• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Respektovat a být respektován. Líbí se vám tato kniha?

6. června 2016 
@bubelko moja zlata, tak to mate tazke, drzim vam palce velmi...tazko povedat nejake adekvatne slova utechy... :frowning2:
22. lis 2010 ve 21:13  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 my sme prezivali to iste...ale na zaciatku som neodchadzala, ked spinkal...az teraz po niekolkych mesiacoch...ono je to dolezite aby ta rozlucka bola vehementna, zretelna , jasna s uistenim...ale hlavne jasne citatelna...nie je dobre, ak sa zobudi a nie si tam...lebo to je pri tej separacii ako nejaky miznutie, vytratenie, nelogicke..dietatko to zneistuje...lebo nema jasnu rozlucku..aj ked sa s nim pred spankom rozlucis tak vlastne cez spanok zabudne...
skus najprv sa s nim vehementne lucit...to vela pomoze...pomoze to priebehu tej separacie aj istote...ked uvidi, ze sa vratis , na zaklade svojej skusenosti pochopi...ze je to ok..
my sme az zhruba po 3 mesiacoch po prvykrat , ze ked sa zobudi, ze tam nie som...ale uz chape vsetko, uz je navyknuty na system..uz je to prenho predvidatelne...je dobre ak je vsetko rovnako...rovnaky odchod, v tych istych dnoch, rovnaky prichod..napr. na tom istom mieste stale...nie napr. ze raz sa vratis a stretnete sa niekde vonku...a raz prides domov...treba sa rozhodnut..takto to robit urcity cas rovnako...a postupne uz aj malicke zmeny dietatko pochopi...je dobre ked ta vidi obliekat sa, malovat...pripravovat...neviem...vsetky tie rovnake ritualy detom davaju istotu a vedu k tomu okamziku, ze sa mamicka vrati...
tak drzim palce...
22. lis 2010 ve 21:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@blandik ziaden strach, pre mna naj diskusia, najrespektujuca, taka objimajuca...my sa mame celkom fajn, ak nepocitam dve zacyklene situacie...ktore nam sposobuju malicke problemy...ale maly teraz nema nejake vzdorovite obdobie, ale obdobie nezavislosti ano, ta rastie a velmi sa jej tesi...a ja mu ju nejako ponukam a snazim aj tam, kde stoporcentne veci nezvladne sam, tak mu nenapadne pomahat...napr. splhanie na stolicku...nezvlada uplne, ale tym ze ho tam nepolozim ako nejaku "vec" ale pomalicky si kazdy pohyb rozkuskujeme...tak ma vysledny pocit, ze to zvladol sam...
aj nocnicek tak funguje teraz ..viac na jeho iniciative...tak sa tesim :slight_smile:
22. lis 2010 ve 21:23  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 je to velka zataz aj pre teba....matky snad prezivaju tazsie chvile ako ich deticky. tu opatrovatelku syncek pred tym poznal? aka je? ulahci ti to vedomie, ze syncek je v dobrych rukach.


@bubelko asi je teraz nejake zatazove obdobie, lebo uz si asi piata, ktora ma umrtie v rodine. zvlastne, zomiera teraz nejako viac ludi... je mi luto.
a este si aj chora....mas to tazke.... :frowning2:
ten pseudokrupp nebude nejaka neuroza. nieco ako tik? u niektorych deti sa to prejavuje vytvaranim typickeho zvuku.
moj syn mal tik a vzdy ked mal zhorsenie pridaval sa k tomu aj nejaky zvukovy sprievod.
22. lis 2010 ve 21:25  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko taky se přidávám, at tohle období brzo přebolí...
@zelmirka1 věř si. věř malému.
je chytrý, všechny děti jsou. potřebuje čas a trpělivost k tomu, aby SÁM pochopil, jak se věci mají. přijde na to, ale nepochybuj o tom, nepřenášej svoje obavy (pokud to jen trochu jde) na prcka. Víš, že jsem si teď tím "odpoutáváním" prošla...stačil jeden jediný den v pohodě, kdy jsem na \petrovi viděla, jak je v pohodě a v klidu, vyrovnaný, stačí mi jeho oči....další den do jesliček jsme šli spolu s tak dobrou náladou, že se nás tety ptaly, co nás po ránu tak pobavilo:slight_smile:. Marná sláva, jsme s nimi spojenéé nádoby, vnímají každé naše pomyšlení. Jakmile jsem se já uklidnila, že je tam spokojený a není smutný, i on se začal na dopoledne s dětmi těšit. Neboj, vím - oblíbené klišé - každé dítě je jiné - ale svěřit dítě dobré opatrovatelce není žádný zločin a může z toho ve výsledku i těžit. Nová zkušenost.....
22. lis 2010 ve 21:29  • Odpověz  • To se mi líbí
ach jaj je to fakt tazke, on to mozno citi aj zo mna ze sa bojim a je mi luto ze uz to nase spolocne obdobie konci
opatrovatelku nepozna, zatial sme boli u nej 2x spolu a bol v pohode, ja mam z nej velmi dobry pocit a ona mi tvrdi ze to bude uplne bez problemov ze sa spolu zabavia, este pojdeme raz spolu a potom uz skusim ho nechat na hodinku-dve a tak postupne. Problem je ze uz budem ciastocne v praci takze ho nebudem moct vzdy ku nej dat ja ale asi manzel a ani rovnaky postup a cas sa neda moc dodrzat. Viem ze to nie je dobre odchadzat ked spinka ale nedalo sa inak teraz, ale aj inokedy ked sa s nim vehementne lucim a uistujem ze pridem tak dost place. A trochu sa bojim aj preto ze maly este vobec nerozprava, vlastne hovori len mama a tata, komunikuje so mnou ukazovanim a po svojom tak je niekedy tazke mu porozumiet. Dufam ze si nakoniec zvykne aby som mohla byt v pohode lebo inak budem v tej robote malo platna.
22. lis 2010 ve 21:55  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 možná bych to, že ho bude vodit manžel, brala jako plus....bude to mezi nimi - muži:slight_smile:). a zkus si říct, že podobné situace řeší každá (skoro) maminka a dítě...fakt trpělivost, pomalu a půjde to.
nevím kde jsem četla, že často tohle první odpoutání bývá těžší pro maminku než pro dítě...a s odstupem času musím říct, že něco na tom je. i mě je to často líto, že pomalu končí ta společná rána - když přiběhne do ložnice - mamííííí ajooooj....a ještě máme třeba hodinu na mazlení, blbnutí, pak klidnou snídani, společné domácí práce:slight_smile:))), bude mi to chybět. na druhou stranu - děti postupně potřebují pro svůj vývoj i jiné podněty, nakonec i ty zkušenosti, které nejsou 100% příjemné.
22. lis 2010 ve 22:02  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem @filipal @berenika39 dakujem vam

@filipal nie nie je to tik. teraz som nasla na wikipedii - je to laryngitida. skratka parada. ked sa nieco s...., tak poriadne - ako sa vravi. :frowning2: co som si vsimla, tak na jesen a v zime umiera najviac ludi. aj moja mama umrela na jesen...

ono svokrovu smrt sme cakali a v podstate je pre nas vykupenim, ale aj tak to cloveka prekvapi ked pride. hlavne, ked zacne 3-rocne dieta davat otazky preco na smrt - hlavne ked sami neviete odpoved :confused:
22. lis 2010 ve 22:04  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 to , ze place nevadi, to je prirodzene...
fakt pouvazuj nad tou rovnakostou...aspon prve dva mesiace...vela to ulahci...mozes mi verit ..tak nech dava manzel v pohode...nemente to a ty sa s nim rozlucis predtym...ale je to dobre si ustalit, aspon na to prve obdobie...ono potom uz dieta znesie cim viac zmien, navykne si a tak ako povedala berenika , ked si to spoji s pozitivnym tak to bude super..uvidis...neboj sa
22. lis 2010 ve 22:06  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko kludne tomu mozes dat pozitvny aj nadprirodzeny zmysel...to je v poriadku..inak to ani nie je mozne pochopit..ved ze ta smrt ma nejaky zmysel...ze...dietatko neznesie vela negativizmu...ale ty to vies...je to tazke obdobie..je dobre ho uistovat a davat lasku, porozumenie...viem, ze vela deti nad tym rozmysla v tichosti, je lepsie, ak sa o tom spolocne rozpravate, skor to prekona...tak vam drzim palce velmi
22. lis 2010 ve 22:10  • Odpověz  • To se mi líbí
diky baby za povzbudenie
@fem to s tou rovnakostu je problem lebo v decembri budem robit pol dna a maly bude s mojou mamou alebo manzelom a 1-2 do tyzdna bude s opatrovatelkou doobeda /nema volne cele dni lebo este opatruje poobede dievcatko/, az od januara bude rovnaky rezim lebo to uz bude cely den s opatrovatelkou. Dufam ze ho ten december moc nedomota.

@bubelko to su veru narocne obdobia a da to zabrat cloveku, na to sa neda pripravit len vydrzat ako sa da, hlavne nech ste zdravi s malym.
22. lis 2010 ve 22:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem hej, on je sam o sebe velmi zvedavy. a teraz este viac. my uz sme sa ho na to snazili pripravit, a teraz vlastne je to tu. takze teraz uz len vysvetlujeme, ze uz dedko nie je. ale momentalne sme vo faze, ze dedko je v nebicku ako druha babka a ze ked poletime, tak ho mozno uvidi ako mu kyva. alebo ked pojdeme na prechadzku a spomenie si, tak mu moze do nebicka zakyvat on. :wink:

@zelmirka1 dakujem.
22. lis 2010 ve 22:43  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 to je ok...nech to je rovnake ked je s babkou a nech to je rovnake ked je s opatrovatelkou...hlavne tie lucenia predtym, ako to povedat tie udalosti, predtym ako odides a tie stretnutia...s manzelom je to ok...vy ste rodina, otec...takze tam nie je problem
ved uvidis, co mozes viac zrytmizovat...snad ti nieco napadne
22. lis 2010 ve 22:54  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojte, ja Vas tu viac citam, nez prispievam, ale citam Vas moc rada, ste pre mna inspirujuce. :slight_smile: RABR praktikujem na "narocnom dietati" a nemozem si vynachvalit. Presne ako pise @fem vychadza to prirodzenez vnutra :wink:
@zelmirka1 na tuto situaciu som dostala nasledujucu radu od psychologicky (aj ked my to este nepotrebujeme). Doporucovala aby rano, ked sa dieta zobudi, nebola mama doma a dietatko odvedie skolky (kamkolvek) otec. Pretoze od neho sa dieta skor odputa ako od matky. A otec to asi tiez preziva menej nez matka :wink:
Ale inak sa mi osvedcilo to, co pise @fem . Poriadne sa rozlucit a povedat, ze sa vratim. Dokonca mi posle vzdusnu pusinku. :slight_smile: Podobne, ked odchadza manzel do prace, nasa Miska niekedy place, tak ju uistujem ze sa vrati. Potom mu veselo mava ze papa. Naucila sa to postupne pri kratsich casovych intervaloch.Napr. isla som len do auta, alebo manzel do pivnce a pod. Vtedy som jej hovorila, ze sa vrati(m) a ona pochopila, co to znamena.
Ale uznavam, ze ma dni, hlavne vecery, ked ma zlu naladu a nechce aby som isla. Tak vtedy radsej ostanem, alebo ju vezmem so sebou. Lebo inak by celu dobu chodila ku dveram a plakala tam a buchala do nich.
23. lis 2010 v 09:12  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 - naprosto chápu ty obavy...napadá mě jen, že náš Miško byl taky zmatený, když se probudil a my jsme tady nebyli, jen babička...a měl mrzutou hodinku následně...napadá mě jen, že by babička už asi mohla být přítomna tomu ukládání ke spánku - nebo lépe asi, aby byla už u vás doma a je asi potřeba mu říct, že až se probudí, maminka tu nebude, ale vrátí se - např. před večeří...tak aby mu to pak babička mohla připomenout, když se probudí a utěšit ho tím...Tohle u nás funguje, když je malý třeba na dva dny u babičky...Držím palce, nejsou to jednoduché situace...
23. lis 2010 v 10:53  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko - upřímnou soustrast.
23. lis 2010 v 10:55  • Odpověz  • To se mi líbí
@janka vsetko suhlasim, ale podla mna rano by mala byt mamicka doma...netreba sa bat rozlucky...netreba sa bat smutku, negativnych emocii u deti, ak su opodstatnene, ak su psychicky "normalne"---cim skor sa dieta tieto emocie prezivat , tak sa nauci aj ich zdolovat, prekonavat, stane sa silnejsou a psychicky sebaistou osobnostou..ale negativizmus emocie nemyslim v globale, ale vzdy adekvatnosti veku ...preto som zastancom toho, ze babatka by nemali vela plakat, ale ich potreby plnit...atd..ale to je na dlhsiu debatu...
a co sa tyka tvojej skusenosti s dcerkou, do 18 mesiaca este nie je ukoncena separacia..tak aj preto, ona uz mala svoje vrcholy, ale este doznieva...je to v podstate normalne a nutne...my sme este tiez neprekrocili hranicu, tak uvidime...samozrejme to suvisi s myslenim....dieta musi mat vyspelejsie myslenie, aby bolo schopne pochopit fakt navratu, je to myslenie v predstavach, odputanie sa od casu a priestoru spojeneho s telestnym prezivanim tu a teraz...a pod.
23. lis 2010 v 10:58  • Odpověz  • To se mi líbí
@fem - to se těším..každá nová dovednost, zručnost mě vždycky moc potěší..Je to osvobozující, když člověk nechá dítě samotné se o něco pokoušet a nemá tendence mu zakazovat, co zrovna potřebuje... a nechá ho to vyzkoušet si samotného a jen pozoruje, jistí - tak aby malý neměl pocit, že to sám nezvládne....
náš dneska chystal tátovi jídlo na talíř a pak to ohříval...a taky meltu nabíral lžičkou...říkala jsem si ,že ho více zahrnu do "domácích činností" - chystám se mu vymezit malý šuplík v kuchyni, kde bude mít právě ty misky, talířky, naběračky...prostě nádobíčko, aby se mnou mohl vařit...ačkoliv včera koukal na krtka a ten pekl koláčky...Miška nepotřeboval žádné náčiní...sám začal u gauče plácat těsto, dávat jakože na plech a pod stolem to pekl...pak jsme ochutnávali...fantazii má neskutečnou.
23. lis 2010 v 11:09  • Odpověz  • To se mi líbí
@blandik to je super, zhodou okolnosti aj nas dnes "skutocne" varil v hrnci...sranda
23. lis 2010 v 11:11  • Odpověz  • To se mi líbí
baby vdaka za rady, niako to musime zvladnut, problem je trochu ten ze on babicku napriek tomu ze byvame spolu takze ju vidi kazdy den, moc nechce, hra sa s nou len ked tam nie som inak visi na mne. @blandik pokial je babicka pri ukladani spinkat tak je kyva papa aby odisla :confused: takze tak.
Inak uz sme sa dohodli ze ho rano vychystam a rozlucim sa, ale k opatrovatelke ho bude vozit manzel, ja aj tak musim skor do prace aby som mohla aj skor domov a verim ze manzel to zvladne lepsie. Najhorsie je ze mamina ma uz zneistila ze som asi radsej mala este ostat doma, co mi teda moc nepomohlo. Keby to islo urcite zostanem ale proste sa to neda.
Inak ked uz tak sa radime, co by ste robili v takej situacii, chodim s malym do centra volneho casu, je tam velmi rad
hra sa pekne ale stava sa napriklad dnes skakal na malej trampoline a ked tam skoci ine dietatko zacne plakat, vylezie a ukazuje ze chce tam byt sam, ked to nejde tak sa hodi o zem a place, mne je to neprijemne lebo maminy vacsinou chcu svoje dieta dat prec ked to vidia ako place, ale ja si myslim ze by si mal maly postupne zvyknut ze sa musi prisposobit. Najpr pomenujem co citi, ze sa hneva, ze chcel skakat sam, ze mu rozumiem, chvilku ho necham a potom sa snazim vysvetlit ze chvilku si poskacu spolu a potom sa mozu vystriedat, ze je tam vela deticiek a vsetky radi skacu aj s nim radi skacu....ale on place tak srdcervuco a neviem ako na to.
23. lis 2010 ve 13:03  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko upřímnou soustrast
u nás nic nového, jen jedna ukázka, co čeká naše ratolesti ve školce při obědě - přišla jsem dřív a za dveřma vyslechla toto : vezmi si tu vidličku a jez, nedělej blbosti a neš´tourej se v nose, jsi ve školce a musíš poslouchat, ty neposlucho jedna atd. a přitom je to učitelka v mém věku a sama má dítě....jinak je celkem sympatická, prostě typické nerabr chování...nepatřilo to sice mému synovi, ale i tak...
23. lis 2010 ve 13:18  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 asi bych taky nejdřív vysvětlovala jako ty, a když by to nepomáhalo a stále by křičel, tak bych ho raději vzala a šla pryč a doma v klidu bych mu to znovu vysvětlila, že tam nemůže být pořád sám... pro děti je těžké přiznat si nějaké omezení, takže počítej s tím, že to nepochopí hned a ještě pár scén na trampolíně i někde jinde asi bude....
23. lis 2010 ve 13:23  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 suhlasim s rerunou. vysvetlila by som mu, tak ako robis a ked to nepomoze, tak jednoducho isla s nim domov.

@reruna dakujem
23. lis 2010 ve 13:56  • Odpověz  • To se mi líbí
vidite baby to som zatial neurobila aby sme isli domov, nakoniec sa to vzdy niako utriaslo, myslite ze to dvojrocne dieta bude vnimat ako ze sa spraval zle a preto sme isli domov ? pride mi trochu ako za trest neviem, mame obdobie ze velmi place ked nemoze mat co chce /myslim hracku/ a uplne vidim ako to nevie zvladnut.
23. lis 2010 ve 14:03  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 ale ono to v podstate podla mna je trest, ale primerany. ved si mu dala sancu - vysvetlila, pochopila ho a ponukla moznost, ze este moze skakat, ked doskacu ostatne deti. on tu moznost neakceptoval (hadzal sa o zem), tak idete domov. ak prestane a utrasie sa to, tak nemusite nikam chodit :wink:
ako sa to doteraz vzdy utriaslo? a ako riesis ten plac, ked nieco velmi chce?
23. lis 2010 ve 14:30  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 taky jsem teď na něco podobného narazila...oni přemýšlejí jinak, my si myslíme, že pláčou kvůli něčemu (chci být sám na trampolíně) a ono to může mít jiný důvod....nevím, třeba je zklamaný, chtěl dělat něco "sám", třeba to není o té trampolíně, ale o tom - nechci jiné dítě na dosah :wink: - zkusila jsi mu v tu chvíli nabídnout něco jiného děsně zajímavého, co může dělat sám a nebude ho nikdo "rušit"? a možná bych ho už předem, než na trampolínu vleze, na to upozornila - že i jiné děti budou chtít skákat...že je trampolína dost velká pro dvě děti, že ta situace nastane...bude mít víc času to zpracovat (mmch taky jsme měli spolu několik veselých představení na trampolíně na hřišti, na podzim...je to pro ně tak moc atraktivní..).

Petrovi jsme koupili nedávno takovou opravdu šílenou helikoptéru....samozřejmě pro něj byla svatá....vlekl tašku s krabicí, nemohl to unést. Babička mu chtěla pomoct, taška se utrhla, krabice od bláta, tak že mu dá jinou tašku...a už to bylo - on se leknul, že mu babča tu krabici chce vzít - nepochopil, že to jen přendává do jiné tašky. Stačilo jen v klidu s ním dohodnout, at krabici pořád drží, že ji spolu dáme do jiné tašky, v tu chvíli to pro něj bylo nejdůležitější na světě. Zapojit ho do té akce, nechat ho ten problém vyřešit - společně s námi.
Ne. Babča hrrrr hrrr ukaž dej to sem, koukej jak je to špinavý, umažeš si bundu...strašná scéna, pláč, nebyl k utišení. A pohled babičky? No já bych ho srovnala, takhle vyvádět kvůli hračce...potřeboval by vychovat:slight_smile:)))).
23. lis 2010 ve 14:48  • Odpověz  • To se mi líbí
@bubelko zavisi co to je, ak chce nieco co si myslim ze moze mat tak mu to dam, ked nie tak nedam, vysvetlim preco to nemoze mat a hotovo, niekedy to prejde rychlo a niekedy sa chvilu hneva vsak na to ma pravo tak ho necham, inokedy ho objimem a dohodneme sa, je to rozne ved to urcite poznas ze nie vzdy sa da reagovat rovnako.

Tu sa to vacsinou utriaslo tak ze ina mamina svoje dieta odlakala inam ale uz som ho aj nechala lezat ako sa hodil na zem a nevsimala si ho, odisla do vedlajsej miestnosti a potom prisiel za mnou kludny. Zaujatie inou vecou uz nerobim lebo za prve sa s tym musi naucit vysporiadat a za druhe uz by to aj tak nefungovalo. Ale zase musim povedat, ze to nerobi casto pri inych detoch, ale mam tam kamosku so synom s ktorymi sa casto stretavame a jej chlapcek to berie ako hru ze akonahle moj Misko skoci na trampolinu tak ide za nim a zacne skakat ako naschval, alebo si moj zoberie motorku a jej syn ho nahana co moj Misko akosi zatial neberie. Mozno je to tym ze moj maly sa rad hra sam. Ako to riesis ty ? Asi v tom zasadova ze ?




23. lis 2010 ve 14:57  • Odpověz  • To se mi líbí
@zelmirka1 hej som zasadova, spravne si to odhadla :grinning: taketo situacie ale riesim zo zaciatku podobne ako ty - vysvetlovanie, nepomoze a nasleduje cirkus - cesta domov - a vysvetlovanie po ukludneni este cestou v aute.
u nas ale vacsinou vysvetlovanie pomoze. napr. sme boli na ihrisku a lukas mal loptu. dosla susedka a ma syna s DS. ten nasiel tu loptu a hral sa s nou. my sme isli domov a lukas, ze on chce loptu - tak som my vysvetlila, ze kyle sa s nou prave hra a ked sa dohra, tak ju maminka pojde k tete vziat. nebol problem - vecer ako isiel spat, sa este uistil, ze pojdem po loptu. tak som aj isla - lebo slub treba splnit - no a teta mu tam na loptu este pripla aj gumene medvediky (taky pidibalicek), tak som mu to cele tak nechala v zadveri. mala si rano vidiet tie oci - cely den chodil a pytal sa, preco su tam tie cukriky. :grinning: :grinning: :grinning:
inak lukas mal v okoli tiez takych, co vzdy chceli zrovna to, co chcel on, tak som sa mu snazila vysvetlit, ze ak nieco nechce dat a mal to prvy, nech si to brani - slovne. cize nech povie chlapcovi, nie, to mam teraz ja. a fakt, len co sa niekto k nemu priblizil, uz krical - neein - bolo to jeho prve nemecke slovo. alebo pokial sa o to handrkovali, tak som ich nechala, kym to nepreslo k uderom po hlave a pod. velmi mu to pomohlo - naucil sa branit si svoje a nedovoli len tak so sebou kyvat - aj na piesku to fungovalo. sem tam zasiahnem skor - hlavne ked viem, ze je unaveny, pretoze vtedy nebrani nic - teda povie si svoje, ale nema silu. ono to fakt ovplyvnuje vela faktorov - kto je to dieta, ako ho lukas pozna, ci je unaveny alebo nie. tak ako dospely - ja ked som hladna, tak som zla, ci chcem alebo nechcem :grinning: :grinning: :grinning:
23. lis 2010 v 15:19  • Odpověz  • To se mi líbí
@berenika39 to je na pobavenie s tou babickou :slight_smile: ale taky smiech cez slzy... ja som vcera stretla jednu staru pani - na navsteve sme boli a take tahy a hlasky ako moja svokra :stuck_out_tongue_closed_eyes: Asi su vsetky stare baby rovnake, uz nie su schopne zmeny :grinning:
23. lis 2010 ve 21:46  • Odpověz  • To se mi líbí
@lindulak však já jí to nevyčítám, ona je fajn, jen to bere podle sebe a má na to i právo. je fajn, hodná, ale prostě reaguje tím stylem - zlobí...měly by se mu přistřihnout křidélka. jistě, že někdy "zlobí", ale tohle rozhodně byla jen "chyba v komunikaci". vůbec k té scénce nemuselo dojít, nestihla jsem to :unamused:
23. lis 2010 ve 21:50  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek