Připadáte si taky někdy sami?
ahoj , mám 5 měsíční holčičku, a jsem nesmírně šťastná ,že ji máme. Přestěhovali jsme se z města na venkov, kde ještě moc lidí neznáme a taky moc mamin se se mnou ani kamarádit nechce, mám tu jen jednu maminku,co spolu občas jezdíme s kočárkama a kecáme, ale i tak si připadám sama. Někdy si říkám,kdybych zůstala v Brně, že by to bylo lepší, mám tam rodiče, kamarády..někoho nového bych určitě potala i na písku,byla bych víc mezi lidima. Přítel je většinou sice doma, ale pořád někde něco dělá na baráku.
Omlouvám se za toto téma, jen jsem se chtěla zeptat, jestli si taky připadáte tak sami jako já? a ještě jeden dotaz: budí Vám chrápající manžel/ přítel mimča?? jak to řešíte? děkuji moc.
O opustenosti viem svoje ☹ no inak to asi nejde a urcite sa najde ina mamina 😉 😉 😉 napr. na MK 😉
tak tak 😉
lisounek. to je fakt na prd, když někdo zradí 😒 Však ono na každého dojde a každý se časem vytrestá 😉
Lisounek, pod k teplakovym, bude ti veselsie 😀 😀 😀
jojo, přesně tak 😀
s těmi kamarády mi mluvíte z duše...taky jsem měla takovou, dokonce jsem si myslela, že je to nejlepší kámoška, pracuje tady v Praze tak sme spolu trávily hoooodně času, poznaly jsme se už v jižních Čechách v práci a osud nás zavál obě sem, pořád vyprávěla jak by chtěla miminko atd...vše skončilo v době kdy sem otěhotněla, od tý doby se skoro nevidíme, když nedávno přišla na návštěvu sklonila se nad malou a řekla: "jééé ty jsi ale ošklivá po kom ty si"? Vím, že si dělala srandu, ale v tu chvíli sem nevěděla jestli jí mám vyhodit nebo co...spíš než že bysme si přestaly rozumět mi připadá, že mi závidí, mám manžela, dítě, vlastně vše co ona chce a ona zatím hledá toho pravého takže na jednu jí stranu jí tak trochu chápu, ale na druhou si říkám, že opravdové kamarádky se takhle nechovají...
sabuse1: Já jsem prožívala něco podobného, ale jen pár měsíců. Moje nejlepší kamarádka se sice snažila chovat stejně, když jsem otěhotněla a vím, že ona chtěla taky, ale byl tam cítit určitý odstup.... ☹ Pak ale otěhotněla taky, po pár měsících a najednou bylo všechno jako dřív... Ono chce asi všechno určitý čas... 😉 Myslím si ale, že kdyby neotěhotněla, přece jen by to kamarádství zůstalo tak, jak bylo. Známe se od školky a jedna o druhé víme všechno.
aj ja sa pripajam do vasho klubu, od domova som vzdialena 200km, ale mam aspon tu vyhodu ze stale som na slovensku a nemam problemy s jazykom 😅
Taky si říkám, že ještě, že jsem v česku a nemusím řešit jazyk 😔
evinkaa: no je to síla, hlavně od takový kamarádky to dooost zamrzí co? Tak hlavně, že aspoň v tom vašem případě to dopadlo dobře🙂
sabuse1: To víš, že to zamrzí, ale i tak si troufám tvrdit, že by to kamarádství zůstalo. Přijela za mnou hned do porodnice a přece nezahodíme celý život kvůli tomu, že jedna má to, co druhá bude mít taky. 😉
evinkaa: to je pravda🙂
ahojky vsem wiwi jak k teplakovym? jsem to nejak nepochopila 😀
lisounek: do tématu Mastné vlasy, tepláky, ale šťastná🙂
aha uz jsem si vsimla 😀
Připadám si sama,kde jste kdo? 🙂 Všichni u teplákovek? Tak takových kamarádek a i příbuzných sestřenic mám bohužel víc, tak nějak se odvrátili.. Taky jsem dlouho čekala na miminko a oni to vědí, tak nějak sice vím,že mi to přejí,ale neozývají se,nevídáme se.. moc mě to mrzí..vím,že až budou mít,po čem touží,pěkný vztah,miminko,tak se zase ozvou..možná.. A tak jako některý z vás,sázím na písek 😅 Nebo na MK 😉
Lisounek, kukuk 😉 Nella, to chce fakt asi len ten cas 😒
Ahojte,
hlasim sa do klubu.
neviem co robit, ako zmenit myslenie...
ako mnohe z vas, aj my s partnerom sme sa prestahovali na vidiek. mame vytuzene 4-mesacne babatko. myslela som si, ze budem neskutocne stastna, ale..
priatela lubim, je pracovity, mily, pomaha s babatkom, ale..
problem je vo mne, problem mam ja..
citim sa osamelo, mam pocit, ako by mi na MD nieco utekalo, mam pocit, ze sme panu bohu za chrbrtom..
zije tu malinko ludi, ziadni mladi, do mesta daleko.
dlho premyslam co so sebou, ako to zmenit..premyslala som nad dochadzanim do MC do mesta, ale nic take tam nie je.takze v mojom pripade ani najblizsie mesto nie je zachrana..
poradte mi, ako sa naucit tu zit? resp. ako si uvedomit, ze na MD tiez pracujem (a ze makam....) ?
ako si vazit to, co mam? je mi hrozne, som sama zo seba sklamana 😔
dakujem za akukolvek radu
Ajababa,myslim,že nejsi sama s takovými pocity,řekla bych,že jsi vyčerpaná ze stereotypu,který tě zatláčí hlouběji a hlouběji,protože ty máš přece neskutečné štěstí,že žiješ,kde žiješ,že žiješ v míru,máš střechu nad hlavou a dokonce zdravé dítě! Chce to změnu,sama se znáš nejlíp a v nitru víš,jaká ta změna má být! 😉 Teď se k tomu musíš dopracovat 😉
Jo a můžeš začít založením albíčka a foteček 😉 A v 61tt taky nejsi,viď ? 😕
wiwi je to tak, ale pak je clovek i trochu opusteny, no ale jak pises radeji opusteny, nez zrazovany... 😔