
S dětma slova jako nepořádek a úklid dostávají úplně nový význam.
Úklid prostě nejde naplánovat...
... třeba na sobotu. Protože s úklidem se jede pořád. Nonstop. Zatímco v jedné části bytu uklízíte, jinde nepořádek zaručeně vzniká, zpravidla v mnohem větším měřítku. Uklizený byt je aktuálně scifi. Nejzáludnější je úklid s přípravou pohoštění před příchodem návštěvy. Po několika hodinách marné snahy zvládat přípravu jídla, děti a úklid se spokojím se sebráním nejviditelnějších kusů věcí ze země obývacího pokoje a dále zavřením dveří do všech ostatních místností v bytě ve chvíli, kdy slyším zvonek 😀
Vzrůstá spotřeba všeho
Chybí mi časy, kdy jsem zapínala myčku dvakrát týdně - jednou na konci týdne a pak po víkendu 😀 Tablety do myčky mám už v nákupním seznamu v oblíbených. Sáčky do luxu jsem za svobodna měnila asi tak jednou za několik let, teď to dělám každý měsíc ... Bodejť by ne, když denně luxuji tak dvě kila drobků z podlahy, sedačky, postele, kočárku, krabic z hračkama, z dětí, sebe...
Objevila jsem nový druh nepořádku
Nepořádek už dávno netvoří jemná vrstvička prachu usazená na komodě a pár kapek vodního kamene na baterii v koupelně. Nepořádek, který dokáží způsobit mé děti, se vpodstatě rovná schopnosti předmětu být vržen na zem. Bohužel jsem zjistila, že tuto schopnost mají všechny věci v naší domácnosti. Dózy s potravinami, polštáře z gauče, lego, autíčka, boty, plíny, sběr, nádobí, kufry, špinavé prádlo, knížky, deky a samozřejmě vsechny hračky... Dále jídlo a tekutiny, které se po vržení na zem dělí na fleky a drobky. Drobky jsou vůbec zvláštní věc. V mé bezdětné domácnosti se prakticky nevyskytovaly. Zato nyní mám pocit, že v okruhu 1 metru od dítěte vylézají ze země úplně samy.
Samotné fleky od jídla na gauči nejsou důvodem k vyprání potahu...
... protože na gauči se bohužel až příliš často objevují i jiné fleky organického původu, které vyžadují okamžitý zásah pračky. A prát sedačku víc než jednou týdně považuji za nesmysl 🙂
Likvidace bio katastrof bolí nejvíc
Zvláštní kapitolou nepořádku je pro mě likvidace biohazardu. Mimo ostatního nepořádku, jehož tvorba se nikdy nezastavuje, tak perete a Sanitolem drhnete vše možné i nemožné a vyčítáte si třeba to, že jste dítě cítili jako první, nekoupili jste si roušku, k večeři jste mu dali červenou řepu... Likvidace biohazardu posunula mé hranice štítivosti tak daleko, že bych zřejmě už s kamennou tváří zvládla uklízet i vojenské latríny.
Na závěr článku bych ráda uvedla, že jsem pořádkumilovná osoba a k tomuto vedu i své děti. S úklidem rádi pomáhají a s vervou se zapojují do všech s úklidem spojených aktivit... Bohužel 😀
P. S. Hluboce smekám před našimi babičkami a matkami, které vše zvládly bez automatických praček, myček, sušiček... Smekám a nechápu.



Krasne napsano a s tim P.S. Naprosto souhlasim- jeste bych tam dopsala robotickeho vysavace. Myslim na ne denne a fakt je obdivuju! 👍👍