• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Šílená touha po dítěti ve 20 letech. Co se se mnou děje?

18. listopadu 2011 
autor
@terulilinka Jéé, takto gratuluji mladá paní ... Já jsem právě také úplně rodinný typ ... už bych měla nejradši byt, auto, dítě a takové ty všední rodinné problémy ... je možné abychom se na to takhle mladé cítily ??Je pravda, že jsi v úplně jiné situaci ... závidím ..... Snad se mi také brzy splní můj sen o děťátku ...
20. říj 2011 ve 22:18  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa je to normální :slight_smile: proč by nebylo? každý to má nastavené jinak :slight_smile: s tim se netrap.. neboj se, jednou budeš maminka :slight_smile:
20. říj 2011 ve 22:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa každá to máme jinak a nemám ráda řeči typu....si mladá, na děti času dost.....jestli to doopravdy tak cítíš a jsi rodinný typ jak říkáš, tak proč ne?
20. říj 2011 ve 22:39  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa ahojky, určitě bych šla nejdříve do společného bydlení a uvidíte jestli jste pro sebe "stvořeni". Touha po miminku je krásná, ale je zapotřebí aby u toho byli oba dva...
Já také začala bláznit po miminku ve 20 letech, ale nebyl ten vhodný partner, ale i ten se nakonec našel o pár let později :slight_smile: Takže za sebe a své zkušenosti říkám, ještě vydrž a jděte spolu bydlet ať poznáte jaké to je :slight_smile:
Miminko přijde, to se neboj... nic ti neuteče. A cestovat se dá i s dětmi, s nima život nekončí,a le teprve začíná :sunglasses: :dizzy_face:
20. říj 2011 ve 22:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa a bezzesné noci jsou náhodou fajn :grinning: není to tak hrozné, když víš, že jde o tvý milovaný dítko, my taky nemáme svoje bydlení, takže vlastně nejsme zajištěný, a dítě máme....
20. říj 2011 ve 22:41  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
Náhodou jsem si přečetla kousek diskuze a souhlasím s tím, že by bylo fajn si nejdříve zkusit společné bydlení, zaměstnat se školou a čímkoliv a trošku to miminko pustit z hlavy, dodělat školu, to uteče jako voda a za 2-3 roky můžeš být maminka a pořád budeš mladá maminka !! :slight_smile: :slight_smile:

Na druhou stranu je zajímavé, že se doba tak změnila, protože většina našich mamin nás měla právě v těch 20-21 letech, bylo to úplně běžné, každá měla miminko v tomto věku...
20. říj 2011 ve 23:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa ahojky já otěhotněla neplánovaně před 7 měsíci ve 21 letech a ve druháku na vejšce, měli jsme ale s přítelem tři týdny před svatbou - když jsme se o miminku dozvěděli a vlastní bydlení, takže je to trošku jiná situace. Navíc ,,teď už manžel" je skoro o osm let starší - ne vždycky tedy věk hraje roli, ale někdy ano........

Já si myslím,že to není nic divného, máš partnera kterého miluješ, tak si to dovedeš představit.........navíc jak už tady psala @fangi - dříve bylo divné pokud holka po 20 ještě nebyla vdaná a s dítětem, dnes je zase podle většiny - blázen ta, která miminko v tomto věku má - což jsem si vyslechla od většiny lidí ze svého okolí :slight_smile: Na názory takových ,,chytráků'' je lepší se vykašlat, protože takoví lidé jsou schopni během pár minut a takřka jedním dechem říct o jedné holce, že nechápou proč má v dnešní době miminko tak brzy když má ještě tááák moc času na tyhle věci a vzápětí zkritizovat jednu známou, co se neúspěšně snaží už dva roky o miminko s manželem - že ať se nediví že to nejde, když po 30 je na první dítě tááák pozdě.....a ani v jednom nemusí mít pravdu :slight_smile: protože zkrátka ne vždycky to vyjde přesně podle jejich tabulek - dostudovat VŠ a v 26-27 letech mít první mimčo.

Jak sama píšeš, tak nemáte momentálně podmínky na to si miminko pořídit - to je hodně důležité, ale to sama víš. Jenom jsem ti chtěla napsat, že to co cítíš určitě není nic divného :wink:
20. říj 2011 ve 23:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
cauky holky, kazda to mame nastavene asi uplne jinak. ja jsem ve 20 byla uplne jinde, na VS, mela jsem uplne jine cile, cestovani, jazyky, studium a nekam to dotahnout, coz se povedlo. ted je mi 30, v srpnu jsem se vdala a pomalu se diteti nebranim. Vim, ze ho zabezpecim, ze mu dam vse co bude potrebovat, nejen po materialni strance. ale proti gustu zadnej disputat!!! a na druhou stranu jestli vis, ze to chces a ze to to jedine a nejdulezitejsi,tak jdi do toho, protoze at si kazdy radi co chce, je to tvuj zivot a treba bys jednou mohla litovat, ze sis to neudelala podle sebe :wink: tak hodne stesti.
21. říj 2011 v 06:05  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@princeznickaaa Já tě chápu, ale uvědom si, že s Tebou mávají především HORMONY. Prostě chemie a to může rychle odeznět... Užij si krásného studentského života a bezstarostné lásky :dizzy_face:! Vždyť je to nádherné! :dizzy_face:

Já mimi taky chtěla brzy, ale nakonec jsem vydržela, dokončila VŠ, šla pracovat na plný úvazek do firmy, kde jsem dělala už při VŠ, vzali jsme se, zařídili bydlení a otěhotněla jsem :dizzy_face:. Teď mám malé mimuško a jsem moc šťastná, že jsem vydržela. Je mi 25 a rozhodně mi nic neuteklo! Nejsem žádná "ovadlina" :stuck_out_tongue_closed_eyes:, jak zde některé píší :stuck_out_tongue_closed_eyes:, ale jsem zajištěná, vdaná paní, mám titul, dobrou práci, kam se můžu vrátit a to všechno není málo - to vše přispívá k naší pohodě :dizzy_face:.

Mít dítě po škole neznamená, být stará neschopná bréca, tuhle blbost si nenech vnutit! :wink: Pokud můžu za sebe radit, tak počkej 3-4 roky a pak si užij mimi, jako mladá maminka - já to můžu jen doporučit :dizzy_face:.
21. říj 2011 v 07:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa

Ještě k tomu zajištění - samozřejmě to bere každý jinak, ale pro mě je celkem důležité, že nemusím hledět na korunu, což jsem jako studentka samozřejmě musela, ač jsem pracovala (ale samozřejmě ne na plný úvazek). Jasně, že na dítě nepotřebuješ vlastní vilu s bazénem. My taky zatím nemáme postaveno a mimi máme a jsme spokojeni :slight_smile:.
21. říj 2011 v 07:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@anysek85 @samui @michaela_2 @fangi @weri1 @terulilinka Moc Vám všem děkuji za názory.. Nikdy bych si nemyslela, že mi tolik síly a pomoci dokáží dát "cizí" lidé .... Jste skvělé .. ještě jednou mmoc děkuji .. Něco jsem si z toho rozhodně odnesla, i když "mateřský pud" ve mně je neustále, asi stejně musím počkat, protože chci miminku dát vše, co bude potřebovat .. a hlavně chci, aby byl i přítel pevně rozhodnutý, že to chce ....Hodně štěstíčka a zdravíčka Vám všem :slight_smile:)
21. říj 2011 ve 23:39  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
tak ono je to ruzne, ja koukam do kocarku uz taky nejaky ten rok, je me 22let. Deti jsem hlidala brigadne, takze vim, zac je loket. V 21letech jsem se vdala (bydleli jsme ale spolu pred svabtou). Mam o 6 let starsiho manzela, mame byt, auto, budeme rekonstruovat dum, manzel ma krasnou praci, ktera nas zabezpeci a ja si vesele studuji a studovat budu i na materske. O miminko se do roka a do dne zacneme urcite snazit. Takze podle me az tak na veku nezalezi, ale na mnoha faktorech :wink:
21. říj 2011 ve 23:49  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@princeznickaaa ahoj, ja te naprosto chapu :dizzy_face: ja jsem po diteti touzila snad od 17 :grinning: ve 20 jsem poprve otehotnela (planovane) a ted je mi 24 a kolem me behaji uz tri svisti :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face: taky jsme spolu nezili, znali jsme se 10 mesicu...ted zpetne to vypada jako pekna silenost :grinning: ale vsechno jsme zvladli, dostudovali (a zacali studovat dalsi skoly :grinning: ), muz si nasel praci, byt, vzali se....a nemenila bych :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
22. říj 2011 v 09:38  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majatob Vážně ? Tak to zní teda pěkně neuvěřitelně .... Ale je super, jak jste to perfektně zvládli a dokončili vše co bylo potřeba .. :slight_smile:) Jak jste to takhle perfektně dokázali zvládnout ? jak sis poradila se školou a penězi ? A bydleli jste s rodiči ?? Nezlob se prosím, že se tak vyptávám, ale vážně nemůžu uvěřit, že jste to dokázali :D :slight_smile:) Super ...
22. říj 2011 v 10:35  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa hehe, no fakt :grinning:
cely tehotenstvi jsme bydleli kazdej u svych rodicu, muz studoval v Pardubicich, ja v Ostrave :grinning: kdyz se malej narodil, tak M. akorat absolvoval, ja jsem byla v pataku, skolu jsem dodelala s rocnim deckem a druhym na ceste :dizzy_face: jak jsem otehotnela tak si muz nasel praci, setril a z toho jsme ze zacatku zili, vlastne je to tak doted, akorat k tomu pribyl rodicak, tak je to lepsi...nemam pocit, ze bysme nejak stradali, deti maji vsechno co potrebuji, my taky :slight_smile: no a jak se prcek narodil, nasli jsme podnajem, muz do skoly jeste 14 dni dojizdel a pak uz nastesti hotovo :slight_smile: a od zari sel na vysku v Ostrave, tak uz to bylo bez problemu, akorat trochu slozity na organizaci aby jsme si malyho prehazovali o prestavkach, skoly jsme meli asi 15minut od sebe, tak se to dalo a kdyz ne, tak jsme si ho jeden nebo druhej brali do vyucovani...byl docela klidny mimino (akorat noci prorval :grinning: ) a s vyucujicima nebyl problem :dizzy_face: no a ted mam individualni plan, muz v podstate taky, babicky na dosah, tak je to uplna pohodicka :dizzy_face: :dizzy_face: :dizzy_face:
fakt bych nemenila, je to proste super a kdyz se chce, tak se zvladne vsechno :dizzy_face: :dizzy_face:
22. říj 2011 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@majatob To je mazec :D
Jste vážně skvělí, že jste to takhle zvládli ... obdivuju Vás ...
Taky si pořád říkám, že bychom to zvládli .. jsme pracovití lidé, rozumní ... Milujeme děti, každý týden chodím hlídat, tak jsem si říkala, že mě nějaké touhy po dítěti přejdou s spíše naopak :D pořád si říkám, jak by bylo super mít vlastní :slight_smile:)
Se školou by se to také dalo nějak udělat, to je jasné. Jen nevím s tím bydlením a penězi, oba jsme ve druháku, o je to složitější ..Ale jak říkám, člověk když chce, tak si vždycky poradí :slight_smile:))) Jste určitě skvělí rodiče ! A je vidět, že své děti opravdu miluješ a pro roli maminky jsi jako stvořená, což je super... když to vifím, jak se teď někteří lidé k dětem staví ... radši jsou na potrat než by ztratili práci nebo kariéru ... děs .. ale každý to má nastavené jinak, čemuž rozumím ...
22. říj 2011 ve 12:02  •  snaží se  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa rozumím tomu, jak to máš, já se vdala před třemi měsíci, je mi 21 a nejraději bych už taky měla miminko i manžel by nebyl proti, ale zase na druhou stranu teď budu dělat státnice, psát bakalářku a protože jsem strašný nervák, tak bych z toho těhotenství nic neměla... takže jsme se dohodli, že miminko rok počká a když se zadaří, tak si těhotenství řádně užiju :wink:
26. říj 2011 ve 14:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj, úplně tě chápu!!! :slight_smile: Měla jsem to od 20 let také :wink: Když jsem dodělala bakalářské studium, už to prostě nešlo vydržet, s přítelem jsme se vzali a magisterské studium už teď dokončuju s ročním Vašíkem. Ale v prvé řadě jsme chtěli počkat, až manžel nastoupí do práce a začne vydělávat. Ono se začátku, pokud kojíš a máš mimčo v šátku, tě miminko zase tolik dřiny ani peněz nestojí, ale žít vlastně z peněz rodičů a pořídit si miminko, to není moc zodpovědné. Navíc spolu ještě nebydlíte, to taky napřed radši zkuste, jestli se snesete! :wink: Jak spolu budete v klidu bydlet a mít vlastní příjem, tak už je to na tobě, jak si troufneš se školou. S miminkem totiž ta vůle se po večerech učit celkem opadá a opadá :grinning: Ale na druhou stranu teď, když už jen dodělává Mgr., je to taky výhoda, protože s dítětem už člověk ví, co je pro něj nejdůležitější na světě a najednou ty zkoušky tak neřeší, není tak nervozní a potom třeba paradoxně podá lepší výkon :grinning: Zatím si těšení užívej, protože až pak s miminkem přijdou třeba nějaké těžší chvíle, vzpomeneš si na to, jak moc jsi po něj toužila a budeš ještě silnější a odhodlanější pro něj vše zvládnout!!! :slight_smile:
27. říj 2011 ve 21:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Zdravim vsecky maminky budouci i soucasne, ja otehotnela poprve v 16 letech a malej se narodil v necelejch 17 letech podruhe jsem zjistila ze jsem tehotna v 17 vsicky me hnaly na potrat ze jinak nedostuduju ale miminko jsme si nechaly a mala se narodila 2 dny po 18tych narozeninach . Nyni je mi 20 let skolu mam jeste na rok mam chlapecka 3,5 roku a holcicku 2,5roku na jare snad budeme bydlet ve svem vlastnim domecku a ja bych si nejradsi poridila dalsi jsem asi blazen myslim ze jsem na tehotenstvi a miminkach zavisla nechtela bych mit ve 30 treba 8 deti zas tak neuvazliva nejsem ale tak do tech 23 let jeste jedno uz se nemuzu dockat jak se malej s malou budou o sourozence starat a pak po tech 30 letech tak jedno az dve no co me bude 35 a 2 deti uz budou mit kolem 18. Bylo to tezke ale zvladly jsme to i kdyz si me musel pritel vzit do pece mamu sem nemela od 4 let a babicka mi umrela kdyz mi bylo 16 tak abych nemusela do ustavu pro nezletile matky ale nejhorsi mame za sebou ted jen hezky a slusne vychovat ty dva raubire a pocit a donosit dalsi zdrave deti a starat se o rodinnou pohodu . Vsem moc stesti zvladnout se da vsecko i s tema prdelkama nelituji toho ze je mam bez nich uz bych se kolikrat vzdala a sla si hodit provaz to oni me drzi nad vodou nechci aby vyrustaly bez mamy jako jsem musela vyrustat ja protoze mama da hodne moc do zivota i kdyz si to spousta mladych neuvedomuje i zpusobem jak vychovavame deti ted my tak budou vychovavat svoje deti nase deti vidi v nas inspiraci jsou to male napodobeninky i kdyz se to nezda a schvalne delaj opak toho co maj az vyrostou budou vzpominat a vazit si toho co jsme je ucily a budou si vazit toho jak jsme je vychovaly . Ja rostla jak drivi v lese a o deti se staram a vychovavam je tak jak bych si prala aby se o me starala moje mamka . Vychovavam je vlastne podle svich snu a touh a snazim se jim dat co me moc chybelo a zda se ze se to dari deli se o vsecko poprosi ,podekujou, a reknou neni zac kdyz neco nekomu daj jsou slusnejsi nez jsem ja =) nejsou jim ani 4 roky a uz me napominaj ze jsem zapomela poprosit =)
14. lis 2011 v 09:46  • Odpověz  •  To se mi líbí (3)
@bejbatkko Tak to jste dobrá. To smekám v tak nízkém věku mít doma dva prcky :slight_smile:....Musíte být skvělá matka. Taky bych chtěla mít hodně dětiček. Ale nevím jak na tom budeme finančně. :wink:
17. lis 2011 v 19:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa někde jsem četla, že na ženu přichází touha po dětech poprvé kolem 20 let a pak kolem 30 plus minus. Ja bych to na tvém místě důkladně zvažovala, být rodičem není lehká věc a hlavně tvoje zájmy jako dodělat školu atd. se s dítětem odsouvají naprosto někam do pozadí. Je krásné mít dítě, to je bez debat! Ale i ono jednou vyroste, osamostatní se a ty bys třeba mohla pak přemýšlet o tom, že sis přece jen měla dodělat tu školu... Je krásné číst o tom, jak některé maminky mají ve 20 už 2 děti, ale drtivá většina z nás potřebuje ke klidnému životu materiální zázemí, láska je to hlavní, ale věř tomu, že když nejsou peníze, tak i pohodové páry může přepadnout velká nepohoda. Prej většina párů se hádá většinou víceméně kvůli financím a já tomu docela věřím. Zkus někdy mrknout na nějaké diskuze na téma bydlení s rodiči v jednom baráku atd. :wink: Pro mě by teda bylo nepředstavitelné, abych přivedla plánovaně dítě na tento svět v situaci, kdy ho nejsme s partnerem schopni po všech stránkách zajistit.
17. lis 2011 ve 21:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
@kutcher
Taky se pridavam je mi dvacet a sveho broucka si plne uzivam se vsim vsudy :slight_smile:
17. lis 2011 ve 22:12  • Odpověz  •  To se mi líbí
@princeznickaaa já pořídila dětem živou antikoncepci :grinning:,tak snad zabere - to samozřejmě ber s rezervou,za prvé holky jsou o něco mladší a za druhé zatím to u té starší na vížnou známost nevypadá,natož na tohy po mimču
ale na druhou stranu bych tě chtěla uklidnit,že tahle touha propuká v každé z nás,u některé dřív a u některé později,já osobně jsem si už někdy kolem patnácti představovala jak si rozmazluju svoje mimuško,hýčkám manžílka-rozhodně to nebyly pubertální výplody fantazie,hodně asi záleží na tom,jak vyrůstáš a jaké je tvoje okolí-a ne vždycky to musí být ve špatném slova smyslu
17. lis 2011 ve 22:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
fiiiha holky, tak to vas i obdivujem i sa divim :slight_smile: :slight_smile: :slight_smile: Ja som otehotnela, ked som mala 26, a to som uz bola 3 roky po ukoncenej VŠ.. Zila som 2 roky v australii, rok pracovala v prahe a aj tak mam stale pocit, ze som "nieco" nestihla... S miminkom je uz zivot iny, on je na prvom mieste...a clovek uz nemoze robit vsetko, co by chcel, ist kam a kedy by chcel... Odrazu je tu ten maly cloviecik, ktory je dolezitejsi a pre ktoreho ste cely svet. Je krasne mat dieta, ked vidim toho mojho drobca, ako sa na mna usmieva, mam radost zo vsetkeho, co urobi a som skutocne hrda matka. Ale keby som otehotnela o 3-4 roky neskor, urcite by to bolo lepsie - si myslim. Materstvo nikomu neutecie (za predpokladu, ze je zena zdrava samozrejme),..tak preco nechcete zit "svoj zivot", uzivat si "slobody" a pocitu, ze este stale mate cas na tvorenie planov, na plnenie snov..a to miminko raz mat budete...ked uz budete citit, ze ste si splnili vsetko, co ste chceli, "odzili" toho dost... a je cas uz nemysliet len na seba, ale i na niekoho, kto vas bude milovat cely zivot....
Dufam, ze sa ziadna z vas neurazi,..nemyslim to v zlom..., ja svoje dieta milujem nadovsetko.... Ale treba byt aj trosku sebecky, mysliet na seba...
Kazdopadne vsetkym mladym maminkam drzim palceky, aby ste boli stastne a vase deticky zdrave a vesele anjeliky :slight_smile: :wink:
17. lis 2011 ve 22:46  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky
Mě poprvé přepadla touha po miminku asi nějak kolem 19-20 let, ale věděla sem že to nejde, sice sme už ještě s přítelem žili společně, on pracoval a já studovala a k tomu pracovala ale prostě to nešlo. Teď je mi skoro 22 a přestěhovali sme se na velký statek, máme hromadu zvířat, v létě sme se vzali a pocit že chci dítě byl ještě mnohem silnější. Od podzimu se s manželem snažíme - nesnažíme -- necháváme tomu prostě volný průběh, manžel se bojí že bychom to finančně nezvládli, ale já si myslím ( vím že ano), máme nějakou finanční rezervu, a hlavně vím že každý měsíc utrácíme za zbytečnosti ( například manžel kouří ) ... takže teď se těšíme jestli se povede otěhotnět ( já více, manžel o něco méně) , ale když jdeme k někomu kdo má děti tak je manžel úplně jiný, je šťastný a vydrží s mimčem a s dětma blbnout celé hodiny , takže si myslím že taky chce dítě jen se toho víc bojí.

Každopádně nechtěla bych dítě kdybych neměla manžela a vlastní bydlení ( toť můj názor) - podpora rodičů je krásná ale osobně jsem raději nezávislá ( alespoň co to jde) . Já ještě studuju takže mně podporuje částěčně i taťka s mamkou ale ne proto žebychom potřebovali ale protože oni to tak chtějí. A když otěhotním a ještě nebudu mít po státnicích ? No nějak to zvládneme :slight_smile: :slight_smile:

Ale pokud ti rozum říká že je to ještě není dobré tak ho poslouchej :slight_smile:

Držím palečky všem mladým maminkám
18. lis 2011 v 08:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Příspěvek byl pozměněn adminem, protože nesplňoval pravidla fóra. Porušoval pravidlo "Neodbočuj od původního tématu".
29. srp 2013 v 09:26 • rodrigo777
Tvůj příspěvek