"Moje kočka měla asi devět let, když se narodila malá. Je to nerudná potvora, která nesnáší od malička všechny lidi a zvlášť děti a respektuje jenom mě. Pořídila jsem si ji za svobodna, prošla se mnou několik podnájmů, letěla letadlem a žila se mnou v zahraničí. Neakceptovala ani přítele po několika letech společného bydlení. Prostě jsem měla velké obavy, každý v okolí mi radil, ať ji dám pryč, ale to jsem prostě nedokázala..." 


Image title

"Nakonec se to ukázalo úplně v pohodě. Zakázala jsem jí okamžitě přístup k nám do postele - tak brzo, že si to s miminem nespojila. Do kočárku ani do postýlky nikdy neskočila. Malou ignorovala, ale když začala plakat, tak šla pro mě (případně zaútočila na tatínka pokud mu malá plakala v náručí). Dneska mají obě pakt o neútočení - malá od mala ví, že na kočičku se nesahá. Vždycky se mě předem zeptá, jestli může a kočka se nechá pohladit i od ní, když má právě náladu a mazlí se u mě."


Seznámení koček a čerstvých miminek, které si přinesete domů z porodnice, má několik úskalí, stejně tak jako soužití batolete s kočkou v bytě. Pokud se však na vše připravíte a přistoupíte k soužití všech vašich mazlíčků s klidem, nic vás nemůže překvapit.


První setkání nového miminka a starousedlické kočky

První den, kdy si přinesete svoje miminko z porodnice, je důležitý. Vaše kočka se na vás bude těšit a vy si přinesete domů malý uzlíček, který bude vydávat zvuky, které kočka nezná. Nejdříve nechte kočku, ať si nové miminko prohlédne a očichá. Položte vajíčko s miminkem do blízkosti kočičky a nebo s miminkem v náručí dejte kočce dostatek prostoru, ať si miminko prohlédne. Kočku hlaďte, miminko jí představte, dejte sama kočičce najíst. Dávejte jí najevo, že i když máte nové mládě, jste tu pořád pro ní a máte jí pořád ráda.


"My máme dvě kočičky, do ložnice měly zákaz už dřív, nezávisle na mimi. Starší z nich je takový vůdčí typ, i celkem útočí na lidi, kteří se jí nelíbí. Ale děti tak nějak toleruje. Zpočátku jim teda trvalo než si zvykly, když jsme přijeli domů s malým, tak si jej očuchaly. Pak když zjistily, že hold se teď svět točí kolem mimi, tak ta starší se mnou asi dva týdny nemluvila. Opravdu mne zcela ignorovala, mohla jsem jí volat, dělala, že neslyší. Ale pak si zvykla. U druhého prcka už nebyla reakce žádná, jen si jí očuchaly a ok," popisuje seznámení kočky a miminka jedna z maminek na Modrém koníku.


První dny a týdny soužití kočky a miminka

V prvních dnech a  týdnech, i když budete unavená a zaměřená hlavně na péči o miminko, se nezapomínejte věnovat i kočce, která by se mohla cítit odstrčená. Hodně záleží na tom, jakou má vaše kočka povahu, některé kočky jsou spíše překvapené z nových zvuků a nového rytmu rodiny, některé začnou bojovat o svůj kus pozornosti. Vše se dá zachránit zejména pozorností ke kočce, dávejte jí sama najíst, pokaždé, když se v bytě setkáte, ji pohlaďte. Nechte ji spát tam, kde byla zvyklá.


Kočky mají někdy tendenci se mazlit s miminkem a chtějí si na ně lehat. Nechce kočku, aby si miminko prohlížela, byla s ním v kontaktu, pokud vám to nevadí, nechte ji si k miminku do postýlky nebo na gauč lehat. Pozor jen dejte na to, aby si na miminko nelehala a nebránila mu tak v dýchání, zejména v noci, když spíte i vy. Pokud to vaše kočka bude dělat opakovaně, zakažte kočce vstup do místnosti, kde dítě spí. K tomu lze použít i odpuzovacích sprejů nebo ubrousků, které se vyrábějí, aby kočce místa nevoněla a ona tam přestala chodit. Lze koupit síťku přes postýlku, která kočce v lehání si do dětské postýlky zabrání.


"Když byla malá mimi, nechali jsme ji vždy chvíli ležet třeba na pohovce (v naší přitomnosti), aby kočka měla možnost si nového člena očichat. Ale kočičku bych přes noc přece jen raději nechávala v jiné místnosti, aby do postýlky nebo na ni neskočila. A je pravda, že když tam malá nebyla, kočky tam rády lehávaly, což taky není zrovna moc vhodné.


Jinak soužití koček a miminka je z mého hlediska naprosto bezproblémové a i když je dítko už větší, kočky jsou na něj zvyklé a nechají si leccos líbit, alespoň ty naše, kolikrát se až divím, co všechno vydrží. Nikdy malé neublížily, i když je sebevíc tahala,"
popisuje další z maminek  soužití miminka a kočky.


Kočky mají rády své soukromí a vaším úkolem bude jim ho dopřávat, i když se vaše rodina rozšířila. Dopřejte kočce místo, kde ji nebude nikdo obtěžovat, kde bude moci nerušeně spát a jíst, kam se bude moct schovat, když na ni bude pohyb a hluk v bytě už moc. Kočka tak nebude nervózní a stále bude svou paní, jak to má ráda.


Image title


Už batole učte, jak se ke kočce chovat

Jakmile z miminka vyroste batole, které se samo dokáže pohybovat po bytě, přicházejí chvíle, kdy budete muset být ve střehu mnohem víc než předtím. I rodiny, které zvířata nemají, často přijdou na to, že jejich byt je pro pohybující se batole nevyhovující a začnou vyhazovat nebo odsouvat dekorace, prosklené vitríny a podobně. U rodin s kočkami jde hlavně o to, naučit batole, aby kočce neubližovalo a aby se vyhýbalo kočičí misce a záchodu.

  • Nejjednodušším heslem všech rodičů, které své děti učí chovat se ke zvířátkům hezky, je klasické “malá, malá”. Učte dítě, že kočku může jen jemně hladit, ne tahat, ne nosit, ne se snažit ji chytit. I když víte, že vaše kočka je mírumilovná a obvykle ji nic nezajímá, dávejte pozor ve chvílích, kdy si spolu dítě a kočka hrají. Říkejte dítěti, ať kočku jen hladí, nedovolte mu, aby se ji snažilo držet násilím.


  • Všechna zvířata reagují na děti jinak než na dospělé, snažte se odhalit včas, pokud se kočce kontakt s neohrabaným batoletem nelíbí. Předejdete tak budoucímu konfliktu, který by mohl přinést možné zranění dítěte a narušení vašich vztahů s kočkou.


  • Můžete koupit nějakou hračku, která bude pro hraní dítěte s kočkou určená, ideálně tyčku s provázky na konci. Naučte dítě, jak si s kočkou hrát. Určitě budou mít radost oba. Dohlédněte jen na to, aby dítě tyčkou kočku nebilo a včas přestalo, když kočka přestane jevit o hru zájem a bude chtít odejít.


  • Další kategorií na poli bezpečnosti je pak kočičí krmivo. Pokud to lze, dávajte kočičí jídlo do výšky, aby ho dítě nemohlo ochutnat nebo ho sypat po bytě. Naučit dítě, aby to nedělalo, bude mnohem složitější ještě dlouhou dobu, proto pro vás bude jednodušší kočce místo na jídlo přemístit.

Image title


Kočičí záchod v bytě a malý průzkumník

Největším úskalím soužití dětí a koček v bytě je kočičí záchod, zvláště kvůli možnému přenosu obávané toxoplazmózy. O ní ale koluje víc mýtů, než pravd, a proto i kolem soužití koček a dětí koluje spoustu nesmyslů, kterých se není třeba obávat. Například to, že se může dítě nakazit jen z kontaktu se zvířetem.


"Já bych se toxoplazmózy nebála, myslím, že je větší pravděpodobnost, že ji dostaneš ze špatně upraveného masa a nebo neumytého ovoce. Jen se to prostě hází stále dokola na kočky. Ano jsou přenašeči, ale jen když je kotě infikované, a to se dá také lehce zjistit, jinak trvá u kotěte maximálně tři týdny a pak je kočka imunní. Pokud člověk dodržuje pravidla - jako mytí rukou po úklidu toalety, tak by neměl být nakažen. Já sama jsem odrostlá na kočkách - domácích, zatoulaných, na psech taktéž, domů jsme vodili mamce nespočet zatoulaných zvířat, mazlili se s nimi a nějaká hygiena nám starost nedělala, venku jedly šťovíky, v lese ostružiny a člověk je zdráv jako řípa. Nechala jsem si dělat v těhu testy na toxu, jelikož kočku máme," píše svůj názor jedna z maminek v diskuzním fóru.


Dodržujte zásadní pravidla:

  • Kočičí záchod ideálně umístěte tam, kam malý průzkumník bez vaší společnosti sám nechodí, např. do koupelny, která není tak zábavná jako ostatní části bytu a dají se tam zavřít dveře. Záchod udržujte čistý, několikrát denně ho kontrolujte.
  • Problém může být ale i použitá podestýlka, proto je třeba zabraňovat malým dětem v kontaktu se záchodem úplně. Po každém kontaktu s kočičím záchodem si pečlivě umyjte ruce.
  • Nezapomínejte také na to, že kočka do záchodu leze celá a poté skáče třeba na kuchyňkou linku. Buď se pokuste jí to zakázat, anebo udržujte plochu čistou pomocí dezinfekčních přípravků a vždy k přípravě jídla používejte prkýnka.

"Na kontrole mi bylo sděleno, že mám zvýšené hodnoty na toxoplazmózu. IGG 431, Igm nereaktivní. Poslali mě na nový odběr krve, ale neřekli mi žádné informace. Čekalo mě čekání na výsledky 7-14 dní. 

Tímto bych chtěla těhotným maminkám, které budou mít pozitivní IGG a negativní IGM, vzkázat, že se nemusí ničeho bát. IGG jsou protilátky, Igm negativní znamená, že se někdy tělo v minulosti setkalo s toxoplazmozou a na plod nemá vliv. S tímto parazitem se setkala většina populace a vůbec o tom ani neví,"
uklidňuje maminky jedna z uživatelek, která absolvovala testy na toxoplazmózu.


Riziko, že vaše kočka má toxoplazmózu, je však velmi malé. Touto nemocí, která je velmi málo prozkoumaná a tak není zcela znám princip jejího vzniku a přenosu, trpí zejména venkovní kočky, a jen velmi málo kočky dospělé. Daleko větší riziko, že se člověk toxoplazmózou nakazí, je pojídání syrového nebo nedostatečně upraveného masa. Proto se při vašem soužití s kočkou nemusíte obávat, jen dodržujte základní hygienická pravidla a můžete si vaší lásku ke kočičkám plně užívat i s vašimi potomky.


Zdroje: 

cs.wikipedia.org

ifauna.cz