Používáme cookies. Více informací zde.
Zavři
    Příspěvky pro registrované uživatele se ti nezobrazují.

    Reklama na šťastné miminko 🙂

    I když jsou to drobnosti a maličkosti, tak přesně pro tyhle chvíle stojí za to žít ❤

    Takzvaný čtvrtý trimestr máme s Tobiáškem zdárně za sebou. Přestože jsem se toho tolik bála,tak musím říct, že to nebyla vlastně žádná hrůza a zvládli jsme to všichni 4 parádně 🙂

    O 1 rok starší a o jednoho člena rodiny bohatší 🙂

    Pomaloučku si začínám zvykat na to, že svůj život prožiju obklopená samými chlapy.A víte co? Každý z nich je úžasný, ale spolu dohromady tvoří neskutečně dokonalou trojku ❤

    Tak nějak se sem vracíme každý rok a je tu prostě nádherně. A letos to má s miminkem zase úplně jiné kouzlo 🙂

    Někdy ta mateřská fakt nemá chybu - jsem úplně sama (teda se spícím miminkem) mezi vinicemi a poli plnými slunečnic a užívám si božský klid, ticho a krásu jižní Moravy. Co je víc ❤

    Tak jsme zase přidali další dílek do naší tradiční skládanky. Aneb jedno místo, jeden den ❤

    Dobré ráno, světe🙂

    Eliáška učíme, že může být čímkoliv bude chtít. Bráchovi je potřeba vysvětlit to samé, tak proč nezačít hned🙂

    Zase jedna srovnávací do sbírky ❤

    Dneska bych ho sice dala prvnímu, kdo by si o něj řekl, ale když spí (konečně) je naprosto k sežrání, drahoušek🙂

    apacheee
    14. kvě 2017    Čtené 7142x

    Jak se Tobiášek narodil - aneb naprosto přirozený porod za odměnu

    30. dubna 2017

    5:50

    Spím, najednou mě ze sna probouzí pocit, že ze mě něco vyteklo. Strašně se mi nechce vstávat, tak raději dumám nad tím, zda to mohlo být trochu plodovky nebo jen součást snu. Po chvíli mi to nakonec nedá a dospívám k rozhodnutí, že teda vstanu, dojdu si na záchod a uvidíme. Přitom strašně doufám, že se ještě budu moct vrátit do vyhřátého pelíšku a pokračovat ve spánku. Zvedám se a vím, že o tom si můžu nechat už jen zdát. Opět ze mě totiž vyteče slabý čůrek, takže se rychle přesunuju do kuchyně, kde praskne voda se vší parádou. Vzbudí to naší fenku, která dostane hysterák. Kvílí a řve, jak kdybych měla do 2 minut umřít. Pokračuju v cestě na záchod, kde se tělo ihned začne čistit a teď už tak nějak tuším, že z našeho plánovaného květňátka bude dubnové miminko. A taky v to zároveň už doufám.

    Doploužím se zpátky do kuchyně, kde mě přepadne neskutečný svalový třes - celé tělo se mi nekontrolovatelně klepe, nicméně to po malé chvíli přestává. Naštěstí. Jdu vzbudit manžela, kterému se taky strašně nechce z postele. A chudák je ještě nervóznější než já a pes dohromady🙂 Já dobaluji tradičně tašku do porodnice, manžel balí věci Eliáškovi a psovi - a vyrážíme na cestu. Naše 2 pasažéry naštěstí vysazujeme u babičky (pes ještě stále nepřestal kvílet) a vyrážíme na cestu. Přece jen nás čeká cesta do porodnice vzdálené přes 100 km, takže není čas ztrácet čas🙂 Na to, že jsem ještě večer netušila, kam se pojede, mi konečné rozhodnutí netrvalo dlouho...

    Směr Ústí nad Orlicí

    Vyrážíme na cestu, pouštím na plné pecky písničky, zpíváme si a já si do toho připravuju homeopatika ve sklenici od okurek (ano, jsem neschopná nachystat se dopředu a nic jiného použitelného jsem doma v té rychlosti prostě nenašla). Cestou je popíjím (mimochodem se z té sklenice pije pěkně blbě) a taky se do sebe snažím nacpat sušenku s čokoládou, protože vím, že budu potřebovat spoustu energie na porod. Kontrakce jsou naprosto pravidelné po 4 - 5 minutách, a čím více se blížíme k cíli, tím jsou silnější. Musím už dost prodýchávat a aplikace v mobilu pořád vyděšeně signalizuje, že se mám urychleně přesunout do porodnice.

    V rekordním čase (neděle brzy ráno, skvělá dopravní situace) zastavujeme před porodnicí a jelikož se mi ještě nechce jít dovnitř, sedíme v autě a čekáme. Kontrakce chodí jak podle švýcarských hodinek a začínají být hodně zajímavé. Raději se tedy rozhodnu přesunout do porodnice - v autě ještě s manželem vtipkujeme na téma, za jak dlouho porodím. Naše tipy jsou velice přívětivé a rozhodně nepočítají s dlouhým trváním.

    V porodnici (cca 8:30 hodin)

    Od té doby, co jsem vystoupila z auta jsem přestala být v klidu a pohodě a nepřišla ani jedna jediná kontrakce. Sakra. Na sesterně mě převzaly ne zrovna přívětivé porodní asistentky a po 20 minutovém monitoru bez jediné kontrakce se tváří, jako když mi absolutně nevěří, že mám za sebou 2 hodinky pořádných a pravidelných kontrakcí. Po nějaké době dorazí paní doktorka, která konstatuje, že je vše krásně připraveno a jsem otevřená na 2 prsty. Koukne na porodní plán, který se jí zdá naprosto v pořádku, a rozhoduje o tom, že na sál bez kontrakcí nepůjdu a mám se zatím ubytovat na šestinedělí, samozřejmě bez muže. Pokud chci být s ním, máme se přesunout do návštěvní místnosti a v 11:30 mám přijít na další vyšetření. Střih - tady trošku přeskočím, protože se nedělo vůbec nic, takže jsme s mužem spolu hráli hru na mobilu - jak puberťáci. Jsem přesvědčená, že kdybych zůstala doma, mám už miminko u sebe. Ano, přesně takto na mě působí porodnice a stresové situace. Intuitivně si porod zastavím do doby, kdy se zase začnu cítit v bezpečí a v pohodě.

    11:30 

    Občas se objevuje něco, co by se dalo s trochou představivosti nazvat kontrakcí, ale rozhodně to nedosahuje původní intenzity. Jsem rozladěná a naštvaná. Nicméně vyšetření ukazuje, že i když to nebylo znát, tělo maká. Naštěstí. Nález se posunul o další 2 čísla a je rozhodnuto, že se přesouvám na sál. Hurá. Je to ten stejný, kde se narodil Eliášek, takže mám ohromnou radost.Ani ne tak z nostalgie, jako spíš z toho důvodu, že je tam velká vana s vířívkou. Jsem vodní tvor, který vodu naprosto miluje a vím, že mi tam bude nejlépe. 

    Přistupuje se ke klystýru (fuj, už nikdy více) a konečně je ke mně na sál vpuštěn manžel. Jsme ponecháni o samotě a klidu. Kontrakce se konečně zase začínají objevovat (ale pravidelnost a síla jsou pořád dost bídné). O půl druhé se na mě opět přichází podívat paní doktorka - nález se tentokrát bohužel vůbec neposunul. Hovoříme spolu o prvním porodu a vysvětluju jí, že potřebuju do vody a uvidí tu změnu. Souhlasí a ještě mě upozorňuje, ať si napustím pořádně teplou vodu. Dává také pokyn PA, ať mi připraví nějakou aromaterapii - jak do lampy, tak do vody. Odchází. Já radostně skáču do vany a lákám k sobě muže. Nechce, hrdina🙂 

    14:00

    Ve vodě je mi super a všude kolem voní moje milovaná vůně mandarinky (mimochodem velmi dobrá volba, paní porodní asistentko). Pro podporu pořádných kontrakcí začínám ještě masírovat bradavky (slouží k vyplavování přírodního oxytocinu) a konečně jsou tady - pořádné a pravidelné kontrakce. Rovnou hodně silné a po 3, 4 minutách od sebe. Když přijde kontrakce, začnu ve vodě kroužit boky a vlnit se jak na tanečním parketu a světe div se, strašně to pomáhá. Do toho si představuju, jak se rozvíjí květ růže a když hraje hezká písnička, zpívám s ní.

    Začínám cítit pořádný tlak na konečník, ale přesvědčuju se, že je to asi blbost, aby to přišlo takhle rychle. Občas se objeví PA, aby si poslechla, jak se daří miminku. Ptá se, jak se daří mně, tak se raději svěřuji se svým pocitem tlaku - dohodneme se, že v 15:45 přijde paní doktorka a koukne se na nález. Vylézám z vany, osušuji se a po kontrole nestačíme všichni valit oči. Jsem otevřená a zbývá  už jen lem. Začíná se mi chtít strašně tlačit. Upřímně, tělo už si vlastně tlačí samo a vůbec ho nezajímá, že mi PA tvrdí, že ještě nemůžu.

    Začíná být nepříjemná a já jí vysvětluju, že bych ji sice ráda poslechla, ale fakt to nejde. Sáhne pro jistotu tedy ještě dovnitř a konstatuje, že lem je pryč a jdeme na to. A prý mám počkat na paní doktorku. Haha. Během následující kontrakce pochopí, že paní doktorka to už asi nestihne. Sedím na posteli, opírám se o nohy, zařvu a tlačím (tělo spíš asi samo), na to PA pronese, že tedy budeme rodit jen spolu. Než to dořekne, je venku hlavička. Někdy v tu chvíli vbíhá dovnitř paní doktorka, ale je pozdě, miminko už je venku. Někdo mi podává dítě na hruď, s pupečníkem, který je ponechán k úplnému dotepání. Směju se a cítím ohromnou úlevu a miminku povídám: "Ahoj, tys mi dal".

    V tu chvíli je mi úplně jedno, že nevím, zda je to holka nebo kluk, není to pro mě ani maličko důležité. Ještě jednou zatlačím a je venku i placenta. Zdá se celá. Prosím paní doktorku, zda se na ní můžu podívat a je mi samozřejmě vyhověno - převapuje mě, jak je velká. Po dotepání je přestřihnut pupečník a paní doktorka nám připomíná, abychom se koukli, zda máme teda holčičku nebo kluka. Manžel mi oznamuje, že je to chlapeček - viděl to prý hned, jak vyšel na svět. Konečně tedy přišel čas vybrat jméno - kouknu se tomu drobečkovi do obličeje a hned mě napadá jméno Tobiášek. Zajímavé, 9 měsíců jsme nebyli schopni rozseknout jméno a najednou to šlo hned. Manžel souhlasí a je rozhodnuto. Bude to Tobiášek.

    Paní doktorka mě ještě zkontroluje, prohlásí, že její práce skončila, protože jsem bez jediného poranění, pogratuluje nám, rozloučí se a odchází. A nám začíná nefalšovaný a dokonalý bonding. Manžel se na mě dívá a směje se, říká, že absolutně nevypadám, že jsem před 5 minutami porodila. Já mu na to odpovídám, že tomu snad ani nevěřím, že už je konec. Bylo to pak tak strašně rychlé a v podstatě to skoro nebolelo - bolestivé byly jen asi 3 kontrakce těsně před tlačením (kdy mi PA vnucovala, že ještě nemůžu tlačit) - Tobík byl na 2 zatlačení venku (mohlo to trvat asi 2 minutky) a byl konec. Přiznávám, že jsem v šoku - pořád jsem si myslela, co mě ještě asi čeká a jak dlouhé to ještě bude a ono nic. 

    Závěrem chci jen zdůraznit, že celý porod proběhl přesně podle mých představ - bez jediné kapky (či jak se to dávkuje) chemie, bez jediného zásahu, který jsem si nepřála (nicméně pokud bych ještě někdy náhodou rodila, tak už si určitě nenechám dát klystýr). Vše bylo necháno jen na mě a mých přáních. Jediné, s čím byl v porodnici maličko problém, bylo pojmenování dítěte až po porodu - dohodli jsme se tedy, že napíšeme pro každé pohlaví několik jmen, z nichž pak jedno vybereme - nicméně vše nabralo tak rychlý spád, že se to stejně nestihlo.

    Defacto po celou dobu jsme byli s mužem ponecháni o samotě, což nám vyhovovalo. Tobiášek od nás nebyl oddělen ani na minutku - prohlédnutí proběhlo na mém těle a když jsem se po více než 2 hodinách odešla osprchovat, manžel ho došel se sestřičkou zvážit a obléknout do našeho oblečení. Nebyl měřen ani koupán (první koupání proběhlo až doma - asi týden po porodu), Káčko dostal ve formě kapiček a hned poté jsme se všichni tři přesunuli na nadstandardní pokoj, kde jsme společně pobyli 3 dny. A pak už hurá domů za bráškou, který Tobíka bezmezně miluje od první chvilky.

    Jsem moc vděčná, že jsem mohla zažít takový porod, jaký jsem si vysnila a pokud by někdy ještě bylo nějaké příště (jako že na 99% nebude), proběhne to asi už opravdu doma, protože tento porod mě jen utvrdil v tom, že jsme to s miminkem (a vlastně i mužem) zvládli zcela sami. A snad bude náš příběh uklidněním pro ty maminky, které nevěří, že i v porodnici lze zažít krásný přirozený porod bez zásahů a strašení🙂

    Pár čísel na závěr:

    30. dubna 2017 - čas 16:18, váha miminka: 3333 gramů, 49 cm (měřeno až v den propuštění z porodnice) a obvod hlavičky 34,5 cm

    Gestační věk: 38+3 (dle PM), 38 + 5 (dle UTZ) - naprosto stejně jako starší bráška

    apacheee
    12. kvě 2017    Čtené 10777x

    Návod na super porod - Příprava na porod je mnohem důležitější než barva kočárku...

    ... a přesto se velká většina maminek věnuje raději nakupování výbavičky a porod vlastně vůbec neřeší. " Zvládly to tisíce žen přede mnou, takže na tom nemůže nic být, zvládnu to taky". Ano, zvládne to každá, ale jde o to JAK!

    Některým ženám je naprosto jedno, jak porodí své dítě, chtějí to mít hlavně rychle za sebou (samozřejmě tento přístup nekritizuji, je to na každém). Já jsem ale jiná - už od prvního těhotenství jsem věděla, že chci, aby i porod byl zážitek, na který budu ráda vzpomínat, a ve svých představách jsem přesně věděla, jak by to mělo vypadat🙂 Nenechala jsem tedy nic náhodě a rozhodla jsem se na všechno poctivě připravit.

    Oba porody jsem měla skvělé - a to i když byl první syn v "obávané" KP poloze - musím říct, že to připisuji především tomu, že jsem se cítila pořádně připravená, zhruba jsem tušila, do čeho jdu a co si od toho slibuji. Hodně z vás mi psalo o rady, proto jsem se rozhodla sepsat, jak vlastně moje "předporodní příprava" vypadala. Podotýkám, že mým cílem byl od samého začátku přirozený (nejen vaginální) porod.

    1) Výběr porodnice

    Možná, že se to někomu bude zdát úsměvné, ale řekla bych, že se jedná asi o ten nejdůležitější, klíčový bod. Ne všechny porodnice jsou stejné a ne všude můžete přirozený porod zažít. Chce to hodně zjišťovat, číst recenze maminek a nejen slepě věřit tomu, co si daná porodnice napíše na www stránky. Samozřejmě pak taky hraje obrovskou roli to, kdo bude zrovna u vašeho porodu, protože v každé porodnici se vždy najde někdo, kdo porod vnímá úplně jinak, popř. má zrovna den blbec - jen to už člověk bohužel nemá šanci ovlivnit:(

    2) Porodní plán

    Opět velice diskutovaný bod. Část veřejnosti (i té laické) jej vnímá jako červený hadr na býka. Bohužel to tak je i v některých porodnicích (proto doporučuji jít s PP tam, kde jsou na ně zvyklí a rovnou si vás nezaškatulkují mezi pošahané lesany, které absolutně netuší, co takový porod obnáší).

    Když sepisujete porodní plán, tak se klidně inspirujte na internetu, ale vždy byste měly vědět, proč chcete to, co chcete. Fakt nemá smysl zkopírovat něco, co si napsala kamarádka - porodní plán je především o tom, že popíšete, jak si představujete ideální porod právě vy. Pokud porodnice  nabízí možnost konzultací porodních plánů, určitě ji využijte - seznámíte se s prostředím, personálem a hlavně budete vědět, co na vaše požadavky říkají tamní lékaři a případně se vám dostane i vysvětlení a rad od odborníků. 

    Porodní plán z mého prvního porodu je k přečtení zde a pro druhý porod zde.

    3) Homeopatie u v těhotenství a u porodu

    Homeopatii jsem nikdy neřešila, ale před svým prvním porodem jsem potkala úžasnou lékařku (porod pak proběhl právě s ní), která mi doporučila přesnou homeopatickou přípravu na porod, která se jim prý velmi osvědčila. Říkala jsem si, že pokud by to nepomohlo, určitě mi to neublíží - a šla jsem do toho. Článek o tomto tématu jsem na MK sepsala již dávno, takže se mu nebudu dále věnovat - pokud máte zájem o více informací, nahlédněte sem - kde najdete přesný návod, kdy - co - a jak🙂

    4) Maliník, lněné semínko, datle

    Maliník

    Čaj z maliníku je dobrý na spoustu věcí, mimo jiné by měl ženě pomoci připravit a změkčit porodní cesty. Čaj se doporučuje začít pít až od ukončeného 34. tt těhotentsví (já pila až později - poč. 36. tt) - začíná se jedním šálkem denně a postupně se navyšuje  na 3 - 4. Z vlastní zkušenosti doporučuji popíjet spíše přes den, večer mi způsoboval poměrně silné a nepříjemné poslíčky. 

    Mnoho maminek si stěžuje na to, že jim čaj moc nechutnal - mně chutnal moc, dávala jsem si do něj lžičku medu a pak mi ho upíjel dokonce i manžel🙂

    Lněné semínko 

    Se doporučuje začít konzumovat od 35. tt a těhotným by mělo přinést hned 2 pozitivní výhody. Většina maminek ho užívá z toho důvodu, že by mělo usnadnit porod tím, že zvyšuje množství hlenu v porodních cestách = jednoduše řečeno by mělo usnadnit průchod miminka tím, že se to bude lépe "klouzat". Kromě toho také pomáhá proti neduhu, který trápí velkou spoustu těhotných žen - a tím je zácpa.

    Příprava: Do hrníčku dáme 1 polévkovou lžíci lněného semínka, zalijeme vroucí vodou - necháme vychladnout a poté můžeme konzumovat. Je velmi důležité semínko rozkousat a sníst s ním i ten "sliz", který vzniknul. Semínko je možné přidat do smoothie, do jogurtu či konzumovat samotné. Já osobně jsem konzumovala samotné - chuť to nemá v podstatě žádnou a dá se to v pohodě přežít🙂

    Datle

    Moc hezký článek o datlích u porodu si přečtěte zde - víc asi nemá potřebu komentovat🙂

    http://www.jemnezrozeni.cz/single-post/2016/07/14/N%C4%9Bco-na-t%C4%9Bch-datl%C3%ADch-bude-Jak-mohou-datle-pomoci-v-t%C4%9Bhotenstv%C3%AD-a-p%C5%99i-porodu,

    5) Příprava hráze - cvičení s Aniballem a masáž hráze

    Tento bod já osobně považuji za ten nejdůležitější, který mi dal opravdu nejvíce. 

    Cvičení s Aniballem se doporučuje začít až po ukončeném 36. tt (hodně maminek začíná cvičit dříve, ale je to fakt zbytečné) a cvičí se hned několika způsoby. Balonek je potřeba nejprve zavést dovnitř a nafouknout ho, poté nechat chvíli jen tak - zvykat si na něj a tlak, který s postupně navyšujícími se obvody stále sílí. Po nějaké době je načase začít posilovat svaly pánevního dna (kterými u porodu budete vytlačovat skutečné miminko) - balonek vtáhnete dovnitř, cca 10 sekund držíte a poté povolíte. A takto několikrát za sebou (pokud jste do této doby měly problémy s udržením moči třeba při kašli či kýchání, je po nich). A na závěr následuje třetí část cvičení - vypuzování balónku. Zde je potřeba zdůrazit, že se nehraje na rekordy, je strašně důležité přizpůsobit si tempo, nikam nespěchat. Protože nejsou ani tak důležité nacvičené centimetry, jako spíše práce s těmi potřebnými svaly - prostě víte, kde u porodu zabrat, aby to bylo efektivní.

    6) Informace, informace, informace

    Spousta prvorodiček o porodech nechce dopředu nic vědět, ale informace jsou ohromně důležité. Je potřeba vědět, jak porod probíhá, jak mohou případné lékařské zásahy ovlivnit porod i miminko. Je prostě dobré číst - pro mě byly třeba ohromně přínosné i popisy porodů zde na koníkovi - u některých jsem slzela dojetím, u jiných mně naopak běhal mráz po zádech. Se všemi informacemi pak žena získá představu třeba o tom, jak by si porod představovala pro sebe.

    Pokud bych měla doporučit jen jednu jedinou knížku, byla by to tato:

    Znovuzrozený porod - Michael Odent

    Na závěr chci jen dodat, že vám nikdo nezaručí, že budete mít super porod, když budete toto všechno dělat, ale příprava prostě dělá své - i po psychické stránce. Aje vždycky lepší být připraven, než si pak zpětně něco vyčítat.

    Všem moc přeju pohodové porody podle vašich představ - STOJÍ  TO ZA TO!!!

    Ps: a teď už se konečně můžu vrhnout na sepsání druhého porodu 🙂 

    Čarodějnice už pro nás nikdy nebudou jen obyčejným dnem. Dnes v 16:18 jsme kompletně doplnili naší rodinu. Porod byl přesně dle představ a bez jediného poranění. Díky všem za držení pěstí a přání ❤

    apacheee
    26. dub 2017    Čtené 3986x

    Porodní plán - podruhé🙂

    V prvním těhotenství mě velice zaujala možnost sepsání porodního plánu - v porodnici, kde jsem rodila, je podporovali a vítali, takže jeho sepsání bylo jasnou volbou. Během porodu se ho opravdu drželi, chválili mě za jeho sepsání a také rozumnou formu, kterou byl napsán. I z tohoto důvodu jsem se o něj s vámi podělila a mnoho z vás mi děkovalo, že jste ho využily.

    Jelikož jsem svého prvorozeného rodila v KP poloze, byl porodní plán vypracován hlavně pro tuto situaci. Tentokrát to vypadá na hodné miminko, které se otočilo hlavou dolů - takže bylo potřeba porodní plán lehce přepracovat a doplnit ještě pár detailů, které jsem za dobu od prvního porodu pochytila. Mnoho z vás mi opět psalo, že byste se rády koukly, jak můj porodní plán vypadá, proto ho opět dávám k dispozici ve formě článku. PP je v kompletním znění, v jakém budu odevzdávat v porodnici, odstranila jsem pouze hlavičku s citlivými údaji.

    Abych byla upřímná, tak ještě stále nemám vybráno, kam se pojede rodit, nicméně pevně doufám, že plán bude respektován a celý porod opět proběhne v klidném a přátelském duchu. Nejsem člověk, který by se s někým chtěl dohadovat, nicméně přesně vím, co chci, a pokud bude porod bezproblémový, chci, aby to bylo podle mých představ. V případě jakýchkoliv problémů jdou samozřejmě všechna má přání stranou a dobro miminka je naším hlavním cílem.

    Znění porodního plánu - duben 2017:

    Porodní plán

    Konečné jméno pro miminko bychom rádi rozhodli až po porodu.

    Velmi stojím o co možná nejpřirozenější způsob vedení porodu bez urychlování celého procesu. Přeji si přítomnost mého manžela ve všech fázích porodu (i v případě porodu vyvolávaného) a zachování co nejintimnější atmosféry (tlumené osvětlení, poslech hudby). Nepřeji si přítomnost studentů medicíny.

    1. doba porodní:

    • přeji si být informována o veškerých zásazích a případném nutném podání léků, nepřeji si žádný zásah bez mého vědomí a souhlasu
    • nepřeji si preventivní zavedení kanyly
    • preferuji možnost volného pohybu, využívání relaxačních pomůcek (především možnost pobytu ve vodě – ideálně ve vaně) a nefarmakologických metod tišení bolestí
    • při monitoringu miminka bych uvítala, kdybych nemusela ležet (možnost pohybu či vertikální poloha)
    • ráda bych přijímala tekutiny a potraviny (hroznový cukr, čokoláda)

    2. doba porodní

    • episiotomie – na porod jsem se pečlivě připravovala (masáž hráze, cvičení s aniballem, homeopatika), proto prosím, aby hráz nebyla nastřižena preventivně, ale až pouze v nevyhnutelném případě (mám za sebou již porod miminka v KP poloze, který se obešel bez nástřihu a poranění)
    • prosím o možnost výběru polohy (či jejich případné střídání) – pravděpodobně budu chtít rodit v některé z vertikálních poloh (dřep, na porodní stoličce, klek na čtyřech)
    • neurychlovat porod placenty

    V případě komplikací během porodu:

    • pokud bude nutné provést císařský řez, uvítala bych, aby proběhl ve spinální anestezii (pokud by to bylo jenom trochu možné, přála bych si, aby se mnou manžel mohl zůstat až do vybavení miminka), prosím o bonding (alespoň na chvíli) a co nejčasnější přiložení miminka k prsu
    • v případě císařského řezu prosím o to, aby mohl kompletní bonding zastat manžel a byl s miminkem do doby, než si ho budu moci převzít já

    Po porodu:

    • prosím o bezprostřední položení nahého miminka na tělo matky (skin to skin) – bez omývání (stačí pouze otřít), s nestřihnutým pupečníkem
    • pohlaví miminka je pro nás překvapením, byli bychom vděční, kdybychom se mohli sami podívat, kdo se nám vlastně narodil 😊
    • pupečník prosím přestřihnout až po jeho úplném dotepání
    • vyšetření novorozence provést na těle matky, měření a vážení miminka prosím odsunout na pozdější dobu
    • vitamín K ,prosím, nepodávat injekčně, ale ve formě kapek

    Na oddělení šestinedělí:

    • přechod miminka společně s matkou, nepřeji si oddělení ani na krátkou dobu
    • plný rooming-in
    • prosím o umístění na nadstandardní pokoj, kde s námi bude po celou dobu moci pobývat otec miminka
    • pokud budou nutná nějaká vyšetření mimo pokoj, přeji si být jim přítomna (popř. otec)
    • nepřeji si dokrmování miminka
    • pupeční pahýl nechat samovolně odpadnout

    Porodní plán chápeme jako seznam přání, která bychom chtěli realizovat, pokud ovšem bude v zájmu miminka potřeba udělat cokoliv jinak, jsme samozřejmě ochotni přistoupit na změny. V opačném případě prosím o dodržení našich přání a citlivý přístup během celého porodu, i doby po něm.

    Předem děkujeme za respektování našich přání a vstřícný přístup.

    Vzpomínka na to, jak to vypadalo ve skutečnosti poprvé:

    https://www.modrykonik.cz/blog/apacheee/article/jak-se-eliasek-narodil-prirozeny-porod-w3llmo/

    Jedna společná plesová - 29. tt🙂
    PS: Ples byl bohužel tak bídný, že jsme to asi po 2 hodinách zabalili a šli raději na večeři - a byla to docela sranda - na maloměstě do restaurace přijít takhle oblečení - všem okolo málem vypadly oči z důlků🙂

    Jedna predochodova na vecirek 🙂 musim rict,ze cim jsem starsi,tim vic si uzivam akce,kde se nemusim snazit vypadat krasne a upravene 🙂

    V práci jsem měla pocit, že mi všichni pořád zkoumavě koukají na břicho a vůbec mi to nebylo příjemné. Takže dneska jsem si vzala takové oblečení, které jasně ukazuje, že čekám miminko. A nestačila jsem se divit. Nutno říct, že ty moje pocity byly asi hodně mimo mísu, protože ty reakce byly neskutečné. Myslím, že by fakt bylo skvělé sledovat to skrytou kamerou a zachytit některé výrazy. Nechápavé, nevěřící, šokované. Až jsem se musela smát. A ty následné reakce byly tak úžasné, že mě málem rozbrečely. Prý mám smůlu a na žádnou mateřskou mě nepustí, protože chtějí, abych je učila já. Tolik chvály bych teda od kluků nečekala. Dostali mě pořádně - možná ještě víc než já je🙂
    A jedna šeptaná poznámka na závěr: "Ty vole já ti říkal, že to nejsou silikony🙂"

    To, že jsi opravdu dospěl, pochopíš v okamžiku, kdy zjistíš, že se žádná z těch věcí, které nejvíc ze všeho chceš, nedá koupit v obchodě❤

    Na blog jsem právě přidala článek o našich dosavadních vánočních focení, které jsou vždy tak trochu netradiční a jiné, než má většina lidí. My jsme z fotek nadšení a vy se můžete pokochat s námi záběry, které jste dosud neměly možnost vidět🙂
    http://slaskouapacheee.blogspot.cz/2016/11/vano...

    I když jsme ted hlavně máma s tátou, nezapomínáme ani na to, ze jsme také dva lide, kteří se milujou a znamenají pro sebe všechno ❤

    Naše první vánoční vlašťovka - jojo, nás na focení v ateliéru prostě neužije🙂

    Spousta z vás mi psala o podrobnosti o mém focení s Horse and glamour - jelikož vás bylo hodně a nestíhám obesílat každou z vás, sepsala jsem všechno do článku. Jelikož se na MK moc nehodí, posílám jen odkaz na blog. Takže koukněte a klidně se ptejte na detaily - nejvíce vás asi zajímala cena, takže ji tam máte a nelekněte se🙂
    http://slaskouapacheee.blogspot.cz/2016/11/o-ne...

    Některé z vás už vědí, že jsem se už nějakou dobu chystala na spuštění vlastního blogu a slíbila jsem, že se "pochlubím" ,až bude hotovo. Zatím opravdu začínám, nicméně postupně bude přibývat spousta článků v podstatě o všech tématech, která mě zajímají. Takže pokud se některá chcete občas kouknout, představuju vám své "internetové dítko":
    http://slaskouapacheee.blogspot.cz/

    Tuk tuk❤kdo tam?No prece miminko ❤ Od vcera uz jsem si jista a je to stejne nadherne jako poprve ❤

    Dnes je to 14 let, co spolu chodíme. Myslím, že nikdy nepřestanu být vděčná, že jsme se poznali tak brzy a díky tomu spolu můžeme strávit velkou spoustu času. I když jsou občas chvíle, kdy mám chuť mu hodně ošklivě ublížit, nikdy bych ho nevyměnila za nikoho jiného. Já mám skvělého manžela, partnera a kamaráda v jedné osobě a můj syn má toho nejlepšího tatínka na světě🙂

    PS: a musím říct, že si docela užívám ty pohledy lidí, kteří nám tvrdili, že první láska nikdy nemůže vydržet🙂

    Nektere fotky si proste zamilujete na prvni pohled🙂 ja se svym malym stestickem.Uprimne receno si absolutne neumim predstavit,ze budu dalsi detatko taky tolik milovat,ale doufam,ze me hormony premuzou 🙂

    Už se k nám slétávají i fotky z rodinného podzimního focení - letošní podzim má pro nás velké kouzlo🙂