Cítíte se lépe bez dětí svého partnera?

Ne, nebyla bych ráda a takovou macechu by měl každý chlap kopnout do zadele.

Není-li partnerka schopna a ochotna přijmout svého partnera i s jeho dětmi z dřívějšího vztahu, měla by se poroučet o dům dál. Totéž platí i obráceně.

Všeho dočasu. Zažila jsem obojí a je to prostě vývoj. Dospělé vyvdané už je takové dítě po telefonu. V kontaktu jsme pořád, ale osobně se vidíme svátečně.

Nemyslím si, že je v životě všechno tak jednoznačné, jak si někteří myslí. Umím si představit situace, kdy je soužití s "cizími" dětmi extrémně náročné. V rodině jsme řešili třeba situaci s dítětem, které má od malička mimo jiné velké potíže s chováním, nový partner matky dítěte byl tím dítětem obviněn ze sexuálního zneužití (ne, skutečně vůbec k ničemu nedošlo, nový partner je skvělý hodný člověk, morálně bezúhonný, ale policie musí každé oznámení prošetřit, takže nepříjemnosti celou rodinou napříč). Jsem moc ráda, že to celá rodina ustála.
Můj partner má děti 3, jedno je taky lehce náročnější a popravdě se mi docela ulevilo, když se odstěhovalo (je už dospělé). Mám ho ráda, těším se na jeho návštěvy, ale mít ho doma přinášelo spoustu drobných komplikací. Někdy se naopak učím nelpět na svých představách. Přijmout to, že někdo je jiný, má to jinak, i když si myslím, že třeba ne správně (že mu něco ubližuje, neprospívá), není to moje zodpovědnost. A že domácnost a vůbec naše soužití nebude vždy dle mých představ. Na druhou stranu, život je pestrý a krásný, nač si ho kazit nepodstatnými starostmi? Nedávno mi partner připomněl jednu situaci, která mě před víc jak rokem nadzvedla (zrovna něco s jeho dítětem) a dnes už to beru jinak.
Partner bez vlastních dětí je na jednu stranu výhrou, na druhou stranu nikdy nepochopí některé aspekty rodičovství, takže nikdy v některých ohledech nepochopí vás jako matky. To je tedy moje zkušenost.

Diky, abych nastinila situaci proc se na to ptam. Pro moralistky - ne vzdy je bezpodminecne prijeti dite jen ve vasich rukach. Kazdy vikend a kazde volno k nam jezdi manzelova dcera. Je to moc hodna holka, nicim mi neublizuje. Ale bohuzel jeji mama s nama uz vede leta kazdodenni boj a cim je starsi a osamelejsi, tim je to jeste horsi. Dcera musi doma odvypravet kazdou minutu z celeho vikendu, min 4 denne si volaji a chce vedet co jedla, co ma sobe, co delame. V pondeli pak zacne raport a manzela klidne hodinu peruje, ze ji boli brichi z naseho jidla, ze ma rymu protoze jsme ji spatne oblekly atd. Uz x krat jsme se setkala s tim, ze vedela a sirila dal, co si doma rikame, ze mame doma bordel, mala si dela dokonce i fotky potaji jak jsem zjistila. A manzel je takovy dobrak, ze s ni ty diskuze vede a nedokaze ji poslat do prd….Vi jak je zla a vi moc dobre, ze by dokazala dceru proti nemu postvat lusknutim prstu - protoze uz to tak udelala u otce sveho starsiho ditete. Takze ja se pozoruju, jak jsem cely vikend jak na jehlach, jestli je naklizeno, co rikat a nerikat, doma si pripadam jak v nejake realityshow. No a na druhou stranu mam kamaradku, ktera ma podobne silenou ex jako my. Ale ta to dohnala jeste dal a deti se s tim otcem vubec nevidaji, nejezdi, jsou v kontaktu jen po telefonu a to jen kdyz jim zavola on. A kamaradka je z toho uplne silena a porad to resi, bere to jako hroznou krivdu a nespravedlnost a porad vymysli zpusoby jak tam ty deti dostat, honi partnera po soudech, ten ale je v tomhle takovej trouba jako ten muj a nechce delat jeste vic zle, tak to prijmul a ceka, ze se to treba zlepsi casem samo. A ja po tom stresujicim vikendu vzdycky premyslim, jestli je ta jeji situace opravdu horsi nez moje, jestli by nemela byt rada, ze ma chlapa, dum, cas a energie jen pro sebe a jejich deti. Vim ze deti za to nemuzou, ze je to chyba tech chlapu, ze si nedokazi ty bejvalky srovnat. Ale kdo nezazil, nemuze soudit a chapat, jake to je prakticky zit svuj zivot s dalsim clovekem a jeste takhle zlym a zakernym, jehoz jedinou zivotni radosti je nam skodit.

Napadá mě, neřešit to a ozvat se klidně bývalce, jestli chce na návštěvu k vám taky, že jí bydlení klidně ukážete, pozvete na oběd... myslím, že by jí to trošku vzalo vítr z plachet. Proč musíš mít skvěle naklizeno? Můj partner má doma binec, moje děti to na návštěvě u něj vidí a klidně to řeknou i kdekoliv dál. Čemu to ubližuje? No tak má doma binec, no a co? Zato s nimi jede na výlet, vysvětlí jim fyziku, udělá pro ně první poslední. Moje děti taky tráví čas s tatínkem někdy jinak, než bych si představovala... no a co? Je to jeho zodpovědnost, jeho věc, já do jeho času s dětmi nemám co mluvit (pokud je to nebude ohrožovat na životě). Možná je to lehce o tom, co si necháš, aby tě ovlivňovalo. Klidně bych, až bude dítě telefonovat s maminkou, mu házela nahlas nápovědy, co nemá zapomenout mamince říct, ať to maminka hezky slyší, ať ví, že o telefonátech víte, že vás to nijak neohrožuje a ona, ať si to užije, pokud o to tak stojí🙂 Chápu, že je to pro tebe těžké, pro tvého partnera asi taky, stát mezi váma, bývalou, které nechce víc ubližovat, současnou, kterou má rád a už vůbec nemá zájem jí ubližovat... A dítě, které je pod neustálou kontrolou své matky. Co můžeš ovlivnit? Z nechtěné kontroly si udělat tak trochu legraci, fakt ji klidně pozvat. Pustit její řeči za hlavu.

Přítelovo syn u nás byl naposledy v listopadu roku 2024, bohužel.
Jeho matka s námi taky neustále vede nějaké boje. Zprvu byl maly 1.5roku tak odjížděl s pláčem, později kopal do táty i do auta že nikam neodjede... Pokusy další a další, neodjel s ním pak už skoro nikdy. Ve starším věku když pro něho jel do školy tak ho klidně půl hodiny ignoroval přes sklo jídelny a dělal vše možné než šel za ním... Když s ním odjel vše od nás odmítal, nechtěl najíst, napít, říkal že jsme hloupý, že u nás nebude. Mě ignoruje úplně ... Jestli taky bude ona úkol psát nebude, ji nic neřeknu a pod...
Nakonec jsem si psala i bývalou a bylo mi řečeno, že otec se málo snaží, mě že kluk nemá rád a moje dítě také z prvního vztahu prý taky rád nemá, protože se k němu chová špatně... Kdykoliv jsme mu cokoliv koupili vše vráceno, vše špatně... Tak jsem napsala ať je tedy s těmi co má rád a je to, ono to taky přestane bavit...
A ano ne vždy je to jen od té maceše, ona někdy zhrzela byvalka která se rozhodla mstít přes dítě je někdy prostě problém, který nevyrrsite.

Problém je manžel - svoje dítě miluje, nechce mu dělat zle, ale to jde i když by se vymezil vůči chování ex.

Nejlepší je varianta kdy chlap i ženská má svoje děti dohromady, a nikde další nevlastní děti, macechy a otčímy.

@anonym_94e2c2 Jenže 50% manželství končí rozvodem, takže se to týká každého druhého.

@anonym_94e2c2 Nejlepší varianta ano, ale v dnešní době je hodně častá i ta druhá.