• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@weri1 - dovedu si představit, že to není snadné - pro rodiče. Dá se to zjemnit tím, že jako první reaguješ na to "napadáné" dítě, že se mu omluvíš..jak jsem psala...a až pak na své dítě..může to být i třeba jen věta - tobě se asi nelíbilo, že si holčička s tebou chtěla hrát, chtěla půjčit atd..prostě jen popíšeš jeho pocit, aniž by jsi mu říkala, co má udělat (že má půjčit, nemá bouchat...atd.). Já to na našem teď vidím, jak nemá problém půjčit, nemá problém, že jsou děti kolem a dříve to vůbec nešlo..K tomu půjčování - jsem mu říkala - tohle je tvoje hračka, můžeš ji půjčit a nemusíš...U cizího - je to jeho hračka, může a nemusí ti ji půjčit. Nikdy jsem nepůjčila jeho hračku jinému dtíěti bez vědomí našeho dítěte, jeho souhlasu a nepřemlouvala jsem ho...nechávala jsem to na něm, takže vlastně půjčil opravdu málo kdy...O tom si rozhoduje on sám...)a pak mi vadili ti rodiče, co za své dítě půjčovali, že půjč si..a pak dítě doběhlo, celé rozběsněné..a rodiče ho ještě nutili, že má půjčit...).
Náš si svoje věci hodně hlídal, nechtěl půjčit...a včera jsme byli na bazéně, a klidně nechal svůj kruh, balon dětem v bazenku, ani se ho předem nezeptaly, byly ještě malinké...a tak jsem myslela, že to bude řešit a vůbec...Taky začal nabízet sám od sebe jídlo, dělit se..já se dělila před tím hodně s ním...

@lusy82 -u nás byly návštěvy taky náročné, náš byl vystreslý, nebouchal, ale pištěl, křičel, plakal, reagoval velmi prudce do těch třech a půl let (někdy mě i napadalo, že možná dělám chybu, že k nám více nepozývám děti, aby si zvykl...ale něco mi říkalo, že ne, že mu to nedělá dobře, tak proč ho "stresovat"...). A přešlo to, úplně. Preferovala bych asi ten venek, ono těm dětem asi není moc dobře, když se vlastně jen tahají o hračky.
11. črc 2012 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@weri1 ten tvůj Beník je fakt jak z učebnice ....opravdu. tohle je přesně to, jak to chodí, jak to funguje. krásně to popisuješ - "doma mu to nevadí". to je proto, že se pomalu, ale jistě, sune ve vývoji směrem dopředu,. Doma je doma, cítí se tam bezpečně, je na svém teritoriu, mezi svými. Je mu tam dobře. proto doma půjčí - už k tomu pomalu dochází, ale zatím jen doma. Postupně to přijde i venku.
A jestli se mu líbí doma, tak mu dopřávej, můžete nějaké děti brát k vám, a na ven vymysli takový plán, aby sem u moc nepletly do cesty děti - zatím, je to otázka krátké doby, stojí to za to. Zkusili jste vyrazit do nějakého lesoparku, do lesa, k vodě - ne na koupálko, ale jen tak, k rybníku? Neskutečné množství podnětů pro dvouleté dítě, nabízí se plno her....
11. črc 2012 v 09:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
@weri1 - náš chtěl hned pryč ze skluzavky, když se tam objevily jiné děti..když šel k nějaké atrakci a jen viděl, že se tam blíží jiné dítě, vzdal to...Nedávno jsme se klouzali na skluzavce u nás, a přišly tam dvě tak 11 holky...a náš se přestal klouzat..přišlo druhé, mladší dítko a vesele se s nimi klouzalo, lezlo tam...náš pár kroků od skluzavky a pozoroval...a přitom s podobně starými dětmi už tu interakci vyhledává, klouže se, střídá se s nimi, baví ho to..prostě jen vyhodnotil, že tohle není bezpečné..a pro mě je důležité, aby on sám o těchto věcech rozhodoval..To, co jsem chtěla napsat, náš se jevil, že bude velmi "bojácný", introvertní..ale je úplně jiný, přišel správný čas, dozrál, vše je jinak..a někde jsem i četla, že batolata nevnímají klasickou hierarchii, jim ještě nevadí, že je někdo předběhne, že se nederou, neodvozují z toho svoji "hodnotu" ve společnosti...
11. črc 2012 v 09:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - přesně tohle jsem četla v Naomi, že pokud dítě reaguje podrážděně třeba v kolektivu, tedy nějakým stresem, tak mu tam prostě není dobře a nemá tam chodit, potřebuje ještě nějaký další čas strávit v bezpečném kruhu svých rodičů, přátel, dětí, se kterými mu JE dobře a až nabude další sociální dovednosti, pak se mu bude líbit i v kolektivu...:o)
11. črc 2012 v 09:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik jj, ono je to vlastně úplně logické, zapadá to do sebe jak puzzle....škoda je, že to člověk tak nějak víc vnímá až s odstupem, já to ted na petrovi vidím, jak to všechno postupovalo "samo", že bylo dobře, že jsem ho do ničeho netlačila...někdy je mi líto, když čtu, jak děti kolem roku už si musí zvykat na děti, musí se naučit půjčovat, zapojovat se, a přitom stačí počkat:slight_smile:. Mě se to vyplatilo, petr je ted úplně v pohodě a sám se odpoutal, je ted v náhraadní školce a je úplně nadšený, před rokem by něco takového bylo nereálné..první den přišel do nové budovy, mezi cizí paní učitelky, cizí děti a okamžitě byl ve svém živlu, objevoval, našel si dva kámoše :wink: , odpoledne nemluvil o ničem jiném, než jaké to tam je, co tam mají, co dělají....je narozený v srpnu, nejmladší ze třídy ve své školce, a bude chodit ještě jednou do nejmladší třídy, kdejsou děti 3 a 4 leté, paní učitelka mi říkala, že je ráda, že je milý, že jí bude pomáhat s novými dětmi, že se spolu domluvili, jak to bude a on se těší, mluvíme o tom...od září budou ve třídě asi v poměru 15 nových a 6 starších, tak jsem na to zvědavá:slight_smile:.
11. črc 2012 v 09:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@berenika39 - to zní krásně, taky mám pocit, že až s odstupem času člověk vidí, jak to funguje...ono je to všechno dost na dlouho, jde to na roky, než děti jsou v kolektivu spokojené..mě taky náš překvapuje, že třeba se začal dělit sám od sebe, aniž bych ho k tomu někdy vybídla..jen jsem se s ním dělila já..včera na bazéně dva krát podal cizím straším klukům míček, chodil si, kam chtěl sám, moc náš neřešil..taky cítím, že se pupeční šňůra natahuje..jsem zvědavá, jestli do školky začne chtít sám od sebe, někdy taky začínám cítít, že by ji pomalu potřeboval...tu školku si držíme, takže může kdykoliv začít chodit, jen nevím, jak ho tam zvládnem vozit....Asi cítíš to, co já - že ty naše děti jsou v tom svém chování svobodné, poděkují, pozdraví, omluví se, když to tak opravdu cítí a ne jako naučený strojek..to mě hodně hřeje u srdce, protože mě někdy mrazí z toho, kolik umělého chování cítím z dětí kolem (jak jednají pod strachem z rodičů, jestli rodiče jejich chování schválí) nebo prostě papouškují bez rozmyslu, co jim rodiče řeknou..motají se v různých zacykleních, které jim brání prožívat přitomnost tak, jak ji cítí...začínám vidět hlubokou propast mezi prožíváním našeho dítěte a některých jiných dětí...

Já nedávno slyšela, jak pár týdnenní miminko si nemá zvykat, že na každé zavolání hned rodiče přiběhnou...aby se nerozmazlilo.
11. črc 2012 v 09:51  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
uuuuf jsem nás nemohla najít....
Chtěla jsem ještě napsat, že jsem chvíli řešila petrovu zamilovanost do spidermana, a v pohodě - proběhlo to, dostal jeden dárek s NÍM, kšiltovku, osmdesátkrát se kouknul na film a je po všem. Jakoby nebyl. Nevzala jsem mu to, ale ani nepodpořila, jen jsem mu řekla, že mě se moc nelíbí, protože .....a čekám, co bude následovat:slight_smile:)))
11. črc 2012 v 10:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky my jsme narazili s kamaradkou na tema, jak moc se vmesovat mezi deti .... treba kdyz nase mala je v pritomnosti vetsich deti, chce si s nima hrat ale oni zrovna delaji neco co ona jeste neumi nebo tak a reknou ji at jde pryc ... me to v tu chvili zaboli za ni a mam tendence ji brat pryc a jakoby ji ochranit, ale podle me ona jeste nezna ten vyznam, jako ze ji to tak nezaboli jako me, jestli chapete jak to myslim ... ja se sebe posledn dobou ptam jak moc se vmesovat, nebo kdyz jde prave o spolecne hrani kde si navzajem berou hracky a tak ....
stale se snazim se vylepsovat ve svem mysleni a chovani k male, snazim se ji davat prostor a tak, jak to tu pisete :slight_smile:
11. črc 2012 ve 12:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky díky moc, pomohly jste mi :slight_smile:
11. črc 2012 ve 12:40  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
a jsme zase ve Volné diskusi :stuck_out_tongue_closed_eyes: .
11. črc 2012 ve 13:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
ahojte,. co hovori na waldorfsku pedagogiku rabr a n. aldort? ;) co hovorite na waldorfske skolky vy maminy, co takto vychovavate deticky? dnes sme tam boli druhykrat, dcera nastupuje od augusta/septembra.. strasne sa nam tam s priatelom pacilo, deti ucia k zodpovednosti voci sebe samemu a prirode a realne vyuzivaju aj princip "sebekazne" tj ze sa spravaju naozaj tak, aby detom boli vzorom..celkovo sa mi tato "ina" pedagogika..ale je aj pravdou, ze ja nemam ziadne skusenosti so slovenskou klasickou predskolskou pripravou..nenavstivila som takuto skolku, akurat co si pamatam z 80tych rokov ja ako dieta :slight_smile:
knizka o rabr je uz na ceste, bohuzial ja vaas nestiham citat, tak som vo vela veciach mimo, ale snazim sa..
11. črc 2012 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
este ma tak narychlo napada, ked citam vase postrehy z vychovy.. nepride mi to vobec cudzie, naopak je mi to velmi prirodzene a uplne mi to zapada do psychopatologie maleho dietata. to, ze v roku od neho niektori rodicia chcu, aby sa "vedel" hrat s inymi detmi a "delit "sa o hracky je cista utopia a idealizmus zo strany rodicov, dieta je na nieco take absolutne nepripravene a nedokaze vnimat takuto socialnu politiku. v roku je predmet (hracka) pre dieta este stale predlzenim jeho vlastneho Ja, je to interny dobry objekt, ktorym sa snazi uspokojit svoje potreby a tuzby a bojuje proti externym nepoznanym veciam (strachom). odobratie ci podelenie sa nepripada v uvahu, to je ako keby sa mal podelit o svoju vlastnu ruku :slight_smile: no nic to je nadlho. vsetko ma svoj cas, len treba vediet byt ako rodic asertivny voci uponahlanej a necitlivej societe .. co zas nie je az take lahke, priznam sa, bojujem s tym denno denne
11. črc 2012 ve 14:07  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@weri1 malá(stará jako Beník) je v tomhle momentálně hodně podobná - nikoho teda nebije a neplácá, ale jinak mi to hodně připomíná chování Beníka....je zajímavý, že ještě asi měsíc zpátky půjčovala ještě cokoliv a komukoliv, prostě by se rozdala, ale teď má období, kdy půjčovat nechce :stuck_out_tongue_closed_eyes:(ale sama si půjčovat chce všechno). Často si bere s sebou ven kočárek, balon atd, pak někde u písku odloží, jde dělat bábovky a hned přiběhnou jiné děti a ptají se, jestli si můžou půjčit. Někdy ani nečekají na odpověď a peláší pryč i s kočárkem :grinning: Malá hned začne křičet: Aja! Aja!(tak říká sobě) a hned se zoufale obrátí na mě a volá: máma,vzít, vzít! Chce to prostě zpátky....navíc je problém, že ty děti jsou - jak říkám - "děti sídliště"(a to mají třeba jen 3 roky, ale běhají sami :stuck_out_tongue_closed_eyes: ), takže rodiče někde doma a musím to řešit přímo s nimi. Malá za nimi sama nikdy neběží, jen tak nešťastně stojí a křičí, čeká, co udělám já - tak jdu prostě za dětmi a řeknu, že malá to půjčit nechce a chce to zpátky :wink: Akorát ty děti jí pak taky nechtějí půjčit svoje hračky, když vidí, že chce zpátky to svoje a to se jí nelíbí a to nevím,jak jí vysvětlit :confused: Ideální situace by byla, aby půjčovala ráda a bylo půjčováno jí, ale to asi nejde :sweat_smile:
Říkám si - jak píše @berenika39 , že je to prostě období, kterým si projde a za chvilku to zase bude jinak :slight_smile:

@berenika39 taky jsem to nemohla najít - a to jsme se nedávno radovaly, jak je diskuze na očích :stuck_out_tongue_closed_eyes: :angry:
11. črc 2012 ve 14:34  • Odpověz  •  To se mi líbí
@anehap když sem budeme pořád psát a moudře diskutovat, bude pořád viset v tom oddělení "Kde se ještě diskutuje" :grinning: :grinning: :grinning: . Už jsem to tu propátrala :grinning: . A až se admini oklepou z toho náporu negativních hlášek a trochu si to sedne, nechám Rabr přendat do Děti 1-3 roky nebo někam chytřeji, než je Volná.
11. črc 2012 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
sakra, ono to tak není...v tom "kde se ještě diskutuje" se opět - jako to bylo - nezobrazuje nic z Volné diskuse. proč nás sem šoupli??? :sweat_smile: :sweat_smile: :sweat_smile: jsem zmatená jak lesní včela.
11. črc 2012 ve 14:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 aha, tak to jsem ještě nevypátrala, teprve se orientuju, myslela jsem, že jsem otevřela jiné stránky :wink: Já diskuzi objevila pod Kam jsme přispěla :slight_smile:
Dobrý nápad - do budoucna :wink:
11. črc 2012 ve 14:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 ha - no, chybička se adminům vloudila :sweat_smile:
11. črc 2012 ve 14:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@weri1 sam dava najavo,ze mu je najlepsie doma,treba to respektovat a nechat ho chvilu odpocinut od vacsieho kolektivu,mozno chodit na ihrisko rano,ked tam je menej deti.Jednoducho vyhybat sa konfliktom. Aj mala mala podobne obdobie a pritom je velmi spolocenska. Je to prirodzeny vyvoj dietata :wink:
11. črc 2012 v 15:01  •  2 děti - čeká miminko, termín má v březnu 2013  • Odpověz  •  To se mi líbí
holky my jsme narazili s kamaradkou na tema, jak moc se vmesovat mezi deti .... treba kdyz nase mala je v pritomnosti vetsich deti, chce si s nima hrat ale oni zrovna delaji neco co ona jeste neumi nebo tak a reknou ji at jde pryc ... me to v tu chvili zaboli za ni a mam tendence ji brat pryc a jakoby ji ochranit, ale podle me ona jeste nezna ten vyznam, jako ze ji to tak nezaboli jako me, jestli chapete jak to myslim ... ja se sebe posledn dobou ptam jak moc se vmesovat, nebo kdyz jde prave o spolecne hrani kde si navzajem berou hracky a tak ....

omlouvam se ze to sem hazim podruhe, ale vrta mi to moc hlavou :sweat_smile:


jinak by bylo super kdyby to hodily nekam jako deti 1-3, takhle to nikdo nenajde ... ja hledam pres moje oblibene :grinning:
11. črc 2012 v 15:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
@zajaciq - rabr ani aldort waldorfskou pedagogiku neřeší. My měli (máme) dítě ve waldorfské školce..mě obecně se ten koncept líbí, jenže je to vždy o lidech. A v té naší školce o rabru neslyšeli, bohužel za rok se tam vystřídaly čtyři učitelky, myslím, že ty nové vůbec neměly pedagogické vzdělání /už vůbec ne waldorfské../. Odopoledne si tam děti hrály volně, aktivita učitelek se omezovala často jen na usměrňování ze židle - ve stylu - vy si neumíte hrát, když si neumíte hrát hezky, budete tady u stolu..Trošku mě to zklamalo, čekala jsem víc..ale vím, že ten koncept za tím je dobrý....Přesto stále uvažuji, že jednou své děti pošlu do waldorfské školy..Na druhou stranu jsem byla v kontaktu s jednou maminkou ze Slovenska, ta měla taky děti ve WŠ a tam to fungovalo úplně jinak, krásně. Děti tam měly k dispozici věci na převlíkání, krásné prostředí, chystaly si svačinky, racionální strava, aktivity, volnost..atd.
11. črc 2012 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
@berenika39 - hele, to nové uspořádání témat je trvalé? Nebo se mi to nějak blbě zobrazuje? To se mi vůbec nelíbí, nedokážu si najít své diskuze, tedy pokud nepůjdu přes "upozornění"..to je hrůza.
11. črc 2012 v 16:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
@blandik jj, už jsem tu psala, že jsem zmatená jak lesní včela :wink: .
ale byla jsem dneska v práci a jak je okurková sezona, tak jsem celkem přes den byla u pc a musím říct, že ono to je velmi chytře udělané, jen pro nás nezvyklé a tím, že je to úplně jinak se to zdá chaotické, ale jde o zvyk, uvidíš. je to evidentně přizpůsobené novým uživatelkám, aby našly cokoliv a neptaly se pořád na stejné věci dokola. a my straé chytré se v tom nějak zorientujeme, doufám:slight_smile:
11. črc 2012 v 17:54  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@blandik Je akorát, ani tlustá ani hubená, podváhu nemá, dle dr. v pořádku. A je to šídlo, docela hodně živá.
11. črc 2012 v 18:31  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@schnucki ja co pozorujem moju dceru, radsej je so starsimi, skusa co moze, uci sa od nich..a ked vidi, ze nemoze, tak zlezie trebars z preliezky, ked sa uz neda dalej, oddeli sa od deti a pozoruje. alebo jej daju jasne najavo, ze sa s nou nechcu hrat. vtedy mi pride luto, ale to len pre to, ze tak ako si to uz napisala, my uz v hlave koncept odmietnutia mame. milovane, nosene, dojcene,atd. dieta nema byt preco frustrovane z takehoto odmietnutia, uci sa hre a jej pravidlam..a ja to na nej vidim ako so zaujmom pozoruje a potom ked vidi, ze sa neda, zacne sa venovat niecomu inemu :wink: a za mna co mozem povedat, nevmesujem sa do hry ako rodic /dospelak/ vobec, len ked vidim, ze akty (uhryznutie, sotenie, tahanie za vlasy, agresivne chovanie sa) sa dostali do popredia a symbolika je na ustupe (rec, samotna hra). kolkokrat ale este stale neviem ako adekvatne zakrocit, ktoremu dietatu co povedat (zvycajne je jeden dominantny a druhy submisivny). teraz sa mi uz lahko pise, lebo sa naozaj s detmi zacina hrat, kdez to este pred par mesiacmi to bolo skor zaujatie hrackou (=MOJE) a observacia ostatnych akterov (deti) :grinning:
11. črc 2012 v 19:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
dejte si nás do oblíbených (like u diskuze) a pak už se najdete v oblíbených :wink:
poctivě dočítám, jen nestačím reagovat.... v naomi jsem asi v půlce, něco je super, nad některými příklady tam teda trochu zvedám obočí, protože mi přijdou naprosto neaplikovatelné na realitu (např. příklad s čtyřletým chlapečkem, který měl plenky, nijak to neřešili - to je dneska nepředstavitelné, protože by ho nikde nevzali do školky). ale jinak se mi to líbí moc. tak uvidím, až to dočtu.
já momentálně se tak nějak plácám ve svých předškolkových depresích, je mi líto, že to tak uběhlo, že už nám to končí, bojím se, jaké to bude, atd... no však to mamky školkáčů znáte :sweat_smile:
11. črc 2012 ve 23:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Kúpila som ju pred pár rokmi, ale je pre mna príliš náročná na čítanie a sústredenie sa. Možno sa k nej ešte niekedy vrátim. Viac ma zaujali tieto knižky a sú určite praktickejšie pre matky s deťmi "na krku 12h denne.
http://www.ulozto.cz/xWBJwdH/kevin-leman-8-knih-o-psychologii-vztahov-cz-rar
13. črc 2012 ve 21:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
zacitala som sa do "vychovavame deti a rosteme s nimi" a mam z toho pravdupovediac trochu rozpacite pocity. Mozno som len ocakavala privela. Mozno preto, ze jej clanky na webe sa mi naozaj velmi pacia, krasne a s porozumenim vie pristupovat k batolatu. No nadobudam dojem, ze ta knizka sa jej velmi nevydarila. Akoze su tam pekne veci, @blandik tu vypichla zaujimave momenty, ale celkovo mi to pride byt taky trochu kompilat vztahovej vychovy a vychovy k emocnej inteligencii, podfarbeny psychoanalyzou, trochu poznaceny americkymi realiami a obcas dohnany prilis do extremu.

Napriklad (uz sa to tu raz rozoberalo, ale nestihla som vtedy reagovat) o tom, ze neviest deti prilis cielavedomo k povinnostiam, vraj dat im slobodu, aby k tomu dosli same. Tak som si spomenula, ze Liedloffova tiez pisala v Koncepte kontinua (ak si dobre pamatam, je to uz doba, co som to citala), ze tam indiani tiez deti do nicoho nenutia, len ich nechavaju zit. Osobne si myslim, ze ona v tej knizke obcas trochu romanticky idealizovala a prehanala, ale keby aj nie: podobne tam podla nej fungovala cela spolocnost, aj dospeli, ze ak sa niekomu zrazu nieco nechcelo robit, tak to proste nerobil a nik to neriesil, a ze po case sa ten dospely aj tak z vlastneho rozhodnutia zaradil medzi ostatnych a vratil sa k svojim "povinnostiam". Lenze nasa spolocnost tak nefunguje, presne ako pisala vtedy @reruna sotva si niekto moze povedat, a mne sa teraz nechce chodit do prace a dva mesiace sa tam neukaze. My vychovavame deti pre inu spolocnost, kde budu mat nalozene nejake povonnosti, z ktorych nebudu moct len tak uniknut, tak neviem, ci je dobre nechat ich cele detstvo zit v jednom svete a potom v dospelosti zrazu vhupnu do ineho.

Tiez ma stale zaraza, ze dieta je akosi prilis centrom vsetkeho diania. Suhasim, ze dietatu sa treba venovat a najst si pren dostatok casu, ale v jej knihe sa problemy riesia tak, ze sa proste hodia za hlavu, dolezite je s laskavostou porozumiet dietatu. Dieta nieco vyvedie a otec preto nestihne prist do prace - pre Naomi riesenie je snazit sa pochopit dieta, roztopit svoj hnev v laske k dietatu a v pochopeni a tym je to vyriesene. A co ta praca? Akoze to je uplne bez dosledkov? Ak je to jednorazova zalezitost, povedzme ze ok, ale co ak sa to opakuje? Je riesenim nechat sa vyhodit a najst si menej narocneho zamestnavatela? Dalsi priklad sem dala @fender s plienkami u stvorrocneho. Ine: chlapec ma problem zaradit sa v skole medzi deti - navrhovane riesenie je chlapca zo skoly zobrat a zabezpecit mu domace vzdelavanie... Nevychovam tak akurat cloveka, ktory si mysli, ze cely svet sa toci len okolo neho?

Celkovo ta kniha hovori, ze rodic ma byt laskavy a milujuci, v podstate neprejavovat pred dietatom negativne emocie, ma ich spracovat v sebe a k dietatu pristupit uz s laskou, pozornostou a chapanim. Je mi to velmi neprirodzene, som clovek ako kazdy iny a tiez sa obcas nastvem a myslim si, ze dieta to ma vediet, ze teraz som nastvana a idealne vidiet, ako sa s tym podla moznosti inteligentne vysporiadam. Viac mi je sympaticky rodic, ktory je voci dietatu aj v tomto smere dost otvoreny nez rodic, ktory sa snazi prerobit na dokonaleho. Tiez mam osobnu skusenost s cistou laskavostou: na vyske som byvala na intraku na izbe s dievcinou, ktora bola stelesnena laskavost a pozornost, nikdy som ju nevidela nahnevanu, obcas som ju videla trochu smutnu, no vzdy sa to snazila rychle v sebe spracovat a neobtazovat tym okolie. A necitila som sa pri nej dobre, citila som vdaka tomu priam hmatatelnu barieru medzi nami. Ja viem, ze vztah rodica a dietata je o inom nez vztah dvoch spolubyvajucich, no i tak - vzajomnemu vztahu to podla mna prilis neprida, ked takto drasticky pred dietatom predspracuvam svoje emocie. Som za to, ucit sa a stale na sebe pracovat, a materstvo a rodicovstvo su k tomu vynikajucou prilezitostou, ale toto mi pride trochu prehnane.

Mozno sudim predcasne, neviem, vsak budem citat dalej, len som sa chcela podelit s nejakymi dojmami, nez mi to vyfuci z hlavy.
14. črc 2012 ve 22:01  • Odpověz  •  To se mi líbí (9)
hmmm, asi viem čo myslíš. Naomi zdá sa, že má úplne prirodzene to, čo sa mi snažíme dosiahnut. a preto sa niekedy , skor často ako nie,nám može zdat, že niečo predstierame a že je teda asi lepšie keď budeme prirodzené, čo v tů chvílu znamená, naštvané a plné emocií. Ja sa tiež nechcem ovládat a dávat si masku pred dieťatom. Ale čítaj ďalej Naomi, začne to dávat zmysel. Ja som sa už pristihla pri ozajstnom vcítení a SALVE a wow je to úplne iný pocit zo seba i zo situácie.
A chcem povedať, že moja výchova bola o potlačovaní pocitov, a teraz som človek čo si práve myslí, že celý svet by sa mal točit okolo mňa (to je priznanie, čo) a mám s tým ťažkosti, ale učím sa to pretvorit.
Tiež má kolegyňu, čo je tak extrémne milá, že by som ju kopla do pr.. aby na mňa zrúkla aspoň :slight_smile: takže chápem.. Ja sa tak teším z týchto kníh, lebo mi fakt pomáhajú pochopiť aj seba nielen dieťa.
14. črc 2012 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
Ta knížka jako taková je výborná, jen konkrétní příklady, které člověku dávají nejvíc (nebo tedy mně určitě pomůže konkrétní příklad v konkrétní situaci víc než strana teorie, jak by to mělo vypadat) jsou mnohokrát opravdu dost nešťastné a na současnou společnost neaplikovatelné.
Ač bychom sebevíc chtěli nechat věci prostě jen tak plynout, protože se v mnoha případech opravdu vyřeší samy, my sami máme nějaké povinnosti, které nás svazují, a z nichž se nemůžeme vyvázat bez dalších důsledků. Základní poselství je nicméně jasné, mějme (se a) děti rádi, bez dalšího, bez podmínek, a všechno půjde lépe :dizzy_face:
14. črc 2012 ve 23:20  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
možná trochu v těch knížkách (a nejen v Naomi - mám ji přečtenou hooodně nahrubo:slight_smile:)) hraje roli to, že když má něco být učeno :wink: , je potřeba použít extremní dávku učiva , protože je pravděpodobné, že student vstřebá jen určtiou část. velmi neštastný příklad, ale: cvičitelka zumby se tak odporně přetvařuje, přemáhá, přehání všechny pohyby, gesta, pokyny, aby i zlomek toho měl smysl. Podobně si myslím, že je to s těmi příklady, které mají pomoci ilustrovat směr výchovy, filosofii - musejí to být extremy, aby si na nich člověk jasně uvědomil, jak ano nebo jak ne, musí to z těch popisovaných situací čišet. V běžném životě je to všechno víc soft, podstatná je ta myšlenka, ne konkrétní popsaná situace.
15. črc 2012 ve 20:29  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek