Známá utrácí a pak si chce půjčovat
Ahoj všem zde. Děvčata, ve čtvrtek minulý týden jsem byla s kamarádkou ve městě. Akorát jsme měly namířeno do nákupního centra. Na parkovišti jsme potkaly další kamarádku (znám ji také dlouho, ale pro mne spíš známá). V jedné ruce ruku syna (asi 6 let), v druhé tašky a mířila k autu. No, nějaké to slovo jsme prohodily a ta moje kamarádka se jí ptala, - copak, to už vlečeš vánoční dárky? - Ale ne, kdepak, byla jsem ..tam a tam, koupila jsem si džíny za super cenu, ze třech tisíc na 1800 "zlevněný", pak ještě jmenovala ani nevím co, vše "zlevněný" ze třech tisíc a více na maximálně 1500. Završila to tím, že si ještě udělala radost a koupila si parfém za 2500. Ta moje kamarádka ji na to jen odkonstatovala, že i přes ty slevy to nebyla zrovna cena na smajlík, načež ona povídá,- ale mě je to jedno, zítra mi ten můj přinese výplatu, tak to do zítra vydržíme, něco v lednici je, hlady neumřeme.
Tohle bylo jak jsem psala ve čtvrtek. V pátek večer té mojí kamarádce volala, zda by jí nemohla půjčit pět stovek, důvod - že její chlap ještě nemá na účtě výplatu. Kamarádka jí řekla, že jí může poskytnout maximálně dvě stovky, že od účtu, kde peníze má, nemá kartu do bankomatu a že pokud si dobře pamatuje, tak jí dluží ještě 150 korun asi rok a půl, ale že na to raději zapomněla. Samozřejmně, že volala i mě, tel. č. nestřídám, tak to nebylo těžké, ale mě volala asi před dvěma hodinami. Neví však jednu věc, a to tu, že můj syn dělal ve stejné fabrice, kde pracuje ten její chlap a peníze byly vždy na účtě dřív, než vůbec dostali pásky. a to kolem dvanáctého v měsíci a minulý týden byl skoro konec měsíce.
Prý nemá pro kluka na jídlo..., ale to, co ve čtvrtek utratila a jmenovala, to bylo snad za osm tisíc. Nabídla jsem ji, že jim nakoupím a pak že uhradí nákup, ale světe div se to se jí moc nelíbilo. Jo, a ještě si postěžovala, že malej dostal poznámku, že neměl pastelky a sešit.
Kamarádka mi jednoznačně řekla, že jí nic nakupovat nemám a ani půjčovat, - zná ji lépe než já, že z ní budu každou korunu tahat léta, a že ty dvě stovky, o kterých se zmínila, věděla dobře, že jí stačit nebudou, ale je mi dost líto toho dítěte.
Půjčit, nebo ne ? - Třeba i formou nákupu?
Stručné shrnutí
- Kompulzivní utrácení může znamenat nákupy jako džíny z 3 000 Kč na 1 800 Kč a parfém za 2 500 Kč, po nichž následují žádosti o malé půjčky (např. 500 Kč), a jako praktická pomoc se v diskusi doporučovalo nabídnout nákup potravin místo hotovosti nebo požadovat vrácení právě koupeného zboží.
- V diskuzi byla doporučena kombinace finančních hranic a odborné pomoci: nepůjčovat platebně nespolehlivým známým, doporučit psychologa pro chronické nakupování a řešit existující dluhy (v příkladu manžel uhradil úvěr u Providentu).
- Konkrétní kroky, které v diskusi fungovaly jako návrhy řešení, zahrnovaly odmítnutí půjčky, nabídku nákupu školních potřeb (pastelky, sešit) místo peněz, požadavek na vrácení zboží a nastavení rodinného ultimáta včetně hrozby podání návrhu na rozvod.
Nejčastější otázky
Q: Mám půjčit známé, která si nedávno nakoupila za zhruba 8 000 Kč a teď žádá o 500 Kč?
A: V diskusi převažovalo doporučení nepůjčovat; konkrétní alternativa byla nabídnout nákup potravin místo hotovosti nebo poskytnout pouze symbolickou částku (ve vlákně se zmiňovaly 200 Kč jako maximální menší pomoc).
Q: Jak pomoci dítěti, když matka utrácí a dítě nemá pastelky a sešit?
A: Doporučené konkrétní řešení je koupit školní potřeby (pastelky, sešit) přímo pro dítě místo posílání hotovosti a požádat o jejich přednostní zajištění; ve vlákně byly tyto položky zmiňovány jako priorita před oblečením a parfémy.
Q: Co udělat, když má známá úvěr u Providentu?
A: V příspěvku bylo uvedeno, že manžel úvěr u Providentu uhradil, aby se předešlo průšvihu; doporučení je kontrolovat splátky, nepropůjčovat další peníze a případně řešit komunikaci o dluzích přímo s věřitelem (kontaktní údaje Providentu v diskuzi nebyly uvedeny).
Q: Jak jednat s někým, kdo opakovaně utrácí a lže o finanční situaci?
A: Diskuze doporučuje nastavit jasné hranice (nepůjčovat, požadovat vrácení zboží), nabídnout nefinanční pomoc (nákup základních potravin) a doporučit psychologickou pomoc pro kompulzivní nakupování.
Q: Lze vrátit právě koupené zboží, aby se vyřešila akutní nouze?
A: V diskuzi se opakovaně radilo požadovat vrácení položek, které lze vrátit (příklady částek: džíny 1 800 Kč, parfém 2 500 Kč) a použít uvolněné peníze na základní potřeby rodiny.
Q: Kdy hledat psychologickou nebo odbornou pomoc pro nadměrné utrácení?
A: Pokud nákupy opakovaně vedou ke dluhům, lhaní a žádostem o půjčky od známých, diskuse doporučuje vyhledat psychologa; vlákno přímo označilo chronické nakupování jako možnou nemoc vyžadující odborný zásah.
Závěry z diskuze
Shoda
- Nepůjčovat peníze lidem, kteří veřejně rozhazují a opakovaně žádají o půjčky.
- Nabídnout nákup potravin nebo školních potřeb místo hotovosti.
- Požadovat vrácení nedávno koupeného zboží a řešit existující dluhy (v příkladu manžel uhradil úvěr u Providentu).
Sporné názory
- Někteří navrhují úplné odříznutí kontaktu a přerušení pomoci, zatímco jiní doporučují pokračovat v omezené pomoci (nákup jídla nebo školních potřeb) a nabídnout práci/brigádu jako alternativu k peněžní půjčce.
Otevřené otázky
- Vrátí dotyčná zboží a vyplatí dluhy, nebo utrácení a dluhy povede k dalším rodinným konfliktům?
- Zda odborná intervence (psycholog) a rodinné ultimátum povedou ke změně chování v dlouhodobém horizontu?
Zmíněné značky a firmy
Provident, déemky, MK
Zmíněné produkty a metody
džíny (z 3 000 Kč na 1 800 Kč), parfém (2 500 Kč), zlatý řetízek, pastelky, sešit, bramborový salát, rybí prsty, cukroví, úvěr u Providentu, vrácení zboží, psychologická intervence pro kompulzivní nakupování, nastavení finančních hranic, ultimátum manžela, návrh na rozvod
Místa a osoby
Zdena, Ivča, Claudie Schifer
@magdalenax Přesně tak, taky by se mi to nelíbilo. Hlavně myslím si, že pokud se doma udržuje pořádek, tak není třeba aby mi někdo pomáhal s nějakým šíleným úklidem. Utřu prach, vysaji, vytřu co víc? Jo tak s okny tě chápu. My jsme teď v třetím patře, takže v pohodě, ale u mě se taky časem vyvinula fobie z výšek a ani nechápu proč. Jako malá jsem lezla po stromech, skákali jsme z výšky. Chlap nám chtěl koupit seskok padákem, ale jak na to pomyslím dělá se mi šíleně zle. Nemůžu se ani v nákupáku ve třetím patře přiblížit ke kraji, kde je jen skleněná tabule jako zábradlí. Začnou se mi třást nohy a je mi špatně.
@jitka0a Také bych nesnesla, aby mi někdo doma uklízel, jen si asi najmu paní na mytí oken, ale né z důvodu toho, že bych je mýt nechtěla a vadilo by mi to, to ani náhodou, ale bojím se výšek a je to čím dál horší. Mám závratě, nekotrolovatelný stav. Teď před Vánocemi jsme je ještě umyli, ale podotýkám, že to bylo vlastně poprvé, co mi chlap pomáhal, když viděl, jak se mi točí hlavam - jak píšu, zhoršuje se to neustále. Ještě ty okna dávám, ale ty rámy, kdy je otevřené, hotovo. Nechápu, jak jsem je dříve zvládla i natřít, podotýkám, v sedmém patře, kde jsem bydlela