Touha po miminku, bez partnera
Ahoj holky. Je tady mezi Vami nektera, ktera touzi po miminku, ale je bez partnera? Ja jsem totiz uz uplne zoufala. Je mi 30 let, biologicke hodiny uz se mi hlasi así 5 let, ale chybi partner. Vlastne jsem jeste ani nemela partnera, ktery by stal o nejakou budoucnost se mnou. Nekolikrat zamilovana, ale nikdy nemilovana. No a kdyz se vzdy nekdo objevi, Tak z nej vyleze , ze na rodinu je cas. To znamena cekat 2,3,4 a nebo vice let. Coz ja nepreziji. Takze od toho odejdu. Vzdy. Vubec nevim co mam delat. Chlapi se boji zavazku a pokud nektery ma v planu mit rodinu, Tak ale chce cas, hodne casu. Nedokazu myslet na nic jineho. O to vic, kdyz vim, ze ani nemam vedle sebe nekoho, kdo touzim po tom samem. Así bych to snasela lepe, kdybych se uz o to alespon snazila. Ale takhle mam pocit naproste zoufalosti. 😞
@fallingstars Tak ja ho za to taky prave nepochvalila. Jako omluvu mi nabidnul tu kavu, ktera nebyla kava a tam jsem ho poslala do pr....uplne. Jinak druha vec je, ze ja ho znam z prace dlouho. Bavili jsme se, jako chlap se mi libil, ale nikdy jsem mu nevenovala extra pozornost. Kdyby to udelal uplne cizi clovek, tak to uz je uplne jina. Ale myslela jsem, ze si sedneme a promluvime. Preci spolu budeme jeste pracovat.
Jinak me primo na kavu ani nikdo poradne nepozval, takze k tomu Vam moc nereknu. A taky Vam prozradim, ze ani na nabidku kvalitniho sexu jsem taky jeste nekyvla. Pry pusobim na chlapi, ze maji pocit, ze je poslu do pr...., ze maji strach. To vim od chlapu co jsem pozvala ja. Ale bohuzel ja se narodila s koutky dolu, takze pokud se nesmeju, Tak así vypadam trosku namyslene. Ale s tim taky bohuzel nic neudelam😄
@petruska090686 Líbí se mi, jak se tu vyvrací jedna domněnka za druhou. On se psychologickej profil po internetu vypracovává fakt těžko. Já zkušenost s tvou situací nemám, nicméně ti moc fandim a doufám, že se ti povede v nejbližší době si ten svůj osudovej protějšek nabrnknout. Nemyslím si, že to, že ti vztahy zatím nedopadly musí být systémová chyba. Někdo má holt smůlu. Ale ta netrvá věčně. Já jsem po pár opravdu nevydařených vztazích naprostou náhodou potkala svého partnera a nemohla jsem dopadnout líp🙂 Nevěš hlavu a dej si ještě čas!
@petruska090686 Četla jsem tuto diskuzi, ale když jsem viděla tvou postavu, tak mi vypadly oči z důlků 🙂. Opravdu neřeš, že by ti sex koukal z očí, zvlášť pokud jinde píšeš, že máš koutky dolů (to jediné asi máme společné :-/, takže to moc dobře znám). Prostě chlapi když tě vidí tak myslí na sex a pak ty myšlenky ještě připisují tobě. Jsi opravdu krásná holka, takže jsi spíš doposud měla smůlu a nepotkala jsi toho pravého. Možná jsi opravdu i moc hodná, chce to si udělat plán a zkusit být trochu za potvoru. Jaké řešení tedy chceš? Podle toho, co píšeš, bych si dala nějaký termín, do kdy potkat ideálního chlapa pro založení rodiny (2 roky?), šanci určitě máš velikou. A souhlasím, že pokud někdo rovnou řekne, že rodinu nechce, je zbytečné se v tom dál plácat. Pokud do dané lhůty chlapa nenajdeš, pak si holt nějakým způsobem pořídíš dítě sama, pokud cítíš, že je to tvoje cesta. Nebudeš první, ani poslední, i tady na MK je takových holek dost. A filosofické otázky, zda to je či není morální opravdu neřeš 🙂.
@petruska090686
Týjo, já to tady pročetla, asi i protože mám už okolo sebe kamarádky v těch 35ti let co to reálně řeší a vůbec to není sranda.. Ve Tvém věku mi to připadá ještě opravdu předčasné.
Naprosto bez urážky - zvážila bych psychologa, protože ta urputná potřeba dítěte ale vlastně ne vztahu a muže, to mi nepřipadá jako funkční model. Otázka je proč tak zoufale to dítě chceš a vlastně to s chlapem už ani nejsi ochotná zkoušet víc než okrajově - málokterý chlap na začátku vztahu přemýšlí o dětech dřív než v nějakém vzdáleném horizontu, vidím to kolem sebe, i my s chlapem s tím bojovali že já (ač mladší) jsem chtěla dřív, jenomže je to právě o tom se mít dostatečně rádi a respektovat ve chvíli kdy to rozhodování přijde. A to by nemělo být na začátku vztahu, ale aspoň po roce - ok, po třicítce po půl roce a po těch 35ti letech věřím, že už i po čtvrt roce, ale chce to nejdřív do toho vztahu oba něco vložit a něco spolu prožít. Jenomže jako základ furt vidím zájemnou lásku nebo aspoň respekt, protože i když to dítě otce nikdy nepozná (s čímž nesouhlasím, ale chápu, kdybych se blížila ke čtyřicítce, asi bych to pak taky zvažovala) tak prostě genetiku nezapřeš a určitě chceš dát půlku genetické výbavy prckovi po člověku který se nechce ve čtyřiceti vázat, neumí udržet funkční vztah a kdoví co dalšího má na triku včetně pohlavních chorob?
Doporučuji psychologa/etikoterapeuta?homeopata?psychosomatického lékaře (HPV má třeba taky důvod)? nebo někoho podobného ke komu bys měla důvěru - a zkusit na tom trošku zapracovat... Vztah s otcem - hledáme si podobné muže, od čeho jsi musela utéct že se ti to stále vrací a tak podobně, prd do toho vidim, jen vím, že jsem si sama musela hodně sáhnout do sebe přes psychosomatiku a autoimunitní chorobu než jsem přestala přitahovat určitý typ mužů a našla si rodinně založeného chlapa co mě miluje a já jeho. Ve třiceti bych radila to tímhle způsobem nehrotit, HPV je sice celkem vážná komplikace, ale určitě jsi sledovaná a věřím (a přeju ti) aby to nebyla záležitost teď hned nebo do těch dvou let co se tu zmínily. I když myslím, že ty dva-tři roky jsou do prcka reálné i s krásným novým vztahem, jen bych se ještě zaměřila na to výše popsané, než budu hledat (NE/dobrovolného) dárce spermatu, pak bych třeba já za sebe zkusila homo páry kluky a vzájemnou dohodu - tatínek/strejda, co by ti vyhovovalo a jim taky, aspoň nějakou rodinu mít kolem sebe a dítěte, tuplem pokud žiješ v cizině - sama s dítětem a otec neznámý je minimálně trauma pro toho prcka, jinak pokud ty sama si to před sebou obhájíš, tak ti tady nemáme kdo co moralizovat..
Zkušenost sestřenky - už v tom zmiňovaném věku téměř 34 let se dala dohromady se známým vpodstatě za účelem dětí a z dlouhého přátelství, hlavně ta rodina - to bylo heslo, aspoň nám v rodině to takhle přiznala... No a bezdětní jsou stále ač oba vyšetření a zdraví, ani umělé nevyšlo, prostě to nejde, řeší adopci. Mě to utvrdilo v tom, že vztah dvou lidí by měl být z více důvodů než jen pro rozmnožení jako chladná kalkulace, ale i tak bych jim to opravdu přála... Držím pěsti ať se z toho nějak zdárně vymotáš 👍
@verena Moc dekuji. No ja uvidim Jak to nakonec vsechno dopadne. Ale pujdu si za tim stuj co stuj. Takze bud chlap zkousne mou uprimnost a nebo pujdu o dum dal.😄
@falcony Uprimne o gay paru jsem nikdy neuvazovala a uvazovat nebudu. Nehodlam do sveho zivota zatahovat jine lidi a celkove jinou rodinu a jejich přátele a pod. Proto rikam, bud najdu partnera, se kterym budu spokojena a budeme mit miminko a nebo to udelam jinak, ale z otcovi strany o tom nebude nikdo vedet. Mam svoji rodinu, svoje přátele. A nakonec ta stridava pece, kterou v pripade, ze otec o tom nebude vedet uplne odpadne.
A opakuji se po nekolikate, ja nechci aby mi chlap to dite udelal hned, ale potrebuji vedet, ze to dite bude chtit. Ja jeste pul roku nemuzu stejne otehotnet. A jasne, ze bych radsi mela celou rodinu. Ale do ted jsem tak nejak cekala, jestli prijde partner, se kterým bych měla rodinu, kterého bych milovala a on by miloval me. Neprisel ani jeden, takže se omlouvám, ale ano, nechci si vzit alespon to, ze muzu byt mama. Takze ja si zatim pujdu a vlastne je mi asi jedno jestli me tu nekdo odsoudi a nebo ne. Svuj nazor nezmenim. Ja preci nemuzu za to, ze dnes se vsichni honi kazdy jen za penězi, praci a cestovanim, ale přitom mu to nejdůležitější uniká. A to je láska rodiny a zázemí.
Já nevím, proč to zavrhovani Cechu? Můj manžel je Čech a moc fajn chlap a znám takových spoustu. Taky znám holku tobě podobnou,která by si začala jen s cizincem, utíká pořád pryč z ČR a hledá toho pravého a nenachází.. A myslím si, že je to právě tím, že hledá až moc zoufale.. Chtělo by to možná si prostě užívat život v dobré víře, že ten pravý přijde. Než jsem potkala manžela, byla jsem 6 let sama, a právě proto, že jsem se nehnala do žádných vztahu za každou cenu ale proste si žila tak, jak mi to vyhovovalo a věděla nebo opravdu vero
*věřila, že ten pravý přijde až přijde. Dítě jsem chtěla od 23 a první se mi narodilo ve 29ti. Zkusila bych se na hledání chlapa z vysoka vykašlat a věřit, že život se o tohle postará.
@petruska090686
Pár mých postřehů:
Zdá se mi, že máš nezpracovaný rány z předchozích 'vztahů'. Mužům tím pádem nevěříš a máš je víceméně jako prostředek k dosažení dítěte. Navíc jsi kost, jsi v dovolenkovém prostředí, orientovaným na turisty, tam se lidi jezdí buď bavit nebo sezónně za prací, rodinný typy se tam asi moc nevyskytujou. Ani se nedivím, že narážíš na samý prvoplánový chlápky.
Zavrhuješ Čechy, přitom v prostředí českejch nudnejch kanclů máš daleko větší šanci potkat muže pro závazek. Nebo jinejch nudnejch kanclů někde, kde lidi tráví většinu roku v oblečení.
I když tě chápu (jsem v obložení holek ve stejne situaci), tak na me diskuze pusobi az nevyzrale komicky. Rikat o ceskych muzich ze jsou k nicemu? Jestli mas pocit,ze si muzes vybirat... Souhlasim s tim,ze si treba muzes myslet opak,ale z tebe ta touha mit dite rve i pres more az do Cech. To je to,co ty chlapy odhani. Tvoje ja chci a pres to nejede vlak a ja si to proste nejak zaridim. Sorry,ale to je fakt desivy! Je mi strasne lito,ze se tak trapis, tohle by zadna zenska prozivat nemela,ale verim,ze kdyby ses hodila do klidu,pujde to 🙂. A na nejaky pitomy vekovy limity bych zapomnela,zbytecne te stresujou,pokud miminko chces,tak je rok sem,rok tam preci uplne jedno. Ke tve situaci me napadla jedna moudra veta: Chces pobavit Boha? Udelej si plan...
Drzim palce at se miminko povede s tatinkem,se kterym muze vyrustat,to bych ti moc prala.
Jeste jedna takova vec - s manzelem jsme pri chozeni o detech skoro vubec nemluvili. Kdyz jsme na tema rodina-deti-svatba narazili,manzel mi uplne vazne tvrdil,ze deti rozhodne tak 10 let nechce a zenit se nebude pred 40. A vis co? V 34 me pozadal o ruku a prosbu o miminko vyslovil prvni on... takze ja se chlapum nedivim,casto zmeni nazor az...
@vineta Souhlas... ja sveho muze potkala prave v Cechach v nudnem kanclu 🙂 a o detech zacal mluvit po trech mesicich prvni on..
ono tou národností to podle mně vůbec nemusí být, když je někdo blbec, tak je jedno, jakou mluví řečí......ale dle mého soukr výzkumu jsou za mně jsou češi nejhodnější a nejvíc pro rodinu, zbytek je moc hr, příliš akční a příliš temperamentní, měnící názory co týden=D
Vždyť jsem zminovala, ze Čecha nechci, ale ze tady je to to samé. Byla to nadsazka holky.
Hlavně, já Čecha skoro mít ani nemuzu, protože kde bych ho tady hledala😄
Já chci totiz žít tady, miluju tohle místo, tu krajinu.
A naopak chlapi, se kterými jsem byla, jsou lidé co tu žijí. Většinou chlapi nad 34. Pracujici, žijící samostatné. Akorát proste nechtějíci se vázat.
@petruska090686 mně by zajímalo, co to je za chlapy, přece je hrozně hezké mít někoho k sobě..zvlášť po té 30tce...no nechápu je =) to budou hledat partnerky až jim bude 50 či co :D si myslím, že je to pak začne hrozně deptat, když v tom věku zjistí, že nemají rodinu, nemají moc smysl....máme kamaráda, který nám teďka padl do pěkné depky právě z toho důvodu..je mu 40, děti už mít nemůžou (furt to oddalovali, že chtějí užívat života a že dneska můžou mít děti i starší lidi) a najednou to nejde..on má špatný vzorek, je téměř neplodný, ona byla na nějakém zákroku před pár lety a už neudrží miminko...a jsou oba dva úplně hotoví, takže budou pravděpodobně adoptovat. Ono toto dožene i ty chlapy si myslím.... jsou fakt hloupí, že jim to nedochází...
@petruska090686
To, že se ti odtamtud nechce, chápu- je to nádherné místo. Jen je těžký potkat někoho vhodného v daleko větší aglomeraci, s větším společenským rozptylem. Ti muži, o kterých mluvíš, jsou odtamtud? Narodili se tam? Nebo přesídlili? Protože ono na žití mimo rodnou zem bez partnera a potažmo rodiny taky potřebuješ mít povahu určitýho typu, tj. snadněji pak mezi nimi narazíš na ty nevázací se typy..
@petruska090686 Ja bych jeste ke svemu prispevku vyse dodala, ze si myslim, ze neni dobry, aby tvym smyslem zivota bylo ''hledani partnera a nasledne miminko''... sice sama dobre vim, co to jsou biologicke hodinky, ale zaroven clovek k tomu pak pristupuje tak, ze hleda toho druheho cloveka a to miminko, aby zaplnili v jeho zivote to 'prazdno'.. a to neni dobre. Je lepsi, kdyz si to prazdno clovek v sobe zaplni sam - kdyz je clovek spokojeny a vyrovnany sam se sebou, kdyz zije ten zivot, ktery chce zit, a ten partner a dite jsou potom krasnym bonusem. Nikdo nechce vstoupit do vztahu s tim, ze ten druhy nas bezpodminecne potrebuje ke stesti.. naopak pritazlivi jsou ti, ze kterych vyzaruje spokojenost a davaji vsem znat, ze nikoho vlastne nepotrebujou, ale ze budou radi nekoho milovat. Dite by se taky nemelo rodit s ukolem ''uspokojit matku''... melo by se rodit proto, ze ho chceme a budeme ho milovat, ale ne proto, aby v sobe maminka naplnila prazdno.
Tak oni jsou tady rodině založeny. Vyjadřují si lásku tak jako mi to neumime. Musím říct, ze oproti nim jsme studeny cumaci. Ale mít vlastní rodinu je problem. A nemyslím si, ze to je jen tady, ale celkove vsude. Protoze presne všude slysis: nevaz se, užívej si dokud muzes, rodinu muzes mít dele. Ale nikdo už nevidí, ze hlavně ženský to mají potom po tělesné stránce mnohem těžší . Neříkám, ze všechny, ale ta šance otěhotnět je nižší.
Nelíbí se mi, ze tady holky tvrdí, ze to je ze me citit na kilometry. Ano, možná tady, kde jsem naprosto upřímná a otevřená. Ale kdyby to tak bylo, tak verte, ze už to dítě dávno s nějakým noumou mam. Ale stále ještě hledám hlavně někoho s kým mi bude Dobre. A to vedlejší co chci je, aby chtěl rodinu. Já tu rodinu nechci teď, třeba pristi rok a nebo za dva. Ale potřebuji vedet, ze ji chce. Takže pokud chlap má srovnane priority a vi co od života chce, tak si myslím, ze ho tohle nemůže vydesit.
@petruska090686 Já tomu teda už nerozumím...v úvodním příspěvku píšeš: "Tak z nej vyleze , ze na rodinu je cas. To znamena cekat 2,3,4 a nebo vice let. Coz ja nepreziji." Tak jak to tedy je? Celkově si trochu protiřečíš, nejdřív píšeš, že prostě dítě chceš a hotovo, a teď, že zase hledáš primárně chlapa pro vztah...je to trochu zmatené...
Je to teda tak, že Ti chlapi řeknou, že rodinu nechtějí vůbec, nebo chtějí (protože jsou rodinně založený, jak píšeš), ale ne zrovna hned a logicky je zaskočí, že by ženský, kteoru třeba tak moc dobře neznají, měli slíbit, že s ní rodinu budou chtít mít v horizontu, který určí ona...?
@karlajasmine já si myslím, ze tohle je u každého jinak. Já už od puberty věděla, ze miminko chci. A ano je to to, co me dokáže udelat šťastnou. Závidím lidem, který to tak nemají. Ale každá jsme jiná.
A opakuji, ze já mam tolik zájmu, ze se cely den nezastavim. Pracuji na sobě každý den. Spokojena se sebou jsem vic než kdy jindy. Vzhledově vypadam mladší a možná lépe než když mi bylo 17. Takže někdo se cely život hodni za lepší praci, úspěchem a mým motivačním motorem je miminko.
I já chtěla partnera, se kterým budu podnikat ruzne veci, budeme cestovat, budovat hnizdecko a pak časem rodina. Ale je mi skoro 31 a jsem bez partnera. Časem se ty požadavky sníží.
Ale těžko se to bude vysvětlovat lidem, který tohle nikdy neprozili. Navíc většina z Vas už děti má
@fallingstars ne, já je do niceho nutit nehodlam. Já chci partnera, který to bude cítit jako já. A proto, pokud mi řekne, ze nechce a nebo má ještě spoustu času, tak neztracim svůj čas . Já hledám chlapa co vi co chce. Vždyť když mi řekne, ze by také chtěl miminko brzy, tak to neznamená, ze ho musí mít se mnou. Ale už je tam tahle společná věc a pak se uvidí jak to těm lidem bude klapat třeba za půl roku.
@petruska090686 mozna pomuzu. Zname bylo 35 a hodony bioligicke malem exploze, nasla na seznamce, kde uvedla v profilu, ze hleda partnera s kterym chcec zalozit rodinu kdyz si sednou co nejdrive ze uz neni nejml. Po pul roce otehotnela a ma krasnou holcicku. Tak muzes vyzkouset.
@petruska090686 No ale sama říkáš, že ho chceš třeba za dva roky, ale nejdřív pro Tebe byly dva roky neakceptovatelné, tomu nerozumim... A jako když se ho na začátku vztahu zeptáš, zda chce dítě, a on Ti řekne, že brzy, je to prostě závazek...nevěřím, že Ty to budeš vnímat jakože OK, tak třreba ho bude mít brzy s někým jiným, prostě se toho chytneš...a pokud je ten chlap trochu normální, nic takovýho Ti právě proto hned na začátku vztahu slibovat nebude...
Navíc já nerozumím, co máš pořád s tím věkem, kdyby Ti bylo 40, tak to pochopím, ale ve 30 mi to přijde jako dost předčasná hysterie...kdybys byla spokojená sama se sebou, jak tvrdíš, věk ani chlapa neřešíš. Já na dobu kolem 30 vzpomínám jak na nejlepší období svýho života 😉
@fallingstars tohle je dost subjektivní, to o tom věku....mně by taky jeblo bejt ve 30 bezdětná🙂). jsem úplně alergická na ten dnešní fenomén třicetiletejch prvorodiček, nedejbůh ještě dýl, kdy budeš slavit padesátiny, až tvoje dítě bude maturovat, v případě chlapů často ještě hůř, a ještě v 60 budeš vyvářet dětem polívky na koleje, místo toho, aby ses radovala z vnoučat. vim, že je to dneska normální a nechci se nikoho dotknout, ale já osobně bych byla fakt hodně nerada, kdyby to tak u mě dopadlo,a proto jsem o mnoho let dřív směřovala k tomu najít si partnera pro rodinu a život, žádný blbý randění o ničem. takže týhle autorčiný "hysterii" moc dobře rozumim. ještě o to víc, když má nějaký zdravotní potenciální komplikace.
🙂
@petruska090686 Ja te chapu, jenom jsem chtela nabidnout ten uhel pohledy, ze kdyz z nekoho vyzaruje zoufalstvi (a mozna z tebe zoufalstvi nevyzaruje, jen me to napadlo 🙂 ) tak to neni vetsinou pritazlivy na dlouhodoby vztah. Proste sama u sebe vim, ze jsem uz od 16ti chtela dite, ale ze jsem manzela potkala prave ve chvili, kdy jsem deti absolutne vnitrne neresila, neresila jsem v tu chvili ani chlapa ani dite.. proste jsem zila vsim, co me bavilo a nad nicim nepremyslela.. a prave tahle moje 'spokojenost' bylo to, co se mymu ted uz manzelovi na me tenkrat tolik libilo.
@normalnimatka Takhle, já rozumím tomu, že někdo chce dítě ve 20, někdo ve 30 a někdo třeba před 40...ale vždycky je třeba vzít v potaz okolnosti, a zrovna s tím dítětem si ho prostě bohužel sama neudělám, že. A čím víc se tlačí na pilu, tím hůř to působí (nejen v tomhle). Nevím, jestli bude jasný, jak to myslím. Prostě ano, chápu, že někdo chce dítě v 25 letech, ale pokud na to nejsou podmínky (a zrovna chlap je k tomu docela potřeba), tak holt musím ten plán trochu opravit a tak nějak se s tím ztotožnit, protože jestli je něco v životě podle mě prů..., tak to není to, když Ti nevychází plány, ale to, když se s tím nedokážeš smířit a tak nějak se napasovat na ten životní směr, třeba tím, že se zamyslím, co bych já mohla dělat špatně (a ne, že někomu prakticky ukradnu spermie)...
Já jsem třeba ráda, že jsem počkala, prožila jsem si, co jsem chtěla, mám kupu zážitků, práci, která mě baví a mám v ní nějakou pozici, do který se budu moct vrátit a tím pádem i vím, že mám šanci to dítě zabezpečit. A že budu stará máma a ještě starší babička? Třeba se mnou bude víc zábavy než s leckterou mladší...to není o věku.
@fallingstars Taky jsem zde zminovala svuj zdravotni stav. Jen neco protože tu nebudu rozepisovat svoji anamnezu. Mam takové problémy se spolkem, ze od 3 let musím pravidelně navstevovat gynekologii. Pochybuji, ze to tady některá taky tak měla. Již ve 13 letech, kdy jsem nevedela co to je sexualni život, mi bylo receno, ze budu mít těžké otěhotnět kvůli srustum, které mam kvůli pocetnym zánětům. A je toho mnohem vic. Nechtela jsem to tady psat, Protoze se o tom tezko mluvi
@fallingstars tak samože, a to se nevylučuje s tím, co jsem psala🙂 jen jsem prostě chtěla říct, že tu "hysterii" autorky chápu a nezdá se mi jako hysterie🙂
autorce: no, třeba já měla taky srůsty, ale jsou i neoperativní způsoby, jak je odstranit;) asi záleží kde a jak moc jsou, ale zkus hledat, řešit..nevim jak kanáry, ale tady jsou možnosti....🙂) stačí se snažit.
@petruska090686 To, že tady nerozepisujeme anamnézu bohužel neznamená, že jsme všechny zdravé jako řípa...
Ale když už si teda myslíš, že je to argument a opravňuje Tě to k tomu, někomu neříct, že je táta...přemýšlela jsi nad riziky do budoucna? Že by možná bylo dobré mít někoho, kdo tu péči o dítě převezme v případě, že se ta Tvoje diagnóza zhorší? Tady už nejde jen o Tebe a Tvoje momentální přání...

@petruska090686 Chlap si snáz řekne o sex, protože tím nic neriskuje. Buď ho mít bude, a bude to super, nebo ho mít nebude, no, tak se nezblázní a zkusí to jinde., někde to vyjde. Kdežto u rande / vztahu už dává něco v šanc, už je víc zainteresovanej a taky víc riskuje, takže už o tom víc přemýšlí.
A musím souhlasit s @pavlinar s tím nízkým sebevědomím...ono na mě se vrhnout nějakej chlap ve skladu nebo kde, tak se se zlou potáže, rozhodně bych s ním nešla na kafe a už vůbec bych od takovýho typa nečekala, že bude chtít něco jiného než sex...trochu mi z toho přijde, že si vlastně nevěříš, a dáš šanci každému. A oni to moc dobře ví a tudíž na Tebe právě snadno zkusí ten sex, protože si můžou myslet, že je to snadnej úspěch...Podle fotky máš pěknou postavu a určitě budeš i pěkná holka, tak není třeba brát zavděk pošukama typu tohohle závozníka...když budeš znát svou cenu, najdeš si někoho, kdo ji bude znát taky. Ale když si budou myslet, že si k Tobě můžou dovolit tohle, tak se nedá čekat, že to budou princové na celej život...