Opět velké téma a za nás zvládnuto. Přidávám několik svých postřehů.
Dcerka se odplenkovala sama, v době, kdy jí bylo 21 měsíců. V zimě. Já jsem osobně chtěla počkat do léta, kdy bude více klidu, ale vybrala si to sama.
Již několik měsíců u nás v obýváku stál nočník. O možnosti využít ho, věděla, ovšem na každé moje povzbuzení, zda vyzkoušet nočník, opakovala ne. Při posazení na něj vyskakovala do vteřiny. Tak jsem to nechala být. Občas jsem na nočník posadila plyšáka, aby tam jako vykonal svoji potřebu a byl dcerce vzorem, ale to bylo vše.
No a jednoho dne zahlásila čůrat, nechala se na něj posadit a od té doby přes den plenku nemá. Přes denní spánek také ne, jen v noci ji nechávám, i přesto, že bývá suchá.
Prostě si do toho dospěla sama. Sama si uvědomila, že to chce, vyšla ze své přirozené motivace a já jsem jí v tom jen podpořila. Doma "nešikulkujeme" ani ne "hodnoholčičkujeme" a já jsem jí podporovala úsměvem, bdělou pozorností. Víc nebylo třeba, její zářící oči z toho, že to dokázala, mluví za vše.
Pokud občas měla spoustu zájmů a zapomněla, že se jí chce čůrat, tak jsem ji převlékla trpělivě bez zbytečných komentářů. Sama jsem na ní viděla, že z toho nemá radost.
Mojí zkušeností tedy:
1. Odprostit se a povznést nad dotazy okolí a hodnocení, jak je na tom s plenou. Dětství není závod. Každý má svůj čas. Bez srovnávání s ostatními to jde lépe.
2. Připravit prostředí a příležitost pro dítě si nočník vyzkoušet.
3. Nevyvíjet fyzický (násilně posazovat), psychický nátlak (to budeš hodná holčička, když se vyčůráš) a neplýtvat zbytečně vlastní energií (zpívání u nočníku, čtení...)
4. Ve chvíli, kdy se děcko samo rozhodne být bez pleny, tak to vzít jako samozřejmost a důkaz jeho nově nabité schopnosti a samostnatnosti.



supisko, som rada a vdacna ze to niekto napisal a nemusim to pisat ja😀 skoro rovnake ako u nas, s lahkym detailom, ze my este o nejake mesiace neskor a s tym, ze definitivne navzdy z jednej vety nechcem plienku - denne, nocne plienky prec a oproti prvej dcerke hned i s ochutnavkou ako to robit vonku uplne bez problemov, bez nejakych tazkosti, uplne prirodzene....chce to len mat odvahu a ''prezit'' vsetkych tych ludi okolo, co nechapavo krutia hlavou, maju poznamky a vytvaraju zbytocny tlak na maminy, ktore potom riesia vselico, vselijak😉