Zdeňka po těžké nemoci rodila doma: Věřím svému tělu

Asi tak před sto lety by toto téma nebylo ničím zajímavé. A aby o tom někdo ještě psal na internetu!? (Samozřejmě, pokud by existoval). Porod doma s porodní bábou byl jedinou možností, jak přivést malého človíčka na svět. Dnes je vše jinak a i přes to některé ženy chtějí to samé. Za jejich rozhodnutím porodit doma jsou různé důvody.

Zdeňka Solaříková je matka dvou dětí a obě porodila plánovaně doma, s pomocí svého manžela. Cesta k tomuto rozhodnutí trvala velmi dlouho. Začíná v jejích devatenácti letech, tenkrát jí byla diagnostikovaná Crohnova choroba. Její stav byl velmi vážný. Bez léků na celý život to nešlo. A založit si rodinu? To už vůbec!

Po rodině jsi toužila už od devátenácti let. Jaké byly lékařské prognózy?

Doktoři mi řekli, že rodina zůstane mým snem a mám být ráda, pokud to zvládnu já bez větších následků. S co nejmenším počtem operací... Byla jsem opravdu mladá a s tímto závěrem jsem se nehodlala smířit. Hledala jsem tedy i alternativy.

Co všechno jsi musela podstoupit kvůli terapii Crohnovy choroby?

Byla jsem na řízené detoxikaci, jedla ajurvédské čínské i české bylinky. Mezitím jsem docházela ke své gastroenteroložce v Praze. Nic nefungovalo. Jednoho dne jsem si přečetla článek o souvislostech stravy s nemocemi a začala měnit svůj jídelníček. Studovala jsem do hloubky principy výživy, živočišné i rostlinné bílkoviny a jejich působení na autoimunitní choroby. Upravila jsem stravu, začala jsem zařazovat zelené potraviny.

Kdy se to zlomilo?

V mých 24 letech. Od té doby jsem bez náznaků Crohnovy choroby, bez léků, bez následků. I podle lékařů jsem zdravá.

Jak to souvisí s tvým rozhodnutím rodit doma?

Důvěra v mé tělo mě utvrdila v rozhodnutí rodit doma. Znám své tělo a věřím mu. Uzdravila jsem se a uvěřila jsem, že zvládnu i doma porodit miminko.

A konkrétní důvody?

Hlavní důvod byl, že nemám ráda nemocnice. Když tam přijdu, vrací se mi to, co jsem zde zažila a necítím se bezpečně. Pocit bezpečí je pro porod nejdůležitější věc. Někomu vyvolává pocit bezpečí to soukromí vlastního domu, někomu prostředí nemocnice, kde ví, že za dveřmi je nejmodernější vybavení.

Připravovala jsi se nějak speciálně na svůj porod doma?

Nevím, jestli speciálně... Hodně jsem si toho načetla. Setkala jsem se ženami, které rodily doma i v porodnicích. Dívala jsem se na záznamy porodů v různém prostředí, i třeba v sanitce. Chtěla jsem vědět vše, abych měla ten pocit, že jsem se rozhodla správně.

Jaké byly tvoje porody? Měla jsi u porodu přítomnou porodní asistentku, dulu?

U prvního porodu jsem chtěla porodní asistentku. Zodpovědně jsem ji sháněla. Bohužel, tehdy se asistentky bály. Nakonec jsem rodila sama s manželem a porodní asistentku jsem měla na telefonu. Druhý den po porodu nás přijela zkontrolovat. U druhého porodu jsem chodila k porodní asistentce na konzultace, ale obě jsme věděly, že porod bude rychlý a bezproblémový. Kdybych potřebovala, volala bych. Porod byl ale opravdu rychlý a bezproblémový. Trval kolem tří hodin.

Měla jsi i záložní plán?

Bydlíme asi 15 minut chůze od porodnice, takže bych kdyžtak jela tam. Měli jsme domluvu s manželem, že jakmile jeden z nás bude cítit, že potřebujeme jet, tak jedeme.

V některých zemích se po porodu sní placenta. Vyzkoušela jsi to taky?

Po prvním porodu ne, tu jsem celou zakopala. U druhého porodu jsem si kousek rozmixovala s borůvkama. Placenty se dává opravdu jen kousek do velkého koktejlu… Zbytek je zatím v mrazáku, ještě jsem se nerozhodla, kde ji zakopu, protože bydlíme v podnájmu.

Co považuješ za největší problém při porodu doma?

Nějvetší problém je vlastně to, že se žena nemůže oficiálně rozhodnout rodit doma. V Anglii je to běžně schválená praxe. U nás je to zatím něco nepřípustného, i když už jsou první vlaštovky. Mnozí považují porod doma za návrat na stromy.

Komu by si porod doma vysloveně nedoporučila?

Porod doma bych nedoporučovala ženám, které se bojí, že ho nezvládnou. Pokud máte pochybnosti, raději roďte v porodnici. Najděte porodnici, kam můžete třeba se svojí porodní asistentkou. Připlaťte si nadstandard a proberte dopředu svoji představu o porodu. Nedoporučila bych porod doma ženám, které mají zdravotní problémy.

A na co by naopak měly myslet budoucí maminky, které se rozhodnou rodit doma?

Připravit se nejen na porod, jedná se o celé těhotenství. Přečtěte si příběhy i odbornou literaturu z obou stran - od žen a od odborníků na přirozené porody i o porodech v porodnicích. Rozhodněte se, jak chcete celé toto mimořádné a silné období prožít. Stojí za to se zastavit a zamyslet.  Ať už si zvolíte cestu porodnice či domácí prostředí.

Jak se na svoje porody díváš teď, s odstupem času?

Pro mě je důležité být v souladu s cestou, kterou jsem si vybrala a aby s ní byl v souladu i můj partner. Ke komplikacím, ať už fyziologickým či emocionálním, vede právě nesoulad a strach, který prožíváme. Přeji všem, ať si stojí za svou cestou, ať už je jakákoliv.