“Dnes jsem se zeptala mého těla co potřebuje.
Což je velká věc
když zvážím moji cestu
‘Nežádat o nic velkého’.

Myslela jsem si, že možná potřebuje víc vody.
Nebo bílkovin.
Nebo zelených potravin.
Nebo jógy.
Nebo vitamínů.
Nebo pohybu.

Ale jak jsem stála ve sprše
A dívala jsem se na strie,
oblost tam kde bych ráda viděla plochost,
měkkost tam kde bych ráda viděla pevnost,
všechna ta přání
která dohromady formují ten pocit
‘Nikdy-to-není-úplně-správně’,

tělo mi velmi jemně pošeptalo:
MOHLA BYS MĚ PROSTĚ MÍT RÁDA TAK JAK JSEM?

(Hollie Holden)