Od vaničkování až po kurzy v bazénu: Plavání podporuje psychomotorický vývoj dítěte. Víte, kdy začít?

„Se svým synem chodím plavat od jeho šesti měsíců každý týden. Evidentně ho to v bazénu baví, každé úterý se těší. Užívá si pobyt v bazénu, ostatní děti a maminky, i milou instruktorku. Doufám, že se mi podaří vypěstovat mu lepší vztah k vodě, než jaký mám já.“

Umět plavat je v dnešní době standard. Pryč jsou ty časy našich babiček, kdy tomu tak nebylo a děti z vesnic bez rybníků plavat neuměly. Dnes je kurz plavání součástí povinné školní docházky a není divu. Je to zdravý sport, který mnohostranně rozvíjí tělesnou zdatnost, a také dovednost, jež může člověku zachránit život. Dokonce i na některých vysokých školách je plavání součástí přijímacího řízení nebo výuky. Je proto pochopitelné, že čím dál více rodičů se snaží podporovat dobrý vztah dětí k vodě od nejútlejšího věku. 

Začněte vaničkováním

Začít můžeme již od dvou měsíců věku dítěte vaničkováním. Podmínkou je dokonale zhojený pupík. Organizované lekce vaničkování mohou probíhat buď v dětském centru, nebo i u vás doma, protože některé instruktorky za svými klienty dojíždí. V lekci se naučíte s děťátkem zacházet ve vaně plné vody, součástí bývá i nácvik správné manipulace a někdy i masáž. Miminko se v klidném prostředí (lekce probíhají individuálně) seznamuje s pobytem ve vodě a začíná se nacvičovat též signál pro potápění. Nebojte se, u těch nejmenších se začíná jen jemným přeléváním hlavičky. Potopení obličeje přijde na řadu, až budete připraveni.

Maminka florentina v diskuzi o vaničkování píše: „Já myslím, že vaničkování je přínosné. Vaničkování totiž většinou není jen o plavání ve vodě, ale mělo by být i o povídání o vývoji a manipulačních technikách. Nám to velmi pomohlo, naučila jsem se správně mimi nosit v klubíčku a velmi rychle nám to pomohlo srovnat preferenci jedné strany. Takže pokud člověk má štěstí na kvalitního instruktora, rozhodně doporučuji. A v domácím prostředí odpadají negativa, které může plavání mít. Mimi je ve známém prostředí, nehrozí nakažení infekcí z vody, ani nastydnutí z přechodu ven po plavání.“

Také uživatelka lidiab má zkušenost: „K nám začala od minulého týdne domů chodit instruktorka. Říká, že se doma smí plavat, jakmile se zahojí pupíček. (…) Do bazénu doporučuje pak nejdříve od toho půlroku, kvůli chlóru. Já bych do bazénu možná šla ještě později. Byla u nás zatím pouze jednou a lekce jsou prý potřeba tak 4-5. Mezi tím sami ve vaně plaveme dvakrát týdně.“

Ano, vaničkovat můžete i sami! Inspirujte se třeba na Youtube. 

S kojenci a batolaty do bazénu

Zhruba od 5-6 měsíců se mohou děti účastnit plavání kojenců a batolat s rodiči. Podívejte se ve svém okolí, zda nemáte poblíž nějaké dětské centrum, které toto pořádá. Většinou se jedná o bazény určené speciálně pro plavání takto malých dětí. Do veřejných bazénů smí totiž podle vyhlášky děti až od 1 roku. Pokud se jako uživatelka lidiab obáváte chlóru, podívejte se po bazénech se slanou vodou, kde je voda ošetřována jiným postupem, než je klasická chlorace. Plavání v takových bazénech ale většinou bývá citelně dražší. Teplota vody v bazénu bývá okolo 31 °C, je proto dobré, začít již doma s otužováním při koupeli. Vyhnete se tak pláči kvůli studené vodě.

Některé zdravotní pojišťovny v rámci preventivních programů na plavání kojenců finančně přispívají. Informujte se, jaké jsou podmínky u té vaší.

Maminka petka80 říká: „Já s dcerou plavu od 6 týdnů, nejdříve doma ve vaně pod dohledem instruktorky, od 6 měsíců chodíme do bazénku. Jsem přesvědčená, že je to pro ni jen dobré a rozhodně to není o plavání jako takovém, jak tu někdo psal, že takhle malé děti stejně plavat neumí. Např. u nejmenších dětí pobyt ve vodě hodně pomáhá na koliky, navíc na vodu jsou zvyklé z bříška, takže je to pro ně známé prostředí, je to velice dobré také na správný psychomotorický rozvoj atd. atd. Dceři se plavání líbí, jsem přesvědčená, že se nikdy nebude bát vody a plavat sama bude umět velice brzy. Důležité je i třeba to, že děti, které takhle chodí plavat, se pravděpodobně neutopí, pokud by se stala nějaká nehoda, když třeba malé dítě spadne do bazénku. Takové dítě umí samo vyplavat na hladinu, dostat se ke kraji a tam se chytit. To vše se v kurzech také nacvičuje.“

Lekce kojeneckého plavání si můžete koupit i samostatně, ale ideální je si vyzkoušet úvodní lekci a poté se rozhodnout, zda si objednat celý kurz. Jednotlivé hodiny totiž navazují a děti se postupně učí nové dovednosti. Kromě „plavání“ nabízejí lekce plno říkadel a písniček, používají se nejrůznější pomůcky a hry. Dobře vedené lekce kojeneckého plavání jsou podnětnou zábavou pro maminky i miminka. V žádném případě by se nemělo jednat o stresující záležitost a násilné „lámání“ dětí. Pokud vaše dítě při lekcích pravidelně pláče, odložte plavání, prosím, na pozdější dobu.

Zkušenosti přidává maminka verena: „My jsme chodili se synem na cvičení od 4 měsíců, moc se mu tam líbila ta atmosféra (maminky, říkanky) a ke konci už byl fakt číslo, má hrozně rád ostatní děti, pořád na ně výskal a upozorňoval na sebe. Tak jsem ho teď přihlásila na plavání. Doma měl jako malý k vodě obezřetný vztah, tak jsem byla odhodlaná, kdyby se mu to nelíbilo, okamžitě přestat chodit, nebo aspoň zaměnit za cvičení. Myslím, že si dítě zbytečně vypěstuje trauma a stres z vody. Když si vzpomenu, jak mě v tělocviku nutili hrát basket (a to jsem byla spíš na balet), nevím, proč bych měla své dítě nutit k něčemu takovému v tak nízkém věku. Ale kupodivu malému se plavání hrozně líbí, vodu v podstatě nevnímá, má radost, že je mezi dětmi a myslím, že je mu i příjemný ten pohyb ve vodě. Myslím, že bylo dobře, že nejdřív chodil na to cvičení a zvykl si tak na prostředí babycentra a na děti.“

Pro lekce kojeneckého plavání již budeme potřebovat pro miminko plavky či koupací pleny – informujte se, co vyžadují ve vašem centru. Nezapomeňte též na plavky pro sebe, osušky a hodí se i nějaké „mazadlo“ po koupání. Maminka berenika39 v diskuzi radí: „Co s sebou? Mně přišly vhod pantofle, gumový, strašně jsem se ze začátku bála, že s malým v náručí uklouznu, tak jsem ze šatny přes sprchy až k bazénu chodila v žabkách. Do oušek jsem nosila takové ty čtverečky buničiny, po koupání jsem mu je stočený dala jemně do oušek, vytáhne to vodu. Ukazovala nám to naše paní instruktorka.“

A co v zimě? Uživatelka liska21 nevidí problém: „Já s naším Jéňou chodím plavat od 4 měsíců a můžu to všem doporučit i v zimních měsících. V kočárku jsem malého vždy pořádně zababušila a už jsme frčeli na MHD. A nějaké nemoci nic moc, sem tam rýmička, to vždy přitáhnou ti starší ze školy, ale jinak nic. Děti se vám začnou pomalu otužovat a zvládnou to dobře, plaveme od září do června a jen o letních prázdninách máme vždy pauzu.“  Nahlédněte do diskuze Plavání kojenců v zimních měsících. Máte zkušenost?

Kurzy plavání pro větší děti

Mezi 4.-6. rokem nastává čas na první základy „opravdového“ plavání. Pomalu ubývá asistence maminky a děti začínají plavat samostatně. Někdy bývá plavání i v programu mateřské školy. Hezky to popisuje instruktorka dětského plavání a také maminka adeden v diskuzi o dětských kurzech plavání: „Dětičky ve věku 4-6 let učíme nejdříve splývat. Poté by měly zvládnout prsové ruce a kraulové nohy - někteří s pomůckou, jiní bez. Souhru prsa, kraul a znak učíme děti od druhé třídy základní školy a to ještě ani v tomto věku mnozí prostě nepoberou. Určitě je v tomto věku 4-6 let nejdůležitější odstranit strach z vody, nebát se potopit, skočit po hlavě. Plavčím s dětmi od třech měsíců do dětí školních už pár let. Je to hodně individuální. Mám holčičku ze školky, která plave úžasně souhru prsa. Oproti tomu holčičku, která chodí do čtvrté třídy a drží se mě kolem krku.“

Od začátku školní docházky pak mohou děti navštěvovat již regulérní kroužky plavání bez rodičů. Na 1. stupni základní školy děti čeká povinný plavecký výcvik. V této době už nejspíše budete mít doma malého plavce.