Život bez dětí. Jaký máte názor?
Ahoj holky mám na vás prosbu chtěla bych vědět váš názor. Budu ráda za všechny odpovědi.
Strašně ráda bych žila bez touhy po dětech neboť už nezvládám doufat. Je mi 32 let a od svých 23 let se snažím splnit svůj sen. Ve 23 letech jsem žila s mužem co měl dvě děti ale když jsme se snažily o moje první tak to nešlo on už děti nemohl mít měl blbý spermie. Potom následoval rozchod. Důvodu bylo spousta. V mých 27 letech jsem otěhotněla po deviti měsících s dalším partnerem ale dopadlo to akorát ztrátou vejcovod no další rozchod následoval .To mi bylo 27 let no a nějak jsem neměla štěstí najít někoho na vážný vztah. Samozřejmě se ráda bavím chodím ven a seznamuji se nesedím doma. V mých 32 jsem měla milence který věděl že chci děti a tak jsme se nějak snažily ale po 7 měsících musel toho nechat z osobních důvodů. No tak po těch všech nezdarech jsem se rozhodla být svobodná matka než nebýt vůbec žádná a požádala jsem kamaráda aby šel semnou na kliniku a daroval mi sperma které teď mám zmrazené 5 dávek no ale když jsem už se chystala na první umělé tak tenhle covid to akorát všechno komplikuje. Chtěla bych žít bez myšlenky na děti protože vidět těhotné ženy a pak ty co ještě rády chodí na potraty nebo je i vlastní matka zabije to mě ničí. Asi mým osudem je být bez dětí no ale nevím jak se stím smířit a žít spokojený život. Mýt radost ze života a přitom netoužit po něčem co už tak dlouho trvá. Nejhorší je že jsem zdravá vše mám naprosto v pořádku ale děti mi do cesty nejdou
@europa00 zbylý vejcovod a delohu a všechno okolo mám v pořádku to nejde o to že by klinika nefungovala ale teď to nějak nejde přes ten kovid no insiminace mě taky napadla ale to se musí kontrolovat z jaké strany je ovulace a ještě k tomu je to hodně o penězích proto jsem chtěla radši ivf a v cz než tu v UK protože je to na dlouhé lokty všechno ale díky za odpověď
mám tetu, kterou chlap opustil cca ve 30, od té doby si nikoho nebyla schopná najít, ted je jí 46, je sama, bez dětí a není ˇšťastná, je na ní vidět ta frustrace. Ale, na druhou stranu není prdel mít dítě uplně sama, máš rodiče, sourozence, kteří by se v případě problémů o dítě postarali ?
Proč jsi v 32 měla pouze milence a ne plnohodnotný vztah, když toužíš po dítěti? Já bych třeba na milenecký vztah nepřistoupila, protože tím se krátí čas, kdybych skutečně mohla někoho potkat. Radši single než být milenkou, ale na tohle jsi se asi neptala... A být sama s dítětem není žádná sranda.
K tomu dítěti, pokud po něm tak moc toužíš, tak není jednoduchá rada, jak být šťastná bez dětí. Pokud je mít nebudeš, tak se s tím časem možná smíříš, ale teď to bolí a ještě nějakou dobu bude bolet.
Asi si špatně četla já jsem vztahy měla ale mohla si vyčíst že jsem měla na ně smůlu věř mi že bych radši měla věci jak se mají ale někdy to nejde tak jak si clovek přeje a dělat si dítě a nějakým blbcem co nakonec ani nemusí být semnou ve vztahu dlouho to taky nejde takže to jde o štěstí ale každej si nemůže pískat a spívat radosti když nemá štěstí na nic
Jak se znám, tak já bych klidne do toho, mít dítě sama, šla.
Také jsem vždy věděla, že děti mít chci.
A není vyloučeno ani to, že i se svým dítětem, potkas toho pravého a budete mít další děti 🙂
Doba kovidova za chvíli pomine, vydrž 😘
(Segre teď zase ta aktuální situace zkomplikovala adopcni řízení, ve kterém zrovna jsou :(( je to na houby rok)
Ale to přejde 🍀
Na tvém místě bych si klidne ještě nějaký čas “dopřála” je ti 32 let, tak třeba 2 roky - jestli bych se s někým seznámila. A pokud ne, využila bych tu možnost jak jsi psala.
Ale to je můj názor 🙂
Hodně štěstí!
Ahoj,
žít šťastný život bez dětí, když po něm toužíš nejde. Můžeš touhu odsunout, navrstvit ji něčím, jenže jednoho dne se stejně probudíš a budeš chtít a pravděpodobně budeš o pár let starší a půjde to mnohem hůř.
Vím, o čem mluvím... Rodila jsem ve 43 letech, v podstatě 44, protože když se mi malej narodil, za měsíc jsem měla 44.
Takže bych ti poradila, aby sis srovnala priority a vypracovala plán na odcestování do ČR, až se rozvolní opatření, vyhradila bych si i nějakou dobu na vyšetření na klinice, a taky dobu na provedení zákroku, než se vrátíš zpátky domů. Soustřeď se na tohle a je klidně možný, že během té doby se "něco" stane, jen tak, jak se říká.
Ale zavrhnout, zabít v sobě touhu po mateřství - to nedělej. Jsi mladá! Hodně štěstí ti přeji.
@xxx3d děkuji moc
@michaela_2 děkuji moc
@luciebelobradska31 Jasně někdy je to komplikované než potkáš toho pravého, ne každý potká svou životní lásku na střední, ale já to mám asi nastavené v životě jinak. Nepřistoupila bych na to být milenkou, protože by mi vadilo, že jsem na druhé koleji, ať z důvodu toho, že má stálou partnerku nebo se nechce vázat a chce se věnovat svým koníčkům, a mě má jako pouze na občasné povyražení. Pak je na tobě, jestli chceš hledat důvody, proč se nedaří ve vztazích, proč pořád přitahuješ pitomce nebo si řekneš, že nemáš štěstí. Úplně bych nezavrhovala cestu k dítěti s partnerem, který chce mít děti a plnohodnotný vztah. Když chceš dítě, tak tvoje rozhodnutí a činy by měly směřovat k tomu, aby jsi to dítě skutečně měla. Začala bych brát kyselinu listovou, ta se má brát už před otěhotněním, to je důležité pro správný vývoj plodu. Pokud cítíš, že umělé oplodnění je jediná šance, tak do toho jdi, plusy a mínusy znáš.
@petrasipkova1 ano mám a moje rodina mě v tom podporuje jelikož si sníma život taky blbě pohrál takže se mi ani nediví
Dvě kamarádky mají už 33-34 let a zatím pořád žádného přítele pro založení rodiny, a to jsou to pěkné (jedna řekněme i modelkovská), inteligentní (VŠ) a pohodové holky. Chlapi už jsou prostě od určitého věku přebraní a zbydou ti "nic moc", nebo případně rozvedení. Je těžké najít někoho pro celý život a pro rodinu. Ta jedna i říkala, že by klidně byla svobodná matka a na chlapa se vykašlala, zabezpečená je dost. Vůbec se nedivím, když tikají biologické hodiny.
Na druhou stranu jich znám několik, kdy chlap dlouho nic, pak se zamilovaly, brzy byla svatba a děti a to klidně po 36 letech a pohoda. Je těžké predikovat, co bude. Některé známé mají cizince, protože jim čeští chlapi nevyhovovali, některé mají třeba o dost staršího (10 let a více). Záleží, zda máš ještě sílu a příležitosti hledat, čas ještě je.
Řekla bych, že ještě čas na hledání partnera máš... Jak píšou výše, dej tomu čas třeba 2-3 roky... Já mám ještě plno spoluzacek, které ještě nemají děti, a to jsou ve věku 36-37 let.
S tímhle rozhodnutím ti nikdo nepomůže, je to 50/50 bud do umělého oplodnění bez otce půjdeš a ono to vyjde a ty budeš matkou a budeš mít vytoužené dítě a pak je tu takový velký rozcestník - najednou příjde do vašeho života někdo pro tebe perfektní a tobě začne být líto, že si nepočkala a dítě není vaše obou (tím nechci říct že by si to dětátko začala mít mín ráda) možná se vám zadaří a přibude ještě další kousek a o to víc tě to bude hlodat, že tvým rozhodnutím se stalo, že jedno z tvých dětí nemá otce (a otec toho druhého ho třebas i bude jako svého brát a nebude mezi nima dělat rozdíly, ale vy oba a časem vy čtyři budete vědět, že tvé první dítě bio tátu nemá a tenhle jeho bio otec není) a nebo ti nikdo do života nevstoupí a ty si řekneš, že to bylo nejlepší rozhodnutí tvého života. Rozhodování ti nezávidím, já sama otce svého dítěte poznala až ve 30 a otěhotnět se nám povedlo až ted ve 39 díky ivf a děti z jeho předešlého vztahu miluju, opečovávám a bráním jako lvice (dcera bydlí s náma - bio matka moc nefunguje) a popravdě jedné věci se hrozně moc bojím a to, co se mnou vlastně udělá vlastní dítě, jak moc se mi změní city a vnímání potřeb dětí z manželova předešlých vztahů. No držím palce a přeju štěstí at už to s tebou dopadne jakkoli.
@luciebelohradska31 Já být na tvém místě, pořídím si dítě ikdyz jsi bez partnera. Pokud to vážně chceš, víš že budete zajištění a že to zvládneš, tak do toho jdi. 32 let není v dnešní době žádná hrůza. Lepší být sama s vytouženým miminkem než si pak třeba za 10 let vyčítat, že jsi to nezkusila a že už je pozdě. Mimo to, plno chlapů je ochotných žít s partnerkou i nevlastním dítětem (několik mých přátel to tak má), takže nikde není dáno, že bys sama zůstala.
@ejmate přesně tak děkuji
@kmarie81 děkuji
@luciebelohradska31 Žádný život bez dětí, tohle ještě není v žádném případě uzavřené! Kdyby ti bylo 42, tak bych to viděla 50:50, ale v tomto věku v žádném případě.
@luciebelohradska31 Hele, to, co napíšu, je už omleté klišé a vím, že se to líp píše, než udělá, ale: chce to se zabavit jinak a nemyslet tolik na to těhotnění. 32 ještě není žádný extra věk, jeden vejcovod taky není žádná tragédie. Já mám 1 vejcovod a 1 funkční vaječník (o druhý jsem přišla spolu s vejcovodem díky mimoděložnímu těhotenství), s touhle výbavou jsem zvládla ještě 4x přirozeně otěhotnět, z toho zatím 2x porodit (teď jsem těhotná a je mi 42). Ale je fakt, že já to těhotnění nikdy nehrotila (to poslední je neplánované), vlastně jsem se o dítě nikdy nesnažila.
Myslím, že ve 32 letech más ještě spoustu času potkat fajn chlapa a mit děti klidně tři ✊❤️
@luciebelohradska31 kamamrádka potkala manžela ve 38 letech, ve 39 porodila první holčičku, ve 42 druhou. Já manžela potkala ve třiceti, první syn se nám narodil, když mi bylo 35, druhé právě čekáme, bude mi 37 .... opravdu bych neházela flintu do žita
Ahoj mě je 38 let prošla jsem si iseminaci nepovedla se.. Byla jsem a pořád jsem stoho špatná.. A vím že děti taky nikdy nebudu mít a ta představa je hrozná chápu tě a vím jak se cítíš toužíš po děťátku a čas utíká.. Ale utecha pro tebe je ze ti je ještě málo pořád máš šanci založit rodinu.. Přeji ti ať najdeš hodně přítele a at máš rodinu
Tak já půjdu asi proti proudu, ale nechtěla bych dítě cíleně bez partnera. Dítě má právo na oba rodiče. Držím pěsti, ať se pan Božský brzy objeví ✊
@sachmet1982 Taky ještě není nic uzavřené!!!!! mě doktorka řekla, že v 38 je těhotných 20-25 procent žen.
@luciebelohradska31 To je dobře, protože to je pro mě základ po tom co se děje v mém životě. Jedna kamarádkazemřela ted v létě, další 2 řeší rakovinu a moje maminka vážně onemocněla ve svých 45 letech. Naštěstí mě měla v 19, takže jsem byla už dospělá. ale neumim si představit, že by se mi mělo něco stát a dítě by šlo do děcáku. Proto je lepší to důkladně vše promyslet, protože nejde o touhy dospělého člověka, ale o ten nový život který člověk hodlá přivést na svět a má za něj zodpovědnost. Hodně štěstí a snad se objedví ten pravý chlap pro život
Nikdy nevis, kdy a kde potkas sveho osudoveho partnera. To muze byt klidne zitra. Vsechno se muze mnohem rychle pretocit. Ja potkala sveho manzela v unoru, v prosinci jsem otehotnela, svatbu jsme stihli v cervenci nasledujiciho roku a maly se narodil v srpnu. Kdyby mi nekdo tenkrat rekl, ze se to takhle stane, tak si klepu na hlavu :D.
Myslím, že v tomhle věku se ještě bezdětností vysloveně trápit nemusíš. Kamarádka se seznámila v 37, za 3 měsíce byla přirozeně těhotná a teď v 41 porodila druhé. Každopádně by ti mohl pomoci psycholog
Podobně jako ty jsem to řešila já v 36. Dítě počaté s kamarádem jsem nedonosila, ale vzápětí jsem potkala toho pravého a nakonec se dítěte dočkala (teda až ve 40). Zpětně viděno by se to dítě dalo zvládnout i bez partnera, ale bylo by to tedy fakt náročnější než jsem si představovala a celkově teď cítím, že by to bylo trochu sobecké.
Asi bych dala ještě rok hledání partnera. Anebo bych se domluvila s kamarádem na IVF a buď nechala zamrazit všechna embrya nebo třeba jedno vložit, zbytek zamrazit a mít je v rezervě, kdyby se tedy ten pravý nenašel.
Nj, ale kolik je těm matkám, když jsou pak babičky. Mě měla máma v 38,ted je ji 71 a už na ni doléhá stáří. Když vidím tchyni skoro o generaci mladší, tak je to mega rozdíl. Proto jsem chtěla všechny děti do 30let, protože pak chci být ještě vitální a hlavně déle pro své deti, doufám, že si kluci nepořídí děti teda kolem 40 let 😁 já to vidím na mamce, že pak už nemůže být taková babi, jak by chtěla, prostě věk není jen číslo, ale i opotřebení organismu.
Autorko,chce to udělat rozhodnutí. Já jsem proplouvala nefunkcnimi vztahy do 25let. Pak jsem vše rázně přehodnotila a už s určitými muži si nic nezacinala. Svého manžela jsem potkala přes kámošku, je to její bratr, nikdy mě ne přitahoval, ale jako kamarád byl skvělý.
@jezz1e no to mám taky v plánu udělat stema vajíčkama mít takovou jistotu člověk nikdy neví a moc nevěří že by se mohli věci změnit u mě se ten pravej našel ale bohužel jsem neměla štěstí být sním a přitom jsem si, dokázala představit svůj život snim byl to jedinéj člověk na kom jsem milovala úplně všechno ale on nechtel se vázat ani po 12 letech známosti
@luciebelohradska31 Nechci ti brát iluze, ale pokud se on nechtěl "vázat" ani po 12 letech, tak to nebyl ten pravej, ale asi musíš být teď celkem otřesena a představa, že potkáš skvělého muže ti připadá jako sci-fi
promin ale je ti 32, a más druhy vejcovod ..času habaděj..nevyšiluj..na druhou stranu se člověk probudí je mu 40 a děti nemá....ale jak říkám jsi ještěš mladá..spíše co bylo příčinou toho mimodeložního..srusty nejspíše bylo by fajn vedet v jakem stavu mas zbyly vejcovod a dělohu, pokud už fakt chces něco řešit. pokud vím ivf centra normálne jedou inseminaci muzes prece podstoupit