• Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO
  • Doporučujeme:  Beremese.cz Modrastrecha.cz
  • Přihlas se
  • Registrace nového člena
  • Získej PLUSPRO

Jakou jste dělaly před mateřskou práci a za kolik?

12. října 2013 
@uztotakbude - na pajdáku to tak možná chodilo, u nás na fakultě pracovaly tak třičtvrtiny studentů. Jen mě napadá - tvůj manžel dělal v místě - to nemohl aspoň občas navařit, poklidit apod.? Když viděl, že studuješ, brigádničíš apod.? Prostě aby ti ulevil z povinností?
11. říj 2013 v 10:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
ja vcera delala zkousku na UHK a dali nam to dohromady a denakama z pedaku a zirala jsem jak puk, co to studuje pedak za skvadru...pak jsem si uvedomila, ze jsou o 20 let mladsi nez ja a uklidnila se...ze jeste maji nadeji:wink:
11. říj 2013 v 10:23  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@madrilena Podívej se, měla jsem našetřeno z brigád, to že teď sedím na zadku je dáno tím, že na to mám našetřeno. Ale protože doma nemám oslíčku otřes se a netrpím dyskalkulií, tak si umí spočítat, na jak dlouho mi ty zásoby vystačí. A na tak dlouho prostě ne. Rekvalifikace jsem neřešila, protože mi tady na ÚP tvrdili, že na ně mám nárok až po pěti měsících co jsem v evidenci. Takže jsem čekala. Já jsem rok a půl na pracáku, ale s přerušením. Letos jsem Únor, březen pracovala, takže jsem musela čekat, že uteče těch 5 měsíců a to uteklo v srpnu a tak jsem to řešila a řekli mi, že už je vše plné. Na manželovi jsem závislá, ano, protože proto jsem si ho brala. Já neberu manželství na lehkou váhu a neřeknu mu zbohem a šáteček a rozvod, protože ty se nechceš stěhovat a já jo.
11. říj 2013 v 10:25  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@blondynka400 Ano, to je hezké. Ale to by nás položilo. Můj manžel žárlí jako hrom a je nedůvěřivý. Stejně tak já na něho. 9 let jsme spolu každý den. To by prostě nešlo. Neohrozím své manželství, ani omylem.
11. říj 2013 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@madrilena Jasně, taky jsem mohla prodat byt v Boskovicích, který jsme si při střední s manželem koupili a jít bydlet do Brna. Proč ne.
11. říj 2013 v 10:27  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@zmrz_lina Můj manžel do práce taky dojížděl. A nemohl, on je prostě chlap.
11. říj 2013 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude to není, že pracuješ zadarmo. Teď stejně dostáváš podporu, ne? Takže když si děláš rekvalifikaci, dostáváš tu podporu stále, stát ti platí soc. + zdrav. a k tomu si hledáš práci. Pokud práci najdeš, rekvalifikaci přerušíš. Ale jasně, že když nic nenabízejí, tak je to blbé. Co ta živnost, nad tím jsi neuvažovala? Mají tam i ty programy pro začínající podnikatele, můžeš zažádat o dotaci. Jinak, pokud ti nemůžou nabídnout ten jazykový kurz u vás, nedá se někam dojíždět? Tchyně, která ve 40 hledala práci, žádala o rekvalifikaci a jelikož ve Valašském Mezíříčí tento kurz nenabízeli, tak dojížděla do Zlína. Rekvalifikaci si udělala a našla práci. Mimochodem, do dojíždění jí proplatili. Zkus se poptat i na tyto možnosti, stojí to za to. Ten jazykový intenzivní kurz je skvělý, já jsem si ho udělala - platila jsem si ho sama ale chodili tam právě lidi z pracáku, kteří to měli proplacené. Já jsem byla na začátku mírně pokročilá, spíš takový věčný začátečník a za ten rok jsem udělala FCE. Ti lidi, kteří tam byli z pracáku, si pak našli všichni práci (bylo jich tam asi 8). A všechno to byly lepší pozice.
11. říj 2013 v 10:28  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude - aha, tak to pak jo. Když je to prostě chlap, tak to se dá pochopit :zipper_mouth: Já už mlčím, tady to fakt nemá moc smysl... A až mi odpoledne dorazí domů manžel, budu mu líbat i nohy za to, že i přesto, že je to taky chlap, tak vaří, uklízí, pere a že když jsem dojížděla denně do práce do Prahy (tři a půl hodiny na cestě denně), tak mě každý večer čekal doma s teplou večeří a uklizeným bytem.
11. říj 2013 v 10:30  • Odpověz  •  To se mi líbí (5)
@uztotakbude ano, mohla jsi ten byt prodat, nevidím v tom problém; jako větší problém vidím, že nenacházíš práci :unamused:
11. říj 2013 v 10:32  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude neohrozíš své manželství.......... takže se pro manželství obětuješ.... jak se pro Tebe obětoval Tvůj manžel? Jinak můj chlap si je schopný vyprat, je schopný uvařit, vyprat, postarat se o malého a uklidit byt; je schopný i celkem obstojně nakoupit; je pravda, že nežehlí, to je prostě na mě; je to o tom, jak si sama sebe vážíš; proč bys měla dělat dvě směny, tehdy ve škole a jednu doma? Nechápu.... Jak můžeš vědět, že by Tvoje manželství položilo to, že budeš trávit týden jinde, když jsi to nikdy nezkusila? Jste přece denně spolu.
11. říj 2013 v 10:35  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@petkula Nedostávám ani Kč. Když nemáš odpracováno, tak nic nedostaneš.
11. říj 2013 v 10:36  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
@madrilena Protože snad po devíti letech vztahu svého muže znám, tak to vím. Hele, byt neprodám, je manželův. Je to jeho jediný majetek a neprodá ho a myslet si, že by to pro mne měl udělat je dost bláhové. Já bych to taky neudělala. Jinak toho pro mne dělá hodně, např. mne živí. Živí mého psa. Dal mi střechu nad hlavou. Dopomohl mi k tomu, že jsem v osmnácti mohla vypadnout z domu, kde to bylo k nevydržení. Ano, umyje mi nádobí, vynese koš, vysaje, umyje zem (když mu o to řeknu, sám od sebe to nedělá), ale že by se staral za mne o domácnost? No to asi těžko.
11. říj 2013 v 10:39  • Odpověz  •  To se mi líbí
autor
NIC KONČÍM TUTO DISKUSI. JEN SE DOZVÍDÁM, ŽE JSEM NESCHOPNÁ, K NIČEMU, NEFAKČENKO, NECHCE SE MI DĚLAT, NIC PROTO ABYCH DOSTALA PRÁCI NEDĚLÁM APOD. TAK NA TO JSEM SEM NEMUSELA VŮBEC NIC PSÁT, TO STAČILO JEN ZAVOLAT MÉ MATCE. TA BY MI TO ŘEKA TAKY A RÁDA. Děkuji všem za podnětné i nepodnětné příspěvku a jdu se se svým životem dál rvát sama. Nic jiného mi taky nezbývá.
11. říj 2013 v 10:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude ano, na pracáku jsi s malou přestávkou dokonce rok a půl.... takže vlastně těch pět měsíců pro přihlášení uplynulo už dávno; pokud jsi na manželovi závislá, to Ti opravdu nezávidím; já také neberu partnerství na lehkou váhu, také jsem víceméně pořád spolu, ale neexistuje, že bych třeba řekla, že nejedu na služební cestu, protože manžel žárlí a já jsem na něm závislá a položilo by to naše manželství; jednak k příteli mám důvěru, jednak si uvědomuji, že rodinu je potřeba živit /v dnešní době z obou stran/; teď jsi nezaměstnaná relativně chvíli, ale pochybuji, že si bude chlap donekonečna vážit mladý ženský, která si nedokáže najít práci.... neuhlídáš si ho, ani když budeš sedět den co den doma; jste rodina a jako rodina byste měli řešit finance; takže je na Tobě, abys mu dokázala, že když se přestěhujete oba někam, kde práce je o něco víc; pokud budeš jen přikyvovat, tak na to doplatíš jen ty; žádná závislost není dobrá, ani ta na partnerovi; a pak pokud od října chceš pracovat na dítěti, jak ho uživíš, když nebudeš pracovat? Jak uživíš malé bezbranné dítě, když brzo budeš bez peněz i ty? Na mateřskou nárok nemáš a rodičák dostaneš až po porodu; vyřízení papírů taky chvíli trvá; i když plánuješ nakupovat vše z druhé ruky, stejně Tě to bude něco stát, nikdy nevíš, jestli budeš kojit, i to nejlevnější mléko leze značně do peněz; co budeš v takové situaci dělat? Řekni...je Ti 24, takže biologické hodiny klidně můžou dva tři roky počkat
11. říj 2013 v 10:47  • Odpověz  •  To se mi líbí (2)
@uztotakbude já jsem se jen snažila Ti říct, že bez změn to nejde, nikdy a u nikoho
11. říj 2013 v 10:48  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@madrilena Podívej se, to tu my dvě nevyřešíme. To si musíme vyřešit my dva jako manželé. A řešili jsme a nevyřešili. Já ho chápu a tím to končí. Stěhovat se nebudeme. Maximálně tak, aby měl nynější práci stále v dosahu a mohl tam zůstat. Dítě mají i větší socky a zvládnou to. Když na věc přijde, věřím, že i naši pomohou. Jinak stejně dítě asi odložím, nejsem blbá, tohle taky řeším denodenně. Problém je to, že u mne to není o biologických hodinách, ale o zdraví. Já nikoho hlídat nepotřebuji, ale manžel mi nevěří, nevěří nikomu. Jednou se velmi silně spálil a od té doby se bojí, také se mu nedivím, mám to také za sebou. Opět neřešitelná věc. Já s ním žila osm let, než jsme se vzali, věděla jsem jaký je, nevadilo mi to, jinak bych si ho nebrala. Nic s tím nenadělám. Já musím sehnat práci tady. Prostě musím, přes to nejede vlak.
11. říj 2013 v 10:57  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude každý svého štěstí strůjcem, už jsem to tu psala; jinak spálil se v životě asi každý, já, moje kamarádky, můj přítel, všichni; je potřeba se odrazit a jít dál; Tvůj manžel práci má, ty ne; a znám chlapy, kteří jsou prostě jako mladí takoví a makoví a najednou se z ničeho nic změní a pálí za sebou mosty; a jediný, kdo bude tratit, budeš ty... proto je lepší mít do jisté míry vlastní život /aniž bys bourala ten společný/; no nic, jak píšeš o tom nemá cenu tady diskutovat........
11. říj 2013 v 11:11  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
@uztotakbude pokud jsi ještě nečetla, tak doporučuju přečíst knihu Alchymista od Paula Coelha, díky ní jsem pochopila leccos
11. říj 2013 v 11:17  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude víš, ono se trochu opakuje historie BULDOK :wink: za novou přezdívku se neschováš. Holky ti tu radily dobře a ty furt jen odsekáváš, že nejde to a to. Trochu snahy by to chtělo.
11. říj 2013 v 15:18  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@chris_n ?????
11. říj 2013 v 16:07  • Odpověz  •  To se mi líbí
@uztotakbude prostě jen více lidí odhalilo, že ty a Buldok jste jedna a ta sama osoba...
11. říj 2013 v 16:21  • Odpověz  •  To se mi líbí (1)
autor
@chris_n ?????
11. říj 2013 v 16:21  • Odpověz  •  To se mi líbí
Já jsem po střední ekonomce vypadla na rok do Anglie, zatímco mé spolužačky šly na VŠ a to velmi prestižní....při střední jsem chodila ještě na kurzy angličtiny, doma se anglicky učila, dívala se na anglické filmy atd. Po 7 měsících jsem se z Anglie vrátila, jelikož jsem to tam už jako au-pair nevydržela (ale to je jiné téma). Sháněla jsem brigády - mimojiné jsem rozdávala deník 24 hodin což bylo velmi drsné ale dobrá zkušenost. Udělala jsem si certifikát FCE, na škole státnice z psaní všema deseti, mluvím ještě plynně rusky. Rok na to jsme se přihlásila na VŠ a mezitím si našla práci brigádně - ve výsledku jsem školy nechala, jelikož jsem se vykašlala na matematiku. V práci si paní ředitelka všimla, že nejsem debil a k jedné pozici mi nabídla pozici druhou.....nebudu tu psát, kolik mám, ale plat mám nadprůměrný. Mé spolužačky, které mají VŠ a dostudovaly před rokem mají platy podprůměrné, já sice VŠ nemám (i když teď dálkově studuji), ale za to mám 7 let praxe a myslím, že se mám dobře. I manžel VŠ nemá a ten vydělává ještě více......Tobě bych poradila se zdokonalovat - jazyky,brigádně jsem tenkrát našla práci z domova pro Siemens, ale chtělo to ty jazyky ....v dnešní době je spousta možností, nebo pokud máš peďák jako moje ségra - která také nemůže najít práci, ale protože to dělat nechce, tak můžeš třeba hlídat děti? Jsi z oboru :slight_smile: Přeji hodně štěstí :slight_smile:
12. říj 2013 ve 21:41  • Odpověz  •  To se mi líbí
Jdi na stranu:   Zruš
Tvůj příspěvek