Život bez dětí. Jaký máte názor?
Ahoj holky mám na vás prosbu chtěla bych vědět váš názor. Budu ráda za všechny odpovědi.
Strašně ráda bych žila bez touhy po dětech neboť už nezvládám doufat. Je mi 32 let a od svých 23 let se snažím splnit svůj sen. Ve 23 letech jsem žila s mužem co měl dvě děti ale když jsme se snažily o moje první tak to nešlo on už děti nemohl mít měl blbý spermie. Potom následoval rozchod. Důvodu bylo spousta. V mých 27 letech jsem otěhotněla po deviti měsících s dalším partnerem ale dopadlo to akorát ztrátou vejcovod no další rozchod následoval .To mi bylo 27 let no a nějak jsem neměla štěstí najít někoho na vážný vztah. Samozřejmě se ráda bavím chodím ven a seznamuji se nesedím doma. V mých 32 jsem měla milence který věděl že chci děti a tak jsme se nějak snažily ale po 7 měsících musel toho nechat z osobních důvodů. No tak po těch všech nezdarech jsem se rozhodla být svobodná matka než nebýt vůbec žádná a požádala jsem kamaráda aby šel semnou na kliniku a daroval mi sperma které teď mám zmrazené 5 dávek no ale když jsem už se chystala na první umělé tak tenhle covid to akorát všechno komplikuje. Chtěla bych žít bez myšlenky na děti protože vidět těhotné ženy a pak ty co ještě rády chodí na potraty nebo je i vlastní matka zabije to mě ničí. Asi mým osudem je být bez dětí no ale nevím jak se stím smířit a žít spokojený život. Mýt radost ze života a přitom netoužit po něčem co už tak dlouho trvá. Nejhorší je že jsem zdravá vše mám naprosto v pořádku ale děti mi do cesty nejdou
Jo a mrazit samotná vajíčka je trochu na nic, to je spíš byznys klinik, úspěšnost oplodnění po rozmrazení je celkem malá. Chce to fakt embrya po kultivaci.
Ja bych pockala jeste... Aspon do 35...
Ono se ti muze zdat ze senic nedeje...
Ale vis co jsou 3 roky? 🙂
Mimochodem (horsi verze scenare) zenekoho potkas budete spolu otehotnis a on te pak opusti...
Takze na tom budes uplne stejne ( mozna se bude on o dite presto zajimat a mit tatu) jako bys sla na oplodneni sama ted.
Akorat s tim rozdilem ze muzes potkat bezva chlapa a budete stastni a mit dite spolu 🙂
Jako ja znam tolik pribehu holek okolo mojeho veku...
Byly s klukem od skoly klidne i 10 let...
A najednou na fb par mesicu zadne spolecne fotky... Šup a najednou bricho zasnuby a jiny partner... 😅....
Vydrz ja verim na osud 💓
@luciebelohradska31 Máš čas, na rezignaci je času dost... Já jsem po zkrachovalem manželství ve 28 taky měla pocit, že děti už nebudou.. další tři roky jsem čekala na chlapa, se kterým jsem si to dokázala představit (prošla jsem si x nepovedených vztahů s nezralými muži). A pak to šlo ráz na ráz. Ve 32 jsem porodila první dceru (otěhotněla jsem bez problémů hned), teď už mám děti dvě a je mi 36. Dej tomu čas do 35, pak teprve řeš umělé oplodnění a tak. Ještě jsi mladá, za rok může byt všechno jinak
To jsou takové ty dětské a pak přechozene vztahy. Dospely člověk snad do roku musí druhého poznat tak, aby věděl a něco je jasně hned.
Já měla první od 16-23let, jak jsme začali řešit manželství a děti, tak jsme se neshodli a já to hned ukončila. Než čekat na to, že se chlap změní... Nezmění, jen ho mužů vyměnit. A pak pár vztahu nevztahu a chtěla jsem jen kamaráda. A z kamaráda je nyní manžel, už 7 let, tři děti a z toho 4 roky manželé. Ono někdy ten pravý vypadá tak neprave, že ho člověk snadno prehledne.
No já těch vztahů měla tolik že mě už nejde se jentak zamilovat a člověk co miloval se vším všudy a používá mozek srdce atd neskončí jen tak s někým už dávno jsem mohla mít to svoje ale věděla jsem že by to neklaplo atd tak jsem tomu nedávala žádnou šanci
@luciebelohradska31 Zamilovat se v 16 je asi jednodušší, protože to člověk za sebou nemá x zpackaných vztahů a nenese si sebou domněnky, co by se mohlo pokazit. Taky čím je člověk starší, tím má víc požadavků, v 16 stačí, že ON má super krásnej pohled a poslouchá cool kapely 🙂
Necetla jsem diskuze,ale chci tě povzbudit. Já jsem se z různých důvodů vdavala až ve 34 letech. V 35 jsem měla 1.dítě, v 37 druhé. Takze urcite není nic ztraceno.
@radkovy děkuji moc za povzbuzení
@luciebelohradska31 No já na tom byla podobně, proto jsem podobný vztah v 35 ukončila, zkusila pár dalších a pak se rozhodla pro cestu "kamarád". No a pak se našel člověk, se kterým bych si asi ve 30 nic nezačala, ale právě po těch zkušenostech s "panem Božským", co ale dítě furt jen sliboval, jsem si uvědomila, že klíčové pro rodinu jsou jiné kvality a dneska fakt nelituji.