Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.
    andryyysssek
    26. kvě 2017    Čtené 1033x

    Zase jde vše do háje

    Už to vypadalo,že se na mě štěstí usmálo,když jsem předběžně získala syna do péče, dcera se začala zklidňovat,začala jsem nový vztah s kamarádem z dětství. Během dvou měsíců se vše sesypalo jako domeček z karet.Soud o dceru vyhrál bývalý manžel(důvod-otec má stabilní zázemí celou dobu co je dcera na světě, zatímco já se od manželů stěhovala,napomohla k tomu i moje špatná psychika,a taky to,že jsem neodešla od současného manžela,a chtěla jsem radši manželství zachránit,když mě tchyně terorizovala,a tudíž mi nešlo o blaho dětí),vztah s přítelem se rozpadá...ale ohledně syna to sice vypadá příznivě, přece jen i soudkyně zvažovala trestní oznámení na tchyni i manžela za psychické týrání dítěte, jelikož viděla důkazy manipulace syna proti mě,takže buď bude syn v mé péči nebo ve střídavce,kterou navrhoval manžel. Ovšem při mé smůle bych se nedivila té střídavce.Už přestávám věřit, že budu v životě konečně šťastná.

    andryyysssek
    7. led 2017    Čtené 966x

    Nový život

    Tak začínám úplně nový život, přestěhovala jsem se do konce roku k našim, kterým jsem strašně vděčná za to,jak mi pomohli,jak psychicky,tak hlavně finančně. Našli jsme pronájem, pomohli mi s kaucí,vybavením i menšími úpravami v bytě, a od ledna bydlím. Zatím s dcerou,ale doufám, že časem budu mít v péči i syna.A pak budu už úplně spokojená, a snad se někdy objeví někdo, kdo za to bude opravdu stát, a bude mít rád mě,i mé děti.Zase tomu začínám pomalu věřit 🙂

    andryyysssek
    11. pro 2016    Čtené 966x

    Peklo pokračuje

    Posledně jsem psala o tom,jak se se mnou život nemazlil,o naší manželské krizi,která se zlepšovala.Opak byl pravdou.

    Dcera onemocněla svrabem,tchyně si synáčka zpracovala tak,že ji vše věřil, a to,že jsem největší špína, že dělám ostudu po celém městě.Manžel mi oznámil, že je mezi námi konec,a trval na domluvě, aby měl syna v péči-přece nedovolí, aby syna vychovávala špína ve špíně.Přitom mám doma čisto,ale oni řešili prach v koutech,pod postelí, atd.A taky to,že nevytírám podlahu denně, ale "jen" třikrát týdně.

    Potom přijela tchyně pro malého, že si ho vezme na týden, bylo to domluvené měsíc předem, a teprve teď se rozproudilo peklo.Začala mi sprostě nadávat, před dětma,na kdejaké smítko reagovala tak,že jsem špína největší, ze vzteku mi dala facku,protože jsem si dovolila se bránit,hodila po mě pánev, děti proti mě poštvávala stylem,no jo,tvoje máma to,a tamto,nic tě nenaučila,a dceři dokonce řekla, ať se ve škole snaží, aby nebyla takový debil jako já.Ještě ji začala vykládat, že jsem se chtěla kdysi zabít.Pak s malým odjeli,já s dcerou odjela na víkend k našim,po domluvě s dr,že můžu,když jsme přeléčení.Večer mi volala policie,že jsem odjela s nakaženou dcerou pryč,manžel mě udal.S policií se to vyřešilo,donesla jsem lékařskou zprávu.

    V neděli jsem dojela domů,přijel i manžel,ale bez syna.Zeptala jsem se ho,kde je.Nebavil se se mnou.Až se zeptala dcera,řekl, že je v dobrých rukou.Pak mi sprostě oznámil,že mi ho už nevrátí,že má na něj stejný nárok,jako já.Okamžitě jsem to začala řešit s policií,ti mě poslali na OSPOD.Tam jsme sepsaly předběžné opatření.Zamítli jej,neměla jsem svou verzi ničím podloženou.

    Právník mi doporučil,abych si jela pro malého se svědkama,a když bude problém,volat opět policii.Čím víc záznamů,tím líp.Tak jsme jeli pro malého.Vyšel manžel,skoro ani nezačal mluvit,vtrhla tchýně z bytu,ospalá,či co,vtáhla ho dovnitř,že nemá s nami o ničem mluvit,a zavřela dveře.Zvonili jsme,bouchali,ale neotevřeli.Volala jsem tedy policii,přijela,řešili to u nich v bytě,ale nezmohla nic.Ale aspoň máme záznam.Znovu jsem na OSPODU sepsala předběžné opatření,se záznamem policie,už je to týden,a pořád čekám na rozhodnutí.16.12.jsme objednaní na rodinnou terapii s doporučením soudu,soud máme 19.12.,a bojím se.Snad vše dobře dopadne.

    andryyysssek
    31. říj 2016    Čtené 923x

    Porod,na který v životě nezapomenu 🙂

    Můj druhý porod byl extrémně rychlý.

    Vzbudilo mě nutkání na malou nějak po páté hodině ráno.Vstala jsem,a vyteklo ze mě trochu vody.Myslela jsem,že jsem to nestihla,tak jsem se šla dočůrat.Hned na to jsem měla průjem.A pak to začlo.

    Začaly šílené křeče,tak jsem šla budit manžela,zrovna vstával do práce,takže bylo 5:15.Rychle jsme se oblékli,já jsem ani nebyla schopná v těch křečích,dceři pomáhal s oblékáním manžel,aby to bylo rychlejší,a vyjeli jsme.

    Jeli jsme snad 200km/h,po cestě jsme museli vysadit dceru u babičky.To jsem prohlásila,že to nestihnem,že chci rodit u tchyně.Manžel suverénně,že to stihneme 😁 No,nestihli jsme.Po chvíli jízdy jsem nahmatala hlavičku,manžel si asi myslel,že přeháním.Pochopil,až malého uslyšel plakat,byl z toho chudák celý vyjukaný 😁 Takže se narodil v autě,plně za jízdy,v 5:45hodin.V porodnici jsem akorát porodila placentu,a zašili mě na jeden steh,jak jsem ani natržená skoro nebyla 🙂 malý si ještě půl dne pobyl v inkubátoru,protože byl mírně podchlazený,jelikož byl říjen,ale zvládl to krásně.Dnes mu jsou 2roky,a má se čile k světu.Někdy až moc 😀