20:18  • Odpověz  • To se mi líbí
Lisounek, kukuk :wink: Nella, to chce fakt asi len ten cas :unamused:
14. zář 2009 ve 20:23  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojte,

hlasim sa do klubu.
neviem co robit, ako zmenit myslenie...
ako mnohe z vas, aj my s partnerom sme sa prestahovali na vidiek. mame vytuzene 4-mesacne babatko. myslela som si, ze budem neskutocne stastna, ale..
priatela lubim, je pracovity, mily, pomaha s babatkom, ale..
problem je vo mne, problem mam ja..
citim sa osamelo, mam pocit, ako by mi na MD nieco utekalo, mam pocit, ze sme panu bohu za chrbrtom..
zije tu malinko ludi, ziadni mladi, do mesta daleko.
dlho premyslam co so sebou, ako to zmenit..premyslala som nad dochadzanim do MC do mesta, ale nic take tam nie je.takze v mojom pripade ani najblizsie mesto nie je zachrana..
poradte mi, ako sa naucit tu zit? resp. ako si uvedomit, ze na MD tiez pracujem (a ze makam....) ?
ako si vazit to, co mam? je mi hrozne, som sama zo seba sklamana :pensive:
dakujem za akukolvek radu
29. zář 2009 ve 12:59  • Odpověz  • To se mi líbí
Ajababa,myslim,že nejsi sama s takovými pocity,řekla bych,že jsi vyčerpaná ze stereotypu,který tě zatláčí hlouběji a hlouběji,protože ty máš přece neskutečné štěstí,že žiješ,kde žiješ,že žiješ v míru,máš střechu nad hlavou a dokonce zdravé dítě! Chce to změnu,sama se znáš nejlíp a v nitru víš,jaká ta změna má být! :wink: Teď se k tomu musíš dopracovat :wink:
Jo a můžeš začít založením albíčka a foteček :wink: A v 61tt taky nejsi,viď ? :confused:
30. zář 2009 ve 14:34  •  3 děti  • Odpověz  • To se mi líbí
Tvůj příspěvek