Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři

Strach a bezmoc po porodu. Jak si mám pomoci?

Zodpovězené
Dětská postýlkaDudlíkKočárkyPřebalováníNošeníErgonomická nosítkaZnačky ergonomických nosítekNošení dětíŠátek na nošení dětíKontaktní rodičovstvíDůvěra v pláč dítěteSpolečné spaníStrachRodinaMasáž miminek a dětíSpánek kojenců a batolatNovorozenec (narození až 28. den)1. měsíc vývoje dítětePéče o novorozenceProcházky s novorozencemMiminkoKojeníLaktační poradkyněMateřské mlékoKojení dětíPo poroduŠestinedělíPlodová vodaKojenecká kolika
22. črc 2020

Dobrý den,

jsem 2. týden po porodu a doma se se synem doslova trápíme.

Mám malé miminko, které vypadá být velmi náročné. Stále se chce kojit, nosit a spinká jen ve 20 minutových intervalech asi 8 - 10x denně. Měla jsem doma i laktační poradkyni, protože jsem z počátku neměla mlíčko a syna měla nonstop na prsu. Poradila, vysvětlila a vypadá to, že syn plnohodnotně pije, nedudlá, ale i tak je nespokojený a když po kojení usne, je to maximálně na 20 minut a vzbudí se s velkým pláčem.

V té chvíli ho musím vzít na ruce, nosit, mazlit, zpívat mu, hopskat na míči, aby se trošku uklidnil. Když ho položím na postel nebo do postýlky, začne znova plakat. Když ho dám do nosiče, moc se mu v něm nelíbí a pláče opět. Odmítá cumlík, takže jediným "cumlíkem" jsou má prsa. Zkouším mu i masírovat bříško, jestli nemůže trpět na koliky, ale kaká i 2x denně, a to bez bolestí, většinou u kojení. Jedinou možností jsou mé ruce a nebo kojení co hodinu, kdy po každém kojení usne cca na 20 minut. Takto probíhají i celé noci. Já mám tak jen 20 minut na sebe, na uvaření si, na umytí se, na převlečení se, na vyspání atd. Nemohu s ním jít ani na procházku v kočárku, protože v něm velmi pláče a v tomto teplém počasí doma mě to celé opravdu ubíjí. Nevím, co mám dělat, jak syna uklidnit, nevím, co mu chybí, proč je tak uplakaný a jak bych mu mohla pomoci. Manžel chodí domů po 17. hodině, snaží se mi ve všem pomáhat, ale když není syn u mě, pláče a pláče...

Vím, že je to ještě velmi brzo po porodu a syn je ještě hodně maličký a že se to všechno spolu naučíme, ale teď je mi z toho dost špatně, jsem unavená, utahaná, nevyspaná, smutná, naštvaná až rezignující, nemohu chodit mezi lidi, nevím, jak z toho ven.

Syn je naše vytoužené miminko, milujeme ho nade vše, ale já cítím, že toto je na mě moc a jako matka selhávám.

Děkuji Vám za každou radu, pomoc, jak nám pomoci.
Markéta

Dobrý den, Markéto,

nejdříve bych Vás chtěla ujistit, že v žádném případě neselháváte. Jste ta nejlepší matka, kterou Váš syn může mít. To, co popisujete je úplně typické pro období prvních dnů a týdnů po porodu, jen se v něm bohužel velmi často ocitáme naprosto nepřipravené na takovou realitu.

Váše miminko se seznamuje s novou realitou, která je pro něj hodně odlišná od života, který poznal v bříšku. Byl tam v neustálém kontaktu s Vámi, dotýkal se Vás, cítil pohyb, tlukot Vašeho srdce, chuť plodové vody - a to všechno mu teď chybí. Proto je tolik závislý na kontaktu s Vámi a nejvíc ze všeho potřebuje Vaši přítomnost. Pomůže všechno, co mu připomíná období před narozením, ale na to už jste přišla - to je to chování, pohupování na míči, nošení, dudlání u prsa, kdy cítí chuť a slyší tlukot srdce. Miminko tím nemůžete nijak rozmazlit, stále ještě je to pro něj méně kontaktu, než mělo před narozením. Také spaní v krátkých cyklech je zatím takové, jak byl zvyklý před narozením, ale nebojte se, nebude to trvat věčně.

Zkuste se na to podívat obráceně, ne, že máte tolik jiných povinností a k tomu ještě zvládat náročné miminko, ale tak, že děláte tu nejdůležitější práci na světě - což sžívání nepochybně je - a pokud k tomu zvládáte ještě cokoliv jiného, je to už víc než dost. Je skvělé, že jste využila pomoci laktační poradkyně a že kojení Vám funguje výborně. Kojení zároveň pomáhá miminko uspat a můžete to využít jako pomoc pro Váš odpočinek. Udělejte si maximální pohodlí, lehněte si spolu do postele, nebo si udělejte hnízdečko spolu kdekoliv jinde a se synem na hrudi to berte jako čas pro Vás. Zpříjemněte si tenhle čas podle toho, co máte ráda. Klidně si pusťte oblíbenou hudbu, popíjejte něco dobrého (může Vám třeba manžel připravit do termosky), vezměte si knížku,.... Já už třeba nikdy v životě nepřečtu tolik knížek, jako při kojení.
Zkuste spát i přes den (při kojení se u maminky vylučují látky, které nás uspávají). V noci se mi také nejvíc osvědčilo mít miminko v posteli, na kojení nerozsvěcovat (nebo jen tlumenou lampičku), nevstávat, nepřebalovat pokud není opravdu nutné. Můžete také na spaní vyzkoušet hacku, třeba zezačátku jen zapůjčit na vyzkoušení. Podobně s nosítkem - nevím, jaký typ nosítka máte, ale určitě bych ještě vyzkoušela šátek a dala tomu víc času a šancí. Někdy je potřeba víc pokusů, miminko třeba pláče při usazování a vázání, ale při pohybu se za chvíli uklidní. Šátek se dá také třeba nejdřív jen zapůjčit a vyzkoušet, určitě by Vám ale pomohl při vycházkách a kočárek využijete později.

Co se týká vaření, napadá mně, zda není v okolí možnost dovážky jídla, nebo třeba manžel nemá možnost přivézt hotové jídlo z místa, kde pracuje? Nebojte se říct si o pomoc. Od pradávna byla v šestinedělí přirozená pomoc žen v okolí, v dnešní době žijeme víc izolovaně a tato podpora nám chybí. Co oslovit nějaké ženy z rodiny, kamarádky, kolegyně, aby Vás přišly navštívit a rovnou je můžete požádat o přinesení jídla pro Vás. Třeba budou rády za oslovení a za nápovědu, jak konkrétně pomoci a co přinést. Případně se můžete zkusit podívat, zda ve Vašem okolí fungují sdílecí skupiny žen v šestinedělí, nebo poporodní dula.

Pokud máte přístup k Bachovým květinovým esencím, doporučuji ořech. Esence jsou naprosto bezpečné i při kojení.

Dopřejte si čas. Jsou to zatím malinkaté krůčky, ale i těmi se dá ujít dlouhá cesta.


Přeji Vám krásný den,
Monika Suchánková Seidlová
www.podula.cz