Nechat spinkat miminko v pokojíčku?

Terko, jestli se ptáš kvůli tomu, že rozmýšlíš, jak se zařídit po narození miminka, tak ti nakonec stejně nezbyde, než se rozhodnout podle svých pocitů. Já to vidím tak, že spát v ložnici sama pouze s manželem si každá z nás jistě vyzkoušela, takže vím, jaké to je. A možná si dovedeš i představit, jaké to bude spát s manželem sama, když tvoje dítě bude v sousední místnosti. Ale ten, kdo to nikdy nezkusil, netuší a nedovede si představit, jaké to je, spát se svým miminkem, až už v jedné posteli, nebo ve dvou postelích těsně vedle sebe. Jaké to je moci zareagovat na každé jeho neklidné nadechnutí, utišit pláč ještě předtím, než doopravdy začne, každou svou nejistotu uklidnit jediným pohlazením, ráno se probudit spokojeným zakníkáním nebo prsty děťátka ve vlasech... Nechci ani náhodou říct, že společné spaní je jediná a nejlepší možnost pro každého. Jistě jsou lidé a možná i miminka, kterým to nevyhovuje. Ale kdo to nevyzkoušel, nemůže vědět, jestli by to pro něj cesta byla nebo nebyla. Když si dítě necháš u sebe, těžko se o něco ochudíš, protože tu druhou variantu znáš. Ale když dáš dítě rovnou do pokojíčku a ani nezkusíš mít ho u sebe, možná se ochudíš o strašně moc. Sebe i svoje dítě. Podle mě prostě stojí za to to alespoň zkusit.

Já třeba nedokázala spat po porodu vklidu když mala spala jinde. Když sem spala ve stoje tak sem si ji vzala do postele a obě sme spali lépe. Takže třeba pro nás to byla výhoda. I kojení snazší. A je krasne se probudit a dostat hned pusinku 🙂

@sell1 naučí se spát samostatně, to ano, ale rozhodně blízkost matky není něco, co by jim "nechybělo, protože to neznají". Proč jsou mimina klidnější pevněji zavinutá, proč je uspává bílý šum, tlukot matčina srdce, tělesné teplo? Protože si ještě zatraceně dlouho po porodu pamatují, co bylo před ním.

@rebe nádherně řečeno.

@rebe moc krasne napsano ❤
@esufi presne tak, uz tady chybi jenom nazor, jak se nema dite nosit, aby se nerozmazlilo 🙄

Nas maly spal ve svem pokojicku v postylce od narozeni do osmi mesicu. Vstavala jsem prvni 4 mesice co 2 az 3 hodiny na kojeni. Od osmeho mesice spim s nim v pokojicku. Usina se mnou v posteli, a kdyz usne, dam ho do postylky, at se oba vyspime. Desne sebou mele a kope me a strka prsty do nosu 😂. Ale je uzasny pocit mit ho u sebe. Nicmene se zase tesim na to, az budu spat ve sve posteli a treba celou noc. Ted se budim na kazde kniknuti.
Ale s tim se pocitalo.
Za me i spani v loznici i v samostatnem pokojicku. Stejne u tebe v posteli nekdy skonci.

@rebe Naprosto souhlasím. Jen je prostě důležitém si uvědomit, že je i ta varianta, že to dítěti nevyhovuje :D Možná že kdybychom ho zkusili dát do pokojíku dřív, spali bychom dřív lépe...

@sell1 tohle si nemyslím, protože některé věci jsou vrozené, třeba touha být u matky

nicméně můj prcek je závisláček, chce být furt se mnou a beze mě neusne, ale kontakt tělo na tělo nemá rád, chce se rozvalit :D hlavně rozpřáhnout ruce...takže on spí na svý straně letiště a já na své

@esufi to je velmi zovseobecnene.. nasa mala nemala rada byt zavinuta.. na niektore deti biely sum nefunguje atd atd. Prve 3 mesiace som ju skoro nezlozila zo seba, a po 3. Zrazu obrat, hra sa najradsej sama, je to taka samostatna jednotka

@dc2015 Já vím, i to píšu, že to není cesta úplně pro všechny. Ale jsem absolutně přesvědčená o tom, že je lepší společné spaní zkusit a zjistit, že právě vám nevyhovuje, než to nezkusit, když by možná bylo pro všechny lepší.

@jade85 A myslíš, že ta výchova byla až tak špatná?

@sell1 Každé dítě je naučené na blízkost maminky, slyšet její srdce a uklidňovat se rytmem jejího dechu. Každé, naprosto každé, a je úplně putna, co s ním po narození děláte. Těch devět měsíců v břiše, kdy s vámi bylo 24 hodin denně, nijak smazat nedokážete.

@vladienka tak samozřejmě že se najdou výjimky, ale ty spíš potvrzují pravidlo 😉

@esufi
@bayt
@rebe
Asi je syn z celého dne umazleny a unoseny ode me tolik, ze me v noci zkratka nepotřebuje. Spinka mi témeř celou noc. Oproti jiným maminkam mám asi výhodu v tom, ze kdyz mi malý nespinka, muzu s nim trávit kompletně všechen čas, protože mám paní na uklid. Takze mi malý v noci nemusí citove stradat.

@sell1 Jejda nikdo přece netvrdil, že váš prcek citově strádá 😉 Chci napsat, že máme také paní na úklid - aby bylo jasno, že se malému taky věnuju i přes den 😃

@bayt jistota je jistota :D člověk nikdy nevi. Tady se ty diskuze vždycky stočí jiným směrem :D
Paní na uklid schvaluji a podporuji! Dobra máma je odpocata máma. 🙂

@naste dítě ani ne v půl roce do jeslí, aby máma mohla do práce, kolektivní výchova, žádné ohledy na individualitu každého dítěte, ano bylo to zlo

Nenechala bych, četla jsem na to i nějaké studie, mně to přijde nepřirozené od narození, protože miminko je devět měsíců spjato s maminkou. Já sama bych se o to nechtěla ochudit. Ale je pravda, že to někdy může později pomoct, některé děti potřebují klid a možná některé maminky brzy pracují, jak to bylo dřív nebo je v jiných zemích. Krom toho si neumím představit vstávat do druhé místnosti na kojení/krmení. Blízkost maminky dítě uklidňuje.

@rebe Krásně řečeno! My si to s manželem hrozně užíváme, že jsme všichni spolu. Má postel vedle mé a já mám ráda prostor, ale jsme si na blízku, já chodím často spávat dřív, tak se tulíme a on si pak ráno přeleze. Je to jen pár let, kdy dítě rodiče potřebuje z toho celého života.

No jak tady ctu nektere nazory, tak budu asi hooodne spatna matka. ☹ Nechala jsem si dvojcata vytahnout z bricha o dva mesice drive a nechala je uuuuuuplne samotne mesic v inkubatoru a pak mesic v cizi postylce naprosto citove stradat! Co z nich asi bude? 😔🙄 A takovych zen, jako ja, je milion. Co maji asi rikat na tyhle reci?!

@alcar promin, ale protoze vy jste meli komplikace, ktere jsou vyjimecne, my ostatni mame mlcet, abyste se nahodou necitili dotcene? To, co si zazili, neznamena, ze jim to doma spolecnym spanim nemuzes vynahradit. Nekdy to proste jinak nejde.

@alcar to už není ani motání jablek s hruškama. To je motání jablek s cihlama... 🤐

@zelenaesmolda nevadí, ten má v ložnici psa 😂

@sell1 Nechtěla jsem říct ani naznačit, že tvoje dítě nějak strádá. Jen naprosto nesouhlasím, že otázka společného či separovaného spaní v rámci potřeb dítěte je otázka nějakého naučení. Podle mě není. Děti jsou prostě z břicha naučené na matčinu blízkost. Ano, souhlasím s tím, že jsou děti, které nepotřebují fyzický kontakt a jsou výrazně rušivé, takže je pro ně lepší vlastní prostor a klid než blízkost matky. Vím, že jsou děti, které ani nemají rády nošení. Ale jsem přesvědčená, že takových dětí je výrazná menšina a že většina dětí, pokud je nucena spát daleko od maminky, tím strádá.

@lennus Není nic lepšího, než když si jdu v noci lehnout a postel je vyhřátá 🙂

@rickym a je to dite vubec tvoje?jen jestli matkou neni ta fena :D

@zelenaesmolda jsem si jistá, máme kastrovaného psa 😂

@zelenaesmolda jinak nechodím spat zároveň s malou, takže na manžela čas mám😉

Mě fakt baví, jak se furt někdo ohání nějakýma studiema. ,,Četla jsem studii na to a to, tak to tak dělám." Achjo, dělejte, co uznáte za vhodné a co vám vyhovuje ne? Syn spal s námi do roka v ložnici, ale fakt jsem se za ten rok nevyspala ani jednou. Bylo pro mě opravdu vysvobození, že jsme mu udělali pokojíček. Malé miminko bych tam nedala, ale i kvůli mojí pohodlnosti a kojení. A nevim, co je špatnýho na monitoru dechu a chůvičkách. Vy nejezdíte na dovolenou? Nebo na výlet přes noc? Chodíte spát s dítětem v 8? Já si to zas bez chůvičky neumím představit. Nebo je na to taky nějaká chytrá studie?

@bekyc Někdo na studie holt dá, já je zmiňovala, protože jsem něco četla a ztotožnila jsem se s tím, ale já dám spíš na přirozený pocit a instinkt, už zkušenostmi s prvním dítětem. Monitor jsme měli kvůli nedonošenosti, chůvičky taky, občas se to hodí, zvlášť když u tchyně spával malý v patře. Náš má 4 a spí krásně celou noc vedle mě v posteli, bydlíme v dvoupokojáči, holt to nejde jinak, ale užíváme si to. 🙂 Myslím, že se tady spíš řeší, zda dítě šoupnout hned po narození do vlastního, mně to přijde nepřirozené poté, co je miminko devět měsíců u matky, ale někdo to má jinak a o tom to prostě je, každý jsme jiný!