• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@hranolka22 myslím, že Ťa to poteší, keď zistíš, že Tvoj Šimonko nie je jediný s takými "maniermi". Náš 4- ročný Ben sa správa dosť podobne. Keď dostane záchvat, tak koniec. Minule sa chcel nosiť vonku na prechádzke (má 17 kg!), muž sa s ním dohodol, že OK, že ho chvíľu ponesie na určitom úseku a potom už pôjde sám. Keď ho potom na dohodnutom mieste zložil, tak Ben začal ziapať ako o život, že ho má niesť aj ďalej a nedal si povedať. Pristavila sa pri nich pani, čo tam blízko bývala a pýtala sa muža, či má malý epileptický záchvať :stuck_out_tongue_closed_eyes: :sweat_smile:
24. zář 2011 v 17:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojte, tak nevím, ale tuším u nás nějaký další vzdor nebo posun nebo co, ale už občas šílím...Malý se začal ptát PROČ nebo dokola opakuje to samé. Když něco chce, tak nepomáhá vysvětlení, odkaz na pravidlo, dohodu - jakoby to neslyšel, ani nenechá doříct větu a už mluví to své nebo ječí...K tomu začíná negovat - že opak toho, co se mu říká a ještě začal že SÁM....Když jsem s ním sama, tak je to fajn, to se jen pořád ptá a mluví (takže ok), ale když jsme večer všichni, tak je to cirkus - rozporuje všechno - počet pohádek večer, čištění zubů, večeři...a prostě pořád ječí to své nebo pláče o duši...A pak se taky začal nějak bát, že chce rozsvícené v chodbě, pokud možno manžela u postýlky než usne...
@berenika39 - si vzpomínám, že jste něco takového měli - tu negaci si pamatuji..SOS, potřebuji slyšet, že to do týdne zmizí a vrátí se mi dítě s Marsu :confused:
26. zář 2011 ve 14:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik no, to je presne to, co mame doma, i ked sa to teraz trochu ukludnilo
26. zář 2011 v 15:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prsky - :grinning: A jak dlouho to u vás trvalo? Myslím, že u nás to je zatím začátek
26. zář 2011 v 15:26  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik este trva a zacalo to pred tyzdnom aj cosi a cakam, kedy to pominie
26. zář 2011 v 15:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik potvrzuji. vrátí se z marsu. ted jsme ve fázi, kdy se petr do toho, co popisuješ (naprosto přesně a věrně) pustí, hned se pokusím to zabrzdit a ted už to opravdu nikdy nedojde do extremu...on normálně jen tak ze zvyku začne představení, když mu ohlásím, že nemusí, že je to zbytečné, že můžem všechno vyřešit v klidu, tak zase přestane. nejčastěji předem nahlašuje, co že bude negativního dělat, a dodrží to.... Vůbec to nechápu, ale už to je v pohodě, pomlau to mizí...jen ho baví to resetování :wink:(já jsem chtěl zamknout, odemknout, zapnout, rozepnout, plati, nakládat....Drž.....přejde to.
26. zář 2011 v 15:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prsky @berenika39 - děkuji. No je to těžké, když jsem v restauraci, a náš začne houkat jako sanitka z plných plic - řekneš - jsou tady lidi vedle u stolu, potřebují klid, aby si mohli povídat. Houkání je ruší.. a malý jetště přidá...
JInak zítra bude malý poprvé obědvat a spát ve školce, má na to autíčkové pyžamko a já budu na telefonu...aj, si tak moc přeji, aby to vyšlo a usnul, spal a byl happy. Jinak dneska učitelka povídala, že si začíná hrát s dětmi a že je to už úplně jiné než na začátku, tak ještě to spaní a můžu do práce. A jak vy?
26. zář 2011 v 15:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik mame to iste, moj zlate dietko s ktorym som sa dohodla bez problemov teraz stale chce nieco ine, place, vecer urobi cirkus ked ma ist spat pritom pozna na budiku ze je jeho cas, ked mame ist von nechce, ked sme vonku a mame ist domov nechce....je to riadna skuska nervov, hlavne to ze ked krici a zacnem vysvetlovat tak ma vobec nepocuva reve viac, absolutne nereaguje na to co hovorim, vcera vecer urobil strasnu scenku ked sme ho vytiahli z vane pritom sme ho upozornili ze este sa 5 minut pohra, este pripevnil vsetky prisavky...bolo to dost desne a skoncilo tym ze isiel spat bez rozpravky lebo sa nevedel vobec ukludnit. Normalne nechapem, ale hovorim si ze snad to prejde, lebo vidim sam je hotovy.
26. zář 2011 ve 20:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zelmirka1 - to je fajn slyšet, že v tom nejsme sami. U nás to je tak, že celkem to jde, když jsme jen my dva spolu, to se prostě jen pořád ptá - už ani v autě neposloucháme hudbu, jak jedem do školky, ale malý mluví a mluví a mluví, ale jak je k tomu manžel, tak je to děs, protože malý se dožaduje jeho a co mě točí totálně, tak že když se manžel vzdálí, že jde třeba s košem a malý už "musí" zůstat doma, protože je v pyžamu, nebo ráno, když se jde manžel mýt..tak malý prostě pořád pláče a volá táta, táta...sedí na gauči, do koupelny to má pár metrů a nejde za tátou, ale ječí táta, táta a vydrží to dlouho a předem to malý oznámí - já budu ale plakat, když odejdeš...a já nemůžu pořádně nic dělat, protože nechce mě, ale tátu..a nedá si to nijak vysvětlit, zůstanu s ním, brečí a řve mi do obličeje - táta, odejdu, tak ječí ještě víc..a to mě točí, protože si připadám bezmocná...No, jinak holky, držte palce, zítra bude malý poprvé snad spát ve školce...
A to je fakt přesné - nepomáhá vysvětlovat, protože to jakoby nevnímá a dohody taky nějak přestaly fungovat, jako by nebyly a taky poslední doboiu je problém mu umýt hlavu, ostříhat nechty nebo ostříhat vlasy - na všechno slyším, že to uděláme zítra nebo v neděli a když je zítra nebo neděle, tak spustí, že bude plakat, že se bojí a že nechce, že to nezvládne..no, násilím mu to dělat nebudu..
26. zář 2011 ve 20:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
u nas je teraz super obdobie, takze dufam, ze kedze sme mladcsi nas to este necaka. vsetko funguje paradne, dohody platia, len obcas chyti hystericky zachvat hnevu, ale celkom funguje,ked pomenujem to preco sa hneva a zacneme to riesit, tak sa rychlo ukludni.
len samozrejme ziadne obdobie nie je idealne, ako sme si dobre zvykli na skolku, tak nastali problemy v mojej praci a asi do februara ostanem doma, kedze mame sukromnu skolku tak neviem, ako to zvladneme finacne, rozmyslame, ze ju tam dame len na doobeda, ale uz tam pekne spinka, tak ma to mrzi. dokonca tam mame jedneho chlapca, ktory chodi len na doobedie, a ked som este pre malu chodila na obed, tak tam vzdy velmi plakal, ze on tam chce ostat spinkat :slight_smile:
@blandik a neboj, maly urcite zvladne perfektne spanie, mozno budes sama prekvapena :wink: a my hlavu umyvame nasilu uz asi rok, to je jedna z mala veci, lebo by sme ju neumyvali vobec. a trosku vam zavidim to tatinkovanie, viem, je to asi cudne, ale my mame stale len mamina moja, tiez by som si rada oddychla, keby mala taky tatinkovy mesiac. a trosku mi to je aj luto, lebo muz sa o malu stara, venuje sa jej, ale myslim, ze je to preto, ze nie je tak empaticky voci nej ako ja. :frowning2:
26. zář 2011 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik @zelmirka1
To je zvláštní, jak se ta období střídají...máte o malinko mladší kluky, u nás to proběhlo, u vás to přejde...fakt tomu věřím! Petr už nějak pochopil, že ty "scénky" k ničemu hezkému nevedou, jako dospělému mu vždycky v začátku vysvětlím, že kdyby následovala zase brečící akce, že budeme oba smutní anemá to žádný význam, on děsně důležitě přemýšlí a fakt to vyhodnotí, jakože tedy bude v klidu a pak uděláme nějakou srandu, na znamení, že je všechno ok a pokračujeme v programu :slight_smile: :slight_smile: .
Dneska ve školce stejně jako včera spustil - klasika až těsně před třídou, do té doby sluníčko, do školky jsme závodili, kdo tam bude první, těší se. Tak jsem ho vzala na ruku, šli jsme v bačkůrkách ven před budovu, na sluníčko,tam jsem mu vysvětlila, že je to právě ta zbytečná akce, že bez breku to bude veselejší, že to zkusíme znovu , opravit, jestli to dá. A super - byl pyšný, že nezačal knourat, dal mi pusu a šel si hrát. Tak já nevím, nevidím mu do hlavy....každopádně ve školce je spokojený, jí tam (tedy jak co :slight_smile: :slight_smile: ), spí tam jak dudek, odpo na zahradě je celý nadšený. Jenom to ráno...snad už to ted bude lepší.
Jinak včera zahlásil, že bramborové šišiky nebude jíst, protože padají ze stromů a jsou špinavé, byly s mákem :grinning: :grinning:
27. zář 2011 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak u nas to uz taky zacina byt vesele. Mlady seteda podle me docela snazi, precejen mame uz 14dni novy prirustek, ale jde videt, jak se za kazdou cenu snazi ziskavat mou pozornost. Kdyz je s nim jen babi, tak je to v pohode, ale jak jsem v dohledu ja, tak zacnou sceny, absolutne neposloucha, vali se po zemi, provokuje,no proste lahoda. Delaji vam to taky deti, ze ve vasi pritomnosti vice "zlobi"? Tchyne me porad uklidnuje, ze je to normalni, ze to tak maji i u ostatnich vnoucat, ale ja jsemz tohotrochu zoufala. Pritom, kdyz jsem s nim byla sama pred porodem, tak zadne vetsi problemy nebyly, ale jakmile byl doma i manzel, tak jakoby zapomnel, co a jak se dela. Nekdy mi to prijde,ze se nas snazi vylozene vytocit a ceka, jak zareagujeme. Jenze ja uz ani nekdy nevim, jak reagovat :frowning2: Jedna se vetsinou o takove ty bezne cinnosti typu umyt rucepo venku, umyt pusu po jidle, prevliknout se atd. Proste najednou bud nevidi/neslysi a jde si hrat s hrackama nebo (a to je horsi) postavi se cca 2m ode me a smeje se na me a vzdycky chvilku nazanci, ze uz jde, pak se stahne a zase hrozna sranda. No a ja penim :sweat_smile: Takze to vetsinou dopadne tak,ze ho jeden z nas chytne a do te koupelny ho odnese, obcas teda to konci i plesknutim po zadku, ael z toho ma taky spis srandu :pensive: Chjo, jen doufam, ze je to ted prechodne kvuli malemu, ze to snad bude lepsi, jinak me ztech kluku asi odvezou :stuck_out_tongue_closed_eyes:
27. zář 2011 v 11:14  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik mě se zdá, že tahleta obodbí se neustále vracejí, přejde jeden vzdor, chvíli je klid a přijde další a horší.... to co popisuješ znám, přesně stejné scény dělají i naši
@sussanah to že zlobí více, jakmile má více obecenstva je úplně normální a moc tě nepotěším, ale u nás to trvá stále, jakmile jsem sama s jedním nebo druhým, tak je to bezva, jakmile jsou spolu se mnou, tak se to dá, ale už je to o nervy, jakmile přijde ještě někdo (babička, táta, děda) tak se začnou neuvěřitelně předvádět. Nebo jinak - když je hlídá babička, jsou v pohodě, jakmile se vrátím, začnou vyvádět.
27. zář 2011 ve 12:08  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@reruna doufala jsem v lepsi vyhlidky :sweat_smile:
27. zář 2011 ve 12:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@reruna musim ti dat za pravdu. lukas uz ma 4 roky a mame to doma opat. opat silnejsie, intenzivnejsie, s lepsimi argumentami. momentalne najcastejsie pouziva plac v kombinacii s vetou - ale ja chceeeeeem :wink: a to aj napriek vopred dohodnutemu postupu - napr. dohodneme sa, ze bude jeden vecernicek. rozpravka skonci, pride, ze by este chcel. poviem, nie, lebo uz je vela hodin a rano ide do spielgruppe, tak sa potrebuje vyspat. a na to pride - ale ja chceeeem. no a cim viac obecenstva, tym je to silnejsie. u nas teraz nerabrovsky najviac pomaha - odviest za ruku do izby, povedat, ze az sa ukludni mozeme sa porozpravat, preco to a to nie je mozne. alebo jednoducho ignorovat a pokracovat dalej podla planu (napr. umyt zuby po vecernicku). snaha o porozumenie zatial vzdy viedla k tomu, ze sa len zosilnili decibely, pridalo sa dupanie nohou a ine, akoby mal pocit, ze ked sa s nim snazim rozpravat v tom stave, ze mozno predsa len dosiahne to svoje. moje rozumne dieta dokaze skratka zmutovat na priseru, ktorej hlas trha usi a pili nervy :grinning: a ked sa k tomu prida este aj ten mensi, tak mam pocit, ze zacnem kricat len tak na prazdno uz aj ja :grinning: :grinning: :grinning:
ale na druhu stranu, musim povedat, ze ked sa ukludni, tak sa s nim da velmi dobre porozpravat a vysvetlit, preco to ci ono nefunguje a naopak ine veci funguju. vie sa velmi dobre zabavit s tym mladsim, takze zase po tejto stranke im do ich vztahov nemusim zasahovat skoro vobec, alebo velmi zriedka. :slight_smile:
a inak uz aj ten mensi ovlada slovo - nie, ja a daj. a ked nieco chce a nedostane, tak dokaze spustit plac - normalne mam pocit, ze ma na chrbte spinaci gombik. pocuje nie, gombik sa zapne - oci sa zavru, usta otvoria. a najlepsie je, ze ked mu poviem: jonaso, nehraj to na mna, takto to nefunguje. tak sa na mna pozrie, zavrie pusu, otoci sa a ide het. gombik sa vypol. takze herec ako vysity :grinning: :grinning: :grinning:
inak vysvetlovanie stale na neho neplati - mozem vysvetlovat do nemoty - minule som vysvetlila a dopadlo to tak, ze vyskocil z postielky a pristal na hlave na parketach. nastastie sa pekne zroloval, takze to skoncilo len velkym prekvapenim, placom a sokom nas rodicov, ktori sme to videli z terasy. takze pokracujem zase technikou - jednoduche a kratke povely. tie sa zatial osvedcili skutocne na jednotku :wink:
27. zář 2011 v 17:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik To co píšeš má naše malá taky. Takové chování se opakuje ve vlnách-přijde a zase odejde. Taky začalo období nekonečných otázek A PROČ? A často pomáhá, když se já zeptám a proč to tak je? A překvapivě často sama ví odpověď. A nebo řekne "Já opravdu nevím,mami" :slight_smile: . A jak už pěkně mluví, tak začala o všem diskutovat. Říká Mami už opravdu naposled (když něco ještě chce) a ještě se tváří hodně důležitě. A často má radost, že to bylo podle ní a vydiskutovala to :wink: . Nebo když něco nechci udělat, tak říká Pojď to alespoň zkusit, no co se dá na tohle říct? Takže někdy má dny, kdy takhle pěkně diskutuje. A někdy jsou dny, kdy nikoho ani nevnímá a hned řve a brečí a kňourá preventivně u všeho. Někdy v takovém dnu zabírá hned na začátku důrazně říct, že to nemusí zkoušet, že akorát budeme všichni smutní a naštvaní. A přišla jsem na to, že někdy opravdu zkouší každého reakce-stejné situace zkouší i u táty, aby zjistila, jestli ho vytočí, tak jako mě. A teď hrozně zkoumá pocity druhých, ptá se, Ještě se zlobíš? Nebo už jsi hodná? :wink:
A štve mě takové to její poroučení, tohle uděláš ty, tohle chci od táty. Nevím, jak reagovat? Někdy jí vyhovím a někdy ne. Přijde mi, že se chce prosadit, aby mohla o něčem rozhodnout.
Svého času také Týnka zkoušela, že si nenechá ostříhat nehty a umít vlasy a nepřevleče se. Ale v takových věcech neustupuji a trvám na tom, že je to potřeba. A když se nechce převlíct, tak místo toho, abych se nechala vytočit jí řeknu, že se může obléct sama. A ona ryhle přispěchá, abych jí oblékla. I když se už umí svéknout sama i většinu obléknout.
A taky u nás pomáhá, ať se jde uklidnit a přijde za mnou, až bude v klidu. Když je zrovna v hysterickém řvu.
27. zář 2011 ve 22:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Dobrý deň, chcem ponúknuť knižku o ktorej tu diskutujete na predaj - nová. Našiel by sa niekto kto by mal záujem :slight_smile:
28. zář 2011 v 06:35  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik ako maly prezil prve spanie? nasa mala isla dnes do skolky po dlhsej odluke, mala od stvrtku sople, tak sme boli doma a dnes som sa jej pytala, ci tam chce spinkat, alebo pridem po nu pred spinkanim a hovori mi, ze bude spinkat, nech pridem az potom. taka by som bola stastna, keby som isla do prace, lebo asi to budeme musiet poriesit len tym doobednym chodenim, tam ma to fakt stve.
najprv som plakala, ze ake by bolo super chodit len doobeda a teraz zas riesim opacny problem. a musim sa priznat, ze uz aj ja som sa tesila, ked pojde do skolky, uz mam fakt taky pocit, ze som dlho doma, ked sme teraz menej spolu, tak spolocny cas prezivame ovela intenzivnejsie. obdivujem baby, co maju odvahu mat dve deti za sebou :pensive: ja by som to urcite nezvladla.
a co si sa pytala na tie knihy, tak co mozem odporucit je http://www.mrkvicka.sk/rozpravky/eshop/1-1-Knihy-pre-deti/4-2-Prve-citanie/5/8-Lobel-Arnold-KVAK-A-ZBLUNK-SE-BOJI-RADI velmi pekne a naucne pribehy. neviem,ci som to tu raz aj nedavala, ale teraz sme ju vytiahli po dlhej dobe a malej sa velmi paci. myslim, ze respektuje vsetky zasady RABR.
a kedze mam teraz cas na citanie, objavila som knihu od gary chapman-pat druhov lasky, vynikajuca kniha. nam ju odporucala strarkova na montessori seminari. som objavila druh lasky moj aj mojho muza (samozrejme, ze odlisny :wink: ) ale zatial neviem urcit na aky druh lasky bude krpec
28. zář 2011 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Maminky potřebovala bych poradit. Mám dcerku 21 měsíců, je dost temperamentní, zvídavá a akční, ale teď asi posledního půl roku je poměrně agresivní na menší děti (asi od roku do roku a půl). Stále je strká a někdy i zákeřně zezadu. Snažím se jí být stále nablízku, ale vždycky ji neohlídám. Zkoušela jsem všechno možné, i to zatracované plesknutí přes ručku - to nezabralo vůbec, teď se jí snažím domlouvat. Moc dobře chápe, že se to nedělá. Děti má ráda, ale spíš ty starší. S těmi si vyhaje. Už nevím jak na ni. Nechci, aby považovala agresi za normální projev. Děkuji za každou radu
28. zář 2011 v 11:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janaj0 ahoj, mame podobne dieta, taky isty temperament...nasa si teda aj trufa aj na starsich..kludne aj dospelych....tento problem ja riesim stale, niektore dni v pohode, inokedy cista katastrofa.
Aj ja som si tu bola pre radu. Dievcata mi poradili tento postup:
1x napadnutie - pristup k dcerke a napomen ju
2x napadnutie - odtiahni dcerku bokom, tam jej znova dohovor
3x napadnutie - nevysvetluj nic, normalne ju chytni a odtiahni z miesta konfliktu, cize napr. odchod prec z ihriska, atd..mozno bude s tebou dcerka zapasit a zurit.. ignoruj to, snaz sa bud pokojna, na pohlady a reci inych kaslat.. az sa ukludni, tak potom jej znova vysvetli preco ste odisli, a ze to bude pravidlo, ak bude robit zle druhym, tak bude koniec so zabavou. Ver mi, ja som z ihriska odchadzala niekedy uz po 5 minutach, tak ale zasa, nez sa tam s nou donekonecna rozculovat, tak by to aj tak nemalo zmysel. Zbytocna trauma aj pre teba.

bitka nic nepomoze, to by jej len ukazovalo, ze utoky na ludi su normalne. Ja ked som dcerke capla po ruke, potom aj raznejsie, zacala s tymto chovanim uz v roku..tak sa mi este vysmiala do ksichtu..no tvrdacka..

ja teda len dufam, ze cim bude starsia, tak sa bude VEDIET viac kontrolovat, chovat sa menej akcne. Akoze postupy podla RABR u nas funguju inak uplne na paradu, len teda nesmie sa v nej prebudit duch amazonky :sweat_smile:

inak mam teraz dost blby zazitok, ze vidim, ze to fakt bude mat dcerka tazke, a my s nou. Do materskeho centra kde chodime, teraz dosla nova mamina s chlapcekom, podobne starym ako moja dcera. Tento chlapec tam vsetkym detom zacal robit schvalne zle, aj starsim...bral im hracky, blokoval smykacku, postavil sa za dieta a hlasne mu zareval do ucha, naschval... Vsetky deti samozrejme vzdycky potom utekali za maminkami s placom sa postazovat.. Chlapcova matka si sedela, ruky na bruchu, ano je tehotna, to ale aj ja, a takisto zodpovedna za svoje dieta. Nooo, sem tam apaticky zareagovala, ze "nono", ale synator ju mal na haku. No ale narazil na moju dcerku, akoze snad 3x som ju zastavila, aby sa s nim nezacala bit, ked ju otravoval.. posledny krat som sa nejak otocila mimo, no a moja dcera pekne-krasne toho chalana pokusala na ruku, ked jej bral hracku, proste ona si nenecha si s prepacenim "srat na hlavu". Maly zostal prekvapeny, neplakal ale vtedy jeho matka vyskocila a zacala robit hystericke sceny, ze ako bolo jej chlapcekovi ublizene.. vtedy spustil aj maly rev...Vsetci zostali ticho.. akoze uznavam, dcera ho nemala pokusat, ale ten chalanisko fakt potreboval stopku.. No ale tak mi zostalo z tej situacie zle, ze aj dcera povedala, ideme dom..tak sme sa obliekli a isli domov ako najvacsi vyvrheli :pensive: ... a na chodbe sme este stretli chlapcekovu babku, ona tam niekde robi, ja ju poznam, celkom fajn pani.. no a ona na nas, teda na dcerku: "no vidim, ze si stale rovnaka bitkarka aj po prazdninach" :frowning2: koksooo, a jej vnucik je potom co??? :angry:
ja viem, ze moja dcerka nie je svatica, ani nikdy nebude.. ale ja sa aspon snazim podobne sceny blokovat, ale jej nevesta nic, aspon teraz /ja tu kocku poznam este z taborov, vzdycky bola taka zalobaba ukrivdena, zvalovala vinu na druhych/

Minule ste tu rozoberali nevhodne hracky, rozpravky.. neviem, toto ja tolko neprezivam, ja mam vytvarne vzdelanie, malo by mi to trhat oci aj rozum, ale nejak respektujem ze proste deti tieto silene hracky lakaju.. Akoze nasa mala bezne beha s obrovskymi konarmi po ulici, sermuje s nimi, tvari sa dolezito,, a keby lezal v trave nejaky farebny plastovy mec, co bude blikat, tak verim, ze si vyberie ten mec. Akoze ja sa snazim aby jej rodina nekupovala tie cirkusantske hracky, ju to aj tak nebavi, viem ze napr. jej sestrenici furt kupuju nejake blikajuce barbiny, poniky, plysaky..za 5 minut su odhodene v kute, ma ich asi milion. Vzdycky hovorim, radsej dajte peniaze a ja jej dam spravit na zahrade nejake treninkove cvicisko ako maju vojaci, lebo to by tak dcerke najviac pasovalo :grinning:
A s tymi rozpravkami, ja som tiez ako dieta nemala nejaku traumu z tych scen, myslim, ze aj nase deti to budu vnimat podobne, oni si z tej rozpravky vytiahnu to svoje...ako ste pisali.. ALE samozrejme, nestrasit dieta, ze dopadne zle ako to kozliatko, lebo bolo zle. a podobne. To je, myslim, blbost.
Ja som 1x pocitila strach, ked nas teta strasila vrahmi, co ziju v blizkom lese. Ona teta je teda dost mimo, uz ako dieta som to vnimala, ale aj tak tie jej reci zaposobili
28. zář 2011 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@prom děkuji za radu. Snad se to časem ustálí, ale taky věřím,že to v životě nebude mít lehké. zkusím tuhle metodu a řeknu o tom i manželovi, aby jsme jednali stejně. Ještě jednou děkuji
28. zář 2011 ve 14:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
inak suhlas s vami vsetkym, dcera sa tiez chova inak pred obecenstvom ako so mnou v sukromi.
A su to aj niekedy zbytocne situacie, kedy viem, ze je dcerka "v zajeti zlych duchov" nevinne.. Je napr. u nasich, ja pridem po nu, ona sa chce samozrejme so mnou privitat, pomazlit, pochovat.. No a vtedy hned do toho skace moja matka, aby som dceru ako tehotna nezdvihala, a hned blbe reci k dcere, ze je uz velka, ze dojde babo a bude to ine... no des :angry: :angry: tak samozrejme ze dcerka reaguje potom lutostivo az zlostne. Takze to vyvrcholi tym, ze matka zahlasi, ze je to moja chyba, ze mala je nervozna zo mna, ze ju zle vychovavam.. what??? :rolling_eyes:

ale teda su situacie, kedy proste z nejakeho "rozmaru" sa dcera rozhodne byt protivna, tak to ignorujem, ju to prestane bavit.. a tu zasa niekedy moja mati zakrocuje, ze jej zacne nieco nezmyselne kvakat, akoze v snahe ju ukludnit... cim sa mala rozculi uz naozaj.. a finale je ako v hornom odstavci ..moja chyba :grinning:
28. zář 2011 ve 14:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janaj0 za malicko :wink: ... a este teda zdoraznim, byt fakt dosledny v tych sankciach. Aspon vy dvaja s manzelom. Lebo je zbytocne je 1000x upozornovat a potom nic. To vas potom dcera bude mat na haku. Ja mam kamosku, ma podobne problemy so synom, ten je teda fest agresivny, aj voci svojim starsim bratancom.. Ona sa tiez snazi z toho kruhu agresivity dostat, ale ja mam pocit ze neni dosledna. Ona teda byva dalej , tak sa jej asi nechce odchadzat od nastevy, z ihriska atd.. vymysliet iny plan ako stravit so synom cas.. ale to je ta chyba, neni dosledna, tak syn veselo atakuje dalej, ona mu teda supne po riti, to jej aj ostatni odporucaju.. on place.. ale vobec to nepomaha.. ved samozrejme
28. zář 2011 ve 14:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janaj0 a este.. vies, aby som nevyzerala za najvacsiu chytrolinku a frajerku.. vyssie spominane rady, co som ti dala, ono trebars nebudu hned fungovat.. alebo parkrat budu a potom zasa nie.. ale furt si myslim, ze je to to najlepsie co mozem spravit..lebo tu by malo dieta pochopit dosledok svojho spravania.

Tie nase su este celkom male, aby viedli nejaky dialog a fakt sa velmi zatial riadia emociami. Ze snad ked budu starsie, tak si vyhodnotia, ci je fajn utocit a potom napr. nemat srandu, kamosov atd.. aspon v to ja dufam. :sweat_smile: tie nase bosorky su holt temperamentne, s tym sa treba zmierit, mne to osobne trocha trvalo.. spusta mamiciek riesi problem nesmelych, bojazlivych deti..halt, kazde dieta je ine

inak sranda, ako uz ti najmensi vedia vycitit kto je vo svorke najslabsi /bojazlivy/ clanok a potom si aj potom skusaju na neho dovolovat.. proste dzungla.. v tom MC ako chodime je jeden chlapcek, velmi sikovny, zacal hovorit v 18 mesiacoch.. aaale velmi ustrachany, taky bojazlivy ze az.... chudak, dostal aj od nasej malej :pensive: , teraz uz ho nechava na pokoji.. ale minule som videla, ako do neho skakal iny chalan, ktory nikdy nikoho neatakoval. Neboli s nimi jejich maminy, nevedel ani o mne, tak to proste na neho skusil. Ten bojazlivy bohuzial len tak stal, ziadna obrana, myslim slovna, tak ten druhy to skusil znova. Tak som zasiahla, ked uz tam teda maminy neboli, ale ten bojazlivy uz samozrejme velky plac a isiel hladat maminu.
28. zář 2011 v 15:49  • Odpověz  •  To se mi líbí
@prom určitě budu důsledná, něco jsem zkoušela už dřív - jen ne s tím odcházením a už neteř dneska nechávala být a na hřišti taky neatakovala menší děti. Snažím se jí být stále na blízku a zdržovat ji. Hlavně jsem ráda, že jsem si o tom mohla promluvit s někým, kdo má zkušenost :wink:
28. zář 2011 v 17:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@klementina - na tu knížku Pět druhů lásky se chystám, a existuje i Pět druhů lásky u dětí (tak nějak), že děti cca do pěti let mluví všemi jazyky lásky a pak převáží jeden. JInak mám stejný vývoj u školky jako ty - nejprve jsem si to nedovedla představit, že jak se dokážeme odloučit a díky tomu, že mám celé září volno a když je malý ve školce tak se můžu věnovat sobě, a zjistla jsem, že už jsem to dost potřebovala a že už jsem vyjela z toho denního dřívějšího stereotypu a taky jsem si nedávno jetšě říkala - já chci moc a moc pracovat jen čtyři hodiny, aby tam malý nemusel být tak dlouho...ale ono je to hrozně neefektivní - honit se ráno, pak zase honem ho vyzvednout před obědem, pak domů (máme to 25km), oběd, spát - a usíná pak kolem druhé a to je pozdě...no prostě honička. Te'd už si myslím na šest hodin, že bych malého vyzvedávala po spaní..no zatím tam spal jeden den, uvidíme co přinesou další dny...
28. zář 2011 ve 23:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kopretinka84 - u nás taky říká - ještě zlobíš? Už zlobíš? Budeš omlouvat? Nedávno jsem zjistila, že si asi spojil, že když se někdo zlobí, že se pak má omluvit ...tak jsem mu řekla, že si nemyslím, že se mám za co omlouvat a že se člověk omlouvá jen, když je mu to líto a chtěl by to udělat jinak..Nebo mu i řeknu, ještě se neomlouvám, ještě se zlobím a potřebuji se uklidnit...Ale hrozně mě to baví, stačí jen abych měla podrážděný tón a malý hned to svoje - Už /se/ zlobíš?...U nás zkouším občas říkat - Miško, tön. Ten tón se mi neposlouchá dobře. Dá se to říct klidně...
Ale cítím poslední dobou, že se hodně posunul a že se potřebuji posunout taky. Nějak se mi často stává, že mu vlastně říkám, co má dělat, že nasadím takový přísnější tón, nebo možná takový rázný a oznamuji, co má dělat a vadí mi to. cítím, že by mohl mít už více prostoru pro trošku vlastní iniciativy. Jakobych trošku pozapoměla mu nechat těch pár vteřin navíc a mluvit více obecně, že pomáhá, když se to udělá tak a tak - namísto - dáš si to nad stůl, pak ti to nezpadne...Cítím, že je to te'd hodně důležité, protože jak je ve školce, tak se setkává s jiným přístupem, kopíruje děti a navíc tento vzdor je takový trošku mimo rácio - že ač dobře ví, že tohle se nedělá a má to (si myslím) už zvnitřnělé, tak i přes mé info to dělá dále...TAkže nechci sklouznout do takového psedo partnerského přístupu, kde mu začnu věci diktovat...stává se mi, že když mě "neposlechne", tak hned tlačím dalším argumentem, a nedávám mu dost času to přechroustat...
Jinak my jsme to mytí vlasů možná trošku přešvihli, malý už je zvyklý, že ho neumyjeme na sílu, a trable s tím máme hodně dlouho...ale zato nás tedy posledně dva krát překvapil, že sám řekl, že chce umýt hlavu...
A k tomu, že tohle udělá táta a tohle máma - to máme taky. Ttrvá to ale asi od 20M. Už je to ale výrazně slabší než předtím...už se to týká skutečně pevně zajetých věcí jako je kdo dá mlíčko...
29. zář 2011 v 10:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@janaj0 - dětská agrese je normální. Ale já bych asi postupovala tak jak píše prom, jen bych se snažila vyhnout (nevím, možná prom o tom psala, nečetla jsem to celé)¨, abys neříkala dceři, že je proto "špatná", nějak se na ni zlobila - a't slovně nebo tonem hlasu. Ono stačí - před příchodem na hřiště ji říct, že tam možná budou i mladší děti a že tyto děti jetšě nechápou moje, tvoje a jsou křehčí, sotva chodí (a povídat si o mladších dětech obecně) a lehce spadnou a že k těmto dětem je třeba být ohleduplný...Možná ji můžou tyto děti někdy naštvat, že si budou chtít vzít její hračku nebo něco...a že pak může reagovat slovem NE (nevím kolik toho tvoje povídá) - tedy cílem je - předem povídat o tom, že tam můžou být děti, dát ji jasný návod na to, jak má reagovat na to, když se ji něco nebude líbit (a kolikrát ani nevíme, proč žduchnout, bouchnou - vypadá to jako agrese bez důvodu, ale stačí, že se k ní dítě jen blíže přiblížilo nebo to, že je mladší a má nějakou "špatnou" zkušenost, kterou nemáme právo soudit). Ta reakce je, že řekne NE a třeba tě zavolá...a pak být u ní nablízku a hlídat...pokud žduchne, pak se ujistit že to druhé dítě je v pořádku na prvním místě a pak vzít své dítě bokem a jestli bude plakat, tak ji dát empatii - př. asi tě něco naštvalo, chápu...a až se UKLIDNÍ, tak teprve pak vysvětlit - žduchání může ublížit. Příště můžeš říct : NE (nebo něco jiného podle toho, co dokáže říct...)...a tak postupovat i při druhém žduchnutí, s upozorněním, že pokud se to jetě stane, půjdete pryč z hřiště...a dodržet to. ale jakoby chápat to své dítě, nesoudit motivy a když se vzteká dát jen empatii (stejně důvody v tom vzteku nepochopí, to může pochopit, až bude klidná)..a pak bez souzení, odsuzování nebo jiného vyjadřování, že tvoje dítě je "špatné a zlé" - jen říct jasná pravidla - dětem to může ublížit:. Když se chceš bránit, můžeš říct NE...
Dítě pak nezabředne do toho "špatného" chování, tedy nezacyklí se v tom žduchání a má návod, jak se bránit..
29. zář 2011 v 11:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik díky, snažím se jí to vysvětlovat a už se mi zdá, že po týdnu je to lepší. Vždycky si o tom "povídáme" před spaním. Mě spíš připadá, že jí ti drobci překážejí, protože neumějí rychle uhnout. Se staršími dětmi si hraje pěkně. Stále doufám, že je to jen období, které přejde. S manželem jsem o tom už mluvila a naštěstí jsme ve výchově za jedno. Ještě jednou děkuji za radu
29. zář 2011 ve 12:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
cafte baby,aj ja som sem prisla po radu.citam,ze rozoberate agresivitu. moja dcera Zuzka ma rada male deticky, teda neviem ci to slovo mat rad je to spravne.ked prideme na ihrisko a pridu male deticky tak ona sa k nim priblizi a zacne ich objimat, objima ich najrpv slabo a potom silnejsie a silnejsie a ked jej uz hovorim ze to boli a dietatku sa to nepaci tak nechce pustit az kym ju neotrhnem.niekedy si da poradit ale niekedy nie.no a predstavte si tie mamicky,ktore nemaju starsich surodencov su zdesene. ja som potom stale v pohotovosti ked sa pohybuje okolo malych deti. v com je problem?skusam to riesit upozornenim, nepomaha,vysvetlovanim ani to nie, kedy to prestane?
29. zář 2011 ve 21:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek