Proč mají některé matky silnější vztah se syny?

Myslím, že je normální, že matka ke každému dítěti přistupuje jinak. A když má dvě děti - kluka a holku, tak to vyvolává dojem, že je to dáno pohlavím. Mám 3 kluky a 1 holku, každé dítě má úplně jinou povahu a potřeby, každé mám ráda úplně jiným způsobem.

Já myslím, že za tím může naše vlastní zkušenost se vztahem dcera-otec, dcera-matka.

Často pokud byly naše mámy na nás přísné, můžeme to předávat štafetově dál našim dcerám...či naopak reagovat opačně a dcery rozmazlovat.

U chlapečků je to pro mě větší záhada, možná v tom hraje roli náš vztah k otci? Nebo opět pokud byl otec spíš prosazující macho mužské kvality, můžeme to přijímat jako kvality jak u našeho partnera, tak u našeho syna a dle toho jej vychovávat ( nebreč, nenech si to líbit atp.) ..nebo naopak, reagovat opačně a nechtít, aby ze syna vyrostl autoritativní macho muž, který nechápe pocitový svět ženy, ale spíš empatický společník, co se nebojí pocitů, co umí komunikovat o svém vnitřním světě atp...To vše se dá chlapečka naučit hezkým vztahem k němu..

Nebo že by se snažily maminky chlapečka naučit to, co samy postrádají u svých mužů? Nevím, je to zajímavé téma. Třeba to tu někdo lépe objasní..

Nevím proč to tak mají třeba jiné ženy, ale u mě to je zkrátka a jednoduše dáno povahou dětí. 🤷‍♀️ Syn je mnohem více podobný mě, dcera naopak manželovi 😄

@adelalll protože to tak je prostě přirozeně. Úkol táty je dát dceři pocit výjimečnosti a dělat jí ten vzor, podle kterého by měla dcera vybírat svého budoucího partnera. Otec jí nastavuje laťku při výběru manžela. To od tatínka musí dcera získat sebevědomí, aby pak chtěla mít i v životě manžela, který v ní vidí princeznu a ne domácí služku. Zatímco maminka učí zas syna k tomu, že musí mít úctu k ženám. Maminka naplňuje syna láskou, aby jí pak mohl rozdávat i jako dospělý. Kdežto táta je na syna přísnější než na dceru, aby ho zocelil a motivoval k lepším výsledkům. Totéž dělá i máma svým dcerám. Zoceluje a učí zodpovědnosti. Každý rodič má odlišný a důležitý význam pro své děti. 🙂

@adelalll taky se tvrdí, že chlapečka je možné nasytit láskou jen do věku 6 až 8 let, poté už je to nevratné, kdežto holčička se dokáže učit přijímat a dávat lásku celoživotně.

Je prirodzene, ze matka ma blizsie k synovi a otec k dcere tak ako pise @cherie24
A este sa stava, ze v nefunkcnom manzelstve si matka spravi zo syna "muza svojho zivota". Vznika medzi nimi nezdravy vztah. Potom ma matka problem pustit syna druhej zene, bere ju ako sokynu. Z toho vznikaju konflikty tchyne - nevesta, synovia mamanci.

@lauriak @chetie24 omlouvám se ale toto je přece strašná blbost. Ano to co popsala @cherie24 je pravda, matka vtiskává něco synovi, otec dceři...ale aby to u stejného pohlaví bylo pouze vtiskávání zocelování, to je žalostně osekané. Matka i učí dceru přijímat svoji ženskost, učí ji co to je být ženou, učí ji sebelásce a vztahovému sebevědomí, sebevnímání, sebelásce. To samé otec u syna. Jeho role rozhodně není syna pouze macho-zocelovat. Otec syna učí mít svůj životní směr, svoji cestu, znát svůj střed a sebenapojení atp atp..

@anonym_3194c4 ale debata bola o tom, preco maju matky radsej synov nez dcery a nie o vztahu matka - dcera, syn - otec a nejake zocelovanie. Neviem preco to tam pletes...

Mně muj chlapeček připomina sveho otce, jeho otce nemam zrovna v lásce a myslim ze muj vztah k synovi je tim poznamenaný 😪 On je mu bohuzel podobnej nejen vzhledem ale i povahou... Je to blby priznat ale holky mi jsou bližší.

Nemyslím si, že označení za mamánka vypovídá o větší lásce matky k synům - spíš naopak: vypovídá o větší lásce synů k matkám než k otcům. A úplně tak "tatínkovi holčičky". Po pravdě si myslím, že je to tím, že rodič stejného pohlaví je vzor. A vzor je něco, k čemu vzhlížíme, ale zároveň se s tím stále srovnáváme a "furt nejsme dost dobří" abychom v tom srovnání obstáli, takže tam je i nějaká žárlivost a soutěživost a tak. Naproti tomu s druhým rodičem tohle nemáme, protože ani my sami od sebe nečekáme, že máme být stejní, jako on, tudíž ho prostě můžeme milovat přímočařeji a čistěji.
Podobně z pohledu rodiče, když jsme vzorem, musíme víc vychovávat, víc být přísní, víc korigovat, víc ukazovat... Zatímco v opačném případě můžeme prostě 'jen' podporovat a nechat víc dítě hledat svou cestu a nabíjet si čumák samo. ... a pak pofoukat ten čumáček a poslat do světa znova.

@cherie24 do 6-7let? Co? Muzes to objasnit? Prijde mi to jako nonsens

Mam dvě dcery,které jsou mým splněným snem.Kazda je uplne jina…povahou,dovednostmi,přístupem k životu 😅.
A pak se narodil syn!Je to kluk,který otevřel úplně jinou dimenzi .Uz kdyz mu byly 2 měsíce,tak jsem pyšně jezdila s kočárkem a pocitem “jsem matkou syna” 💙.
Mam pocit,ze ho musim vic chránit,ze holky jsou vic odolné. Na druhou stranu vim,ze z nej musi byt správný chlap,ktery si poradí s nářadím,podporujeme ho v pohybu i “vědeckých” zájmech.A ze musi byt statečný! Upozorňuji ho na mužské vzory u jeho otce,strejdy a nase kamarády.

@anonym_387435 u chlapců v tomhle období dochází k takovému odpojení a začíná se formovat ta mužská povaha. Spoustě chlapců už pak začíná být různý tělesný kontakt s mámou nepříjemný a je to správně. Takže pokud si chce mamka svého chlapečka vymazlit, jde to jen do určitého věku. Z tohoto období pak už muž čerpá po zbytek života. Ale holčičku lze mazlit pořád. Ženy jsou kontaktní a lze jím lásku dobít kdykoliv. Takže pokud dojde na to, že je člověk třeba unavený, řešil jiné potíže a ty děti si z jakéhokoli důvodu moc neužil, tak s holčičkou to lze opravit i později, s chlapcem už ne.

@moc hezky napsané🙂
@cherie24 Četla jsem, že máma by měla propustit chlapce do mužského světa kolem 9-12 roku. Ta antropokogická studie ale čerpala ze zvyků různých kultur světa. Kdy v různých rozličných kulturách ve světě bývá právě v tomto období tzv. iniciační rituál, kdy se chlapec stává mužem ( například splní- li náročnou zkoušku, uspěje-li v lovu, ustojí-li bolest, nebo obstojí-li sám v divočině atp atp).

Navíc v naší kultuře děti dospívají ještě později, než např u přírodních národů. Takže i těch 9-12 let věku chlapce může být nepřiměřeně brzy. 6-7 let je dle mě moc brzy..

@reeeza já jsem taky četla takovou studii, ale to bylo na téma toho, proč má dneska tolik chlapů ještě ve 40 pocit, že jsou moc mladí na zakládání rodiny a proč jsou ve vztahu se svou partnerkou spíš přítěží než oporou a proč jsou dnešní chlapi ve vztahu takoví sobci. A tam právě vycházeli z toho, že chlapům chybí tento zážitek, který působí jako přerod z chlapce v muže. Ženy to mají snadné, tenhle přerod je většinou automatický se začátkem menstruace a následně s porodem. Prostě porodím, jsem máma, jsem dospělá žena se vším všudy. Ale chlapi žádný takový velký podnět nemají a nemůžou tedy dospět. V dnešní době je samozřejmě blbost, abychom vytrhli kluka od PC a hodili ho do lesa, kde by dostal za úkol přežít 😄, ale dobře tomu sloužila vojna. Dneska to třeba může být zahraniční stáž, práce v jiném městě nebo v jiné zemi, výměnné studium, vystěhování z domu rodičů a vhození do dospělého života. Prostě nějaká událost, která tomu chlapovi způsobí nepříjemnost a vynaložení energie na to, aby se vzchopil a přežil sám za sebe. Ale spousta chlapů dneska přechází z bydlení u rodičů do bydlení s ženou a tam je pak hodně velká pravděpodobnost, že si žena adoptuje od tchýně velké děcko, než že by si našla schopného chlapa. 😃 Ale tohle uzavření emocí v malém věku není o tom, že by se měl kluk stát chlapem, ale že se začíná odpoutávat od té mamky a už zkrátka nestojí tolik o to, aby ho máma obírala. Už mu to přestává být příjemné. Fyzicky, i skrz posměšky a kamarády... 🙂

@adelalll Nemyslím si,že to pravidlem,některé ženy asi své syny rozmazlují víc než dcery,ale naštěstí určitě ne všechny. Znam dost žen které mají bližší vztah s dcerou než se synem. Ja mam dcery,takze nemuzu uplne srovnávat,syna mam nevlastního a zdá se mi, ze kdyby byl muj potřeboval by rozhodně vic přísnosti než dcery. Holky spustí věci vědí a dělají automaticky, kluci jsou mimoni a výchova je podle me náročnější.

@cherie24
Reagovala jsem ale na to, že 6-7 let je moc brzy. V první třídě to rozhodně nezaznamenávám Příjde to trochu později, to vidím běžně kolem těch 9 a pokud ne, maminka by měla kluka popostrčit.

V tom bude více faktorů Možná podvědomě to třeba může být tím, že holky se častěji (vzhledově) podobají tatínkům a kluci maminkám (nelze to paušalizovat, samozřejmě, ale třeba u nás to tak je, dcera je jasně do rodiny manžela, syn má zase hodně rysy mého táty). Pak taky samozřejmě povaha dítěte a jak koresponduje s povahou rodiče.

@cherie24 poslouchala jsem výborný podcast od jednoho psychologa, že pro chlapce v pubertě, v dospívání je strašně důležité zažít situaci "přerodu v muže". A tím nemyslím v žádném případě první sex .-D Al espíšě třeba zvládnutí fakt oprvadu nějakého extrémně náročného úkoliu, kdy se dostane "na pokaj svých sil" -třeba fyzických, psychických...taková chlapská "zkouška dospělosti" (třeba indiáni to mívali ve věku 12 let, kdy chlapec musel projít několika zkouškami a když uspěl, tak byl označen za muže a přijat jako právoplatný člen kmene se všemi právy a povinnostmi). A tohle strašně moc klukům v dnešní době chybí. Strašně důležitá v období adolescence je právě role otce a ten když chybí anebo neplní správně svoji roli, protože na to nemá čas nebo třeba ani neví, jak na to nebo že by měl. tak to těch klukům chybí. A jak zůstává výchova na matce, tak ta si toho "chlapečka", tu zmenšeninu jeho táty hýčká.

@cilkat Na tom něco bude...

@reeeza No, tak mám momentálně 8letého, hooodně kontaktního kluka, mazlivý, tulivý.zatím se chodí objímat i s učitelkama, vychovatelkama (už jsem mu říkala, že tohle je ošemetné, že to nemusí být každému příjemné a že to možná ani není tak vhodné, jako když chodil objímat jako čtyřleťák učitelky ve šlkolce). Podle téhle teorie by se snad v následujícíím roce, dvou měl stát trošku více "chlap", zatím je to fakt takovej ňuňavej plyšák, co potřebuje a chce maminku. Myslím, že lásky a přijetí si do tohoto věku zažil dost a dos.- Takže teď očekávám, kdy přijde takové to "mamin prosim tě, nech toho...mami ndávej mi pusu, neobjímej mě..." Je fakt, že v té první třídě to ještě není, ale tak od té třetí, max čtvrté třídy to u kluků pozoruju, to odpoutání, což odpovídá těch cca 9 rokům.
Zatím si užívám to naše vzájemné napojení, ale jsem samozřejmě připravená, že to nebude napořád. Že k tomu odpoutání zákonitě dojde - a je to dobře.

@cherie24 s timto nazorem uplne nesouhlasim. Myslim ze to je spis povahou nez pohlavim. Dcera ma povahu nemazlivou a od tech 7 let uz vubec nechtela skoro zadny kontakt a syn mne klidne prijde obejmout i v patnacti.

V synovi vidi dalsiho partnera, v dceři konkurenci. A je to patologicky rys.

@adelalll hele asi jsem výjimka,ale u nás je to naprosto naopak. Deti mám jeste vcelku malé,tak třeba se to změní,ale jasmín tihnu k dceři, manžel k synovi.