V poslední době ze všeho brečím
Poslední dobou si připadám naprosto zoufale. Kolikrát se z toho všeho i rozbrečím. Mísí se ve mně pozitivní i negativní pocity. Nevím, jak ho vychovat. Ať zvolím makovou nebo tvarohovou cestu, je to ve výsledku špatně a v očích one či tamté skupiny působím jako ta nejhorší. Ani moc nedokážu dělat něco, co je proti mému vnitřnímu přesvědčení. Tudíž se usmívat dělat, jak je pěkný den a odpovídat: "To je dítě". I v situaci, kdy můj vřískající vzteklý potomek podpaluje sousedovic psa za to, že nedostal lízátko. Asi chápete, co tím chci říct...
Na druhou stranu z pohledu druhé strany jste rázem matka, co si neumí toho "svého haranta" vychovat.
Trvá to moc dlouho. Konce to nebere a vypadá to, že je ještě dost před náma. Když slyším rádoby chytré řeči, že z toho vyroste, to je dítě, úplně normální... V tu chvíli mám stochutí mu to dítě strčit se slovy, že když je tak chytrej...
A zase... na druhé straně je mi vyčítáno, že je to "neposlušnej uřvanej parchant", kterého jsem měla ideálně mydlit hned po narození, aby nebyl tak rozmazlenej. Teď je na to prý pozdě.
Cítím se zoufale i jako žena. Moje seznamovací pokusy končí u toho, že jsem viděna jako matrace. Kdy dítě mám nejlépe odčarovat do jiné dimenze.
Do třetice, u matky se začíná projevovat demence s tím, že je velmi zlá a agresivní. Jenže to nikdo nechce řešit. Všichni tím trpíme. Uvažuji, jestli mám nárok na sociální bydlení nebo jestli je to jen pro tmavší občany...
@sijane komentářů ostatních si nevsimejte. Na dítě zkuste rybí tuk.....on zklidňuje, vyzivuje mozek. Beze srandy...maminku s rodinou na vyšetření k psychiatrovi. A chlapi? No asi to nebude ten pravý, když vás má jen na to jedno ( a taky záleží, jak se k nim chovate, jestli je sex brzo po seznámení) . Dítě k vám patří, tak to odlifrovani někam do pryč nekomentuji.
@zelenaesmolda v prosinci jí budou 4 roky, ale nemůžu tvrdit, že je normální, jen už se s ní dá žít a nezbláznit se z toho 🙂 Bez nadsázky jsem v jejích dvou letech měla z blázincem na mále a naše manželství taky, takovej to byl záhul..
@sahrazad1 já věřím, že od takového malého satanáše se drží dál i chlapi, kteří by mamku s dítětem normálně brali, protože švihlý dítě se dá přežít jen díky faktu, že je moje a myslím, že i manžel to tak má a že cizí takovou dračici by taky dost možná odfiltroval 😀
@martinka_33 tak to je sila...
Jinak...vlídný mateřský přístup a trpělivost jsou určitě fajn a mohou být hodně nápomocné, ale ve hře je mnohem víc faktorů - genetika, nitroděložní vývoj, okolnosti porodu...a tyhle faktory mohou klidně převážit i sebevyrovnanější maminku. My tedy nemáme až takového satanáše jak popisuje @martinka33, ale i tak je to slušný ďáblík a myslím, že kdybych na ni byla sama, nejsem daleko od toho spáchat v afektu trestný čin...vůbec si to neumím představit...takže tak.
@sijane moje rada zni: bez za psychologem/psychiatrem a dej se psychicky do poradku. Nerikam, ze jsi blazen ci nemocna, jen jsi ve slozite situaci a vse na tebe pada. Mama v pohode = dite v pohode, ci alespon sve dite lepe zvlada. Soucasne konzultuj chovani ditete s pediatrem, treba, zda je vhodne dat dite vysetrit neurologem ci detskym psychologem/psychiatrem, zda neni problem v chovani zdravotniho puvodu, a jak s ditetem pracovat. Kolikrat rodice, kdyz uz nezvladaji chovani ditete, se chovaji nechte tak, ze to cele zhorsuji, psycholog by mohl rict, jak na dite reagovat, jak ho usmernit. Mame dost ziveho prcka, takze plne chapu, ze je to kolikrat fakt narocne a nervy pracuji.
@dzungala definuj zlobeni 🙂
@dzungala no ja to spis myslela tak,ze rodice casto nazyvaji zlobenim i pro dite naprosto normalni cinnosti,jenom treba protoze na ne ted zrovna nemaji naladu nebo cas 🙂
spousta rodicu nekdy na prochazce necha dite si vsechno prohlidnout ale kdyz se zrovna nekam specha tak je to najednou zlobeni.dite je pak zmatene a nevi proc jednou je to v poradku a jednou ne 🙂
@dzungala ano,presne tak 🙂
@dzungala nekdy ma a nekdy ne,to se neda takhle obecne rict,zalezi na kazdem pripadu zvlast ale to je pak na posouzeni psychologa,my to nerozlustime 🙂
@dzungala tak to je uz moc,spis meli poslat manzela jako obet domaciho nasili ne? :D
@dzungala ja pisu bez interpunkce takze bych si toho ani nevsimla kdybys to nerekla :D
Samozřejmě děti zlobí a zkoušejí a zkoumají hranice. Jsem se svou dcerkou pernametně. Jsme jak siamská dvojčata. Spolu nejsme jenom u zubaře. A vrtání zubů se moc za relax považovat nedá. Ale možná je někdo, kdo by ho považoval. Nedokážu se usmívat a dělat, že to tak má být. Hodit to za hlavu a neřešit. Je to ubíjecí. Nemám na ní kolikrát náladu a zacpávám si uši, abych ji neslyšela furt se kvůli něčemu vztekat. Chci chvilku klidu. Pane bože celkově klid... od toho ječení, od všeho.
Malá nedokáže být absolutně v klidu. Neexistuje, že by si sedla na stoličku a jedla, ať rukama nebo lžíčkou. Celá měsíce jsem jí to zkoušela naučit. Musí být neustále v pohybu. Do všeho musí mlátit a se vším třískat jako kdyby šlo o život. Neumí vzít věci a prostě jenom prozkoumat jejich tvar či chuť.
Nemazlí se, není něžná...
Poslední dobou má problémy se spaním...
Několikrát měla pusinku od krve a nožičky má samou modřinu. Každou chvíli zničehonic upadne, o něco se bouchne. Někdy to vypadá jako kdyby neměla skoro žádný pud sebezáchovy.
Mně přestalo zničehonic dýchat dítě poté, co jsem ji otřela upatlané ručičky. Tak jí to rozčílilo.
Neví se s ní rady ani rodiče. A to si matka bije do prsou, že vychovala tři děti. Přičemž tvrdí, že "nezvladatelnost" malé je výchovou.
Ohledně malé zkuste vygooglovat centra rané péče ve Vašem okolí. Pokud narazíte na někoho schopného, nasměrují Vás na odborníky, abyste mohla zjistit zda malá opravdu ADHD má a nasměrují Vás na pomoc ve Vašem okolí. Pokud jde o Vaši maminku, kontaktujte psychiatra a vysvětlete mu situaci. Můžete také vyhledat poradnu nejbližší Charity ve Vašem okolí, nebo odbor sociální péče na Městském úřadu. Mají přehled o možnostech sociálních služeb pro řešení situace Vaší maminky. Přeji hodně sil.
@sijane to,ze problemy v chovani jsou zpusobene vychovou tvrdi spousta prarodicu,znamych apod. a pritom vi prd.zastavaji akorat nazor,ze dite se ma sezerat kdyz zlobi coz je nesmysl.tak at si sve "moudre" rady strci vis kam 🙂
@martinka_33 V tomto věku určitě ne, ani si nemyslím, že by to nějaký dr. tak malému dítěti napsal - leda snad v případě nějaké těžší retardace a např. závažného sebepoškozování apod., ale to hádám nebude případ tazatelky a jejího dítěte. U starších dětí s dg....tam je to těžké. Já tu zkušenost nemám, ale chápu, že když nepomůže nic jiného, může i tohle být cesta a už jsem četla o pár dětech (rodinách), kterým to zachránilo život (myšleno - fungování v životě). Takže se k tomu taky nepřikláním, ale jak se říká - nikdy neříkej nikdy...