• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme: Beremese.czModrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Snažíme se o mimi. Příbuzný to vědí a "podporují" nás

20. listopadu 2009 
autor
Snažím se to brát s úsměvem, ale tenkrát jsem pobulela půl dne.
Jsem jí to alespoň vrátila tak, že my si to plození užíváme zatímco ona má po ptákách. Vlastně po jednom. Manžel s ní totiž odmítá sex, když je těhu. :wink:
30. zář 2007 v 18:41  • Odpověz  • To se mi líbí
Berus - myslím, že mám vyhráno - pokud budu chodit do tohoto tématu a číst tvoje příspěvky, rozhodně na TO myslet nebudu, protože nebudu schopná myslet na nic - válím se u tvých hlášek smíchy :grinning: :grinning: :grinning: Jen tak dál :slight_smile:

jinak o mně to ví nej kámoška, jinak nikdo.Tak mám relativně klid. I když s 30 na krku už začínám být podezřela, hlavně když všude říkám, že je ještě čas. bdu muset zvolit jinou lež. ale on si člověk na lhaní zvykne, už s manželem lžeme skoro rok (od vysazení HA)
30. zář 2007 v 18:45  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
zelvik: a víš, že já taky dneska na mimčo ani nepomyslela, jen jsem vzpomínala, co všechno mi už kamarádi radili a před čím mě varovali.

Ještě perlička: kamarádce jsem řekla, že plánujeme být s manželem u porodu spolu a ona odpověděla "a to ho tam jako fakt chceš, dyť na tebe pak už nikdy nevleze!" (má 3 děti, její manžel tam s ní byl pokaždý, tak potom fakt netušim, s kým má ty 2 další) :grinning:
30. zář 2007 v 19:00  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Jsem si ještě vzpomněla na rozhovor s manželovým kamarádem.
on: Víš, co se říká, že když se snažíte o děťátko, tak si nejdřív máte pořídit nějaké zvířátko, aby jste si tu péči natrénovali. Kup mi štěně.
já: Tobě????
on: No, vožereme se a bude fajně!
30. zář 2007 v 19:09  • Odpověz  • To se mi líbí
No, Berus - dyť to říkám :slight_smile::slight_smile: Tebe jsme tu všechny snažilky potřebovaly :slight_smile::slight_smile:
30. zář 2007 v 19:10  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Tak koukejte holky přispívat nebo si budu myslet, že jen v mojí společnosti se vyskytujou samí exoti :grinning:
Asi je nějak přitahuju :confounded:
30. zář 2007 v 19:11  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahojky holky, jdu si sem pro radu :slight_smile:
30. zář 2007 v 19:12  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Já vám z hlavy ty myšlenky na mimčo vytluču smíchem :grinning:

Tak ještě něco. Prášky jsem vysadila skoro nastejno se svojí nejlepší kamarádkou. Si tak sedíme u kafe, ona se zamyslí a povídá, bylo by fajn být těhotný v létě, tak jí říkám a proč? A ona, no představ si to, budeme se někde válet na sluníčku u vody a greenpeace nás budou kropit jeko velryby, aby jsme nechcíply :grinning: Ale jinak je úžasná!!!
30. zář 2007 v 19:17  • Odpověz  • To se mi líbí
Teda, ať lovím, jak lovím, nic tak podobně humornýho mě nenapadá :angry: moje NEJ kámoška takhle jednou přišla domů, nas...ná z práce, řekla manželovi, že chce dítě a je z toho krásná holčička :wink: a my se snažíme jak veverky a nic :sunglasses:
30. zář 2007 v 19:22  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
petrusam: rady nedáváme, tady se jen odreagováváme :grinning:
30. zář 2007 v 19:29  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
zelvik: taky dobrý :grinning:
30. zář 2007 v 19:30  • Odpověz  • To se mi líbí
jo a místní paneláková drbna má recept - otevři si flašku vína a odvaž se...no pardóóń, ale to umím i bez té flašky a nemusím být nammol, abych se vrhla na manžela:slight_smile:
30. zář 2007 v 19:33  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Jinak mi se taky snažíme dnem i nocí, mám v sobě už asi půl litru spermatu a pořád se ta jedna mrňavá sviňucha nechce chytit!
30. zář 2007 v 19:35  • Odpověz  • To se mi líbí
zelvik já jsem taky už od pár kamarádek obdržela radu že alkohol pomáhá při otěhotnění nehci šířit alkoholismus ale proč to nezkusit že? jdu se podívat po nějaké lahvi...... :grinning:
30. zář 2007 v 19:35  • Odpověz  • To se mi líbí
Tak to bych musela čekat trojčata:slight_smile:
Od pátku už padly 3 láhve - slavíme Václava (manža, tchán a děda) a pak další narozeniny v rodině...:slight_smile:
Jo a mám to pít já, nebo manžel?:slight_smile:
30. zář 2007 v 19:38  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
tak to já raději bez alkoholu, se pak rozjedu, zapomenu na radu kamaráda a polknu :zipper_mouth:
30. zář 2007 v 19:38  • Odpověz  • To se mi líbí
zelvik asi piješ špatnej alkohol :grinning:
30. zář 2007 v 19:41  • Odpověz  • To se mi líbí
chtělo by to tu modrou vodu jako v kameňákově :unamused:
30. zář 2007 v 19:41  • Odpověz  • To se mi líbí
No nevím - nalejváme se červeným vínem :slight_smile:

Jo - Musilko - to by bylo dobrý, ale člověk taky občas musí jít do práce :slight_smile::slight_smile:
30. zář 2007 v 19:46  • Odpověz  • To se mi líbí
zelvik no to jo ale i v práci máš obědovou pauzu ne :grinning:
30. zář 2007 v 19:47  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Si nedokážu představit, jak bych jednou potomkovi vyprávěla, jak byl počat?!To si tak maminka s tatínkem jednou koupili flašku rumu.... :grinning:
30. zář 2007 v 19:51  • Odpověz  • To se mi líbí
Beruš - furt lepší, než když dojdeš až do Pronatalu a tam si dítě "koupíš" za 60. 000,-
30. zář 2007 v 19:53  • Odpověz  • To se mi líbí
a co vždyť je to poetické? ne? a já si teda nepamauju že by mi naši vyprávěli za jakých okolností mě počali... Mě bylo akorát řečeno že jsem byla pěkný průser.... :grinning:
30. zář 2007 v 19:54  • Odpověz  • To se mi líbí
autor
Mně mamina vyprávěla, že jsem byla počnuta 13.1., tatínek se na jeden den vrátil domů z vojenskýho cvičení, vedle v pokoji ležela mamky mladší ségrá a furt řvala, že si chce taky hrát. Netušim, co jí tenkrát navyprávěli :sweat_smile:
30. zář 2007 v 19:57  • Odpověz  • To se mi líbí
No holky s váma je tu teda sranda:slight_smile:
My už se snažíme rok a čtvrt. Naštěstí rodiče nám už nic neříkají a známí, kteří vědí že se snažíme už i vědí, že navštěvujeme CAR, takže jen odpovídáme na otázky, na jaké další vyšetření se zas chystáme. A my jen hlásíme, že zatím všechno OK a na co další jdeme:grinning:

Už blbý řeči okolí ani nevnímám... Naštěstí máme rozumný kamarády (i ty kterým se podařilo hned), že si kecy typu "nesmíte na to myslete" odpouštějí...

Co se týče toho mého početí - mě zas bylo jednou nahlášeno, že kamarádi z vojny propíchli tátovi kondom, když jel domů na opušťák. A že jsem tedy nechtěná. Pak to začal táta okecávat, že tedy jako ne že by mě nechtěli nebo mě neměli rádi, to ne... ale nebyla jsem očekávána:grinning: Tahle debata se totiž odehrála v době, kdy se mi snažil táta vysvětlit, jak je nutné používat ochranu při milování, abych nebyla těhu moc brzy, a trošku to psychicky nezvládl a trochu se u toho cinkul:grinning:
Teď si jen ve skrytu duše smutní, že se nám tak dlouho nedaří, když já jsem byla jen rychlovka :wink:
30. zář 2007 ve 20:56  • Odpověz  • To se mi líbí
JO a ještě něčím přispěju... mám docela dobrou kámošku, která se o mimi snažila skoro 2 roky. Měla ale kvůli stresu z práce problémy s menstruací a ovulací... Když jí pak s manželem přišla nabídka na práci v zahraničí, nechala si předepsat prášky a čekala na další MS aby je mohla začít brát. No - má doma už půl roční holčičku :wink:

Tak takhle kamarádka když byla těhu, tak pořád chodila a stěžovala si, jak je to hrozný, že jí je furt blbě, že je jak velryba (mohla jsem jí poradit Greenpeace :grinning: )... docela mě to štvalo a říkala jsem jí, jak by měla být ráda. Že já bych klidně blila od rána do večera, jen kdybych byla už těhu :unamused: Pak jsem pořád poslouchala, že doufá, že mi pak taky bude blbě, že by to bylo pěkně nespravedlivý, kdyby takhle trpěla jen ona :confounded:

No pak porodila holčičku a já jsem viděla, jak toho má plný kecky. Manžel v zahraničí, ona na mimi jen sama se svojí mamčou. Zase stěžování, jak to nezvládá, nestíhá, jak malá pořád brečí, nechce jíst.. apod.
Teď zas poslouchám, jak už bychom si s manžou měli pospíšit, že už chce abychom taky měli miminko a nejlépe abychom měli dvojčata holčičky. Jak by to bylo supr. Tak jí donekonečně vysvětluju, že je mi jasný, jak by se jí naše dvojčata šikly, ale ať si to zkusí představit... Že to není žádná prča, mít doma dva raubíře. Jak si stěžovala ona že to nestíhá a to měla doma jedno. Na to mi řeklä, že kdyby měla dvě, tak už někde visí na větvi, ale já to uričtě zvládnu!

Každopádně bezvadný je, jak jsme kdysi probíraly, jak je nepříjemný, když se vás pořád někdo ptá, jestli už mimi je nebo ne. A já pokaždý když se s ní vidím slyším "už honem, už si pořiďte mimi, já už chci, abyste byli těhotní"... fakt příjemný :confounded:

No nic, tak jsem si postěžovala :grinning:
30. zář 2007 ve 21:06  • Odpověz  • To se mi líbí
Ahoj holky,tak ještě,že jsme to nikomu neřekli,že se snažíme...Protože zodpovídat otázky..Tak co,už jsi těhotná??Atd...a já pořád nebyla tak bych se stoho zbláznila..Řekli jmse to jen rodičům a to jenom mamkám a ty se zatim na nic neptají... :dizzy_face:
30. zář 2007 ve 21:07  • Odpověz  • To se mi líbí
Holky, tak s timto tematem mam taky supr zazitek-posudte samy...Podarilo se nam po temer roce a pul otehotnet po IVF, bohuzel jsme o mimi prisli ve 3 mesici."Kamoska", ktera v te dobe taky otehotnela, mi to psala emalilem a kdyz jsem ji rekla, ze jsme o nase prvni prsili, tak mi napsala neco ve stylu,ze aspon vim, jak je stastna ona, kdyz je tehu.Tak vam reknu, ze to teda bylo trosku silny kafe, byla jsem asi 3 dny po potratu...Uz na to ani nemuzu myslet, protoze nikdy nepochopim, jak muze byt nekdo tak kruty...
30. zář 2007 ve 21:39  • Odpověz  • To se mi líbí
Ninule no tak to je fakt silný kafe :confounded: Na to snad není ani co říct. Napadá mě snad jen to, že když už má takovýhle blbý řeči, tak má být ráda, že ona nepoznala, jaký to je, když o mimi přijde jako ty. I když za tohle rouhání by si to možná i zasloužila :confounded: :zipper_mouth:
30. zář 2007 ve 21:47  • Odpověz  • To se mi líbí
Ninule, třeba to ta kamarádka nemyslela nijak zle, ale prostě jí nedošlo, že to tak blbě vyzní! Oni jsou ty těhule někdy trochu na hlavičku, hormonky a tak, víme :grinning: Ale chápu, že pro tebe po potratu to muselo být vážně silný kafe. Ale věřím, že ti nechtěla ublížit.
No já jsem zářný příklad toho, že nemyslet na TO, taky nemusí vždycky fungovat. Já na TO nemyslela celý rok, když jsme se začali snažit, tak jsem to vlastně zas až tak moc ještě nechtěla, a fakt jsem tomu nechávala volný průběh. Pak jsem si to několik měsíců vyloženě nepřála, protože jsem měla před sebou dalekou cestu, na kterou jsem se strašně těšila a nerada bych ji rušila. No a nic.
Jinak s těma známýma - já jsem nejdřív říkala, jakože spíš z legrace, že jsme na to ještě mladí (i když mi už bylo přes 30). A teď jsem všem nejbližším příbuzným i kamarádům prostě narovinu řekla, že máme nějaké zdravotní problémy v tomto ohledu, a že prostě nevím, kdy a zda vůbec se nám to podaří. A mám svatej klid, nikdo se už neodváží sám od sebe zeptat nebo mít nějaké chytré poznámky.
30. zář 2007 ve 21:52  • Odpověz  • To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek