Touha po miminku, bez partnera
Ahoj holky. Je tady mezi Vami nektera, ktera touzi po miminku, ale je bez partnera? Ja jsem totiz uz uplne zoufala. Je mi 30 let, biologicke hodiny uz se mi hlasi así 5 let, ale chybi partner. Vlastne jsem jeste ani nemela partnera, ktery by stal o nejakou budoucnost se mnou. Nekolikrat zamilovana, ale nikdy nemilovana. No a kdyz se vzdy nekdo objevi, Tak z nej vyleze , ze na rodinu je cas. To znamena cekat 2,3,4 a nebo vice let. Coz ja nepreziji. Takze od toho odejdu. Vzdy. Vubec nevim co mam delat. Chlapi se boji zavazku a pokud nektery ma v planu mit rodinu, Tak ale chce cas, hodne casu. Nedokazu myslet na nic jineho. O to vic, kdyz vim, ze ani nemam vedle sebe nekoho, kdo touzim po tom samem. Así bych to snasela lepe, kdybych se uz o to alespon snazila. Ale takhle mam pocit naproste zoufalosti. 😞
@petruska090686 No, mě to třeba připadá smutné, že by dítě vyrůstalo (nedejbože, bavíme se samozřejmě hypoteticky a věřím, že bude vše OK, ale sama jsem se tím zabývala...) u přátel, místo u svýho táty...kterej by o něj třeba stál, jen to vědět...
@petruska090686 jeste si říkám, zda ty kanáry nejsou pro Tvé účely moc exoticka destinace a nemela by ses radsi přesunout někam do severských zemí. Moje sestra taky vždy chtěla chlapa cizince a dle jejich zkušeností, čim dal na sever, západ jsou ti muži "emancipovanejsi ". Nakonec má dána a tvrdi, že je to úplne jina výchova a pristup k životu. Což vidím i na tom, jakým způsobem jsou u nich vychovávány deti třeba ve školkách apod. Cimz nechci zevseobecnovat, ale ta vychova a pristup k ženám je v tech zemich proste historicky lepší. Jinak ja mam moravaka, aby se tu do mě někdo nepouštěl, že cechum krivdim.
@petruska090686 Já Vám vlastně rozumím, mému manželovi jsem řekla hned na začátku, že děti chci mít a nelekl se vůbec, měl mě rád a syna jsme měli o 8 let později 🙂 To že děti chcete skutečně neznamená, že na něj hupsnete hned a je dobré si na začátku vyjasnit jak na tom jste, když o tom nemluvíte hned na prvním rande a pak mu to nehustíte na každém dalším, tak v to problém nevidím. Naopak je to výborný filtr zodpovědnosti. Jakmile se chlap zalekne a vezme kramle, je to zbabělec. Váš problém je nejspíš ten, že jste nepoučitelná. Potkala jste pár hajzlů a pořád říkáte hodným chlapům ňoumové. Někomu stačí jeden jeliman jako mě, někomu jich nestačí ani padesát na to aby zjistil, že hodný chlap se vyvažuje zlatem. Zkusila bych se prostě soustředit na jiné cílové skupiny než doposud. To je můj pocit, třeba je špatný, neznám Vás 🙂
@petruska090686 Napíšu, co se mi vyplatilo, ale je mi jasné, že každá zkušenost je individuální a co pomohlo mně, nemusí pomoct každému.
To, že má partner skutečný zájem poznám tak, že příliš netlačí na první sex (má strach, aby to nepřehnal a neodradil).
V reálu se stane málokdy, že by neznámý muž oslovil neznámou ženu, lidi se seznamují spíš přes kamarády, známé, v rámci práce, školy...
Na seznamce se dá najít kvalitní partner, jen to chce opatrnost.
Mně pomohlo:
Ignorovat to, jak vypadá na fotce (fotky lžou).
Pečlivě si všímat psaných textů - nejen toho, co píše o sobě, ale i toho, co lze vyčíst mezi řádky (Mluví jen o sobě nebo se zajímá i o mně? Gradiozně předvádí svou velkolepost a dobrotu nebo se umí zasmát sám sobě a svým nedostatkům? Vzlyká nad nepovedeným životem či minulostí? V mém případě ještě - Jak se vyjadřuje?...atd.).
V hlavě funguje taková kontrolka, která se rozsvítí, když je něco v nepořádku - my ji často ignorujeme, protože když hledáme příčonu blikání, často nic nenajdeme. Přesto má zkušenost s ní je taková, že vždycky bliká oprávněně. S autory blikajících vzkazů si nic nezačínat.
V reálu mi tento postup pomohl najít manžela - a přestože na fotce se mi vůbec nelíbil, při osobním setkání přeskočila jiskra. Během prvních tří měsíců jsme si vyjasnili své postoje ohledně "mít děti" "kdy" "chceme svatbu?" - v tomto věku to opravdu nepovažuji za nátlak, za rok a půl byla veselka...
Klasická prvotní zamilovanost není nutnost pro navázání harmonického vztahu, někdy přichází postupně ve formě lásky, s tím jak člověk druhého poznává....
Potkali jsme se v mých 30 a jeho 37 letech.
Přeju, ať se Ti vše splní.
@petruska090686 Chápu tě, věřím ti a vím, že kdo neprožil a nazažil, ten nepochopí....Fandím ti a držím moc moc pěsti🙂...a sobě taky❤
Ráda bych poradila - z vlastní zkušenosti. Je mi 37, asi za 10 týdnů čekám své první miminko. Vždy jsem věděla, že chci mít děti, ale taky dobrého partnera pro život. Vyplatí se, počkat si na toho pravého. Já mám teď bezvadného muže po svém boku a jsem šťastná. A šlo to s ním celkem rychle, protože si rozumíme. Měla jsem podobné myšlenky, ale popravdě nevím, jak bych jako samoživitelka přežila finančně. (Slyšela jsem, že v Anglii není problém získat sperma ve spermabance i bez stálého partnera.)
Před ním, jsem měla vztahy, ve kterých jsem musela zkousnout hodně kompromisů a zbytečně, nikam to nevedlo. Moje rada tedy je - pokud necítíš, že je to ten pravý a nejsi u něj na prvním místě, neváží si tě, neztrácej čas a prostě zkus dalšího. Připadala jsem si jako Bridget Johnes 🙂 ale vyplatilo se. Buď sama sebou, pečuj o sebe, dělej věci, které tě baví, choď mezi lidi, vyhledej lidi podobných zájmů, cestuj a ono to přijde 🙂 Dobrých chlapů ještě pár je, zkus je zaujmout svou osobností 🙂
@petruska090686 ahoj, moc tě zdravím. Primárně ti chci říct, že ti moc držím palce, abys konečně potkala toho správného muže a s ním založila šťastnou rodinu. Nebo si pořídila mimčo sama. K tvé situaci mám tři poznámky.
Za prvé. Zůstat na dítě sama je na prd. Můžu říct, že jsem si mohla vyzkoušet být samomatkou po delší dobu s dostatečným zajištěním a je to na mašli. Máme velmi chytré, zdravé a celkově bezproblémové dítě. Ale je to o rozum. A spoléhat se na přátele, rodinu a tak......no, není to zcela ideální. Věci se vždy pokazí, když nikdo nemá čas.
Za druhé. Finanční stránka. Ano, je mateřská, rodičovská. Ale dítě, bydlení, jídlo, léky, běžný provoz je drahá sranda. Ten začátek je vlastně to nejmenší. Nejsem zhýčkaná, ale jsou věci, které chtějí peníze.
Za třetí, pořídit si dítě jen tak s někým je jako Ruska ruleta. Manžela jsem znala 4 roky, než se malý u mě zabydlel, ale stejně to dost prověřilo náš vztah, celkově všechny vztahy a zbylo jen pár statečných z přátel i rodiny. A to Nemluvím o roli genetiky, anamnéza a že to, co dítě od rodičů dostane, jen tak nezmění.
Tak každopádně držím palce, ať to mes jednodušší než já. Jediný, kdo nese následky je nakonec milující máma.
chápu, jak ti je. Když to bylo v našem vztahu nahnuté kvůli IVFku (chlap nechtěl a já neměla jinou možnost než IVF, aspoň to teda tak vypadalo), tak jsem i uvažovala, že bych do těhotenství šla s nějakým gay kamarádem.
Ale zpětně když jsem teď těhotná, tak bych do toho sama nešla, bez partnera bych těhotenství nezvládla, jsem v na přelomu 15 tt a 16 tt a už 3x jsem byla v nemocnici ☹
No, já to docela chápu. Sice jsem tohle nezažila, je mi 15 let, ale už teď se těším, až jednou budu mít miminko. Často o tom přemýšlím. První miminko plánuju tak ve 21- 24 let, ale bojím se, že se mi stane to samé, že si nenajdu žádnýho chlapa pro rodinu a nebudu tak nejspíš moct mít miminko. A do týhle diskuze už nikdo víc než tři roky nic nenapsal, tak by mě zajímalo, jak to s tebou @petruska090686 dopadlo, jestli stále ještě nemáš dítě nebo jo
@elvira32618 No on clovek mini a zivot meni 🙂
Ja byla v 16 letech presvedcena, ze za deset let uz budu vdana a budu mit dve deti. Protoze to uz mi bude preci 26.
Vdana nejsem (to mi nevadi) a prvni dite jsem mela ve 30 letech, ted v 32 letech cekame dvojcata.
Takze ono je uplne jedno jak si to naplanujes, zivot to rozhodne za tebe 😊
@fallingstars Mam svoji rodinu a pratele a vim, ze oni by se postarali, dokonce jsme se na to tema uz bavili.