Malý věkový rozdíl mezi sourozenci: Jaké jsou výhody nebo nevýhody dle zkušeností maminek?

„Osobně bych do toho už znovu nešla. Mám děti od sebe 2,5 roku. První hyperaktivní, ale mateřskou s ním jsem si užívala i přes to, že do roka a půl jsem měla spánkový rekord 2h v kuse. Pak jsme si naplánovali další miminko a vyšlo to hned. Všichni mě ujišťovali, že už jsem si své vybrala, to druhé miminko bude klidné a spavé...“

Jaké to je, mít děti brzy po sobě. Ještě možná kojíte nebo jste sotva přestala a jste znovu těhotná. Zvládnete to? Vždyť doma jedno miminko v podstatě máte a do toho čekáte další. Možná máte strach, ale nebojte se, určitě to nebude tak hrozné, jak to na první pohled vypadá. Malý věkový rozdíl mezi sourozenci má určitě spoustu nevýhod, ale většina maminek, které mohou mluvit z vlastní zkušenosti vám řekne, že výhody převažují. Ať už jste se v takové situaci náhodou nebo úmyslně ocitli, či jste zatím ve fázi plánování, následující řádky jsou pro vás jako stvořené.

Dva roky a méně

„Ahoj holky, najde se tady někdo, kdo má zkušenosti s dětmi, které se narodily brzy za sebou? Synovi bude v dubnu rok, a právě v dubnu bychom se chtěli začít snažit o druhé miminko. Kdyby nám to vyšlo hned napoprvé jako se synem (samozřejmě bychom byli rádi), ale synovi by bylo něco málo přes 20 měsíců, když by se narodilo druhé miminko. Dá se to vůbec zvládnout, vychovávat novorozence a dítě, kterému nejsou ani dva roky? Nikoho neznám, kdo by měl děti takhle brzy za sebou, většinou mají mezi sebou věkový rozdíl 3-5 let.“

První týdny s miminkem má většina maminek tak trochu v mlze. Neustálé kojení, přebalování, převlékání, houpání. Sotva se to trochu zlepší, jste najednou znovu těhotná a za pár měsíců to celé absolvujete zas. Jenže tentokrát tam bude ještě jeden rozdíl. Už totiž dítě máte, takže vás nečeká jen péče o novorozence, ale i o batole. Ale víte co? Čas běží jako voda a ženy-matky vydrží hodně. Než se nadějete, z vašeho druhého miminka se stane parťák pro jeho staršího sourozence a vy si budete pochvalovat, jaký mají ti dva ideální věkový rozdíl. Stejně jako si to pochvaluje mnoho maminek v diskuzi: Malý věkový rozdíl mezi sourozenci, máte zkušenost?

„Ahoj holky, já s vlastními dětmi zkušenosti zatím nemám, ale já jsem se narodila v září a má sestra v listopadu následujícího roku. Bude mi 25 a jí 24 a odjakživa máme úplně úžasný vztah. Říkají o nás, že jsme jako dvojčata, rozumíme si, doplňujeme se a hlavně se chápeme. Taky bych chtěla dítka hned, jak to půjde, po sobě. A taky, a to je nejdůležitější, je vychovat a dát jim všeho stejným dílem.“

Jde to zvládnout? Jde

Možná teď namítnete, že děti, které se narodí tak brzy po sobě, vyžadují spoustu pozornosti, času a maximální nasazení od obou partnerů a že se to nedá zvládnout. Je ale tolik maminek, které si děti brzy po sobě pořídily a neměnily by za nic na světě, že to tak určitě není. Nebojí se toho ani maminky v diskuzi: Děti narozené brzy za sebou. Máte s tím zkušenosti?

Jaké jsou výhody?

„Ahojky, je mi 33 let a máme dvě holčičky rok po sobě a je to něco úžasného. Je jim sice už 13 a 12 let, ale od malička nám dělají jen radost. Ze začátku to byl docela šrumec. Holky jsou jako dvojčata, pomáhají si se školou, hrají si spolu atd. Teď chceme další děti a nejlépe zase dvě, ale bohužel to nejde přirozenou cestou, a tak podstupujeme umělé oplodnění.“

Výhod můžeme zmínit mnoho:

• máte doma vše pro miminko a nemusíte kupovat nic nové a ani to dlouze nikde skladovat,
• byt je uzpůsoben malému dítěti. Máte oblepené ostré rohy, přestěhované nebezpečné nebo ostré věci do dostatečné výšky,
• jste zvyklá nespat, nemít na nic čas a stále kojit,
• děti se spolu brzy „srostou“ a dokáží si hrát sami,
• mají spolu obvykle bližší a lepší vztah. I při sporech se rychleji usmíří a jdou si zase hrát,
• starší sourozenec obvykle tolik nežárlí na miminko, protože je ještě hodně malý, ale si připadá velmi důležitý, že má bratříčka nebo sestřičku,
• dětem budou postupně víc a víc vyhovovat stejné činnosti a vy nebudete muset vymýšlet zábavu každému zvlášť.

Nevýhody

„Ahoj holky, vlastní zkušenost nemám, ale mojí sestře se teď narodil chlapeček – má doma 22měsíční holčičku a zvládnout to musí, co jiného jí asi zbývá, ale říká, že je to dost náročné. K její smůle bydlí dost daleko od veškerých příbuzných jak z naší strany, tak ze strany manžela – jediná její opora je ona sama, protože manžel chodí od rána do večera do práce – samozřejmě, že ji v rámci možnosti pomáhá, ale myslím, že kdyby tam měla alespoň někoho, kdo by jí občas pomohl, holku pohlídal, tak by to bylo mnohem jednodušší. Eliška je strašný šídlo a pořád by chtěla chovat bratříčka a chtěla by ho převlékat, prostě jak panenku. Já bych do toho, pokud bych byla sama, záměrně nešla.“

I nevýhody malý věkový rozdíl mezi sourozenci má:

• Připravte se na to, že zejména po porodu to bude velký šrumec a o odpočinku nemůže být řeč. Samotné dva porody za sebou jsou velkou zátěží a do toho musíte neustále kojit, přebalovat, hledat dudlíky, krmit a uspávat.
• Pohyb mimo domov bude organizačně náročnější. Vyřeší to tandemový kočárek nebo šátek či nosítko pro jedno z dětí.
• Pleny, kosmetiku a další potřebné věci musíte mít hned dvakrát a rodinné výdaje okamžitě vzrostou. Navíc přibližně od druhého roku už po sobě děti moc nezdědí, protože budou mít podobnou velikost.

Sourozenci dva až tři roky po sobě

„Mám tři kluky vždy 22 měsíců po sobě. Nejmladšímu bude šest měsíců a stále plně kojím. Po porodu to bylo celkem náročné a vlastně i v těhotenství jsem byla víc unavená. Člověk si nemůže jen tak jít lehnout během dne, jako u prvního dítěte. Teď už to začíná být čím dál lepší. Začíná se mi dařit sjednotit režim všech dětí tak, aby byl, pokud možno, podobný. Večer udržujeme pravidelný režim, kdy se všichni koupají a chodí spát ve stejnou dobu a stejně tak se snažím mimčo směřovat k tomu, aby se postupně naučilo spát po obědě. Zatím má ještě větší potřebu spánku než tříleťák, tak to samozřejmě nejde na sto procent, ale jsem přesvědčená o tom, že v takovém počtu malých dětí je nějaký režim důležitý. Když kojím, snažím se starším dětem třeba číst nebo si povídáme nebo jsme všichni v pokojíčku, aby věděly, že tam pro ně jsem. Od září jdou oba starší kluci do školky a já si zase budu užívat přes poledne jedno dítě. Nechci tvrdit, že je to možnost pro každého, ale já bych třeba nechtěla jít do práce a pak se z ní znovu vracet domů. Takto mi to vyhovuje mnohem víc.“

Jak zvládnout děti narozené dva až tři roky po sobě?

„Osobně bych do toho už znovu nešla. Mám děti od sebe 2,5 roku. První hyperaktivní, ale mateřskou s ním jsem si užívala, i přes to, že do roka a půl jsem měla spánkový rekord 2h v kuse. Pak jsme si naplánovali další miminko a vyšlo to hned. Všichni mě ujišťovali, že už jsem si své vybrala, to druhé miminko bude klidné a spavé. No a omyl, druhé je snad ještě větší drak. Snažím se jim věnovat celý den, ale to bych musela mít oči i vzadu, abych je uhlídala od rošťáren a pádů. Spánek mají v různou dobu, ale večer usínají pěkně, i když malý se x krát za noc budí. Nemáme v okolí prarodiče, manžel chodí z práce, když děti spí. Jsem unavená a zároveň mám výčitky, že už nejsem tak těžce pohodová mamina. Asi záleží na tom, jaké je první dítě, zda někdo pomůže s hlídáním, ale já už bych pro příště volila rozdíl cca 5 let.“

I věkový rozdíl od dvou do tří let má své pro a proti. V tomto případě už to může být horší se žárlivostí. Hlavně zpočátku může ten starší vyžadovat mnohem více vaší pozornosti, a ještě více v případě, že se jedná o třetí dítě (nebo čtvrté, páté...).  Děti si spolu nemusí umět hrát, těžko skloubíte jejich denní režim a do vašeho každodenního kolotoče budete brzy muset zařadit i školku. Že to není vždy růžové se můžete dočíst i na: Máte zkušenost s věkovým rozdílem dětí 2 roky?

Výhody dvouletého věkového rozdílu převažují

„Nejstarší měla 3,5 roku a prostřední přesně 2 roky, když se narodila dvojčata. My jsme teda ten malý odstup plánovali, chtěli jsme třetí dítko tak blízko těm dvěma starším. Akorát to čtvrté zároveň byl teda šok. Také jsem se stala matkou ve 28 letech. Ten příznivý věk je nesporně výhoda. Určitě je dobrá jakákoliv pomoc (manžela, babiček, hodných starších sousedek, kamarádek…). Třeba aspoň jednou týdně povozit mimi popř. prostřední vzít na procházku, odvést, přivést nejstaršího do (ze) školky apod. Naši už teda hodně vyrostli a rozhodně výsledek stojí za to. Výhoda je, že když poporostou, často je baví stejné věci, vyhrají si i hodně mezi sebou. I když paměť je milosrdná a čtyřnásobná puberta má taky svá úskalí – neměnila bych! Přeji hodně síly, klidné nervy, je to moc krásné.“

Naštěstí výhody takové uspořádání nad nevýhodami převažují. Věkový rozdíl dvou až tří let není tak velký, aby si děti nerozuměly, ale je dost velký, aby se jim už rodiče mohli dostatečně věnovat. Starší sourozenec také obvykle víc „táhne“ toho mladšího ve vývoji dopředu – ale také ho dokáže naučit spousty skopičin. Tělo mělo po porodu dost času na zregenerování, navíc už starší sourozenec bude s největší pravděpodobností dobře chodit, takže nebude nutné kupovat tandemový kočárek a vystačíte bez něj nebo jen se stupátkem, které se dá ke kočárku dokoupit.

Mít děti brzy po sobě, ať už po roce nebo po dvou letech, je vždy tak trochu sázka do loterie. Nikdo vám nezaručí, že budou hodné, dobře spát, že si to opravdu budete užívat a ani to, že se z nich stanou nerozluční přátelé. Život je zkrátka nevyzpytatelný a ať už se rozhodne pro malý věkový rozdíl nebo pro rozdíl více let, vždy je nutné počítat se všemi variantami, brát děti takové, jaké jsou a užívat si to. Mít dítě je vždy dar.