Psychika
Ahoj holky,potřebuju se jen vypsat,nehledám radu,spíš názor ☹ Když bylo synovi asi dva měsíce,začala jsem mít stavy,kdy mi lezl strašně na nervy,byl hodný,krásně spinkal,ale strašně mi vadilo,když brečel.Byla jsem nervní,hnusná,protivná,nebavilo mě se o něj starat,měla jde myšlenky,že ho umlčím polštářem,jen jsem brečela,atd.Přešlo to po 14dnech samo.Malý je strašně akční,neustále ho musím napomínat,pořád něco bere,tam rozsype,tam vylije...Podotýkám,že není hyperaktivní,jen strašně akční a neposedný.Čas od času mi rupnou nervy,kdy jen řvu,jsem hnusná a protivná.Dnes jsem to ale neustála.Rozbil talíř,když se počůral,nimral se v tom rukama,pořád bere věci,které brát nesmí,a já se neudržela,a totálně jsem vybuchla,že na to nemám nervy,že mě malý jen zlobí,že ho mám plné zuby,a pak jsem začala brečet vzteky.Pak jsem se malému omluvila,vysvětlila,že ho miluju,i když jsem někdy zlá,a objímala ho,a zase brečela.Tentokrát z lítosti.Občas to prostě nedám,byla jsem vždy nervák,ale takový ne.Myslíte,že to souvisí s tou poporodní depresí,že z toho nejsem úplně venku?Nebo tím,že mám více starostí,než dřív? ☹
Stručné shrnutí
- Poporodní stavy od lehkého "blues" po závažnější poporodní depresi se mohou způsobovat zvýšenou podrážděností, opakovanými výbuchy hněvu a dokonce myšlenkami na ublížení dítěti; při přetrvávajících nebo nebezpečných symptomech je doporučen kontakt s psychologem nebo psychiatrem.
- Syndrom třeseného dítěte je v diskuzi označen za závažné riziko, které může způsobit mikrokrvácení do mozku a v krajních případech i smrt; rodičům se důrazně doporučuje s dítětem netřást a při agrese uložit dítě do postýlky a na chvíli odejít, aby se uklidnili.
- Nabízené formy pomoci uvedené v diskuzi zahrnují psychologickou terapii (povídání a úkoly jako denní zápis třech radostných situací a hodnocení dne), psychiatrickou léčbu s antidepresivy, alternativní přístupy jako Bachovy esence a kineziologie/RUŠ, a praktickou podporu partnera, rodiny nebo umístění dítěte do jeslí.
Q: Jak psycholog prakticky pomůže rodiči, který má časté výbuchy hněvu?
A: Psycholog vede strukturované rozhovory, bere rodinnou anamnézu a dává domácí úkoly; příklady z diskuze zahrnují zapisovat každý den tři situace, které přinesly radost, hodnotit den 1–10 a vést záznam o pocitech, což má pomoci zvyšovat radost z maličkostí.
Q: Jak rozlišit poporodní blues a poporodní depresi?
A: Poporodní blues je krátkodobé zhoršení nálady související s poklesem hormonů těsně po porodu a obvykle samo odezní; poporodní deprese není považována za normální stav a podle diskuze je třeba ji řešit s odborníkem (psychologem nebo psychiatrem).
Q: Kdy vyhledat psychiatra a jakou léčbu lze očekávat?
A: Pokud jsou přítomny myšlenky na ublížení dítěti, silné nebo dlouhodobé deprese či psychotické symptomy, doporučuje diskuze kontaktovat psychiatra; psychiatrička v příkladech v diskuzi nasadila antidepresiva a v jiném případě byly použity kortikoidy při neurologickém vyšetření.
Q: Pomáhají Bachovy esence nebo kineziologie místo léků?
A: Některé matky v diskuzi uváděly osobní zkušenosti, že jim pomohly Bachovy esence (míchání na míru, cena uváděná 400 Kč s poštovným na měsíc) nebo kineziologie/RUŠ, ale v diskuzi se jedná o individuální zkušenosti bez systematického vědeckého důkazu; volba terapie je osobní a měla by být konzultována s odborníkem.
Q: Co udělat okamžitě, když rodič pocítí, že ztrácí kontrolu nad hněvem?
A: Doporučení z diskuze: dítě bezpečně uložit do postýlky, odejít na chvíli do koupelny nebo jiného klidného prostoru, vydýchat se, případně opláchnout obličej studenou vodou, a až po uklidnění se vrátit; nikdy s dítětem netřást kvůli riziku poškození mozku (syndrom třeseného dítěte).
Q: Jak získat praktickou podporu v běžném provozu (hlídání, práce, odpočinek)?
A: Praktická opatření z diskuze zahrnují dohodu s partnerem o převzetí části povinností (např. koupání a uspávání), zapojení prarodičů, umístění dítěte do jeslí/školičky (příklad: návrat do práce po umístění dítěte do jeslí ve dvou letech) a vyhledání místních maminek nebo skupin pro vzájemnou výpomoc.
Závěry z diskuze
Shoda
- Vyhledání psychologa nebo odborníka není selhání; odborná pomoc je v diskuzi doporučována jako užitečná.
- Potřeba odpočinku, sociální podpory a praktické pomoci od partnera nebo rodiny je v diskuzi považována za klíčová.
- Třesení dítěte je nebezpečné a rodiče by se mu měli rozhodně vyvarovat.
Sporné názory
- Některé osoby doporučují alternativní terapie (kineziologie, RUŠ, Bachovy esence) jako pomoc nebo alternativu k medikaci; jiné trvají na vyhledání psychiatrické péče a nasazení antidepresiv jako bezpečném řešení.
Otevřené otázky
- Kdy přesně hranice mezi běžnými výbuchy hněvu a stavem vyžadujícím odborné zásahy (psycholog/psychiatr) přesahuje už bezpečnou mez a vyžaduje urgentní zásah?
- Jaké konkrétní dlouhodobé účinky mají opakované výbuchy na psychiku dítěte a jak je nejlépe kvantifikovat v primární péči?
Zmíněné značky a firmy
Bachovy esence, RUŠ, kineziologie, Rebifem 44
Zmíněné produkty a metody
antidepresiva, laktační psychóza, poporodní blues, poporodní deprese, syndrom třeseného dítěte, Bachovy esence, kineziologie, metoda RUŠ, Rebifem 44, kortikoidy, psychosomatika
Místa a osoby
Francie, ČR, Jordánová
@trdelnik234 já měla super bývalou tchýni.Jako současná není špatná,ale čas od času ji rupne v palici,a vyčítá mi kravinu,a pak se dost pohádáme.
@urtica tak fyzicky odpočívám dost,to jo 🙂 s tím poporodním blues jsem to nemyslela teď,ale předtím.Každopádně,pokud je poporodní blues těsně po porodu,tak v mém případě to nejspíš byly hormony po spuštění první MS.
ahoj. Já jen sdělím moji osobní zkušenost. Mám synka, krásného, zdravého a skvělého. Je mu 2 a tříčtvrtě. Ale můj problém začal mnohem dřív. Někdy od jeho 4 měsíců jsem trpěla strašnými depresemi, měla jsem černé myšlenky, manžel mi nepomáhal a pořád jsem jen od okolí slyšela, že to musím zvládnout - že já jsem přece máma na mateřský a všechny to zvládly. Vlastně mě nikdo nechápal. Kojila jsem ho do jeho 10 měsíců, kdy už se to nedalo vydžet. Budil se v noci i 10x - 12x. Šla jsem tedy za psychiatričkou (což byl můj osobní neúspěch), ta mi sdělila, že jsem měla laktační psychózu. Dala mi jen nějaká antidepresiva a hotovo. Jenže když byly malému 2 roky, ochrnula jsem a diagnóza byla nekompromisní - ROZTROUŠENÁ SKLERÓZA. Když jsem se tím začala víc probírat, všechny moje příznaky tomu odpovídaly. Ale nikdo mi nemohl a nedokázal pomoct, dokud to nedopadlo tak, jak to dopadlo. Teď beru léky a normálně funguju. Hlavně už nemám deprese. A pokud mám nějaké malé chmury, hned je zaženu. A hlavně vím, že nejsem bláznivá a není to jen můj nějaký rozmar, ale prostě součást nemoci. Všem přeji pěkný den 🙂
Já mám roztroušenou sklerózu diagnostikovanou před těhotenstvím a celou dobu mám deprese z toho, abych neochrnula 😀 Ale 1. těhotenství, porod (dcera má necelé tři roky) i 2. těhotenství a porod (syn má 6 měs.) se nakonec obešlo (prozatím) bez problémů (ťuk, ťuk). Dcera už chodí do školky a mně se trochu uleví. Ale měla jsem a mám velkou podporu v manželovi i v celé rodině. S tím jsem ale taky do dětí šla, že mi budou muset hodně pomáhat. Jinak bych se bála.
@bubbligum u nás nastal ten problém, že jsem v prosinci (když byly synovi 2 roky) otěhotněla a defacto do 14 dnů jsem ochrnula - a o těhotenství samozřejmě nevěděla (ani lékaři ne) - i když těhotenství jsme plánovali. Takže mě přeléčili kortikoidy v plné dávce a já nevím čím vším dalším. Když už jsem to "rozchodila" a začala fungovat normálně (díky bohu), zjistila jsem, že jsem těhotná. Ale i když jsem si přála mít mimčo, tak určitě ne za téhle situace a interrupce byla jasná - ať mě soudí kdo chce, ale dokud člověk nezažije takovou situaci, nepochopí. A teď jsme na tom tak, že mám diagnózu 9 měsíců (zatím tedy CIS, RS ještě na 100 % ne), léčbu 6 měsíců Rebifem 44 a uvidíme, co přinese budoucnost. Přála bych si také ještě jedno mimi, ale mám pocit, že podpora manžela je v tomhle dost proti mě. Kvůli mým depresím při prvních měsících života mého synka pro něj je takový blok, že nevím, jestli to ještě někdy "riskne" a nebude takový macho a šovinista 🙂
Dnes jsem byla na kineziologii, ale neda se to pouzit jako presny termin... Mohu rict, ze se po tomto sezeni se citim lepe a vim co bylo spatne a kdy se ty problemy objevili, pokud muzete zajdete si radsi na tohle nez se cpat chemii do sebe co napise doktor... Do zprav podam vice informaci...
@zdenka1_6_2012 ahoj,tak to mě mrzí,RS je taky hodně těžká nemoc,co?Kamarádka mojí mamky to má taky už několik let,nesmí se moc namáhat,ale jinak zatím v pohodě 🙂
@andryyysssek probere s vami cely zivot, podle otazek a vnimani tela pozna kdy se ty problemy zacali dit, ja jsem tomu nikdy moc neverila, ale dnes jsem byla schopna rict co se delo v mych 3 letech, byl to zlomovy rok od ktereho se veskere me psychicky problemy zacali dit... Mohu jedine doporucit nebo alespon vyzkouset jestli to dalsim nepomuze, urcite pani navstivim v budoucnu dal 🙂
@pajita já jsem byla na metodě RUŠ a musím říct, že jsem byla nadšená. vlastně kineziologie, Jordánová, RUŠ - to je vše velmi podobné. Nikdy jsem tomu nevěřila - naopak jako ekonom jsem na tyhle věci koukala skrz prsty - dokud jsem nedostala tu diagnózu RS a musela jsem začít řešit psychiku. U mě byla RSka pravděpodobně rozjetá díky neléčené borelióze, o které jsem nevěděla. Ale protože jsem neměla úplně v pohodě vyrovnanou minulost, tak se to prostě vzbouřilo. Každopádně bych ráda do sebe necpala chemii, ale takový hazardér zase nejsem. Znám pár lidí, co RSku mají a někteří z nich léčbu neužívají - i když by měli a od lékařů ji dostávají (ale házejí do koše). Každopádně žijou v pohodě, bez problémů i bez léků - ale jen proto, že to takhle chtěli a jsou tzv. vyrovnaní. Což vím, že teď toho bylo na mě tolik, že určitě nemůžu říct, že jsem 100% vyrovnaná...
@zdenka1_6_2012 ono zalezi jak se clovek i postavi k ty nemoci, ale pokud by clovek chodil na nejake takove sezeni (ne psycholog/psychiatr), tak by mu bylo lepe a nemusel by uzivat ty leky, pripadne v minimu... Ale to berte s rezervou co jsem napsala, muze a nemusi to tak byt, kazde telo i duse jsou jine a kazdy potrebuje neco jineho...
Ahojky, myslím že je to kombinace několika faktorů... Myslím si, že je velmi hezký že si to takhle uvědomuješ a chceš s tím něco dělat...🙂 to je moc fajn... Zkus se třeba poradit s tým obvodním lékařem nebo s gynekoložkou, oboje by ti měli něco doporučit...🙂 a neboj nejsi jediná komu čas od času rupnou nervíky...🙂
@andryyysssek já to naprosto chápu, my máme jen jedno dítko (temperament podobný jako to Vaše druhé) a zbořilo mě to. Dlouho jsme byli bez pomoci rodičů, a i když se od prázdnin hodně zapojují, už to ten můj pád nezastavilo. V okolí (na opačné straně města) mám jednu kamarádku, ale ta nemá děti a žije trošku jinak.
Ta prevence a odpočinek co psaly holky je fakt důležitá, důležitější než uklizený byt. Každopádně, teď už to poporodní blues nebude, ten je daný poklesem hormonů těsně po porodu.