S dětma slova jako nepořádek a úklid dostávají úplně nový význam. 

Úklid prostě nejde naplánovat... 

... třeba na sobotu. Protože s úklidem se jede pořád. Nonstop. Zatímco v jedné části bytu uklízíte, jinde nepořádek zaručeně vzniká, zpravidla v mnohem větším měřítku. Uklizený byt je aktuálně scifi. Nejzáludnější je úklid s přípravou pohoštění před příchodem návštěvy. Po několika hodinách marné snahy zvládat přípravu jídla, děti a úklid se spokojím se sebráním nejviditelnějších kusů věcí ze země obývacího pokoje a dále zavřením dveří do všech ostatních místností v bytě ve chvíli, kdy slyším zvonek  😀 

Vzrůstá spotřeba všeho 

Chybí mi časy, kdy jsem zapínala myčku dvakrát týdně - jednou na konci týdne a pak po víkendu 😀 Tablety do myčky mám už v nákupním seznamu v oblíbených. Sáčky do luxu jsem za svobodna měnila asi tak jednou za několik let, teď to dělám každý měsíc ... Bodejť by ne, když denně luxuji tak dvě kila drobků z podlahy, sedačky, postele,  kočárku, krabic z hračkama, z dětí, sebe...

Objevila jsem nový druh nepořádku 

Nepořádek už dávno netvoří jemná vrstvička prachu usazená na komodě a pár kapek vodního kamene na baterii v koupelně. Nepořádek, který dokáží způsobit mé děti, se vpodstatě rovná schopnosti předmětu být vržen na zem. Bohužel jsem zjistila, že tuto schopnost mají všechny věci v naší domácnosti. Dózy s potravinami, polštáře z gauče, lego, autíčka, boty, plíny, sběr, nádobí,  kufry, špinavé prádlo, knížky, deky a samozřejmě vsechny hračky... Dále jídlo a tekutiny, které se po vržení na zem dělí na fleky a drobky. Drobky jsou vůbec zvláštní věc. V mé bezdětné domácnosti se prakticky nevyskytovaly. Zato nyní mám pocit, že v okruhu 1 metru od dítěte vylézají ze země úplně samy. 

Samotné fleky od jídla na gauči nejsou důvodem k vyprání potahu... 

... protože na gauči se bohužel až příliš často objevují i jiné fleky organického původu, které vyžadují okamžitý zásah pračky. A prát sedačku víc než jednou týdně považuji za nesmysl 🙂 

Likvidace bio katastrof bolí nejvíc 

Zvláštní kapitolou nepořádku je pro mě likvidace biohazardu. Mimo ostatního nepořádku, jehož tvorba se nikdy nezastavuje, tak perete a Sanitolem drhnete vše možné i nemožné a vyčítáte si třeba to, že jste dítě cítili jako první, nekoupili jste si roušku, k večeři jste mu dali červenou řepu... Likvidace biohazardu posunula mé hranice štítivosti tak daleko,  že bych zřejmě už s kamennou tváří zvládla uklízet i vojenské latríny. 

Na závěr článku bych ráda uvedla, že jsem pořádkumilovná osoba a k tomuto vedu i své děti. S úklidem rádi pomáhají a s vervou se zapojují do všech s úklidem spojených aktivit... Bohužel 😀

P. S. Hluboce smekám před našimi babičkami a matkami, které vše zvládly bez automatických praček, myček, sušiček... Smekám a nechápu.

Konci nám prázdniny. Letos po dlouhé době nebyly moc akční. K petiletemu Edikovi a tříletemu  Robertovi nám přibyla na začátku prázdnin sestřička Cecilka, která nemá moc ráda cestování, v autě pláče a tak mě donutila zvolnit a většinu  prázdnin jsme tak strávili poklidně na venkově v domě u mých rodičů... I když poklidně... Jako vzpomínku jsem si sepsala jak tak vypadá můj celkem běžný den s detma, kdy jsme doma a vlastně se nic neděje  😀  

Probouzí mě jako každý den volání "Mamiii už vstávej". Chvilku to ignoruji. Po pátém opakování kontroluji čas, 6:07... Přesný jak hodinky. Sotva jsem usnula po posledním kojení a za Erikem asi sotva zapadly dveře, odchází teď do práce kvůli dojíždění brzo. Snažím se Edika zlákat ještě k mazlení  a válení v posteli, stejně jako každý den to nezabírá. To už se za náma do ložnice trousí i Robík. Potřebuje čůrat a pak "teplý bílý mlíko ohřátý" 🤦‍♀️ No dobrá. Hrabu se z postele a přemýšlím, čím teda začít. Jsem s Robíkem v koupelně a zapínám první pračku. A rychle se prevlekam z noční košile. Co dál. S kartáčkem v puse jdu do kuchyně zapnout alespoň rychlovarnou konvici. Umýt obličej, krém. To bude zas moje jediná dnešní "péče" o pleť.Klukům nechám kartáčky připravené s pastou v koupelně a dostanou instrukce vyčistit zuby, svleknout se, uklidit pyžama a obléknout se. Než se tak stane, vše musím opakovat minimálně pětkrát.... 🙄 Kluci začínají řádit a nekolikrát prosí o puštění pohádky, zatvrzele odmítám a navrhuji stavbu nového puzzle. Souhlasí, ale chtějí jen se mnou. Tak tedy stavíme puzzle. 100 dílků pirátské lodi. Hotovo máme asi za 20 minut. A jdu chystat tousty k snídani. Mezitím stále urguji zuby/pyžamo/oblékání...Kluci mě vesele ignorují a začínají v pokojíčku mezitím stavět domeček. To spočívá ve vrstveni VŠEHO na jednu velkou hromadu. Dodělám snídani a jdeme jíst. Kafe si šetřím na horší časy a piju Caro a plánuji den. V deset má dorazit kamarádka se synem na návštěvu. Budeme na zahradě, takže úklid hrotit nebudu. Chtělo by to něco upéct ke svačině a musím připravit oběd pro všechny, ideálně něco si jen ohřejeme. Během snídaně konverzujeme na téma jak dělá Michael Jackson ten svůj úžasný náklon. Kluci několikrát odbihají tancovat.  Po snídani je úspěšně nutím dokončit akci zuby/pyžamo/oblékání.  Uf. Potřebuji jít sebrat na zahradu ostružiny na koláč, ale chci šetřit čas, tak čekám až dopere pračka. Mezitím rozpaluji troubu a poklidím po snídani a uklidím nejviditelnější nepořádek v obýváku. Doprala pračka. Beru koš s prádlem, mísu a chůvičku. Klukům pouštím pohádku a odbíhám tři patra dolů na zahradu. Potřebuji stihnout dát koláč do trouby než se probudí Cecilka na kojení. Věším prádlo a slyším z chůvičky první náznaky nespokojenosti. Naštěstí to ještě zaspala. Trhám ostružiny rychlosti blesku a sprintuji nahoru. Než se Cecilka probouzí koláč je v troubě. Přebalím, pomalu dokojim a kluci už zas řádí . Chtějí mazlit Cecilku stylem parní válec. Bedlivě ji hlídám a trnu. Dokončíme hromadné mazlení a Cecilku dávám do houpačky. Já chystám dýňovou polévku. Všechno rychle krájím, osmahnu a na 45 minut jen přiklopím do hrnce. Z pokojíčku se ozývá tradiční zvuk boje - bitva piráti proti rytířům. Robik většinu času řve, Eda mu většinu času škodí. Vyhaním je řvát alespoň na zahradu. Já začínám připravovat věci které je třeba nanosit před příjezdem návštěvy na zahradu - kafe, domácí limonáda, koláč, talíře, skleničky... Tři patra sbíhám a vybíhám asi pětkrát. Cecilku parkuji v kočárku do stínu pod strom. Klukům oblékám pirátské a rytířské kostýmy a očekáváme  návštěvu. Návštěva má díkybohu zpoždění, takže zvládám ještě vklidu pověsit další pračku prádla. Konečně dorazili. Vítáme se. Dlouho jsme se neviděli, tak probírame novinky, hlídáme děti dovádějící v bázenu a srkáme studené kafe. Mezitím kojím a uspávám Cecilku. Mezi dětma proběhne několik konfliktů, ale vše se daří  urovnat. Dáme si polévku a koláč. V půl třetí návštěva odjíždí. Přede mnou další úkol - uspat kluky. Vzhledem k tomu jak brzo vstávají den na jeden zátah ještě nedají. Pouštím Robikovi tradiční 5-ti minutou pohádku. Mezitím uklidim nádobí a zapínám myčku. Pak mlíko (teplý  bílý  ohřátý mami!😂) a uspavani Roberta. Edikovi pouštím pohádku a spát jde už sám. Co mě teď čeká? Připrava večeře než se kluci vzbudí, abych s nima pak mohla být venku. Erikovi jsem slíbila koláč, bohužel celý padnul během návštěvy. Takže rychle nakrajim lilky a nechám je vyplakat. S další várkou vypraného prádla, misou  a chůvičkou mizím na zahradu. Větším prádlo, trhám ostružiny a spěchám zpět. Cecilka se může každou chvíli vzbudit na kojení. Během 30-ti minut mám v troubě koláč i lilky zapekané s parmazanem, které budou k večeři. Cecilka se naštěstí budí právě včas. Vše je v troubě a tak se jí běžím věnovat. Beru si na zahradu na deku a čekám až se probudí kluci. Mezitím se na zahradě potkávám se ségrou a z práce se vrací i Erik. Konečně zavládla pohoda. Děti, po spaní miloučké, se cachtají v bazénu, Cecilka na dece, a s Erikem se střídáme v hraní s klukama. Z práce dorazí i mamka a dohodneme se, že budeme grilovat. Já nabízím jako přílohu k masu své lilky a jako dezert koláč  a jsem ráda, že víc se honit už nemusím. Večeříme. V sedm odcházím umýt a uspávat Cecilku. V osm se vracím zpátky. Ještě si rychle pohraji s klukama. Posbíram prádlo a poklidim naše věci ze zahrady a jdeme nahoru "spát". Kluci si chtějí ještě hrát v pokojíčku. Já do třetice peču ostružinový koláč. Opět na zahradě celý padnul a kluci si ho přeji k snídani. Chystáme se druhý den ráno na houby, tak se bude hodit něco rychlého. Uspávání se dneska ujímá Erik, tak jen kluky rychle naženu do pyžamek a zorganizuji čištění zubů a úklid pokojíčku po celodenním hraní ( což se děje samozřejmě až po deseti urgencich). Mazlím je na dobrou noc. Rychle poklidím kuchyň a sedám k počítači. Je konec měsíce a potřebuji odeslat účetní podklady pro výplaty, vyřídit maily a objednat klukům nové oblečení do školky na netu. Chvíli před půlnoci se Cecilka budí na kojení a nutí mě odložit počítač. Užívám si nerušené kojení a mazlení miminka. A pak už jen sprcha a spát 🙂  

Zase se po roce dojímám a bilancuji jaký, že byl ten třetí rok s Edísem. 

Hrozně ráda, bych teď psala  o tom,  jak se od rána do večera objímáme a jak je všechno super a sluncem zalité....ale nechci lhát ani sobě, ani Tobě Edo. Máme za sebou sakra náročnej rok, kterej byl taky plnej tvrdé práce na našem vztahu. Byl to rok, kdy jsem se toho hrozně moc dozvěděla o Tobě,  ale i o sobě. Upřímně musím říct, že jsem neskutečně ráda, že jsi takový,  jaký jsi. Jsem pyšná na to,  jakého mám syna,  jak jsi šikovný, jak zvládáš jemnou i hrubou motoriku, jak mluvíš, kreslíš, zpíváš, tančíš... Jsi neskutečně šikovnej kluk a máš skvělé hlášky 🙂  Ničeho se nebojíš, pálí ti to, máš velké sebevědomí a neskutečnou vyřídilku. Chtělo by se mi říct, celá maminka 🙂 Jsou to vlastně skvělé benefity a věřím, že se v životě neztratíš.  Víš,  co chceš, jak to chceš a jdeš si za tím. Chtělo by se mi říct, celá maminka 🙂 A to je ten náš kámen úrazu. My dva jsme totiž stejní. A mě je už teď jasné, že jsi mi byl seslán do cesty proto, abys mi dal životní lekci, naučil mě pokoře a úctě. Abys mě naučil tomu, že věci nemůžou být vždycky tak,  jak já chci. Že je důležité se občas zastavit, zklidnit. Je důležité ( a nesmírně těžké) nesnažit se někoho měnit k obrazu svému, ale respektovat a milovat ho takového, jaký je. 

Děkuji ti za to,  že jsi,  jaký jsi.... A slibuji ti, že se i nadále budu snažit být ti dobrou mámou. A doufám, že mi odpustíš, že mi to někdy nejde 🙂 

Krásné třetí narozeniny Edíku, už jsi velkej kluk!

Moc tě miluji
Máma

Posilování imunity, doplňování živin kvůli nesprávnému stravování, urychlení přirozené očisty organismu, zlepšení vitality. To je to, co mě lákalo na testování Blendea Supergreens a to je to, proč jsem se do testování přihlásila. 

Na Blendea Supergreens mě nejvíce zaujalo, že se skládá rovnou ze čtyř zelených super potravin, a tak člověk dostane to nejlepší ze spiruliny, chlorelly, zeleného ječmene a mladé pšenice v jednom a nemusí tak složitě zkoumat a vybírat, jaká zelená super potravina je nejlepší. 

Směs se podle výrobce zalévá se vodou nebo přidává do smoothie. Doporučená dávka je 1 až 2 čajové lžičky denně, ideálně ráno nalačno. Více informací o výrobku naleznete na https://www.blendea.cz 🙂 

A teď už k mojí recenzi. Výběr do testování mě velmi mile překvapil a na testování jsem se hodně těšila. Nemohla jsem se dočkat, jak bude na mě Blendea působit. Doufala jsem totiž, že postupně pitím Blendey dosáhnu onoho nakopávacího efektu a zbavím se tak své závislosti na ranní kávě, kterou už budu jen nahrazovat Blendeou. 

Konzumaci jsem zařadila ráno nebo dopoledne tak, jak radil výrobce, a během čtyř týdnů jsem svůj nápoj nevynechala. Stal se součástí mého každodenního rituálu a mou náplastí za občasný prohřešek proti zdravému životnímu stylu 🙂 

Co mi na supersměsi pořád trochu vadí je chuť. Ta mě prostě neoslnila. Samotnou směs rozmíchanou ve vodě piju pouze v případě nejvyšší nouze. Po zamíchání do chuťově výraznějšího smoothie už je to lepší. Nejvíc se mi pro maskování osvědčila buď hodně sladká směs banánu a jahody, nebo kyselé citrusové mixy. Ve smoothie pak ale zase mé estetické já bojuje s tím, že po přidání do smoothie směs zhnědne 🙂  Nicméně i přes to, že mi chuť směsi zrovna nesedla, zvládám ji konzumovat každý den a věřím, že za ty pozitivní účinky to stojí. 

A jaké konkrétní vidím na konzumaci Blendea Supergreens přínosy? 

Zlepšení zažívání. Musím říct, že již po pár dnech užívání funguje mé zažívání naprosto perfektně a jsem přesvědčena, že je to opravdu čistě fungováním směsi. 

Zlepšení pleti. Od dob dospívání bohužel trpím na akné a má pleť má hodně nedokonalostí i teď po dvou dětech ☹ Včera,  když jsem přemýšlela nad účinky Blendey na mé zdraví, uvědomila jsem si, že mám vlastně úplně dobrou pleť a že mě už delší dobu pupínky netrápí. Může to být shoda okolností, ale já věřím že není. A velmi mile mě to překvapilo.

Zlepšení morálky při dodržování zdravého životního stylu. Musím říct, že to, že si denně dávám superzdravý koktejl mělo vliv na celkové dodržování zdravého jídelníčku. Směs jsem přidávala nejčastěji do dopoledního nebo ranního smoothie, které  dodalo mému tělu i další vitamíny a vlákninu. Navíc mě konzumace zeleného smoothie skvěle zasytila a neměla jsem pak chutě na sladké, s čímž dost bojuji. A když už jsem měla ráno a dopoledne tak skvělý start, odpoledne už se mi pak chtělo jíst také zdravěji. 

Přívaly energie se však úplně nedostavily a tak ranní káva z mého stolu nezmizela, alespoň ne napořád. Někdy se cítím dobře, někdy jak vymačkaný citron. Stále jako na houpačce, užívání Blendea Supergreens na tohle efekt žádný nemělo. Nutno podotknout, že ale celkově mám velmi náročný program, kdy na mateřské podnikám, snažím se volných chvílích cvičit a po nocích šiju 🙂 

Abych to shrnula, celkově hodnotím užívání Blendea Supergreens velmi pozitivně. Rozhodně to pro mě byla zajímavá zkušenost a v užívání budu pokračovat, zejména kvůli zlepšení zažívání a pleti. Věřím, že časem se připojí i další pozitivní účinky. 

Děkuji moc za příležitost k testování.  

Na testování mléka HiPP BIO Combiotik 2 jsem se moc těšila. Mám sedmi měsíčního chlapečka Roberta,  kterého stále ještě kojím. Zároveň ale podnikám a kvůli práci už bych uvítala,  aby syna někdo mohl pohlídat trochu déle a nakrmit ho z lahvičky. 

Značku Hipp mám opravdu ráda,  nejen, že používám kosmetiku a příkrmy, ale starší syn po ukončení kojení přešel právě na mlíčko HiPP,  které zbozňoval,  a které zároveň bylo jediné po kterém neblinkal a nezhoršovalo mu atopický ekzém. Proto bylo mléko HiPP tentokrát  mou první volbou a z vyhlášení testování jsem byla nadšená a doufala, že nás vyberou.  

Vybrali nás a mlíčko velmi rychle dorazilo a my začali testovat.  Testování jsem pojala velmi svědomitě. Nakoupila nové lahvičky,  zásoby kojenecké vody a těšila se,  jak mlíčko bude Robikovi chutnat, jak budu vše dokumentovat a kolik si při testování užijeme legrace. Bohužel tady jsme narazili. Robík prostě mlíčko vůbec nechtěl. Zkoušela jsem mu mlíčko nabízet v různou denní dobu,  zkoušeli jsme různé typy lahviček,  lahvičku jsem nabízela já,  táta,  babička,  brácha... Bohužel všechny naše snahy skončili neúspěchem. Posledním pokusem byl nákup jiného mléka a to byla u nás trefa do černého,  Robikovi prostě chutnalo víc. 

Moc mě mrzí, jak testování dopadlo.  Za mě  má mlíčko HiPP pořád zelenou. Má skvělý obal,  velmi oceňuji roh na zarovnání odměrky,  dobře se rozpouští,  a mě moc chutná,  stejně jako kdysi staršímu synovi.... Bohužel náš aktuální strávník má jiný názor a dal přednost konkurenci. 

Moc děkuji za příležitost k testování. Popostrcila mě k tomu vyzkoušet umělé mlíčko a na konci testování mám  spokojené miminko,  které zvládne krmení z lahvičky v mé nepřítomnosti. Co mě mrzí,  že to není mlíčko HiPP. Bohužel chuti mého chlapečka neporucim.  Značce HiPP zůstaneme i nadále věrní v kosmetice a prikrmech.