„Nástup do školy je moje noční můra,” říká maminka dítěte s lehkou mozkovou dysfunkcí, dnes označováno jako ADHD

„Máme doma 4,5letého syna a od malička je jiný než ostatní děti. Narodil se v termínu, ale porod byl zdlouhavý a nakonec skončil zvonem. Jako kojenec byl hodně plačtivý (což je slabé slovo, prostě řval a řval klidně i hodinu a nikdo nevěděl proč, uspávání byl horor). Všeho se bál - vysavače, rádia a hlasité hudby, hračky, které vydávaly nějaké zvuky, byly pro nás tabu do 2 let. Na vše si dlouho zvykal, na lidi, prostředí. Přesto jsem s ním chodila do mateřského centra, kde jsme vždy vyčnívali z davu,” začíná vyprávět jedna z maminek na Modrém koníku svůj příběh.

„Do školky začal chodit ve 2,5 letech, ale to byl také horor. Ráno ve školce řval a učitelka ho musela odvléct do třídy a zavřít, prý se vždy zklidnil. Odpoledne opět řev, ať jsem pro něj šla já nebo manžel, vždy vyběhl ze třídy plačící se slovy 'Běž pryč, jsi ošklivý(á) tatínek/maminka, nemám Tě rád' a ještě přidal plácnutí. Dali jsme se na homeopatickou léčbu, která nás myslím hodně posunula k lepšímu, ale stále ve mně hlodá, jestli to neřešit ještě někde jinde.

Na tříleté prohlídce doktorka nic nepoznala a ani jsme to nijak neprobírali, vůbec na to nebyl čas, jen vůbec nechápal, co se po něm chce, když sestřička šeptala slova a on je měl opakovat. Každý den ve mně roste myšlenka, kam s ním jít a kde to řešit. Protože vše, co prožíváme u nás doma, není asi úplně normální. Syn vydá za dvě děti a dokáže na sebe strhnout pozornost tak, že by jeden zapomněl, že má ještě druhé dítko. Nevím, co nás ještě čeká s nástupem do školky, loni jsme tomu kvůli nemocnosti moc nedali, tak ani pořádně nevíme, jak bude fungovat měsíc v kolektivu. Už uměl počítat do 10 a je to pár dní a on neví, že po 2 je 3. Nástup do školy je moje noční můra.”

Porucha pozornosti a hyperaktivita

Spousta dětí v dnešní době trpí na různé problémy různé intenzity. Ty mohou, ale i nemusí, mít společnou příčinu. Může jít například o problémy s udržením pozornosti, problémy v oblasti vývoje řeči, poruchy učení, problémy s pamětí, noční pomočování atd. Za těmito všemi, a mnoha dalšími problémy, může být takzvaná lehká mozková dysfunkce. Dnes se už tento pojem moc nepoužívá, místo něj mluvíme o ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou) nebo ADD (porucha pozornosti bez hyperaktivity). Lehká mozková dysfunkce ale není pouze o poruše pozornosti, problém je to mnohem rozsáhlejší.

„Mému synovi diagnostikovali lehkou mozkovou dysfunkci a ADHD letos v lednu, psycholožka měla podezření, potvrdili to na EEG vyšetření na neurologii. Ale ADHD nemusí znamenat vždy hyperaktivitu, syn hyperaktivní není, vydrží u činnosti, u hry, u jídla, ale má velké problémy s chováním, afektivní stavy. Řeč má celkem dobrou, má trochu horší výslovnost, ale výbornou slovní zásobu. Potvrzení jsme dostali od psycholožky i neurologa,” popisuje své zkušenosti další z maminek.

Odchylka v psychickém vývoji

Lehká mozková dysfunkce, zkráceně se používá LMD, je poruchou učení a chování, která obsahuje široké spektrum problémů a nemocí. Jde vlastně o odchylku v psychickém vývoji dítěte na základě oslabení funkcí centrální nervové soustavy. Statistiky uvádí, že některou z forem LMD trpí 40 % dospělých, u dětí je tohle číslo ještě vyšší.  

LMD nemá pouze jednu příčinu a jeden příznak, dysfunkce se může projevit v jakékoli mentální funkci člověka. Rozsah obtíží může být mírný, se kterým se dá v pohodě žít a nijak dítě neomezí, až po těžký, kdy už může znamenat velké problémy ve škole, práci, socializaci, vztazích apod. Může jít o problémy v oblasti vnímání, chování, tvoření pojmů, paměti, řeči, kontrole pozornosti, popudů a motoriky.

Proč a kdy LMD vzniká?

LMD vzniká drobným poškozením centrální nervové soustavy v raných vývojových obdobích dítěte. Většinou je toto onemocnění dědičné, ale vzniknout může i v průběhu těhotenství (při komplikacích v těhotenství a nedodržování správné životosprávy matky), během porodu (při komplikovaném nebo dlouhém porodu) a nebo v době postnatální, cca do dvou let po porodu (následkem úrazů hlavy s bezvědomím nebo velmi vysokých horeček).

Někdy je příčinou kombinace obou výše uvedených faktorů. Dítě za vzniklé problémy nemůže a není schopno je ovlivnit. Vhodným přístupem se na ně však dá působit a obtíže alespoň zmírnit. Dobrou zprávou je, že v průběhu toho, jak dítě roste a dozrává centrální nervová soustava, tak se mohou některé problémy zmírnit a nebo úplně vymizet.

„Mám syna s lehkou mozkovou dysfunkcí a ADHD, byl resuscitován při porodu. Oboje mu diagnostikovali ve čtyřech letech, kdy se navíc stále počůrával v noci, někdy zle reagoval, tak jsem si říkala, že to asi bude souviset s tou resuscitací při porodu. Sama jsem se objednala k dětské psychiatričce a psycholožce. A docházíme tam dodnes. Syn se srovnal, noční pomočování samo ustalo v sedmi letech o prázdninách před nástupem do 1.třídy (dospěl centrální nervový systém). Syn má lehčí formu, není hyperaktivní, ale spíš pomalejší, roztěkaný, někdy impulzivní. Chce to především klid a trpělivost. Tři měsíce na doporučení doktorky užívá léky a se soustředěností ve škole je to lepší,” přidává svůj příběh maminka z Modrého koníka.

Těmto problémům můžete předejít prevencí

Ideálním stavem je plánované těhotenství, kdy oba budoucí rodiče ví, že chtějí miminko a tak dbají na lepší životosprávu. Především žena by si měla alespoň trochu hlídat, co jí a jaké přípravky používá (ať už jde o kosmetiku nebo například léky), neměla by kouřit a pít mnoho alkoholu. V případech, kdy je těhotenství nečekané, se žena mnohdy kvůli nepravidelné menstruaci dozví, že je těhotná až později, kdy už mohou tyto faktory zanechat na vývoji plodu následky.

Další prevencí je sledování motorického vývoje dítěte a při problémech nebo opožďování vývoje jejich včasné řešení. Nedostatky v této oblasti rozhodně nepodceňujte, nemuselo by se to vyplatit. Dobrý rehabilitační pracovník jistě ochotně poradí co a jak s dítětem cvičit.

Je vhodné také sledovat a případně upravit stravování dítěte (omezit sladkosti a alespoň trochu hlídat složení potravin - čím méně Éček a přidaných látek, tím lépe).

Diagnostika lehké mozkové dysfunkce

Diagnostika probíhá v pedagogicko-psychologické poradně, většinou až ve školním věku. Do té doby se dítě vyvíjí nerovnoměrně a diagnostika by proto byla velmi nepřesná.

Využívá se kombinace několika testů a rozhovoru s rodiči (zejména se zjišťuje anamnéza - průběh těhotenství, porodu a vývoje dítěte, dále také úrazy a nemoci dítěte). Učitel vyplňuje školní dotazník a píše školní zprávu, kde popisuje chování a projevy dítěte, i to je velmi nápomocné. Učitel mívá už jisté zkušenosti a vše vidí z jiného, mnohdy nezaujatého, pohledu než rodiče dítěte.

Jedna z maminek vypráví, jak se projevovala LMD u jejího syna: „Syn byl od malička jiný než ostatní, vztekloun, netrpělivý, citlivka, bál se takových těch od pohledu nesympatických lidí, styděl se pozdravit apod. Ve třech letech jsme jen zkonzultovali výchovný přístup a v jakých situacích je problém. V podstatě nám doktorka řekla, že neděláme nic špatně, bude takový vždycky a žádnou idylku nám slíbit nemůže. Bohužel jsme měli smůlu na učitelku ve školce, která sváděla všechno na naši výchovu. Teď je ve druhé třídě a naštěstí učitelka je výborná, ale už od začátku mi říkala, že to naše dítě je jiné a nedokáže ho nikam zaškatulkovat. Není ani grázl, ale dělá kraviny. Učí se dobře, ale pak je schopný nadělat chyby v lehké písemce. Vždy se to zhorší, když je unavený, je na něj upřená moc velká pozornost nebo se mu do něčeho fakt nechce. Teprve nedávno nám doktorka řekla, že má lehkou mozkovou dysfunkci.”

Jak se lehká mozková dysfunkce projevuje

První projevy se objevují již u malého miminka, kdy bývá neklidné, mívá problémy s biorytmy (režim spánku a bdění), hůře saje. Samozřejmě to neznamená, že každé dítě, které hůře saje a špatně spí, je nemocné a bude mít do budoucna problémy. U dětí trpících lehkou mozkovou dysfunkcí se obtíže dále prohlubují.

V batolecím věku přeskočí nebo úplně vynechají některé vývojové období (nejčastěji lezení), nedokáží se soustředit, působí neobratně a neohrabaně a často se jim stane nějaký úraz. Objevují se výbuchy vzteku a agresivní chování. To je v tomhle věku naprosto normální jev, ale u dětí, které mají LMD jsou tyto projevy mnohem silnější než u ostatních dětí.

Později se objevují problémy ve vývoji řeči a opožděný či nerovnoměrný vývoj. Tyto děti často v něčem vynikají, jsou nadprůměrní, ale v něčem jiném jsou oproti vrstevníkům velmi pozadu.

V předškolním a školním věku jsou nápadné problémy v oblasti motoriky (prstů, celého těla i grafomotoriky, která se promítá do psaní a kreslení), koncentrace pozornosti, paměti, emocí (emoční labilita) a myšlení (horší vnímání souvislostí, problémy s logickým myšlením), vnímání a objevují se poruchy učení (čtení, psaní, pravopisu, matematických schopností aj.).

Nemusíte se bát, ve většině případů se nevyskytují všechny projevy zároveň. Dítě může mít jen některé a to třeba v mírné míře, takže to nemusí být zas až tak hrozné. Většinou je přítomen jeden převládající rys, například náladovost, impulzivita aj. A jak už bylo psáno výše, věkem se mohou příznaky zmírnit.

„My jsme věděli už cca v roce a půl, že něco není v pořádku, ale jak dětská doktorka, tak neuroložka to zlehčovaly. Syn měl už tenkrát afektivní záchvaty a noční děsy. Do cca čtyř let se od toho všichni distancovali, že je brzy, že se to srovná, naučí se, bohužel to nebyl náš případ a zatím se to nesrovnalo. Snad se to zlepší časem, jak bude syn růst. Je to velmi náročné.”

Je možné LMD i nějak léčit?

Pomocí klasické západní medicíny je možné tlumit nebo zmírnit některé příznaky. Mohou být nasazeny léky zvyšující průtok krve mozkem nebo tlumící projevy hyperaktivity. Velmi se osvědčuje takzvaný biofeedback, což je metoda v rámci neurologie, která posiluje žádoucí aktivaci nervové soustavy, je to takové “sebeučení mozku” pomocí biologické zpětné vazby.

V případě problémů s řečí je nutné chodit na logopedii, s poruchami učení zase poradí v pedagogicko-psychologické poradně. S problémy v chování pomůže odborník zvaný etoped. Účinná bývá také přírodní léčba, například ginkgo biloba prokrvuje mozek a tím ho zároveň okysličuje a napomáhá mu tak lépe fungovat, pomoci mohou i různé vitamíny (zejména skupiny B) a minerály.

„Syn měl hyperaktivní syndrom napsaný už v poporodní zprávě, když se narodil o 3 měsíce dříve a celkově, když ho porovnám s druhým donošeným, zdravým synkem, tak jsou zcela odlišní. Lehká mozková dysfunkce, ADHD, plus několik poruch učení mu bylo ale diagnostikováno až v 6-ti letech po zápisu do školy. Syn chodí tedy od narození na neurologii, od 6-ti let přibyl ještě ve speciálně pedagogickém centru pravidelně psycholog, ergoterapeut, logoped a nyní docházíme i na psychiatrii (kvůli medikaci). Ve školce problémy neměl, takže větší vyšetření s rozsáhlými testy přišlo až po zápisu do školy.”

Zásady optimální výchovy dětí s LMD

Je dobré u těchto dětí dodržovat určité zásady, které jsou pro ně prospěšné a mohou jim i rodičům život ulehčit:

• vytvořit klidné a láskyplné rodinné prostředí
• stanovit pravidelný denní režim
• jasně vymezit pravidla, která doma od dítěte požadujeme
• velmi důležitá je důslednost
• oba rodiče by měli ve výchově táhnout za jeden provaz
• soustředit se a vyzdvihovat kladné stránky a projevy dítěte
• poskytovat přiměřeně podnětů - jejich nedostatek a nadbytek nadělá více škody než užitku

Tyto zásady by se měly dodržovat ve výchově každého dítěte. Ale u dětí s LMD, případně ADHD, ADD obzvlášť. Někdy to nemusí být jednoduché, ale určitě se to vyplatí a rodičům to výchovu dítěte usnadní.

Statistika na závěr

Přibližně třetina dětí, které mají lehkou mozkovou dysfunkci z těchto problémů “vyroste” a zůstane bez následků. Další třetina zůstane “kompenzovaná”, například léky. Ty utlumí nežádoucí příznaky (například hyperaktivitu, impulzivitu), ale onemocnění jako takové bude stále patrné na zobrazovacích metodách jako je třeba EEG (elektroencefalograf). U poslední třetiny budou problémy přetrvávat i v dospělosti.

Projevy, které jsou popsané v tomto článku, se mohou objevovat na základě lehké mozkové dysfunkce, ale i bez ní. Zda je tomu tak nebo tak, dokáže říct pouze podrobná diagnostika. Pokud se u vašeho dítěte objevuje některý z problémů, nebojte se navštívit odborníka. Třeba se potvrdí to, co slyšet nechcete, ale v tom případě je dobré a nezbytné začít s dítětem správně pracovat, aby se předešlo dalšímu nežádoucímu vývoji.

Zdroj:

https://www.celostnimedicina.cz/co-je-lehka-mozkova-dysfunkce.htm

https://www.alfabet.cz/informace-o-typech-zdravotniho-postizeni/diagnozy/39-lehka-mozkova-dysfunkce

http://www.vasedeti.cz/skolka/zs/syndrom-lehke-mozkove-dysfunkce-ii-diagnostika-lecba-prognozy/