• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Z paneláku do domku se zahradou. Jak jste to řešili?

4. července 2008 
název snad mluví za vše... :wink: celý život jsme s manželem žili s rodičema v rodinných domcích s velkou zahradou, za baráčkem ovocný sad a lesy, prostě pohodička. před dvěma lety jsme se ale kvůli jeho práci přestěhovali úplně jinam a co hůř - do bytu s hnusným výhledem a mrňavým prostorem k žití. máme na něj hypotéku, kterou budeme splácet dvacet let. dokud jsme byli jen sami dva, celkem se to dalo - byli jsme v práci od nevidím do nevidím, na víkend vypadli někam pryč a bylo to. jenže teď když je tady s námi i Nelinka, padá to všechno na nás čím dál víc. tenhle 'činžákový' způsob života nás asi zabije. :frowning2: tak teď řešíme, jak to bude dál. splácíme hypotéku, auto a k tomu moře dalších výdajů - však to všichni dobře znáte, nemáme žádné peníze navíc, které by šly použít a ani nikoho, kdo by nám nějak pomohl. určitě jste někdo z Vás už byl nebo právě je v podobné situaci, tak mě hrozně moc zajímá, jak jste to řešili nebo řešíte. já nevím - jestli koupit jen pozemek a stavět svépomocí nebo koupit něco staršího a narvat do toho spoustu peněz, aby to bylo k bydlení. a taky, když prodáme byt, který je navíc zatížený hypotékou, kde budeme bydlet než se budeme moct přestěhovat do nového, atd, atd. díky za rady, tipy...
4. črc 2008 ve 13:42  • Odpověz  •  To se mi líbí
My žijeme taky v paneláku a nedělám si uleze že budeme mít někdy na to, koupit nebo postavit barák. Nereálné. Zatím mi to moc nevadí, nemáme děti. Ale stejně to řešíme tak, že jsme pořád venku. Porstě hodně sportujeme, jezdíme na kole, bruslích, takže když je hezky jsem pořád venku. S dětma pak budu taky určitě co nejvíc venku. Nevím moc, jak to jde řešit jinak :frowning2: Tchánovci mají chalupu, kde občas jezdíme na víkendy, ale s nima je to opruz, nejezdím tam ráda, i když je tam krásně,protože oni tam jsou pořád a člověk nemá soukromí a klid...
4. črc 2008 ve 13:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
pokud byste se chtěli stěhovat a koupit třeba baráček, tak určitě by šlo se domluvit v realitce, že třeba prodáte byt a budete tam ještě rok bydlet... mezitím určitě seženete baráček, nebo třeba aspon něco postavíte. Kamarádi tak kupovali byt, kupovali ho před rokem, stěhovali se až teď, protože ta rodina co jim ho prodávala šla do baráku
4. črc 2008 ve 13:59  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
díky. my dokud jsme byli sami dva, tak se to dalo jakž takž vydržet. ale teď... taky se snažíme být co nejvíc venku, ale je to tady všechno hrozně komplikovaný - s kočárkem, se sousedama, s procházkama, se vším. škoda mluvit. a celkově to bydlení tady - máme okna na JZ a od dvou odpoledne do večera do osmi sem praží slunce, tak je tady normál teplota kolem 30 celé odpoledne. k tomu jsme tady noví a nikoho tu neznáme, to je další lahůdka. a to je jedno s druhým. fakt to musíme nějak vymyslet nebo se tu co nevidět zblázníme. s tou domluvou by to možná šlo, že by nás tady někdo nechal bydlet ještě nějaký čas. uvidíme. opravdu nevím, co s tím. :cry:
4. črc 2008 ve 14:08  • Odpověz  •  To se mi líbí
My jsme si v tom panelaku na domecek nasetrili, proste proto, ze zijeme skromne. Nemame auto, nemame mobily, nechodime po restauracich, nekupujeme si novy hadry, dokud se nam stary nerospadnou, nejezdime na dovolenou...presto nemame pocit, ze bychom nejak stradali nebo ze bychom se omezovali, ty uvedeny veci nam vubec nechybi, proste jsme si zvykli zit skromne, kdyz jsme na skole vydelavali hodne malo, a zustalo nam to, i kdyz ted vydelavame vic a mohli bychom si to vsechno bez problemu dovolit. No a pak se ty penize proste samy nejak nastradaly a muzeme se prestehovat.

Clovek proste nemuze mit vsechno najednou a musi si nejak usporadat priority. Kdyz nemam penize, tak jsou tri moznosti, bud jsem spokojena s tim, jak to je, nebo zvysim prijmy, nebo omezim vydaje :slight_smile: Pak uz to zavisi na konkretni situaci, jak moc obtizny cokoli z toho je, takze v tom uz tady asi konkretne nikdo neporadi.
4. črc 2008 ve 14:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Nj, gedren, ale musis sama uznat, ze vas styl zivota je pomerne nestandartni - ja napr. byla letos na dovolene po 10 (!!!) letech, uz jsem zapomnela, jaky to je a dokud na to budu mit, rozhodne budu jezdit kazdy rok. Nebo mam ted dva tydny zubni rovnatka a nemuzu poradne kousat, tim padem odpadaji kazdotydenni navstevy restauraci s MP - ale rada za to nejsem, atd atd atd. Proste jde taky o kvalitu zivota, protoze je-li nekdo zvykly na urcity standart, tak je docela problem se prizpusobit mensimu rozpoctu, nedejboze kdyz by mel takovy jedinec omezit v podstate vsechny 'svetske radosti' :grinning: a setrit jak smyslu zbaveny, tak to pak tezko rict, co bude horsi (a propos, moje rodina je extremne setriva a vidim na nich, ze si zivot vubec neuzivaji)...Takze setrit jo, ale jde o to jak, ze. Napr. kdybych ja byvala setrila od me prvni vyplaty a nic si nedoprala, tak mam ted nasetrenej majlant, ale za jakou cenu? Za cenu toho, ze bych nikam nesla/nejela, nic si nekoupila, neuzila atd. Kazdy jsme holt jiny...
4. črc 2008 ve 14:29  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
gedren, díky. je pěkný, že žijete - jak říkáš - skromně. nepotřebujete k životu auto, mobil, nové oblečení, jezdit na dovolenou. možná ani nepotřebujete jíst a pít, co já vím. my taky nerozhazujeme peníze za věci, které nutně nepotřebujeme a stejně jich nemáme nazbyt. jenže - do práce se nějak jezdit musí, ne vždy je po ruce telefonní budka, v zimě prostě potřebuješ kabát a boty a někam pryč potřebuje občas vypadnout každý. Vy ale zřejmě nesplácíte za někoho dluhy - jako my a v Praze máte jistě příjmy v jiné relaci než lidé kdekoliv jinde v republice.

takže - priority máme uspořádané vcelku přehledně a jasně. nepotřebuju konkrétní radu na řešení konkrétní situace. jen bych ráda znala pohled na danou věc, někoho, kdo se nachází ve stejné situaci jako my teď.
4. črc 2008 ve 14:37  • Odpověz  •  To se mi líbí
Etihw, ve stejne situaci sice nejsem, ale dokazu te pochopit, jak se asi v panelaku citite.
Ja prozila cca 20 let v byte s rodici, manzel je z baraku. Potom jsme bydleli s manzelem dalsich 5 let v pronajatem byte a v lete 1999 se nam zadarilo koupit domek. Teda domek - nabizeno to bylo jako stavebni pozemek s malym obytnym stavenim... Mame jeden pokoj, kuchyn a koupelnu.
Na jare jsme zacali resit, zda bychom nemeli koupit vetsi byt. Ale ja budu radsi v tomhle mini domecku se zahradkou nez zavrena v byte. Zvlast s ditetem.
Radu ti moc nedam, jestlize jsi na materske, tak se vam ted moc usetrit nepodari. Ale i byt s hypotekou se da prodat, nevim odkud jsi a v jake cenove relaci se tam byty nabizeji. My jsme zjistili, ze v Praze byt 3+1 vyjde cca na 3mil Kc, za to se ale uz da poridit dum. Samozrejme svepomoci, protoze firmy dost casto spocitaji cenu materialu, vynasobi 2x a takovou ti daji cenu. Nebo koupit neco starsiho a rekonstruovat postupne, coz samozrejme nebude uplne luxusni a v podstate z rekonstrukce nevyjdes, ale budete v baracku a se zahradou. A jeste neco, v byte taky platis najem, tak radsi to budu davat bance za hypoteku a budu ve svem.
Tak drzim palce, at se vam to porari nejak vyresit.
4. črc 2008 ve 14:55  • Odpověz  •  To se mi líbí
Taky lehce uvažujeme o domku, bydlíme sice v bytě v docela dobré čtvrti a s krásným okolím, ale vadí mi, že nemůžeme vypadnou ven jen tak, bez příprav. Dokud jsme neměla děcka, bylo mi to celkem fuk, dokonce mi to vyhovovalo, jsem městský člověk. Ovšem s dětmi :astonished: - obléct je, jít někam do parku/ na hřiště apod., je fakt opruz. V domku bych je vypustila na zahradu, na lavičce před barákem si dala kafe a nemusela se stresovat, že mi někde vletí pod auto.
Viděno z druhé strany - nechce se mi škudlit a splácet nějakou hypotéku 20 let. Momentálně nemáme žádné dluhy, žijeme ve svém, děckám chci dopřát kvalitní vzdělání (Gedren to alpské lyceum bude něco stát :wink: ). Dovolené v Karibiku nepotřebujeme, ale obávám se, že s hypotékou na krku by pro nás byl luxus i 14 dní někde na kolech. No a teď babo raď, že jo :wink:
4. črc 2008 v 15:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
etihw: No ta situace je opravdu těžko řešitelná. Bydlela jsem nějaký čas v Praze, ale nakonec jsem se vrátila domů k rodičům a s manželem bydlíme tady. Máme celé patro pro sebe, krásnou velkou zahradu, ale... I tohle bydlení má svoje proti. Pokud si koupíš byt, tak si ho prostě koupíš, platíš nějaký nájem a inkaso a třeba hypo. My platíme úvěr, inkaso a další drobnůstky, jak jsi psala a taky nám moc nezůstane. Počítej ale s tím, že v bytě můžeš žít x let a nevrazíš do něj ani korunu. V baráku to tak není, tak investuješ pořád a pořád. Tu zahradu musíš udržovat, kolem baráku ti chodníky atd nikdo nezaplatí, všechno musíš zaplatit a ještě lépe udělat sama. Zelenina na zahrádce je super, máš ji BIO a ani se nemusíš snažit, ale co, přijdou přívalové deště, nějaká havěť a je po úrodě. :angry:

Zase na druhou stranu, jak psala johanda, ven vyjdeš kdykoliv a jakklovi, nemusíš se ani upravovat ani přemýšlet, jestli máš na teplácích díru nebo ne, jsi na svém a tam tě nikdo neruší. Ale i sousedi v domku můžou být protivní. Třeba jako u nás dneska. Konečně byl super vzduch, otevřela jsem všechna okna, abych vyvětrala a co myslíš, sousedi začali pálit bordel a plasty. :angry: Bych ty lidi za to zabila, fakt. :angry:
4. črc 2008 v 15:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
nqavíc ve městě máš všechno po ruce, na vesnici to tak zdaleka není, takže počítej i zvýšené náklady na dopravu do zaměstnání a navíc sgtrávený čas! :wink:
4. črc 2008 v 15:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
njn, ale je rozdil poridit si hypoteku a nasetrit si - setreni je myslim ta nejsvizelnejsi moznost, pokud nehodlate zit 'skromne' tzn. nic si neuzit...hypoteku sice budete splacet (splacite) spoustu let, ale za tu dobu splaceni budete ty penize taky vydelavat, ovsem nasetrit si celkovy obnos by vam bud trvalo starsne dlouho (mozna byste se stehovali na duchod :grinning: ), nebo byste se museli uskromnit (ale to asi fakt sakra dost) a pak byste si treba za 5-7 let neco solidniho nasetrili (ovsem za tu cenu, ze si v dobe setreni nic nedoprejete...na to holt nema kazdy nervy...)
4. črc 2008 v 15:43  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
llucinka, to je mi jasný, že s baráčkem přibude spousta starostí a práce navíc. s tím počítáme a oba víme, co to obnáší. a chceme jít dokonce ještě dál - chovat ovce, kozy, koně, vybudovat něco, aby k nám jezdili lidi a rádi se zase vraceli, aby u nás mohli jezdit na koni, starat se o zvířata, učit se stará řemesla a tak. takže když nad tím tak přemýšlím, ten název diskuze měl znít asi kapku jinak - z paneláku na pole, lesy a louky o rozloze několik set hektarů. :grinning: a tohle vážně nereálné není - máme známé, kteří takhle podobně žijí, ale u nich je to už hrozně velký extrém - koupili polorozpadlý, bývalý kravín, kde není vůbec nic. voda, elektřina, okna, prostě nic. a chovají tam koně. oba dělají výšku a žijí jen z období letních prázdnin, kdy k nim z nedalekého hotelu jezdí děti na výuku jízdy na koních a z peněz od lidí, kteří u nich mají koně ustájené. nikdo nedokážeme pochopit, z čeho vlastně žijí. je to tak trochu jak psala gedren - oni taky nemají mobily, každý dvoje staré rifle, prádlo perou v potoce, spí na seně a čůrat utíkají do nedalekého lesa. ale jsou maximálně spokojení a za nic na světě by tohle svoje 'bydlení' neměnili.

ta díra na teplácích mě fakt pobavila. :grinning: a co se týká toho větrání - my tady zase máme sousedy, kteří doma kouří a vůbec nejradši na balkoně a to bych Ti nepřála cítit, co jde k nám do oken. :stuck_out_tongue_closed_eyes:
4. črc 2008 v 15:54  • Odpověz  •  To se mi líbí
No pockej, etihw, takze co vlastne chces? Jestli chces zit podobne jako ti vasi skromni znami nebo gedren, tak to zase nebude takovej problem si na to nasetrit, ze? Kdyz zacnete zit od zitrka maximalne skromne (viz ti vasi znami, nebo gedren), tak nejenomze si brzo nasetrite, ale budete to mit zaroven jako takovou pripravku na real :grinning: :grinning: :wink:
4. črc 2008 v 16:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
etihw - ti tví známí - to je extrém. Zní to romanticky, spát na seně, prát v potoce, nemuset mýt okna :grinning: , ale upřímně - s malým děckem je to nepředstavitelné. Na prázdniny fajn, ale co v zimě? Osobně si myslím, že jsem velmi skromná, ale v porovnání s tvými známými jsem zmslaná rozmazlená cukrová panenka. Koupit polnosti a nějaký kravín můžete, ale zvažte, jestli to je adekvátní náhrada za stávající byt. Ony ty polnosti potřebují péči a prachy v zemědělství, kór bio, nejsou a vydělávají se těžko.
Jinak - nejsem zastáncem šetření, tím si nikdo pořádně nevydělal. Moc neutrácím, protože jsem seznala, že spousta věcí je naprosto zbytečná. Ale teplo, sucho, občas dobré jídlo a internet prostě musím mít. Každopádně ti držím prsty, ať ti to vyjde.
4. črc 2008 v 16:56  • Odpověz  •  To se mi líbí
presne tak, johando, setrenim si jeste nikdo poradne nevydelal a ti financne gramotni vedi, ze nejde o to hledat zpusoby, jak usetrit, ale spise zpusoby, jak vydelat vic :wink:
4. črc 2008 v 17:13  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ahojky holky :slight_smile:, musím se přidat k debatě. Jako malá jsem bydlela v baráčku ale bez kamarádu což bylo dětství teda na nic, pak jsme se přestěhovali do dalšího baráčku a tam jsem si našla i kamarády, takže super. Po néšťasné situaci jsme byli nuceni se odstěhovat do bytu 2+1. Poté jsem se vdala a opět jsme zkončili v bytě :frowning2: šlo to do té doby než se nám narodila dcéééruška. Teď si uvědomuju jak moc strádám, když nemám zahrádku, bazének a svůj klid. Žádné bouchání od sousedů na topení apod... :frowning2: Chtěli jsme byt prodat, měli jsme kupce, měli jsme už vyhlídnutý krásný baráček sice vesnice ale asi bych si zvykla časem. Ale jelikož jsme vázáni hypo tak banka nám nedovolila přenechat hypo novému majiteli...no teda nechala by ale sankciovala by nás až půl milionem...což v kapse zrovna nemáme. Tak nadále bydlíme tak jak bydlíme, ale jsou horší věci.... snad se někdy poštěstí :wink:
4. črc 2008 v 17:16  • Odpověz  •  To se mi líbí
Ted to vypada, ze si protirecim, ze na jednu stranu si setrenim nikdo nevydelal, ale na druhou stranu si na to eithw muze nasetrit, uskromni-li se. Tim jsem chtela rict, ze pokud nekomu nevadi maximalne skromny a setrivy zpusob zivota, tak je to prima, i kdyz musi pocitat s tim, ze 'pri penezich' asi nikdy nebude. Ja si prave nejdriv myslela, ze etihw chce zit jako vetsina normalnich lidi a cas od casu si neco doprat atd. :wink:
4. črc 2008 v 17:18  • Odpověz  •  To se mi líbí
O tomhle ja taky snim statecek na konci sveta, ale pak se vzdycky vratim do reality, ze to je fakt blbost, driv jsem obcas jezdivala pomahat ke konim a i kdyz tam bylo nadherne, tak na ten tejden mi to bohate stacilo...mit to celej rok, nemoct si dovolit odjet, onemocnet, sotva vyjit s prachama (protoze na provozu nejaky farmy clovek sotva vydela majlant, tam bude rad, kdyz nebude v minusu), to bych proste mela strach.

Ale jinak myslim, ze pokud do neceho takovyho opravdu chcete jit, tak sehnat nejakou ruinu s polnostma na konci sveta urcite nemusi vyjit financne nejak draho, to zaplatite i z bytu s hypotekou...myslela jsem na zacatku spis, ze chcete zabarek ve stejnym meste, co bydlite, coz by (pravdepodobne) vyslo tak dvojnasobne co cena bytu...a nebo pak nekde dal za mensi cenu ale s vetsim dojizdenim.

Jinak k tomu uskromnovani, ja rozhodne nejsem zadnej skrt, co by setril prachy pro prachy. Naopak, proste je nepovazuju za dulezity a stejne tak nepovazuju za dulezity ty zminovany prozitky (ne, proste fakt necitim puzeni jet na dovolenou, fakt je mi jedno, co mam na sobe a jestli jedu 3 hodiny vlakem nebo pul hodiny busem), kdyz neco chci, koupim si to, ale tech veci, co fakt chci, je proste hrozne malo. Nerikam, ze ma takhle zit kazdej - pokud ma nekdo pocit, ze by ho to stalo nejaky odpirani, tak by byl nestastnej a to nema cenu. Ale uvadela jsem to jako priklad, ze ty penize proste vzdycky nejaky jsou a zalezi jen na tom, co s nima clovek udela :slight_smile: Jsme sice v Praze, ale oba zamestnani na univerzite, donedavna oba studujici, takze prijmy sice solidni, ale nic zavratneho rozhodne ne.
4. črc 2008 v 17:19  • Odpověz  •  To se mi líbí
gedren - je velky rozdil mezi 3 hodinami stravenymi ve vlaku a pul hodinkou v buse - cas jsou penize! :grinning:
4. črc 2008 v 17:33  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
ejhle, diskuze se slibně rozjíždí. :angry: vskutku nemáme v plánu žít jako naši známí. to byla jen taková vsuvka - že vyjít se dá i s málem - jak psala gedren, že v podstatě k životu nepotřebuje nic než vzduch. to, co jsem psala, je jen takový někde hodně v dálce vykukující sen. jinak momentálně chci žít jako 'normální' lidi - jak psala zanett, tzn. pěkný baráček se zahradou, kam by se dali vypustit děti bez strachování, že je přejede auto nebo jiný podobný katastrofický scénář. místo, kde se bude dát sednout na vlastní lavičku a vypít si kafe - jak psala johanda a vychutnávat si požitek relativně čerstvého vzduchu a mega prostoru, o kterém si v panelákovém bytě můžu nechat jen zdát.
4. črc 2008 v 17:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
zanett, jsem to popletla, myslela jsem pul hodinu v aute, ne v buse :slight_smile: Ze cas jsou penize, samozrjeme vim, hodne casto si spocitam, ze pro me neco nema smysl delat si sama doma, kdyz si to muzu koupit, protoze muj cas je proste drazsi :slight_smile:. Ale treba v tom vlaku si clovek muze cist, premejslet (o praci ;)), delat si poznamky apod., coz v aute nemuze, takze ono se to nakonec vyrovnava.

Ale to byla fakt jenom odbocka :slight_smile:

No etihw, ja bych se (je to proste jedna moznost a z myho pohledu nejsnazsi) soustredila na rychlejsi splaceni hypoteky (ten barak bude asi stejnak drazsi nez byt, takze budete pak zase potrebovat dalsi penize)...holt bych se na par let uskromnila, manzel ze by si vzal nejakej melouch...proste takhle bysme to asi udelali my, kdybychom to chteli vyresit. No a pak bych prodala byt, pujcila si nejaky dalsi penize a koupila ten domecek. Pripadne teda taky si zjistila, jak se moje banka stavi k tomu prevzeti hypoteky kupujicim. Kolega takhle prodaval jinymu kolegovi byt, byla na nem jeste hypo, ale ten jinej kolega si pak vzal hypo u teze banky, takze ta banka dovolila tomu prvnimu kolegovi splaceni bez sankci. Nebo bych prodej nacasovala na dobu, kdy skonci fixace, nevim, na jak dlouho ji mate.
4. črc 2008 v 17:45  • Odpověz  •  To se mi líbí
no a jak velky potrebujete ten dum? Treba mi prarodice bydli domku 2+1 (tudiz domek jako takovy je maly), ovsem ma vsechny vyhody klasickeho domu; zahradku pred domem, dvorek, vetsi zahradu za domem, vlastni klid (zadni sousedi bouchajici na radiator )...nevim, jaka je v CR situace s nemovitostma, ale neni domek jako domek, ze. Pokud vylozene nepotrebujete dum na tri patra se ctyrma loznicema, mega kuchyni a terasou, a stacil by vam mensi domek, tak to uz by tak nerealne nebylo, ne?
4. črc 2008 v 18:20  • Odpověz  •  To se mi líbí
etihw: covece, nerekla byc, ze normalni lidi maji pekny domecek se zahradou.... jelikoz jestli jo, tak je asi pul naroda nenormalni :pensive:
4. črc 2008 v 18:23  •  2 děti  • Odpověz  •  To se mi líbí
Etihw, určitě je pravda ta, že bydlet v paneláku s prckem je o ničem :frowning2: . Nevím jaké máte příjmy..., ty jsi na mateřské - to je jasné, že to je slabota, a manža????? V mém okolí je několik lidí, kteří rozhodně nejsou bohatí, mají 3 děti a přesto se zmohli na nový baráček. Samotnou by mě zajímalo jak to všechno finančně zvládají :confounded: a takových případů je víc. My momentálně také bydlíme v 1+1, který jsem si pořídila ještě před lety za svobodna, ale máme to zatím jen jako přechodnou situaci, určitě to musíme vyřešit jinak, manža v bytě žít nechce, tak to vypadá také na nějaký baráček, či přestavba u rodičů či co já vím.... :confounded: . To jak si psala, že jste se museli vzdát krásného bydlení u rodičů skrz manžovu práci..., jednalo se o hodně velkou vzdálenost, kdyby musel za prací dojíždět???????
4. črc 2008 v 18:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
tlapicka, 'normální' jsem myslela, jako že se nespí na seně a nepere v potoce. asi sis špatně přečetla, co psala zanett.

dagina, můj to měl na dojíždění od našich daleko a tam to stejně nebylo na bydlení s mimi, to bylo jen takové přechodné řešení, abychom my dva bydleli spolu. jinak k našim často jezdíme - vypadnout z města, ale žít bychom tam nechtěli.
4. črc 2008 v 19:44  • Odpověz  •  To se mi líbí
Tvůj příspěvek