Každé pondělí vyhlížíme popeláře a máváme jim z okna. Dnes jsem si jich všimla na poslední chvíli a Mája nebyla připravená na svém "pozorovacím" místě u okna. Náš oblíbený, vždy usměvavý a milý romský popelář na ni ale počkal, zamával jí a teprve pak popelnici vysypal. O hodinu později jsme ve městě potkali "bílého" pána, který řval na učitelky z mateřské školky, že vedou děti po chodníku "jako stádo" a že se kolem nich nedá ani projít. Že byl chodník vyhrnutý na cca 1m šířku a děti šly vlevo, aby nespadly do řeky, už pána nezajímalo. Měl plnou pusu řečí a špatném vedení dětí učitelkou a slušném chování, ale že svým hulvátským výstupem děsil třídu malých dětí a povyšoval se nad dvě dospělé a vysokoškolsky vzdělané ženské, mu už bylo jedno. ... Závěr - příště si prosím všichni rozmysleme, než budeme lidi strkat do jednoho pytle jen kv. barvě kůže nebo státní příslušnosti.