🌸NoTube doma_24🌸

Konečně týden, kdy se Taťánčina nepapani zase obrátilo k normálu. Ne, že by jedla každý den s chutí, ale jedla moc hezky a musím ji moc pochválit. 😊 Je to moje šikulka.
Ve čtvrtek jedla Táni naprosto luxusně. Snědla všechno, bez "keců" a pití bylo také za odměnu....bohuzel jsem to večer pokazila. Jelikož bylo přes den horko, dala jsem ji sondou vodu. Zřejmě jsem ji poslala do bříška víc vody, než bylo třeba nebo rychleji a Tánička se poblinkala. Napřed jen vodu, což mi až tak nevadilo, ale jak blinkala (pokaždé ji to jde i nosem), uvolnila se jí v dutinach trochu rýma. Vyřešila jsem to odsávačku a kapkami na uvolnění dutin. Kapky zabraly a ucpaný nosik povolil. Bohuže ji sjela rýma do krku a Tánička začala hodně zvracet. Vyhodila celou večerní kašičku a půl večeře. 😥 Strašně jsem si to vyčítala. Tak krásně papala, dalo ji práci to všechno do sebe dostat a moji vinou tolik zvracela....chudinka. Jsem blbá, že jsem jí tohle provedla, ale poučila jsem se. Už to neudělám. Pokud vodu sondou, tak jedině až bude spát. Mimořádně jsem ji dala ve spánku do bříška nutridrink, aby jí v noci neprobudil hlad a aby měla dost živin. Další den bylo vše zapomenuto a jelo se dál. S nadcházejícím víkendem jedla Taťánka o něco hůř, tak jsem si řekla....aaaaaa vracíme se konečně do starých kolejí ☝️kdy Táňa přes týden pěkně jí a o víkendu si dává pauzu 😁 Jsem za to paradoxně ráda, protože je to pořád lepší než obráceně, jak tomu bylo posledních pár týdnů. Vzhledem k tomu, že jí do toho rostou dva zuby, jsem spokojená. 😊
Sezení na nočníku pořád trénujeme. Vždy jen chviličku, aby si na něj zvykla. Zatím ještě nepřišla na to, že se do nočníku má vyčůrat, ale to mi vůbec neva. Jde mi jen o seznamování a absolutně to neřeším. Času dost. 🙂
Tánička má od pátku svoji první bouli na hlavě. 🤕 Teď si pořád stoupá k nábytku, leze mi až za krk. Mám z toho neskutečnou radost, ale také strach, aby si neublížila. Vybalovala jsem tašku, Táni vedle mě stála opřená o gauč a čučela co dělám. Jen jsem se otočila a madam se rozhodla, že se chce opřít o konferenční stolek. Bohužel byl dál, než si to vypočítala, sjela jí ručička a už letěla. 🙈 Hlavou se majzla o stůl a boule byla na světě. Jelikož je to ale statečná holka, plakala jen chviličku a brzy si zase vesele hrála. 🙂❤️
Příští týden nás čeká hipoterapie, na kterou se strááášně moc těším a jsem zvědavá, jak se na jízdu na koni bude Tánička tvářit. 😁🐎 Také jsem zvědavá na sebe, protože se koní celkem bojím. Moc se mi líbí, ale z dostatečné vzdálenosti. Když jsem byla malá, rodice mě posadili na krásného, velikého, bílého koně, kterého vedla nějaká slečna v Budějovicích na náměstí. Kůň se ale rozhodl, že umí chodit sám, vysmekl se jí a vesele si klusal se mnou na hřbetě po náměstí kolem dokola. 😂🙈 Co vám budu povídat, byl to zážitek na celý život. No jsem na to zkrátka zvědavá a věřím, že se hipoška bude Táničce nejen líbit, ale že třeba i pomůže. 😊
Už teď se těším, až vám napíšu, jaké to bylo. 😊
Mějte krásný týden a...jídlu zdar ✌️