Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?
Většinu lidí, co znám, co se setkali s touto knihou nebo seminářem manželů Kopřivových, jejich principy nadchli. I pro mně bylo jejich objevení osvícením a přesně tím pravým... Jenže - přečíst knihu je jedna věc a každodenní realita věc druhá. 😒 Výchova je nesmírně těžká, zvláště když jsme sami vyrůstali v "typicky české výchově" a máme ji tak v sobě i podvědomě. Člověk se pořád přesvědčuje, že se bude chovat ke svým dětem jinak... a pak najednou s údivem a úděsem zjistí, že z něj vycházejí přesně ty samé věty, které slýchával jako malý... že jsou to jen pokyny, příkazy, rozkazy, křik... Nervy v kýblu a přitom dítě stále neposlouchá a co víc, je to čímdál horší... 😨
Převést principy RaR do praxe je těžké, hlavně ze začátku, je třeba toho v sobě hodně překopat... ale já věřím, že se to bohatě vyplatí, proto jsem rozhodnuta se s tím poprat. 😎 Vím, že RaR má i tady na Koníkovi spoustu příznivkyň, proto bych chtěla založit prostřednictvím téhle diskuse takový malý klubík 😵 , ve kterém si můžem pomáhat s různýma situacema, jak je řešit, povzbuzovat se, sdělovat si co pomáhá a co ne... a tak 🙂
@johanka. na vecer si zadala pekne tazku temu. priznam sa, ze uplne hypoteticky som uvazovala o situacii, ked budu z mojich deti vyrastat ludia, akych by som z nich nechcela mat a budu mat negativne vlastnosti ktore nemam rada na ludoch z rodiny.
ja to vidim napriklad u brata mojho muza. on je cely ich dedko. lenivy, nesamostatny, jednoducho zmyslajuci poflakovac. je iny nez cela jeho rodina a je tazke s nim komunikovat.
keby som videla, ze moj syn je taky, ako jeho ujo..videla tie nestastne crty, mohla by som nieco robit?
myslim si ze ciastocne cloveka ovplyvnime tym co robime, aky vzor mu davame a ake aktivity s dietatom preferujeme. z dalsej casti je to vsak aj genetika, to s cim sa clovek narodil.
to bití je u nás to samý a hlavně...malej nepotřebuje společnost, ale jaksi na hřišti ty děti jsou...přijdou k němu a on do nich žduchne...chápu ho, že dává najevo, že nechce kolem sebe nikoho, ale nevím jak reagovat
teď jsme byli u kamarádky na chalupě, její dcerka si s Beníkem pořád chtěla hrát, pořád na něho mluvila, Beník nechtěl, chtěl si hrát sám, tak ji plácal, žduchal do ni ☹ jak reagovat, co říct ? vím ,že jste mi to tu už psaly ,ale to nějak nepůsobí ....bouchá teda i do nás, mě a manžela ....
@johanka.
@tea333
Jen na okraj...myslím, že je právě dobře, že děti mají tu možnost si tohle všechno - i to negativní - vyzkoušet, projít si tím, protože pokud by se jim toho nedostalo, nemohly by posoudit, že je to něco, co prostě nechtějí. Jsem pro volný průběh - to, že malá slečna (ted nemluvím přímo o malé @johanka. ) se na chvíli ve svém životě stane "fiflenou" 😉 je dobře. Hledá se, a to platí samozřejmě nejen v tom parádění....otázka je, jak s tím naloží v budoucnosti, jestli bude mít k dispozici něco víc, nebo se její obzor už nerozšíří a zůstane u jednoduchých "zálib". To je na nás...ted to řeším u petra, dostal se pochopitelně ke spidermanům a těm potvorám...říkám si - kluku, tohle není to pravé ořechové - ale on v tom prostě chvíli úplně bezhlavě jel. Nechala jsem to proběhnout, a opustil to. myslím, že to, co si potřebují osahat a vyzkoušet ted ještě neznamená, že budou celý život povrchní....vždyť oni ještě nenasbírali dostatek zkušeností, aby se mohli sami rozhodnout. potřebují i to (pro nás) špatné,aby měli srovnání. Doufám.....
@johanka. tiez si myslim,ze ak dietatu ponukneme viac prikladov,samo si vyberie a bude kopirovat to,co vidi doma. Vsetky si tym prejdu. Este som Naomi necitala,len clankov a tej diskusie co bola s Dusekom som zacala premyslat nad svojimi myslienkami a clovek sa naozaj vela krat boji svojich a cudzich myslienok a pritom su to len myslienky,ktore ovplyvnujeme my sami. Takze zit pritomnostou a tesit sa z nej 😀
@weri1 Ked je clovek moc upnuty na nejaku cinnost dietata,ono to vyciti. Podla mna maly nezvlada byt s druhymi detmi,jednoducho na to nie je pripraveny,tak ako pise Naomi. Treba tomu dat cas a skusat predchadzat situaciam,zaujat ho niecim inym. A ked uz buchne tak dokolecka dokola vysvetlovat, boli to a nepaci sa to tej osobe,ktoru buchol. Mozno este skusit aby do niecoho mohol buchat,do hrncov varechou,detskym kladivkom a pod...
@tikasi to máte fajn metodu 😵 u nás by to asi bohužel nefungovalo, protože malý je na notebook děsný závislák a pořád ho před ním schovávame, protože jinak by chtěl celý den čučet na Bořka stavitele 🙄 takže by si asi nechal umýt zoubky ale nedostala bych ho do postele bez křiku 😠 😀 ach jooo
@romcovaklarka vdaka krasne za tie preklady,musi ta to stat vela casu,idem si to dat vytlacit,dakujem krasne
@blandik Knížku od Naomi mám přečtenou. Na ty záchvaty to funguje. Je to moc inspirativní přístup. Ale já mám ještě jeden problém, o kterém se tam nepíše. Malá skoro nic nejí a to doslova. Někdy si dá jogurt nebo trochu kaše, kousek šunky, dětskou sušenku, o normálním jídle si můžu nechat zdát. A je jedno, jestli to uvařím doma nebo je to koupený příkrm. I když má hlad, říká si o mléko. Pije Nutrilon a MM. Do jídla jí nenutím, nabízím, ale je to marné. Ochutná málokdy, většinou to nechce hned. Co s tím?
Máte někdo nějaký tip, jak na to? Díky za jakoukoli radu.
@johanka. - k té naomi a povrchnosti a parádnosti..podle mě "nemáš" právo ji od toho odvádět, vyjadřovat tvůj nesouhlas...protože ji vyšleš signál - takovou tě neakceptuji....ale samozřejmě ji v tom nepodporovat, neutvrzovat..ale současně můžeš jít ty vzorem, ty ukazovat, jak na to u sebe nahlížíš, nepřímo..myslím, že pokud vyloženě nemáš ty tyhle hodnoty, tak dceři ukážeš i jinou dimenzi prožívání než jen, co má na "zadečku" ..myslím, že tahle povrchnost u lidí není vrozená, ale je přejatá, kdy holčičky byly rodičemi vmanipulovány do pozice, že jejich hodnota je spojená s jejich vzezřením...Máš představu, jaké dětství měla tchýně, odkud se berou asi tyhle její hodnoty? Vypadá to, že tchýně odvozuje svoji hodnotu od toho, jak vypadá...to ji někdo zasil do hlavy, nemyslím, že je to přirozená lidská volba, není to důstojné (nebo ne? možná tak uvažuji jen proto, že zrovna tuhle konotaci nemám)... 😎
@weri1 - k tomu bouchání, je vidět, že víš, proč bouchá - nechce společnost..takže na jedné straně bych se pokusila mu zajistit pokud možno bezpečné prostředí, kde nebude docházet k tomu, že by bouchal ze "stresu"..a na druhou stranu, když bouchne, tak můžeš zkusit mu říct - ano, ty jsi bouchl, protože si nechceš teď s holčičkou hrát...chceš si hrát sám...a pak se můžeš holčičce jeho jménem omluvit ty - že se omlouváš za kluka, že ji bouchl, že ji to určtiě bylo nepříjemné..nebo můžeš postup obrátit - nejprve se ty omluvíš holčičce, a pak dáš svému dítěti pochopení (žádnou kritiku, stejně nikam nevede). Až bude připravený, nebude děti bouchat..to bouchání není otázkou učení od rodiče, ale vyzrálostí dítěte. Náš nebouchal, ale plakal, byl vystreslý, ztuhl, když byly kolem děti, taky je nechtěl...
@johanka. jestli te muzu uklidnit, tak podle me deti tohle proste maji radi..... moje babicka, mama (ani ja) se nikdy moc nemalovaly a chodily spis tak nezne zensky obleceny, nic vyzyvavyho, nic extra.... a ja jako mala byla uplne paf z jedny tety a jeste z jedny ucitelky ve skolce, co nosila dlouhy natupirovany vlasy, vyraznej makeup, svitiveruzovy volanovy sukne, tyrkysovemodry stiny apod. .... moc se mi to libilo a chtela jsem bejt stejne "krasna" ... s vekem me to samozrejme preslo, protoze to byl cistej nevkus 😀 Ale uplne nahodou jsme pak s mamou a mladsi sestrenkou jeli v tramvaji a ji se silene moc libila naprosto silene zmalovana a oblecena stetka, ze je moc "krasna" 😀 ... no a mama mi pak rikala, ze ji se taky jako maly libila jedna nejaka jeji hodne extravagantni, hloupa a povrchni a silene zmalovana vzdalena teta 😉 Takze treba je to ciste vekem a proste se jen hleda a "identifikuje" jako zena, neznamena to, ze bude fiflena 🙂
a nechce půjčovat hračky-bábovky na hřišti 🙂 jednou tam byl kliuk, který pořád za námi chodil a vše dělal líp...měl tak 4-5 let, nic jsem neříkala, pak si s námi hrál na pískovišti, hračky neměl ,tak si půjčoval naše....beník brečel, prostě nechce půjřovat své věci-další věc, kterou nevím jak řešit....tak jsem mu vysvětlila, že kluk si kyblíček jen půjčil a vrátí ho, Beník plakal, kluk mi řekl, že není žádnej zloděj a to jsem už nevydržela a řekla mu, že jsme si s chlapečkem přišli hrát, že jsme si vzali sebou hračky a teď si s něma hrajeme my ....nejsem lakomá, ale když vidím, že Beník si vystačí sám, s tím co jsem vzala, tak mi je proti srsti, když mu to někdo bere....
@weri1 zkus to brát jinak. on na to, co dělá, opravdu má nárok. jinak to neumí řešit - zatím, tak plácne. a bábovky vůbe, ale vůbec půjčovat nemusí - v tomhle věku určitě ne. proč by? on je středobod světa, všechno je jeho a on si to chrání. ani náhodou si to neber jako výchovný problém - tohle zrovna jsou věci vývojové, je to tak normální, někdo to má víc, někdo míň. s velmi, velmi malou pravděpodobností se to přenese do pozdějšího věku, ve smyslu "bude z něj agresor". a sobec. on ted absolutně nemá potřebu - a sama to píšeš - kooperovat s jinými dětmi, to přijde později, pokud tě to uklidní, tak petr se pustil do světa až po třetím roce. myslím, a doufám, že to vezm 😉 eš v dobrém, známe se - že problém je v tom, jak na to ty koukáš. vím, že je to ted třeba nepříjemné, ale můžeš zatím těm situacím předcházet, klidně si hrajte někde v ústraní, nech ho, at si dělá, co se mu líbí, ale bez kontaktu. až ho bude chtít a potřebovat, poznáš to. i na tom hřišti si můžete zalízt někam na klidné místo, na houpačky klouzačky a spol ho můžeš doprovodit a pomáhat mu.
bábovky? ber to tak, že jsou jeho. ted je prostě nebude půjčovat, at chceš, nebo nechceš. klid, tohle přejde, nebraň se tomu, malý je šikovný kluk, takový, jaký má být....
@berenika39 já taky to tak beru 🙂 když někdo přijde, jestli si s ním může hrát, tak řeknu....ano, ale jestli bude Beník chtít....no a Beník ani nezvedne hlavu a dítko odchází....já tohle vše beru a nenutím ho se socializovat s dětmi....hraji si s ním já a to mu evidentně stačí 🙂
a taky je takovej trumpetka, že třeba jde na klouzačku, někdo jde za ním, tak on sleze a čeká až půjde ten druhej, tak je mi to líto, že takhle ustupuje 🙂 já se z jedné strany bojím, aby fakt nebyl zlej k dětem ,ale z druhé strany se bojím toho, aby nebyl zakřiknutej a nebál se okolí
@berenika39 můžeš mi poradit co mám třeba dělat, když dítko jde a půjčí si jeho tříkolku, bábovku cokoliv , matka to neřeší, nechá ho, beník jde a chrání si to slovy....Beníka...že je to jako Beníka a co já ? co mám říct ?
@weri1 to je taky úplně normální a v pořádku, že ustoupí....každý dítě je jiný, některý je průbojný, ale koho by odstrčilo, kdyby nebyly zase jiný děti, který uhnou a počkají????? tak to je. zbytečně se tím zabýváš, ted ustupuje, ale přijde jeho čas, kdy nebude, možná nebude hrrr všude první, ale nenechá se odstrčit, ale ne ted - ted je malý, hledá si místo na slunci🙂.
schválně - kdyby to tak šlo - napíšeme si tak za rok, rok a půl, jaký beníček je, jo? fakt na něm nehledej nic špatného, to, jak se chová, co dělá - všechno je jen přesný obraz vývoje dítěte ve dvou letech - chce komunikovat, ale neumí to, tak plácá, nechce děti - tak plácá - jinak to neumí. nechce půjčovat věci - nechápe vůbec, proč by to měl dělat, protože děti k ničmeu nepotřebuje, tak proč by jim půjčovaj SVOJE věci. to přijde, až bude on chtít i jejich hračky, až bude děti vyhledávat a hrát si společně s nimi. a že ustoupí na klouzačce - dělá to, co cítí, že je pro něj bezpečné, neche se ještě pouštět do konfliktu, protože prostě o ty děti nemá zájem. tečka. už asi víc nevím, ja ti to vysvětlit 😉 😉 😉 , všechno je v pořádku, chce to čas, uvidíš, že tohle batole není hotový člověk.
@weri1 normálně mu řekni: ano, to je tvoje. , jestli chceš, můžeme si tu tříkolku nechat. holčička si najde jinou. jestli chceš, spolu jí půjčíme.....
(nechce? čemu to vadí? tobě? jeho mamince? o nic nejde, je to jeho tříkolka a má právo si jí hlídat a dokonce ji nepůjčovat).
Nikdy jsem petra k ničmeu takovému nenaváděla, aby se rozdělil, aby půjčil...když pištěl, že nechce. Až začal s dětmi vycházet, sám se zapojoval, přišlo to samo, protože pak už sám pochopil, že když si chce vzít něco od někoho, čeká se, že i on něco půjčí...nedělá to proto, že máma řekla, ale že na to sám přišel, jak to funguje. Něco za něco🙂
@berenika39 já to chápu....jen tu píšu svoje postřehy, a potřebuji slyšet, že to cítím a dělám správně 🙂děkuji
@weri1 vím, že to chápeš 😉 a nedej si do toho od nikoho povídat. ted je ben prostě svůj, má na to nárok a at si každý myslí, co chce. Mmch, at děláš co děláš, nic se nemění...je to pořád on, nějakou dobu už plácá a nepůjčuje...a ješt možná nějakou dobu bude. Takže tvoje úsilí to změnit se míjí účinkem - o důvod víc to přijmout a nestresovat se. Fakt se těším, až ho tu budeš za nějakou dobu chválit🙂
@berenika39 tak já on je zase jinak zlatej 🙂 je to sice vzteklina, ale asi to obkoukal od maminky 🙂 je to moje zlato plácácí 😀
@weri1 Já tohle taky řeším. Malej také teď bije děti a nechce jim nic půjčovat. Dospěla jsem k názoru že malej ještě není zralý na kolektiv ( dle přednášky Naomi ) ale zároveň chce s nimi být. Je to divné ale takový z něj mám pocit . Dneska bylo hnusně a tak jsem pozvala 3 kamarádky se stejně starýma dětma se kterýma se scházíme pomalu od miminek a trávíme spolu mateřskou. Malej si na děti i na "tety" zvykl a i vyžaduje za nima chodit. No a už u nás dlouho nebyli, protože se teď scházíme spíše venku. Malého hrozně frustroval ten zmatek au nás a to že si půjčovali děti jeho hračky. Děti zase frustrovalo že jim je bere a každé se s tím vyrovnávalo po svém. Brekem nebo praním. No a jiřík samozřejmě toho co se bránil bil a pak už bil i jen tak pro nic za nic. Já samozřejmě byla za špatnou, protože jsem malého za to nepraštila a buď jsem mu vynadalanebo ho nechala bejt a politovala toho buchnutého. Ten samozřejmě přestal plakat a koukal na mě překvapeně že ho chápu ( nejsou na to holt zvyklé ). No a tím jsem zase já díky těm kamarádkám pod tlakem, stejně jako u rodičů bráchy a tak. Je to pro mě hrozný a neumím v tom chodit. Dříve to bylo v pohodě, protože nešlo o násilý a nebylo to tak hektický. Teď to prostě nezabere hned a já už cítím ty pohledy a mezitím malý udělá něco jiného ( třeba praští mě, nebo něco rozlije ) Teď nás čeká dovolená tak bude Jiřík chvíly bez dětí tak snad si odpočine a bude v pohodě.
A další stresový faktor je přítel, poslrdní doou mi všechno bojkotuje a když mu říkám ať se uklidní, tak mě ignoruje a dál na něj řve, nebo ho táhne násilým, prostě šechno proti jeho vůli. Takže malý cítí npětí mezi námi a to mu taky nedodává. Dneska jsme se dívali na kousek přednášky naomi, tak snad mu to něco dá... 😒
víte co je zajímavé...že doma mu to nevadí....když k nám přijde kamarádka s malou, tak mu nedělá problém hračky půjčit ....a taky je mu nejlíp doma....pořád doma doma....když jdeme ven, tak 100x za tu dobu slyším že chce domů a když se blížíme k domovu tak zvedne ruce nad hlavu a volá jupíííí domáááá 😀
Doufám že jse to napsala srozumitelně, teď když si to čtu tak mi to moc nepřijde 🙂
@weri1 tak ja mam naopak problem, mala chce byt stale s detmi, stale by si nekde s nekym hrala a nevim ja ji vysvetlit kdyz si ty deti zrovna hrat nechteji, bud jsou vetsi a nebo jako tvuj spuntik 🙂
ja jsem zjistila ze me pak takove situace mrzi, a beru ji pod ochranu, vezmu ji k sobe a nebo odejdu, nevim ale jestli je to dobre ... me ta situace za ni mrzi ale myslim ze ona to tak jeste nevidi ... mame hodne znamych se starsimy detmy a ty si ne pokazde chteji s ni hrat 😖
Ako sem @petranela dala link, kde sa da stiahnut knizka od Naomi Aldort, tak som neodolala a stiahla si ju a zacala citat a uz na prvej strane v predhovore mam problem vysporiadat sa sama so sebou - o com vlastne ta vychova dietata ma byt? Ze nemame dieta navadzat ani drsnymi ani jemnymi metodami k spravaniu, ako si my zelame, ale mu mame dat moznost byt samym sebou. Ale je to naozaj tak, ze clovek ma akosi sameho seba a potrebuje sa najst, alebo je to tak, ze mame akoby viac ciest a slobodnu volu vybrat si? Aby som bola konkretnejsia - v poslednej dobe obcas zauvazujem, koho to vlastne v Miske vychovavam. Nemala som nikdy velmi rada, ked svokra rozpravala Miske, ze "ty si / ty budes velka paradnica", ked jej napriklad dala nove satocky a Miska sa jej v nich predvadzala. Svorka je totiz presne ten typ, co si strasne dava zalezat na svojom vyzore, vyziva sa v hrbe siat, v perfektom ucese a mejkape, bohuzial je to jej zdaleka najvacsia zaluba, vsade inde mi pride dost povrchna, a tak si pri tychto jej nadsenych zvolaniach len v duchu hovorim, ze dufam, ze z Misky vyrastie nieco lepsie nez len bezducha fiflena. No ked vidim, ako sa Miska vyziva v tom, ze si moze obliect hentake a tamtake satocy a ako sa niekedy aj sama sebe predvadza pred zrkadlom, tak mi pride az smutno, ze vychovavam vlastne vnucku svojej svokry - tie iste zaluby, tie iste hodnoty v zivote...des. Ci to mozem nejak ovplyvnit, aby nasla vo svete a v zivote aj nieco viac nez len tuzbu dobre vyzerat, no a podla Naomi - mam na to vobec pravo? Mozem dieta posunut aj niekde dalej od takejto povrchnosti?