Vztahy po zneužívání v dětství
Dobrý den. Prosím Váš nestranný pohled. Pokud by jste byly v dětství vystaveny zneužívání od rodinného příslušníka a Vaše máma by o tom věděla, a nic neudělala, dávaly by jste jí za 20 let Vaše dítě (její vnouče)? Myslím často, na hlídání bez vaší přítomnosti? Pokud by chtěla?
Stručné shrnutí
- V diskusi převládal názor, že rodič, který věděl o zneužívání v dětství a nic neudělal, by neměl být svěřen s hlídáním vnoučete.
- Rozhodnutí závisí na typu zneužívání, na tom, zda je pachatel stále v kontaktu, a na tom, zda matka projevila lítost nebo vyhledala odbornou pomoc (např. psycholožku/psychoterapii).
- Praktická řešení zmiňovaná v diskuzi zahrnují úplné přerušení kontaktu, hlídání pouze za přítomnosti rodiče nebo pod dozorem, a hledání terapie a budování důvěry před opětovným svěřením dítěte.
Nejčastější otázky
Q: Mohu svěřit své dítě matce, která věděla o zneužívání a nic neudělala?
A: Obecné doporučení je nesvěřovat dítě osobě, která věděla a nezasáhla; pokud by byl pachatel stále v kontaktu, kontakt by měl být utnut, a někteří uvádějí možnost druhé šance pouze při prokázané lítosti a vyhledané odborné pomoci (psycholožka, psychoterapie).
Q: Jaké podmínky lze nastavit, když rodič připouští setkání s babičkou?
A: Často zmiňované podmínky jsou krátké hlídání pouze na několik hodin (např. „na dvě hodiny“ vs. „na dva dny“), přítomnost rodiče nebo dohled při hlídání a zákaz přítomnosti původního pachatele.
Q: Může odpuštění a terapie vést k obnovení důvěry natolik, aby matka mohla hlídat dítě?
A: Někteří považují odpuštění a vyhledání odborné pomoci (psychoterapie) za cestu k obnovení důvěry, zatímco jiní tvrdí, že takové zneužití nelze nikdy plně odpustit; rozhodnutí je individuální.
Q: Jak zohlednit typ zneužívání při rozhodování o styku s babičkou?
A: Diskuse rozlišovala sexuální zneužívání, kde bylo doporučeno kontakt utnout, a psychické či fyzické týrání, kde se zvažovalo setkání bez přítomnosti původního agresora.
Q: Jak právně a prakticky ochránit dítě, pokud chci omezit styk s matkou?
A: Praktická opatření zmiňovaná v diskuzi jsou přerušení styku, zákaz samostatného hlídání a požadavek dozoru; konkrétní právní postupy nebo instituce v diskuzi uvedeny nebyly.
Q: Kde hledat odbornou pomoc pro oběť i rodinu po odhaleném zneužívání?
A: Diskutující obecně doporučovali psycholožku nebo psychoterapii; v diskuzi nebyla uvedena konkrétní telefonní čísla, organizace ani kliniky.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nechat matku, která věděla o zneužívání a nic neudělala, hlídat dítě bylo většinově odmítnuto.
- Pokud je původní pachatel stále v kontaktu s rodinou, měl by být kontakt ukončen a dítě nemá být ponecháno v takovém prostředí.
Sporné názory
- Někteří tvrdí, že matce nelze nikdy důvěřovat a kontakt je třeba přerušit, zatímco jiní připouštějí odpuštění a druhou šanci, pokud matka lituje a vyhledá odbornou pomoc (psychoterapie).
- Někteří považují za možné omezené hlídání pod dohledem či za přítomnosti rodiče, zatímco jiní trvají na úplném zákazu samostatného hlídání.
Otevřené otázky
- Jaké konkrétní důkazy lítosti a jaký rozsah psychoterapie stačí k obnovení důvěry natolik, aby bylo možné dítě svěřit?
- Jak právně zajistit bezpečí dítěte při omezení styku s matkou nebo babičkou?
- Jak výrazně by měl typ zneužívání (sexuální vs. psychické/fyzické) ovlivnit konkrétní pravidla setkání?
Zmíněné značky a firmy
žádné
Zmíněné produkty a metody
psycholožka, psychoterapie, hlídání pod dozorem, přerušení kontaktu, odpuštění, omezené hlídání (např. „na dvě hodiny“ vs. „na 2 dny“), dohled při hlídání, sexuální zneužívání, psychické týrání, fyzické týrání
Místa a osoby
Ostrava, Valašsko
Je mi to hrozně lito, co jsi musela prožít. Je to šílený a neomluvitelný. Pokud to máma věděla a nic neudělala, je to hodně smutný, nechápu, jak to nějaká máma může snášet a nechat své dítě takhle trápit a takhle mu nechat ubližovat. Mluvily jste o tom spolu, proč to nechala být? Vyříkaly jste si to? Omluvila se ti? Jaké máte vztahy teď? To je asi hodně klíčové pro tvou otázcku. Je v její blízkosti stále ten agresor? Já bych ji hlídat nenechala, jestli bych s ní úplně preřerušila kontakt by asi zálezelo na strašně moc okolnostech, ale já bych asi tohle odpustit nedokázala a o své dítě bych se hodně bála.
Myslím, že to může pěkně negativně ovlivnit sex. život a dospívání, ale zase to může posunovat i fantazie. Třeba člověk také více experimentuje a používá třeba sex. hračky.
@rezusesmichy Ridim se heslem nesud, nechces-li byt souzen. Papir snese vsechno, diskuze na netu jeste vic. Nevim o te zalezitosti absolutne nic a kazda mince ma dve strany. Reaguji jen na uvodni prispevek, dal jsem to necetla - pro uplnost.
@martiniquest ale to je pořád dokola. Pokud se zapojují do diskuze na netu, tak za bernou mincí musím vzít to co napíše autor. A podle toho říct svůj názor. Ale takovéto... bůhví jak to vlastně je...je úsměvné a raději se teda radši nezapojovat a radit.
@rezusesmichy Autorkou diskuze byla polozena otazka. Odpovedela jsem na otazku s ohledem na poskytnute informace. Nic vic a nic min. Tobe se zjevne moje odpoved nelibila, coz je ciste tvoje vec. Vic k tomu nemam co dodat.
@martiniquest jestli se mi něco líbilo nebo ne je úplně jedno... Ale na základě toho co autorka napsala říct, že ta máma byla pod nátlakem, že to dovolila je trochu mimo misu. Žádná normální máma by neměla vědomě nechat jakkoliv ubližovat svému dítěti.
@rezusesmichy Draha moje, matka je taky jen clovek. Sama jsem si v puberte prosla ne prilis peknym obdobim a tenkrat jsem sve matce mela za zle, ze me neochranila pred svym tehdejsim partnerem (dal to rozvadet nebudu). Dneska uz ovsem chapu, ze na tom byla sama velmi spatne. Clovek nezapomene, ale odpustit muze. Prinasi to ulevu obema stranam.
@martiniquest tak to tě obdivuji, že jsi to dokázala ale zároveň je mi líto že jsi tím musela projít.snazit se zapomenou t ano, ale odpustit? Ne... Jsou věci které se odpouštět nedají... Pokud ti samozřejmě tvůj otcim" neublizoval "jen tím, že ti zakazoval se malovat a chodit na diskoteky
@rezusesmichy Naopak, jsou věci, ktere odpustit musis pro svuj vlastni klid v dusi. Alespon to je moje poznani.
@martiniquest kdyby se tvé dceři dělo něco podobného od tvého přítele nebo jiného mužského příbuzného, rekla by sis, snad mi jednou odpustí? Já to ani nemůžu číst natož tady o těch příspěvcích přemýšlet. Je mi neskutečně z toho smutno, jak ji jakoby tu matku tady někdo omlouvá, nebo píše, ze nevíme co za tím stojí. Mám dvě dcery a NIKDO na ne proste sahat nebude. Ony jsou na prvním místě.
Ne. Neochranila Tebe, neochrani ani Tvoje dite. Je mi moc lito, co jsi prožila.
Na tohle se přece nedá jednoznačně odpovědět. Pokud jsi matce neodpustila, nevídáš se s ní, nemáš s ní dobrý vztah, tak mi přijde logické, že jí nebudeš pouštět ani do života svého dítěte. Pokud jste to nějak urovnaly, normálně se vídáte, tak by asi neměl být problém, svěřit jí na pár hodin dítě. Pokud ten násilník samozřejmě už s matkou nežije.
anonym@ tak to bych utla kontakt úplně, nedokázala bych být ve společnosti osoby,která věděla,co se děje a nijak nezasáhla!
V zadnem pripade,ja bych s takovou osobou hlavne prerusila styk.Nikdy bych ji nechtela videt.Co to jsou za matky,to nepochopim.
Ne a ne. Ja jsem samans dvems detma, bez rodicu. Dcerantrda ma otce i otce rodinu, nicmene me nepomahaji, coz chapu, alenondcerku zajem jevi. Syn nema otce v rl. Sice jsem poznala muze v tehu, keho rodina suoerx ale bydli na valassku my v Ostrave. To se zvladne, hlavne zo male nedavej
Vím, že o tom člověk nerad mluví, ale spíše by bylo potřeba trochu rozepsat, jak to celé bylo, jakým způsobem k tomu tvoje máma přihlížela , kolik ti bylo? Jaký jsi měla s mámou vztah po této události? A před ní? Přiznala svojí chybu? Omluvila se? Zdůvodnila to? Je to inteligentní žena, nebo spíše jednodušší typ člověka, který přemýšlí primitivně? To vše je určitě potřeba objasnit, protože to je v celku stěžejní v tom, jestli by na základě té dané situace vůbec člověk dokázal fungovat se svojí mámou a svěřovat jí vlastní dítě... 🙂