28. únor 2014

♥♥♥ Sofie Charlotta ♥♥♥

Bylo pár minut po půlnoci, když mě vzbudily mírné bolesti. Jelikož jsem byla otevřená, bez hlenové zátky a měla bolesti od 30tt ,tak jsem si myslela že opět planý poplach. Navíc mi den před tím bylo dokonale dobře. Za celé těhotenství mě konečně nic ten den nebolelo, nebylo mi špatně, dobře se mi dýchalo....prostě mi bylo báječně 😀

Nicméně bolesti stále neustupovaly a já se hodinu v posteli převalovala jak na trní.... rozhodla jsem se dát si horkou vanu...

Ve vaně se bolesti ustálily na frekvenci co 5minut, což teda mi došlo, že už je to asi ono. Vylezla jsem z vany, vzbudila muže, že jako už asi rodím (ten jeho vytřeštěný ospalý výraz nikdy nezapomenu). Oblíkli jsme se, naházeli tašky do auta a vyrazili směr porodnice..... celou cestu jsme se smáli, bolesti nebolesti já se smála snad všemu 😀 když jsme dorazili do porodnice bylo něco před 6 ráno... a pršelo....říkala jsem si, že snad nám kapky přinesou štěstí...

Sestřička z příjmu nás odvedla na porodní a ohlásila nás "to je ta paní co rodí na narozeniny" 😀

Rovnou jsem odmítla cokoliv na bolest, což se sestřička divila, že spíš jim tam každá prosí o cokoliv na bolest 😀

Sestra semnou vyplnila papíry, ani nevím jak sem jim to dokázala podepsat 😀

Poté se nás ujala PA, taková mlaďounká, ale báječná... chodila nás kontrolovat co půl hodiny, pořád se ptala zda něco nepotřebujeme 🙂

Dostali jsme porodní box číslo 7 .... v kombinaci s kapkami deště to nemohlo dopadnout jinak než dobře že 🙂

Kontrakce byly hodně bolestivé, ale stále se u nich dalo povídat a smát.... vím, že jsem se pořád smála manželovi, že v tom oblečku co má od nich vypadá fakt směšně :D

Jediné co mne mrzí je, že jsem nesnesla manželovy doteky ...chtěl mne hladit , ale já ho stále odháněla :(

Vše postupovalo jak mělo, kontrakce zesilovaly, otevírání taky tak mi doktorka přišla prasknout vodu aby to trochu urychlila 🙂

No zdálo se mi, že krom toho, že to akorát naštvalo Charlottku v břuchu, to nic neurychlilo....jelikož měla hlavu v pánvi už 8tt tak ani moc vody neodteklo......

Tak to bylo ještě dvě hodiny.

Najednou se mi chtělo čůrat..... PA se mě ptala zda to zvládnu sama nebo mě mají nacévkovat... usoudila sem, že to zvládnu sama.... zvedla sem se z postel a najednou z ničeho nic hrozný tlak 🙂 PA mi zakazovala tlačit (no to se jí řeklo že jo) ale stihla sem se vyčůrat sama a šup zpět na lůžko a volala se dr..... nevím jak ale najednou bylo na pokoji snad milion lidí 😀 dr seděla na topení a nechala porod vést PA .... bolesti byly šílené, a Chár se stále vracela zpět (no komu by se chtělo ven že).

Věděli jsme že má šíleně moc vlásků ale víc jak půl hlavičky ven nešlo a nešlo :( Myslela sem, že to nezvládnu ....Vědět, že tlačíte ze všech sil a stejně to nemá konce bylo nesmírně vyčerpávající. Když už se vrátila asi po 13. zpět tak PA rozhodla, že asi bude třeba nástřih. Střihnutí ač nebolelo tak ten zvuk si budu pamatovat snad do smrti :-P Ten zvuk křupnutí mi projel celým tělem ....

Ale konečně se povedlo.... na dvě zatlačení a po skoku sestřičky na břicho byla venku.

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

JE DOKONALÁ!!!!!

♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥♥

Položili mi ji na břicho, koukala na mě a já na ni a byla sem dokonale šťastná. Unavená ale ta nejšťastnější na světě, že je zdravá, že je venku a že je naše!! Těch 22.měsíců snažení a 9.měsíců čekání stálo za to.

První věta kterou jsem ji řekla byla

"Miluji tě! Vždy tě ochráním a navždy tu budu pro tebe!"

Tu samou větu jí říkám den co den, když ji jdu pohladit před spaním.

Narodila se 1.12.2009 v 11.37h s váhodu 2630g a délkou 47cm.

Apgar skore 10-10-10

Dostala číslo 4

Byla ten nejkrásnější dárek, který sem ten den k narozeninám mohla dostat.

Nikdy mi nikdo nedá cenější a krásnější dar než ona sama sebe 😵

Velkou oporou a tím pádem i velké děkuji patří mému muži 😵 . Celou dobu byl semnou, stál u mě, držel mě za ruku a říkal mi jak jsem báječná a šikovná, že to zvládnu a že brzy bude malá u nás. Že to dělám pro naši malou lásku 🙂 Bez něj bych to asi zvládala o hodně hůř. Navíc vidět ty jeho rozzářený oči zalité slzami štěstí jsou k nezaplacení ..... jediný moment kdy jsem měla pocit, že vyskočím z postele a kousnu ho do určitých partií byla chvíle, kdy si sedl s Chár do křesla a prohlásil "však to nebylo tak hrozné ne?" :-P 😀