11.4.2020 jsem měla termín porodu. Ovšem nic se nedělo. Po pár dnech přenášení jsem se tedy s lékařem domluvila na vyvolání. 16.4. 2020 jsem tedy nastoupila do nemocnice, kdy ještě v době pandemické nebylo jisté zda můj chlap bude moct být se mnou. Měla jsem štěstí a o půlnoci téhož dne byla přítomnost další osoby povolena. Takže jsme došli, mě napíchli na monitor a poté dali 1.tabletu. A nic. Chvíli nějaké pobolívání, ale nic extra. Tak probíhal celý den. Druhý den, 17.4 mě teda zavedli 2.tabletu, a opět nic. Tak jsme si s chlapem četli, odpočívali, sem tam mě píchlo v břiše, ale to bylo vše. Klystýr, hmaty, nic nepomohlo. Když toto viděli dr, začli mluvit o císařském řezu. Já ho stejně chtěla, vzhledem k mému 1.porodu (viz. 1.článek). Tak teda dne 18.4. mě připravili na císařský řez. Já chtěla lokálni umrtvení, nicméně pro špatné výsledky, jsem musela do celkové. Pocit zvláštní, nikdy jsem na operaci nebyla, vyjma revize loni v květnu. Uspali mě tedy a já se vzbudila až na Jip. Moc si toho nepamatuji, ale vím, že malý byl úžasný. Druhý den, mě už nutili se pohybovat, to jsem s sebou 2x sekla, ale nic co by se nedalo vydržet. Jasně, že to bolelo, ale oproti 1.porodu pohodička. 4. Den po nás pustili domů.
Malý Marek Josef se narodil s váhou 4150g a 52 centimetry. Jako bonus měl 2 spodní jedničky zoubky. Ty mu ale ještě v porodnici vypadly.
Já prostě nikdy normálně rodit nebudu, ale já mám vždy něco extra 😆. Teď měsíc po, jsem plně funkční, malý úžasné mimino, co vstává jednou za noc na mlíčko a už se na nás krásně směje. Malá, velká ségra ne nejlepší ségra, kterou může mít.
Za. Mě tedy druhý porod dlouhý a dle dr kdybychom neprovedli cs, zkončilo by to stejně blbě jako první porod, ale vzhledem k sekci, kdy tuto zvládám ok, naprosto v pohodě.
Miluji své děti maximálně


Máš tam nesrovnalost v datech...