• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Vidí děti něco víc než dospěláci?

5. srpna 2016 
Nemůžu ani uvěřit, že něco takového píšu, nikdy jsem nevěřila na duchy a nadpřirozeno, ale...... Mám 20ti měsíční dvojčata (holka a kluk, tedy dvojvaječná) a obě dělají to, že už několikrát zůstala stát a zírat do chodby a pak se strašně rozbrečela. Nedělají to najednou, vždy jeden a pak druhý. Mám pocit, jako by tam něco viděli a strašně se toho báli. Uklidní se až tehdy, když je vezmu za ruku a chodbou projdeme, jinak stojí jako sloup, zírají do chodby a brečí. Na chodbě nic není, doma jsme sami a nikdy jsme je nestrašili.
Je to normální chování? Připadám si jako blázen, takový dotaz :slight_smile:
17. únor 2011 v 16:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
A co by jako viděly jiného? . Ovšem děti mají bujnější fantazii, to, co vidí jim něco asociuje - malého taky takhle vyděsilo něco zcela nevinného či nepodivného.
Bojí se tmavého hlubokého prostoru - mě třeba předsíň jako dítěti taky naháněla hrůzu a připadal mi to zastrčený, neprobádaný kout plný tmy a stínů, které se hýbaly - nerada jsem tam večer chodila - to si i pamatuju. Nejsi blázen, ale ani to není nic nenormálního. :slight_smile:
17. únor 2011 v 16:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
ja jako dite posera ti reknu ze ano - strasidlo za kazdym stinem, duchy v odraze zrcadla atd...ale vekem to prejde vetsinou:grinning:
17. únor 2011 v 16:48  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
kubaka - Chodbu máme prosvětlenou, slunnou a večer svítíme.

berusko - Přece tak malinkatý děti nemají vůbec ponětí o nějakým duchu a strašidlech. Vždyť jsou u toho jak dělají zvířátka a kolo kolo mlýnský :slight_smile:
17. únor 2011 v 16:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carodejnice tak o nic nejde a vykašli se na to. Prostě mají bujnou fantazii. Neřešila bych to. A duchové a strašidla nejsou, jak víme, že :stuck_out_tongue_closed_eyes: tudíž se jich bát nemohou, pokud je tím nestrašíte. My dětem nikdy nic nevykládali, nestrašili a oba se pohybovali od malička v noci v bytě po tmě - došli si na záchod, našli cestu do postele atd.
Nezabývala bychse tím. :slight_smile:
17. únor 2011 v 17:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
no ale je divné, když se stejného místa bojí obě děti a nezávisle na sobě :confused:

No já sice na žádná strašidla nevěřím, ale nezamítám si myšlenku, že by mohlo něco být "mezi nebem a zemí" jak se říká. Přece jenom děti jsou v určitých věcech otevřenější a přístupnější a já nezavrhuji myšlenku, že by "něco" mohli vidět.

I když je fakt, že děti mají velkou fantazii a za každým stínem vidí něco, co je může vylekat.

Možná zkus vzít děti za ruku a jdi s nimi do té chodby, ať ti ukáží, čeho se tam bojí, jesti to je určitá konkrétní věc, konkrétní stín nebo "něco" jiného.



17. únor 2011 ve 21:51  • Odpověz  •  To se mi líbí
@carodejnice těžko říct, můj brácha prej když byl malej vidržel stát klidně i čtvrt hodiny v postýlce, koukat do rohu ve kterým nebylo vůbec nic a ukazoval tam a říkal "tatani" :grinning: Nebrečel, ale prej ho to šíleně facinovalo a nikdo nikdy nepřišel na to, co to ti "tatani" byli :slight_smile:
17. únor 2011 ve 21:52  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já se bych taky za tím viděla jen bujnou fantazii,navíc dvojčata jsou na sebeb ví c napojena,tak obě fantazírují o tom samém. Já se vždy děsně bálá tmavé chodby ke sklepu a to tak,že jsem utíkala pryč i s řevem.
17. únor 2011 ve 21:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
strasidla rozhodne ne ale duchove myslim ze ano,...spis ano.Deti a zvirata vidi a citi to ,co dospeli ne...a to je pritomnost duchovna.
17. únor 2011 ve 21:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
no když je jejich máma čarodějnice :slight_smile: tak něco třeba podědili

ne já myslím že "vidí" víc než dospělí vnímají mimosmyslově vidí aury a pod....dobře rozpoznají patogení zóny.....
17. únor 2011 ve 21:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
souhlasím s tím,že co se týče duchovna něco asi existuje. Hele a co zkusit půjčit si cizí děti,jestlis etaké tak budou chovat?
17. únor 2011 ve 22:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
vafle: presne to jsem mela na mysli....
...a cárodejnice v rodine nemame :slight_smile: :wink:
17. únor 2011 ve 22:00  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mně tohle syn dělá občas taky. Vemu ho za ruku a zeptám se ho co se děje a on mi jenom ukáže na slepý místo a řekne tam, tam. . . Nikdy mě ale nenapadlo přemýšlet nad tím jestli tam něco "vidí" :confused:
17. únor 2011 ve 22:03  • Odpověz  •  To se mi líbí
...ja si myslim,ze deti vidi " to neco",kdyz jsou nevsimany jinymi lidmi,nebo kdyz jsou spis sami,...nevim...
Ja jako mala holka jsem neco zazila,a do dnesni doby nevim co to bylo,...snad pritomnost ducha pribuzneho...kterej me casto hlidal, kdyz jsem byla sama doma.
17. únor 2011 ve 22:04  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
děti jsou prostě citlivější, vnímavější a otevřenější k různým nevysvětlitelným věcem.

My dospěláci to rovnou zavrhneme, protože si nechceme připustit, že je něco takového možné (myslím duchovno apod. )
17. únor 2011 ve 22:11  • Odpověz  •  To se mi líbí
Mám malou 16 měsíců a taky kolikrát zůstane fascinovaně koukat na místo kde prostě nic není. Moje máma byla trochu šarlatánka a říkala, že děti jsou čisté neposkvrněné duše a mají schopnost vycítit, nebo vidět něco jakoby nadpřorozeného co s věkem vymizí..... prý mají jekési třeti oko..... ono to zní dost divně, ale já tomu věřím..... nějaké nadpřirozeno určitě je a děti jsou hodně citlivé a vnímavé ke všem různým podmětům, které dospěláci berou jako samozřejmost a vůbec se tím nezabývají nebo to ani nevnímají. A proč zrovna děti by to nemohly vnímat? My už máme spoustu zážitlů a zkušeností a hlavně nám furt někdo říká nebo říkal, že duchové a žádné nadpřirozeno neexituje, proto si to ani nepřipouštíme.
18. únor 2011 ve 12:04  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, tak mě se tohle taky stalo, ale v jiné formě. Máme starý Rd z 30. let, který rekonstruujeme...Jednoho večera náš Labrador z ničeho nic začal neskutečně štěkat v chodbě jako by do prostoru přede dveřma, nikdo tam nebyl, ale štěkal a byl i naježený. Od té doby se to neopakovalo. Ale syn ( 1,5 roku ) si stoupne do dveří od kuchyně a kouká do chodby a říká svou řečí ahoj a zvedá ručičku a nikdo tam taky není, nedělá to pravidelně, ale dost často. Tak nevím, jestli taky něco nebo někoho vidí, ale občas na to taky myslím, hlavně po tom zážitku s naším čtyřnohým miláčkem, kterého jsem tenkrát ani neodvolala, prostě tam štěkal možná 5 minut. Doufám, že už se to nebude opakovat:slight_smile:.
19. únor 2011 v 17:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
Myslím si, že malé děti ještě tento smysl mají a s věkem ho většina lidí ztrácí. Za mě ano.
19. únor 2011 v 19:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj holky, mam problém, muj syn vidí ducha. Bydlime v bytě kde je velka chodba a od jednoho roku tam chodi nekomu mavat a usmívat se, po delší době mě tahal za ruku a říkal že v pokoji je to a to, modre kalhoty a smal se a zase maval, ted mu za chvili budou tři roky a stále ukazuje že na chodbě někdo stoji a kouka se na něj, stále se vyptavam ale pry mi to nemůže říct, nedavno byla na navstěvě kamradka když sem ji to řekla smala se, ale i přesto se ho také vyptávala, muj syn ji zaveedl do svého pokojíčku a řekl ji že maminka tam nesmí ale teta muže, že duch je v jeho modrem pokojičku a že je hodny, ma velke ruce a stoji u jeho postýlky u okna, od te doby je to pravidelne. Duch je jen na chodbe a ve dvouch pokojich. Pry je hodny a něco mu říka ale nesmí nam to říct. Začinam tomu veřit a trošku se bat i přes to že na to nevěřím, manžel si mysli že sem uplnej blazen. Historek s duchem mema vice, ovšem to už by bylo na roman. Nevim na koho se mam obrátit abych nevypadala jako blazen. Syn ale opravdu nekoho vidi, jak se setmi, je hodně společenský a ma hodne kamaradu. Tak nevim co se děje.
16. led 2013 v 00:25  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miarosa ahoj, chci se zeptat, jak na tom ted jste? Nas malej (skoro 2 roky) se posledni dobou silene neceho boji v pokojiku.. az se trese a prakticky spi s nama. a dnes dokonce ani po obede nechtel spat v pokojiku. Dnes jsem vyzvidala na jeho sestricce (3 roky) a pry neco fialoveho lita kolem jeji postylky a strasi je to.. coz odpovida, tim smerem se malej furt kouka. Ale holka se asi moc neboji, protoze podle mne TO tam nejdriv jen bylo.. ona na TO zacla vrcet a ono to ted pry vrci na ne.. Noo nevim co s tim :frowning2:
14. led 2015 v 19:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
@skorepka to je teda hodně zajímavé, už jen proto ze to vidí oba dva. My jsme se se synem před rokem přestěhovali ale v tu dobu kdy jsme tam byli začala dost vypadávat i elektřina a horeli i 2 zásuvky. teď jsou synovi 4 a tady nic nevidí. v té době sem se o to dost zajímala a kamarádka která se tím víc zábiva říkala ze v tom bytě byla špatná energi a ze to mohl byt synův Strážny anděl nebo duše někoho z rodiny podle popisu syna to pak vypadalo na muže. pak byla na návštěvě i tady a říkala ze tady je to ciste. Každopádně sem do pokojicku dala posveceny růženec a řekla jsem ať odejde a opravdu od tr doby syn nic neříkal. zkusit se ma vše :slight_smile:
15. led 2015 v 17:03  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí
@miarosa teda tak to je taky dobre. A ten ruzenec se sezene a ppsveci v kostele,ci jak prosim?
15. led 2015 v 18:40  • Odpověz  •  To se mi líbí
@skorepka ano v kostele dá se tam koupit a farář to posvětí
15. led 2015 ve 22:56  •  1 dítě  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
16. led 2015 v 11:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahoj no vzhledem k tomu,ze dite nejsem a vidim to co jini ne tak vim ze deti vidi duchy. :slight_smile: Jeklikoz jsem si take zazila sve.Tata byl vazne nemocny nikdo jsme o tom nevedeli a jednoho dne jsem lezela v posteli a nekdo me volal jmenem.Tak jsem se otocila a co jsem videla bylo desive za oknen byla postava nebo spise jasny obrys postavy.Tak jsem se schovala pod deku.A den na to tatu odvezli do nemocnice s tezkou infekci celeho tela.Mel jen dve procenta na preziti,ale vedela jsem ze to zvladne.A opravdu to zvladl.Take jsem byla tehotna rodila jsem 6.ledna 2016 vedela jsem ze to nedopadne dobre ze se neco vazneho stane a opravdu se stalo.Malem jsem umrela na sale.Take jsem videla meho dedu u okna stal tam v obkeku a bos usmival se na me a ja v tun chvili vedela ze preziju.Ztratila jsem prez dva litry krve a upadala do soku.Dokonce citim pritomnost nekoho jineho a slysim zvuky a nekdy hlasy.Ale je na kazdym z Vas jestli tomu verite.Duchovno je ale i neco jako peklo.Srandu bych si z toho urcite nedelala.:relaxed:
5. srp 2016 v 10:09  • Odpověz  •  To se mi líbí
čarodejnice,nešil - prostě vidí chodbu!!!Mně je blbě v chodbách taky/chodby bez oken mě děsí/,podzemní parkoviště projdu se zatnutýma zubama a černotou na duši! Děti prostě vnímají víc nežli dospělí,to si všimni,že začnou brečet právě někdy v takovýchto situacích,kdy my dospělí už nic necítíme a nevidíme....bohužel,čím jsme starší tím víc tuhle schopnost ztrácíme.
5. srp 2016 ve 13:01  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek