Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Samota na mateřské

daasha1
11. únor 2018

Nikdy jsem nebyla vyloženě společenský typ, ale až teď, co jsem doma se synem, mi došlo, že nemám žádnou opravdovou kamarádku. Veškerý čas trávím se synem a partnerem. Miluju je nade vše, ale občas by bylo fajn pokecat i s někým jiným. Je na tom někdo podobně?

blahova_andrea
11. únor 2018

tak to já vždy byla vyloženě společenský typ, takže jsem trpěla dost. kamarádky měly děti už větší a nebo jsme se rozestěhovaly dál od sebe. před porodem jsme se stěhovali do jiného města, takže jsem byla fakt pořád sama. děsně mi chybělo více kontaktu s lidmi. no a na druhé mateřské přišlo další stěhování, tak vše znovu. ale navazuji kontakty o něco rychleji než minule. no a s nástupem do práce pak už zas nebude na kontakty asi čas 😞

daasha1
autor
11. únor 2018

@blahova_andrea Tak to máme podobný, já byla taky taková rozutíkovaná, každou školu jsem studovala v jiném městě, takže mám známé všude možně, ale žádnou opravdovou kamarádku, která by mi zůstala i přes to všechno stěhování. Ale nikdy mi to moc nevadilo, vždy jsem pracovala s lidmi a měla fajn kolegyně, takže ta samota mi tak nepřišla. Ale teď je to hrůza, navíc jsme se před porodem stěhovali na vesnici, bydlíme tu necelý rok a nikoho kromě sousedů tu neznám :(

blahova_andrea
11. únor 2018

@daasha1 taky jsem skončila na vesnici. mě to seznamování ulehčil syn. začal tu chodit do školky a jelikož je hodně společenský po mě, tak se hned chtěl družit. chodit na návštěvy, děsně rád by někoho zval i k nám, pořádal párty apod. jen zatím stavíme a nemáme kam zvát, tak jsme spíš občasné vtěrky, když se nás někomu zželí 😀 chodit po vesnici sama s kočárkem, to musí být hrozná depka ☹ a sousedi nemají děti, že by jste se družili víc? přes fb jsi nikoho z bližšího okolí taky nenašla? máte tam pak aspoň nějaké hřiště, aby ses měla s kým potkat a popovídat až bude teplo?

michaelahorakova
11. únor 2018

Jsem na tom úplně stejně jako vy jsem tu jak kůl v plotě i když tu kolem sebe mám milující rodinu. Někdy mi prostě chybí pokec z jinýma lidma než jen doma. Nebojte nejste tu sama

blahova_andrea
11. únor 2018

@michaelahorakova to mě teda chybí i ta milující rodina🙊

treasurka
11. únor 2018

Já se hlásím, jsem na tom stejně. Mám tři malé děti, tuto zimu pořád nemocné, takže ani moc nikam nemůžeme a nikdo k nám. S bezdětnými kamarádkami nemáme moc společných témat... Někdy mám fakt depku...

blahova_andrea
11. únor 2018

já myslím, že na md je to docela častý jev. že se ženy cítí tak nějak sami. já se díky tomu těším do práce. jenže se mi moc nechce do té původní. no a vůbec najít částečný úvazek s rozumnou pracovní dobou...ono stíhat školky, školy, práci...vlak mi jede do města prakticky jednou za hodinu, což je šíleně omezující ☹ holt jsem městská a s vesnicí mám problém 😀

daasha1
autor
11. únor 2018

@blahova_andrea Sousedi hned vedle nás děti mají, ale s paní si nemáme moc co říct, na procházku se ke mně nepřidá, takže fakt chodím sama a je to děsný. Furt ty stejný okruhy, není moc kam jinam chodit a furt sama. Na Fb jsem zkoušela hledat, ale tady jako by nikdo nebyl nebo neumím hledat, bydlíme kousek od Vlašimi. Předtím jsme byli v Praze a to je prostě úplně o něčem jiným.

gretka79
11. únor 2018

Holky, ani nevite, jak se mi ulevilo, ze v tom nejsem sama. Diky za vase prispevky. Pridavam se k vam😊 Pred necelymi dvema lety jsem se stehovala za partnerem na vesnici. No, je to fakt dira! Pochazim z krasneho mesta, kde bylo vsude blizko a mela jsem tam spoustu znamych, kamaradek i rodinu. Jsem spolecensky typ a samoty mi nedela moc dobre. Ted jsem tady uplne zahrabana s 2 detmi, mladsimu je 7 tydnu. Jsou chvile kdy mam pocit, ze jsem umrela zaziva.......domu je to vice nez 50 kilometru....

daasha1
autor
11. únor 2018

@treasurka Na mě si bezdětné kamarádky z Prahy po porodu ani nevzpomenou :(

daasha1
autor
11. únor 2018

@michaelahorakova Přesně jak kůl v plotě se občas cítím :(

daasha1
autor
11. únor 2018

@blahova_andrea Já se taky těším do práce, ale do té původní určitě nebudu moct, to je 80 km daleko a autobus tam jede jednou denně. Navíc ještě chceme druhé dítko, takže je to hodně vzdálená budoucnost. Do tý doby mi asi hrábne.

daasha1
autor
11. únor 2018

@gretka79 Tady je to taky díra, není tu nic. Jako já jsem ráda, že máme domek a vím, že ve městě bychom si nemohli dovolit ho postavit, ale ta samota je děsná. Nemám fakt nikoho, pro všechny jako bych přestala existovat, za celý rok k nám skoro nikdo nepřijel na návštěvu. Kamarádka žádná a vlastní mamka tu byla třikrát :( Dneska to na mě celý padlo a mám nějakou depku :(

ada22
11. únor 2018

No mě takhle zachránilo cvičení s kočárkem . Myslela jsem , že mi z těch procházek Hrabyně. Ale jsem z Prahy, tak

ada22
11. únor 2018

To bylo snazší. Pak naštěstí otěhotněly kamarádky a rázem to bylo lepší.

ada22
11. únor 2018

Zkus prosmejdit okolní vesnice jestli tam není nějaké rodinné centrum.

pavlinakm
11. únor 2018

Ja se pridavam do klubu. Kamaradky maji deti, uz zacaly opet pracovat a na navstevy nemaji cas. Rodina jednou za cas prijede, ale nenahradi to takove to vyvetrani hlavy, pocit opetovne svobody,.. Ja to vyresila nejak castecne. Prihlasila jsem se do mistniho materskeho centra kam chodim s malou 1x tydne. Jako samotne cviceni je o nicem, ale nasla jsrm si tam 2 maminky mistni. Jsme v kontaktu dennodenně na messengeru, jak nam to vychazi (ale vetsinou 1x tydne) se domluvime na vychazce, zajdeme na obed, do kavarny, nebo se navstevujeme doma. Vzdy nas to hrozne nakopne, vyplaceme se navzajem na rameni, postezujrme si z toho naseho "tezkeho a samotnrho" života na MD. Ve vetsine pripadu zjistime, ze to same resi i druha maminka apod. Jsme si navzajem oporou. Sice je nemuzu povazovat za Best kamaradky, s urcityma vecma bych se jim nesverila... Ale treba jednou, az za par let 😉 kdo vi
Takze za sebe mohu doporucit nejake podobne sdruzeni, detska centra, plavani,.. cokoliv.

bylinka36
11. únor 2018

Taky se hlasim do klubu, nejsem vylozene seznamovaci typ a ani samotar, nekdy si take potrebuji poradne popovidat. Zijeme tu uz 3 roky, ale az loni si me vyhlidla mistni maminka co odtud pochazi a navzajem se navstevujeme, chodime ven. Problem je, ze uz ma 2 ditka a jde na podzim do prace a my druhe teprve vyrabime, tak zase budu sama. Ikdyz se tu snazim zavest hovor, nikdo jiny nema zajem. Kdyz uz nekoho potkam, tak rychle profrci kolem a ani pomalu neodpovi na pozdrav. Na hriste skoro nikdo nechodi, tak nevim mno...

treasurka
11. únor 2018

Já se taky asi nějak špatně seznamuji, ani nevím proč. Možná už jsem na nějaký kontakt tak natěšená, že lidi děsím 🙂 Manžel se z pískoviště pravidelně vrací s tím, jak si tam pokecal, já sotva s někým prohodím slovo. Nevím, jestli tam na ty maminy tak dychtivě koukám, až si myslí, že jsem nějaká divá, nebo co....

kaja2016
11. únor 2018

@daasha1 Jo hele měla jsem to po porodu podobné. No ja taky jsem za posledních pět let hodne radikalne zmenila svuj pohled na zivot a mezilidske vztahy. Takze asi jsem proste o opravdove kamaradky driv ani neusilovala. Ted jsem daleko vybiravejsi, tak ta.ta . mateřská je i prostor srovnat si hodnoty. Prez to di té člověk víc vidí, co je důležitý a co vůbec...

swetlusska
12. únor 2018

Tak já jsem z Prahy, mám kolem sebe hodně lidí, ale kamarádů teda moc ne, takže se taky cítím dost sama. Ale do práce se netěším, to ne 🙂)

blahova_andrea
12. únor 2018

@daasha1 já byla v Brně, pak v Praze, pak na maloměstě a skončila jsem na vesnici. k té jsem neměla vztah prakticky od puberty. je fakt, že ve městě je víc kam jít. a nemyslím kavárny, herny, obchody...utrácení. ale prostě i ty blbé okruhy na procházky. vydáš se pokaždé jinam. na vesnici jsi ráda, když máš vůbec nějakou trasu schůdnou s kočárem, co? nebo pak po většinu roku všude jen bláto...

blahova_andrea
12. únor 2018

@gretka79 umřela za živa je trefné. já říkávám i uvázaná jak pes u boudy 😀

blahova_andrea
12. únor 2018

@daasha1 no já měla už v práci být, ale malou nevzali do školky, tak jsem si to o rok natáhla. stavíme, tak aspoň k běhání mezi stavbou a dětmi lítat uhoněná do práce, což mi vyhovuje. ale jednou mě to stejně nemine. jen si neumím představit, jak to dělat. práce na 6h se shání těžko a moc mi toho nevyřeší a na 4 snad už neexistuje ☹ já určitě dost pookřeju až budeme ve svém. budu mít soukromí, vlastní prostor, budu si tam moc vypíkat a naklízet, a hlavně zvát návštěvy 🙂

blahova_andrea
12. únor 2018

@pavlinakm jenže to, co ty jmenuješ není na malých vesničkách. my jsme třeba prakticky nalepení na brnu, je tu tak 2000 obyvatel a stejně tu žádné mateřské centrum není. jediné místo, kam se dalo jít byla cukrárna a i ta v létě skončila. a těžko budeme s dětmi vysedávat v jedné ze dvou hospod :-/ já se občas prostě seberu a jedu do města. domluvím se s nějakou kamarádkou, co už tam taky nebydlí a prostě se tam jen sejdeme a někam zajdeme nebo navštívím někoho z rodiny. ale dělat to často nejde ani časově ani finančně, takže se ani nesnažím si najít blízkou kamarádku z brna. nebylo by to na takové to klasické ženské scházení a klevetění 😉 no a okolní vesnice mi taky nepomůžou. tam se není jak dostat, když nemám auto. i když by to bylo blbé 2km, tak s malými dětmi, v zimě, kolem silnice...si to jako vycházku fakt nedáme

blahova_andrea
12. únor 2018

@treasurka já mám občas stejné pocity 😀 a hlavně tedy vím, že jak mám toho kontaktu málo, tak jsem šíleně ukecaná, musím se děsně hlídat, aby i mlčela a poslouchala, což je děsně fajn, ale není mi to asi úplně přirozené :-/ no a taky jsem z dost otevřené rodiny, co na srdci, to na jazyku, žádné téma není tabu, tak na to si taky musím dávat pozor. na to taky každý není zvyklí a stavěný. takže fakt mohu kde koho děsit. ale fakt nejsem zlá. jen asi už občas zoufalá 😀

holky a tady na mk jste to nezkoušeli? najít někoho z okolí? já si tu našla první kamarádku. oni tu koupili domeček dřív jsme sem šli. taky tu nikoho neměla a pak zachytila mé zoufalé volání zde 😅 hned, jak jsme sem přijeli i my, tak jsme se sešli v té cukrárně, co tu byla. ona tedy teď porodila třetí dítko a já bych měla začít řešit spíš práci, ale myslím, že pokud se lidé chtějí vídat, tak to půjde. ne xkrát týdně, ale lepší jak známosti z mládí, kde se vidíme sotva 1x za rok 🙂 já bych teda ale nejraději byla aspoň 2-3x týdně s někým na výletě, u někoho na návštěvě nebo měla návštěvu doma. to by byla mateřská! 🙂 no škoda...třetí pokus mít už nebudu

daasha1
autor
12. únor 2018

@ada22 Já mám pocit, že bydlíme na konci světa, kde nic není. Nejbližší trosku větší město máme 20 km a tam jsem toho moc nenašla 🙁

daasha1
autor
12. únor 2018

@pavlinakm To já bych ráda, ale tady v okolí buď nic není nebo je to tak dobře schované, že jsem to nenašla 😀 Bydlím na vesnici, kde je 500 obyvatel, není tu ani škola. Je tu jedna jediná hospoda a tam vysedavaji akorát chlapi na pivu.

daasha1
autor
12. únor 2018

@bylinka36 Já tu na procházkách potkávám akorát důchodce na zdravotních procházkách 😬 Vím akorát o jedné mamině, co chodí na procházky s kočárem, ale ta mě vždycky jen pozdraví a otočí kočár na druhou stranu. Tak nevím, asi vypadám šíleně 😕

bondina
12. únor 2018

A kolem na vsich zadne pro mimi aktivity? Tu na chodsku bezne v kazdem zapadakove...5 km je vetsi ves kde je montesori nebo jak se to pise a poradaj tam porad neco,nebo aspon u nas maskarni detske a detsky den a v Domažlic ich je cviceni uz i pro pulrocni rikala sousedka ktera tam je...