Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Vedete někdy spory se svým mužem ohledně výchovy nebo chování se k dětem?

26. dub 2021

Pohádáte se někdy s mužem nebo si vyměníte někdy názory ohledně odlišného pohledu na výchovu vašich dětí? Nemusí jít ani o hádku, jen že se prostě váš muž zachová jinak než vám třeba přijde úplně správně? Mám dceru necelé 2 roky a její otec od nás odešel před porodem a o dceru nejeví žádný zájem. V jejích 3/4 roce jsem si našla nového partnera, ten nás nyní v podstatě živí a dcera mu říká tati. Občas se mi ale úplně nejeví, jak se k malé zachová, já mu to samozřejmě hned vpálím, ale on mi už několikrát řekl, že malé strašně ustupuju, což je docela i pravda, ale nedovolím jí vše a že jsem ohledně toho docela přecitlivělá, což je taky pravda. Dlouho dobu byla ona to jediná a to nejcennější co mám a stále je to pro mě nejdůležitější osůbka na světě. Tak si tak říkám, jestli někdy dochází i v úplných rodinách na rozchod ohledně názoru na výchovu 🤷 Není na ní zlý, ruku by na ní nevztáhl a nedělá mu problém i finančně prospívat na ní a je pravda, že já jsem dost ve střehu a připravená startovat, neboť sama jsem měla v dětství se svým otčímem spory.

lentilkah
26. dub 2021

Ano, obcas u nas vymena nazoru probehne.

madbetka
26. dub 2021

Ano, občas jeden nebo druhý uděláme něco, s čím ten druhý nesouhlasí nebo se mu to nezdá správné. Úplně normálně si o tom promluvíme a domluvíme se, jak takovou situaci tedy budeme řešit příště, abychom to dělali pokud možno co nejvíc stejně 🙂

michaela_2
26. dub 2021

Ohledně výchovy máme hodně podobne názory, v tom podstatném, ale samozřejmě občas přijde situace, kdy se na něčem musíme shodnout 🙂
Proste komunikovat, to je základ.
A doporučuji, nevést ty diskuze před dítětem 🙂)
Aby tam pak nebyla tendence, že začne nějaké situace zneužívat.

ondul
26. dub 2021

Obcas se u nas stane, ze se ptam manzela, jestli je v pohode s tim, jak sem se zachovala nebo resila situaci, obcas ho nasmeruju ja. Nijak zvlast se nerozchazime, ale presto o tom mluvime a ujasnujeme si veci za pochodu, hledame kudy pujdeme.

zmrzlinka
27. dub 2021

Ano .Občas se kvůli tomu chytneme.

loylii
27. dub 2021

Ano, to zaživa každá domácnost.. a kort když není dcerka jeho, tak mas tak nějak víc oči ve střehu. Pokud to, ale není nějak nad normu, neřešila bych to a byla bych rada, ze se o ni hezky stará. Není to jeho povinnost. Taky jsem vyrůstala s nevlastním otcem, byl na nás přísný a udával řád, vic než mamka, ale zpětne ho za to chvalim, protože moje mama je ultra měkota. Navíc si udělali ještě jednoho sourozence a nedělal mezi námi žádný rozdíly. Já takový chlapi obdivuju.... doted je to ten nejlepší tatinek pro nás všechny a to nám je kolem 40ti...

elsy3
27. dub 2021

Taky se občas chytneme. Každý jsme byl vychovavan jinak, partner je z vojenské rodiny, výchova byla o poznání tvrdší než u mě, tak má občas tendenci to aplikovat na dceru, ale snažím se to mírnit. Ja jsem vetsi citlivka, víc dceri dovolím, ustoupim, ale na to mě partner taky upozorní. Takže asi každý má něco. Nikdy asi nebude shoda úplně 100%.

konidana
27. dub 2021

V některých věcech mame dost rozdílné nazory na přístup k detem a vychovu. Take jsem pry moc mekka a furt ustupuju. On je padny, ale ustupuje zase v jinych vecech nez ja( neresi je) 🙈. Je to na palici. Kdyz byly deti male hadali jsme se hodne. Casem si to pomalu seda... kazdy si jedeme po svem ale uz se tolik nehadame...

levandule_k
27. dub 2021

Pokud bych měla jiný názor na výchovu než partner, snažila bych se mu v klidu vysvětlit, proč preferuji tento výchovný styl a jaký to má efekt, dopad a proč nechci přísnou výchovu. Ono je to těžké, co je pro někoho benevolentní přístup, je pro druhého už přísnost. Třeba oblíbené kramování dětí v šuplíkách, někde se to neřeší, dítě je zvědavé, tak se podívá, co tam je, vyhází to a někde je to, nenene nelez do šuplíčku. To jsou maminčiny věci. Mně je třeba bližší přístup nechat dítě kramovat a hlídat, aby se nezranilo, to dítě nebude v šuplíkách kramařit věčně, časem si najde jinou zábavu a ani se z něho nestane díky tomu rozežranec.

gracinka7
27. dub 2021

Výjimečně. Ale z 95% jsem s dětmi já, takže případě neshody se to udělá po mém (max. nějaký kompromis)

autor
27. dub 2021

@loylii no partner je právě taky celkem přísný a já jsem za to jistým způsobem fakt ráda, protože mému životu vládne chaos 😁 a on byl vedený k režimu a disciplíně, ale někdy to pak aplikuje i na nás. Někdy je to fajn, myslím si, že to to dítě potřebuje, jindy mi to přijde až moc a chytneme se kvůli tomu. Že to není jeho povinnost vím a jsem za něho neskutečně ráda. Já jsem asi taky ultra měkkota bych řekla 🙈
@elsy3
@konidana vidím, že ty komentáře o tom jak je maminka měkká asi nebudou nic výjimečného. Ale je vidět, že dcera je někdy taková odměřená vůčo němu. Někdy ho vítá, mazlí a pusinkuje a jindy je taková v pozoru. Bych řekla, že je to asi dost tím, že u něho ji toho spoustu neprojde a já někdy dost přivírám oči nad některými věcmi.

konidana
27. dub 2021

Zejmena vztah tatinka a pubertacky dost jiskri.... 🙄

cilkat
27. dub 2021

Jsme úplná rodina, máme kluky 5 a 2 roky. Manžel je naprosto perfektní partner a otec, přesto minimálně několikrát týdně dojde k situaci, kdy si říkám "tohle jsi tomu dítěti dělat/říct neměl". Dost se snažím to neřešit přímo před dítětem, ale třeba zpětně, když dítě odejde jinam. Málokdy to je ale nějaká vyloženě hádka, protože často oba víme, že to byla situace "ujely mi nervy" (Když vidím, že je nějaký stav, kdy manžel zvládá situaci hůř (např. trpívá na migrény), tak se snažím dětem vysvětlit, co se děje a "odlákat" je od manžela, ale ne vždy mi to dojde včas, nebo na to mám sílu.) Jediný, kdy se stavím na stranu dětí proti partnerovi je, když svým pokynem mění nějakou naši předchozí dohodu (třeba řeknu "dokoukejte díl pohádky, pak půjdeme do koupelny" a muž přijde z koupelny sám a začne do ní odvádět děti že hned čistit zuby...) To ale není o jiném názoru, ale prostě doplnění informace, kterou muž nemá.
Jinak to, že muži vadí jiné věci, než mě, je pravda, ale snažím se děti hlídat, aby věci, které vadí tátovi, nedělali, minimálně v jeho přítomnosti (např. mu hrozně vadí, když dětem kape nanuk, což já beru "no tak se to pak utře"... takže když je u toho tatínek, tak prostě utírat hned... když jsme sami, tak často vydám zmrzliny a jdu si po svém...)

eithelwing
29. dub 2021

Určitě se neshodneme na všem, někdy ujedou nervy mně, někdy manželovi. Jsem ale ráda, že o tom spolu mluvíme. Pokud nesouhlasím, snažím se to ale nedavat najevo před dětmi. Podobné věci řešíme vždy bez dětí.

Sem začni psát odpověď...

Odešli