• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažíme se o mimi. Příbuzný to vědí a "podporují" nás

20. listopadu 2009 
Grej, takovou vec by si nezaslouzila zadna zena na svete!!!!!!To je to nejhorsi, co ji muze potakat, takze to bych neprala ani te nej nej nej potvore na svete.Ale bohuzel, jak to tak byva, ob.erou to vzdycky ty, co si to nezaslouzi :frowning2: .
Je fakt, ze jsem tu jeji hlasku teda rozchazela dost dlouho a uz pro me neni kamaradka....a nikdy nebude, takova vec se proste neodpousti....
30. zář 2007 ve 21:53  • Odpověz  •  To se mi líbí
Veria, to je určitě pravda, že ta kamaradka nechtěla Ninuli nějak ublížit. Asi jen prostě nevěděla, co na tuhle zprávu napsat. Ale právě proto, že je těhu a ví jaké to je, tak nemohla z pusy vypustit to co vypustila. ALe to už je te´d jedno. Co se řeklo, už se nevezme zpět. Ninule z toho určitě musela být špatná, ale až zas bude znovu těhu, tak už si na to uričtě ani nevzpomene :wink:

Taky u mě to nemyšlení nějak nefunguje... Ani ty rady jako nepřemýšlet, že budu někdy těhu... Už mě to stálo i dost peněz :grinning: Tu nový kostýmek, tu nová sukně... Trochu se snažím to i obelstít, protože do těch nových věcí se nevlezu jakmile přiberu jen gram:grinning: Jestli to takhle půjde dál a za každou přišlou MS se takhle "odměním", tak budu mít doma zcela nový šatník :grinning: Dovolená u nás proběhla (tedy dovča a klid na těhu u nás nezabírá), měli jsme i trošku rodinnou krizi s manžou a taky nic (tedy ani stresy a "přání" zrovna neotěhotnět taky nezabralo).

Ale drží mě nad vodou, z těch mnoha a mnoha párů, kterým se v našem okolí nedaří nebo nedařilo zatím jen jeden jediný zůstal opravdu neplodný. Takže i nám se to jednou prostě musí podařit :wink:
30. zář 2007 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grej: Jojo, taky se mi od té doby celkem rozrostl šatník :slight_smile: No aspoň nějaké klady to má :wink:
30. zář 2007 ve 22:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
Holky, tak ja si bohuzel myslim, ze moc dobre vedela, co pise...a to je na tom to nejhorsi!!!!!Sampzrejme nevedela, ze jsem z nemocnice 3 dny doma, ale ikdyby mi to rekla po roce, tak by me tim velice zranila.Takova hlaska se proste holce, co prisla o mimi nerika, at uz v dobrym ci ve zlym.....
Holky, to je jasny, ze na to myslime.Dokonce si myslim, ze je to uplne normalni a prirozeny...Kdyz chceme dite, tak mi pripada v poradku premyslet, zda to klaplo ci ne....A uz vubec nemluvim o tech, u kterych pak nastanou nejaky problemy...
30. zář 2007 ve 22:05  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tak tak, na TO nemyslet prostě nejde. Já teda ani nedokážu pochopit ty holky, který říkaj "najednou jsem zjistila, že už mi týden mešká MS, tak jsem si udělala test a on byl pozitivní...". Jak to někdo dokáže? Mám teda poměrně pravidelné cykly a hlavně si měřím BT, takže téměř na den poznám, kdy MS přijde. Ale i kdyby ne, tak přeci nejde nemyslet na to, že "to" dostanu, ne? Už jen z toho praktického hlediska, že s sebou člověk v těch blížících se dnech musí tahat tampony, vložky či mooncup... Já jsem praktický člověk a už tak 2 - 3 dny dopředu to s sebou raději nosím, co kdyby...
Ale že bych si někdy vzpomněla - jé já to měla před týdnem dostat? No ani v době kdy bych se nesnažila o mimi by se to u mě nikdy nestalo...

Ninule - tak se na tu rádoby "kámošku" vyprdni. Víš co - boží mlýny melou (i když nejsem věřící, tak na tohle fakt věřím". I když se jí nestane tahle hrůza nebo nějaká jiná, určitě se jí to někdy vrátí. I když třeba jen tak, že jí někdo takhle ublíží slovně. A i kdyby ne, tak prostě už jí potkala jedna hnusná věc - přestala pro tebe být kámoškou. Už to samo o sobě je smutné...
30. zář 2007 ve 22:47  • Odpověz  •  To se mi líbí
Presne tak, Grej, to jsi napsala krasne...
30. zář 2007 ve 22:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,
já jsem si vyzkoušela obojí. Mám holčičku, 13 let, kterou jsme měli hned snad na první pokus. Prostě jsem odložila antikoncepci, protože manžel projevil přání stát se už otcem, a hned první měsíc jsem otěhotněla. Druhého dítěte se ovšem nějak ne a ne dočkat, už se snažíme od roku 2002, takže u nás to už počítáme na roky, ne na měsíce. Když budu mít štěstí, tak se ho dočkám za dva měsíce, jsem teď 7. měsíc těhotná. Mezitím ovšem nejdřív zamlklý potrat v 9tt, pak předčasný porod - dvojčátka z 1.IVF, obě umřela, pak potrat v 6tt. Teď tedy v pořadí 5. těhotenství. A za ty roky jsem si od lidí vyslechla svoje. Třeba od šéfa : (potřebovala jsem propustku z práce) že mi to neuzná, že to není žádná nemoc, když jedno dítě už máme.... nebo od sestřičky v nemocnici, kam jsem chodila na injekce : že příroda asi ví, proč to dělá, že se to nemá lámat přes koleno, když to nejde, lépe se s tím smířit, případně si vzít drobečka z dětského domova.... Dokonce i rodiče se přidali, že bysme tomu měli nechat volný průběh (to jako nejezdit do CARu) a ono, že to půjde samo.... Musím říct, že jsem taky mohla vyletět z kůže. No, hodně trpělivosti vám přeju a ať už jim brzy můžete říct : já už pár týdnů těhotná jsem.
30. zář 2007 ve 23:22  • Odpověz  •  To se mi líbí
cau holky,jsem manzel od Janci a muzu vam rict ze je to fakt o psychice,ja deti mit nemuzu a vyrovnavam se s tim od 18 let kdy me to potvrdila doktorka v Brne,je fakt ze jednoho prcka mame doma a je muj a (Janci)samozrejme,ale vzdycky jsem si predstavoval jak se ozenim a budeme mit velkou rodinu,ale zatim se to nejak nedari,no uvidime co nam reknou v Jihlave.Kdyz se malej narodil tak Janca nebrecela sama,taky me slzicka ukapla a ted jak roste tak vsichni rikaji celej tatinek,jsem na neho hrdej,ale nekde v koutku duse si rikam jakej by byl kdyby vysel ze me,ale pak to zazenu a jsem fakt rad ze ho mame.Tak to bude asi vsechno co jsem vam chtel sdelit,nejste sami a je nas cim dal vic a muzu to potvrdit protoze jsem polovicni zenska moje chromozomy jsou XXY,ted uz si s toho delam srandu,ale je fakt ze jsem trosku cíťa,ale to se tyka jen dojaku apod.Takze ahoj a snad me k tomu zena zase nekdy pusti,cus Robert
30. zář 2007 ve 23:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
konečně jednou taky příspěvek od chlapa :wink: Je tvůj není tvůj to je přece jedno ne? Ve statistikách najdeš že každý pátý dítě je ,,kukačka,, a ty chlapy o tom nic nevědí. Je to jen o lásce kterou k tomu drobkovi cejtíš jen díky tomu jsi jeho táta. Tátu nedělaj spermie ale právě ten cit :wink:
1. říj 2007 v 06:30  • Odpověz  •  To se mi líbí
nie je dolezite, ake geny ma v sebe, ale na koho rano zakrici ze je hladny :stuck_out_tongue_closed_eyes: a za kym pride, ked mu je tazko, no nie ?
1. říj 2007 v 07:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
ingulka přesně tak :wink:
1. říj 2007 v 07:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
Musilka - to jsi napsala náherně a naprosto přesně:slight_smile:
1. říj 2007 v 08:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
grej mám adoptovanýho bráchu a nikdy jsem od našich neslyšela ani nepociťovala něco jako ty jsi naše on je od cizích. Dítě dokáže udělat každej blb ale to z něj ještě nedělá rodiče. Až ta láska k němu dělá z člověka mámu nebo tátu :sweat_smile:
1. říj 2007 v 08:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda - to jsou moudra... To by se mělo někam tesat!! Fakt!
S tvým dovolením tohle přidám k nám do diskuze do 45 týdne. Máme tam kámošku, která taky půjde na IVF s dárcem a tohle jí určitě zahřeje u srdíčka:slight_smile:
1. říj 2007 v 08:50  • Odpověz  •  To se mi líbí
grej dej ať se mi klidně i ozve. Naši adoptovali bráchu když mu byli 4 měsíce protože mamka po mě už nemohla mít děti. Nějaká ženská ho prostě donesla do nemocnice a nechala ho tam na chodbě a utekla tak se dostal do kojeňáku a k nám. Už od malička ví že je adoptovaný ale naši mu to podali takovým způsobem že nám ho přinesl ježíšek pod stromeček ( fakt ho naši dostali do péče 23.12. :slight_smile: ) teď je mu 12 a vůbec nezkoumá jestli jsou pravý nebo ne. Je to takový naše rozmazleňoučký pubertální zlatíčko. Třeba se jednou zeptá a bude jí hledat, ale ženská co odloží dítě ať z jakýhokoli důvodu si nemůže říkat máma.
1. říj 2007 v 08:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
ale to do tohohle tématu asi nepatří promiň berus snad se nezlobíš za ty moje žvástiky :grinning:
1. říj 2007 v 08:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Teda Dorisko, ty sis musela pekne vytrpet...JA nechapu, jak nekdo muze takovej zvast ze sebe vyplodit, nekteri lide holt proste maji trochu min intligence...
Jednou jsem cetla na seznamu diskuzi na tema, zda lekari maji co nemaji pravo pomahat parum diky IVF, fakt se mi u toho chtelo btecet,kdyz tam nekteri psali, ze takovi jedinci nemaji pravo na zivot atd...Co na to rict???
Roberte, jsi sikulka, ze to tak zvladas-kdyz jsme se dozvedeli, ze asi budem muset pouzit dar. oocyty, vypravela mi Janka vas pribeh a ja si pak rikala, ze kdyz jsi to zvladl ty, tak ja skara musim taky!!!Janicka ma v tobe urcite poradnyho andilka!!!
1. říj 2007 v 09:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, podle me na TO nejde nemyslet, at si rika kdo chce co chce, pokud se par jednou rozhodne mit miminko, tak ta maminka se proste zacne tesit a tak nejak si preje, aby se to povedlo co nejdrive, tesi se, planuje, je stastna, ze UZ nastal ten spravny cas..a pak prijde prvni MS, ktera UZ nemela prece prijit.. a pak prijde druha MS a to uz se proste objevi(i kdyz treba mnohdy bezduvodne)prvni pochybnosti, jestli je vse v poradku...a kazdy dalsi mesic na to ta maminka(chlap vetsinou ne)mysli vic a vic a je smutna..

ja vysadila HA a blahove jsem myslela, ze otehotnim hned, vzdyt jsem nemela zadne potize nikdy, miminko si moc preju, tak by se to snad melo povist hned...A hned tu prvni ms jsem normalne orvala!!Prisla pozdeji, cca po 40 dnech, ja uz si uplne vysnila tehotenske priznaky a bum, ta ruda na zachode me dostala na kolena...A od toho dne jsem na to proste myslela...hned jsem si zacala merit bazalniteplotu a zkoumat kdo vi co...4 ms prisly a 4x jsem bulela...(bulela jsem i mezi tim), Jirka se uz zacinal zlobit, ti chlapi to berou trosku jinak.Zacla jsem vazne blbnout, merila jsem co se dalo, cetla vse na netu(mimochodem, ten internet nam taky v TOM na TO nemyslet moc nepomaha...), nutila manzelaka k sexu furt, malem i ty stojky jsem provozovala...strach me zacal zzirat...jedina doba, kdy jsem na TO nemysella byla, kdyz jsme odjeli na dovolenou, jsem si rekla, ze nervit se budu zase az se vratime, ze to nijak neovlivnim...no a nazpet jsem uz jela zbouchnuta :sweat_smile: Opravdu jsem na te dovci na miminko nemyslela, meli jsme desne moc aktivit, malo spanku, moc sexu, cigarety :pensive: Alkohol, takze jsem vlastne ani otehotnet nechtela :sweat_smile:

Ale porad si myslim, ze na TO myslet nejde prestat...mne teda akorat pomohla jedna vec...to ze jsem si merila Bazalni teplotu mi ukazalo, ze mam pravdepodobne ovulaci, coz je jeden z kroku , jak mit miminko, tak me to trosku uklidnilo a pak jsem si dala casovy rozptyl, do kdy to resit nebudu a rekla jsem si, ze pokud se nam to nebude darit 8 mesicu, ze zajdu k me mudre a budu zadat vysetreni, mam bezvadnou doktorku, vedela jsem ze by me domu s tim, ze je cas, neposlala, tak jsem zkratka byla uklidnena, ze pak to budu resit, a taky jsem si rekla, ze v dnesni dobe pokroku a bezvadne mediciny miminko bude, i kdyby nam ho meli "uvarit" doktori.

Holky, preju vam moc moc stesti, malo slzicek a brzy miminka :dizzy_face:
1. říj 2007 v 09:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jo a jsem pro to nikomu nerikat my to taky nerekli :wink:
1. říj 2007 v 09:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
myslím že s každým měsícem zklamání na to člověk myslí víc a víc...
no, já jsem vysadila prášky v září 2006, nechávaly jsme tomu vloný průběh a v říjnu, měsíc po vysazení jsem se dozvěděla že v únoru půjdu na operaci na Homolku, tudíž to vylučovala to, že mohu otěhotnět...
takže jsme se musela chránit.....
no a v únoru proběhla operace a od dubna jsem těhotná, na mimčo jsem tou dobou neměla bolestma ani pomyšlení, možná proto to tak krásně vyšlo, tou dobou jsem na něj nemyslela a jsem ráda že to vyšlo jak vyšlo...
ale holky chápu Vás plně jak to prožíváte, já bych byla psychouš daleko větší..
ještě že Honza mě umí držet nad vodou a říkat neboj všecko se povede a proto holky jednou to vyjde
1. říj 2007 v 09:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
No jo, Bambuliku, jenomze kazda mame holt tu cesticku za stestim trosku delsi a bohuzel nektere i trnitejsi a to uz pak nejde jen si tak rict, ze jednou to vyjde...
My uz treba cekame bez jednoho mesice 2 roky, mame za sebou 1x IVF, jedenkrat jsme o mimi prisli a pak drzet se nad vodou jde taaaaaakhle tezce :frowning2: .Tezce, ale jde....
1. říj 2007 v 09:58  • Odpověz  •  To se mi líbí
Grej - vyřiď té tvé kamošce ať z toho nemá strach - ony ty děti tu podobu tak nějak odkoukají, a jak už tu napsal Robert - každý kdo Danečka potká v něm vidí tátu :dizzy_face: , Oni při tom dárci ti buď dají vyplnit dotazník, kde popíšeš základní rysy manžela (teda aspoň předpokládám že většinou lidi popisují toho koho má ten dárce nahradi :sweat_smile: ) tzn. barva očí, barva vlasů vlasů, typ postavy, výška, někdy dokážou dát i stejnou krevní skupinu. Ale je to vždycky s poznámkou - že se budou snažit vyhovět - pokud to bude možné... (takže problém by mohl být spíš s jinými než evropskými typy)
No a nebo - to mají v Sanusu v Jihlavě kam jezdíme teď - dali nám k nahlédnutí jakýsi katalog kde pod každým číslem je vždycky konkrétní osoba (anonymně) a je tam uvedeno - váha/výška/barva očí/barva vlasů/dosažené vzdělání (SŠ nebo VŠ)
Je to šílené - vybírat si "otce" jak zboží na krámě :sweat_smile: - ale zaplaťpánůh za tu možnost. A jestli to tu občas čte nějaký chlap, který byl někdy dárcem - případně nějaká jeho přítelkyně či manželka - tak bych jim chtěla moc a moc poděkovat, za tu obrovskou šanci na štěstí kterou dávají lidem jako jsme my :dizzy_face:


Musilko - to o těch rodičích je naprosto geniální - k tomu už není co dodat.

Jinak s tím myšlením/nemyšlením na to - to fakt není jednoduchý - a u nás zvlášť - na IVF se jaksi nemyslet nedá, když se musíš každý ráno probudit, píchnout injekci, jezdit na kontroly - to jaksi fakt nejde. A navíc ta myšlenka na to že máš 3 pokusy částečně hrazené pojišťovnou (pak už aby si člověk vzal půjčku :angry: ) je fakt neúprosná. My měli to obrovský štěstí že to napoprvé vyšlo, ale když to někdo zkouší už třeba potřetí a pořád nic, tak je to děs. Teď nás čeká poslední pokus (to druhé bohužel skončilo v 7tt zamlklým těhotenstvím) ale už jsem tak nějak v pohodě - protože vím že ať to dopadne jakkoli, tak my už jsme stejně vyhráli - máme doma to naše zlatíčko a to je to největší vítězství. :dizzy_face:
1. říj 2007 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
jednou to tak stejně bude dají mu do genu vaše informace a budete mít kluka jak z raznice po tatínkovi :grinning:
1. říj 2007 ve 12:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
1. říj 2007 ve 13:02  • Odpověz  •  To se mi líbí
jankatr já vám moc držím palce škoda že nejsou všichni rodiče jako holky tady to by byly dětský domovy prázdný :grinning:
1. říj 2007 ve 13:06  • Odpověz  •  To se mi líbí
ninule, však já tě chápu, nic ve zlém, jen držím moc moc palce a neboj, nebyla bych na tom jinak...
chápu že si myslíš že to nepochopím protože už těhotná jsem, ale chápu to moc dobře...
1. říj 2007 ve 13:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky,tak já jsem v situaci,kdy moje mamka ještě nechce být babčou,jelikož je mladice a sama má roční holčičku,ale zase naopak tchýně,protože ostatní vnoučata už odrostla,tak se upnula na nás a na její dobře míněné otázky"Už jsi gravidní???!!!"už pomalu začínám být alergická,ikdyž jsem se ani jí nezmínila,že se o mimi snažíme od srpna :slight_smile: No takže z jedný strany:nejsi těhotná,viď?(tomu se směju a mamka taky)a z druhý opak.A pak aby se člověk nezbláznil!V pátek by měla přijít mrcha tak jí v duchu odháním co to dá :slight_smile:
1. říj 2007 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
no u nás je to tak, že mamka nechce být babičkou, tchýně by už chtěla strašně moc, moje sestra mi kupuje věci pro potenciální dítě a přitom mi říká co blbneš na dítě máš času dost. Díky nim jsem psychicky v prčici, v květnu jsem potratila, teď jsem měla týdenní spoždění menses, opět pozitivní testy, ale opět opakování května a pak mi něco vykládejte o tom, hlavně na to nemyslet. Moc se omlouvám, dnes jsme úplně v háji. a rodina mi tím leze úplně na nervy,protože má sestra pracuje na novorozencích a myslí si, že jedině ona má asi právo otěhotnět. Dělá si testy, když bere HA - je púrostě úplně blbá a leze mi na nervy kecama, jako prosím tě, času máš dost, no vžyť na tom testu nic nemáš a přitom tam mám dvě tlustice jak blázen a vzápětí když to dostanu, tak má z toho radost - je mi hrozně :cry: :frowning2: :frowning2:
1. říj 2007 ve 14:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
A já vžycky chtěla sestru,ještě že je ještě mimino :slight_smile: to od ní teda není moc hezký,a věta natomášještěčas , jsiještěmladá,takkamspěcháš, užívejsidokudtojde a pakužbudešmítsevšímutrum nesnáším!!!!proč mám všem furt vysvětlovat, že mít mimi je pro mě tak zásadní,že všechny dovolený a prácemi můžou být ukradený.A nemám pocit,že bych se s prckem nějak ochuzovala o "život".A člověk ale na to pořád myslí,jako ty mámy a babičky atd.naštěstí mám zázemí v manžílkovi a ten mi vždycky řekne ať se nato vybodnu a tak se mi uleví :slight_smile:
1. říj 2007 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
nejhorší je, že mámě je 45 a ona jen kvůli tomu nechce být babičkou, mě je 23 a já v sobě cítím, že je čas mít dítě - nevím proč, prostě to mám v sobě. takový pocit. A když na to přijde někde třeba na návštěvě řeč, tak hned - zkus to a uvidíš, to nemyslíš vážně, na to máš času dost, přitom, oni jsou ti poslední, kdo nám mají do toho co mluvit. Kde byli, když jsem se nervově hroutila, když odmítali MM? kde byli, když jsem je nejvíc potřebovala? ikdyž mi dala rodina vše, tak MM mi dal celý svět a dal mi něco, za co mu budu vždy vděčná - lásku, klid, bezpečí
1. říj 2007 ve 14:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek