Když mi bylo 11, vyrazila jsem s mamkou a babičkou podruhé k moři. Tenkrát jsme zavítaly k chorvatskému městu Rovinj a naprosto nás to tam uchvátilo 😍
Letos nás plány zavály do těchto končin, takže bylo jasné, že se tam budeme chtít také podívat. První návštěva byla před mnoha a mnoha lety, nepamatovala jsem si tak téměř nic až na pár záblesků a dětských vzpomínek. Ale líbilo se mi tam snad úplně stejně.
Moc se mi líbí ta paralela, že se tam náš starší podíval ve stejném věku jako já. Jen pro něj je cestování k moři něco naprosto normálního. Pro mě to tehdá byla neskutečná svátost a něco úplně naprosto fantastického. Přestože od té doby jezdíme k moři pravidelně, ten pocit něčeho úžasného a fascinujícího ve mně zůstal. A myslím, že se to nikdy nezmění.
Šumění vln je můj nejoblíbenější zvuk, který bych mohla poslouchat neustále. A kachna jsem také pořád stejná, stále ve vodě 🐟

Tam to mám moc ráda 🙂 Vloni jsem se tam dostala začátkem května a doporučuju na cestování (ne koupání), už bylo krásně teplo, přes 20 stupňů a sluníčko a minimum lidí, prázdno i v Poreči, Pule...