Předtím než se vrhnete na tento článek, doporučuji přečíst článek "Má první doba porodní aneb tři dny trápení". Manželovi jsem nechala v psaní plně volnou ruku, protože já si některé části "díky" vyčerpanosti nepamatuju. Tak hurá na to 🙂

30.10. 22:50 přijíždíme do porodnice, Klárku si přebírá porodní asistentka a já se procházím po chodbě a sem tam škvírou ve dveřích pozoruju Klárku, která buď spí nebo hodně přemýšlí nebo prostě jen hibernuje.

Do vyšetřovny vycházím na výzvu asistentky "Kde jste? Co tam děláte? Pojďte dovnitř!"

Vcházím, manželka se apaticky pousměje a já ji to vrátím lehce křečovitým úsměvem. Manželka sedí na křesle a na obnaženém pupku má gumové pásky, které drží zařízení na měření ozev. Klárka střídavě spí a sleduje papír který leze z přístroje.

Snažím se o humor, ale bavím se už jenom sám.

Klárka s hrůzou sleduje lejstro, které vyjíždí z přístroje na měření ozev a s výrazem ve tváři, který byl kombinace hrůzy a beznaděje, mi sděluje, že nějaká čára by měla být ve větších křivkách a že asi zase nic.

Musím uznat, že nad tímhle článkem uvažuju už delší dobu. Nebylo pro mě lehké si na vše vzpomenout, ale nějak jsem to dala do kupy. Abych Vás uvedla do děje, proč jsem přibrala, ale hlavně, jak jsem zhubla…

Měla jsem 7,5 let vztah. Vztah začal, když nám bylo 15/16. Z mé strany to byla velmi silná láska. Ta první. Krásná. Opravdová. Čistá. Veděla jsem, že s tím dotyčným chci být navždy a že ho prostě miluju. Nikdy jsem neměla potřebu ho podvádvést. Bohužel to nebylo oboustranné.

Vím, že mě miloval také, neskutečně moc, ale prostě, něco se po těch letech pokazilo…my oba to pokazili…nejde o to kdo víc nebo míň, prostě oba. Musela jsem ten vztah ukončit a začít jinak, jinde a sama.

Po-rozchodové období bylo v mém podání naprosto šílené. Začít objevovat pro mě zatím „nepoznané“….čili: nebýt na nikoho vázaná a dělat si opravdu co chci. Žádný limit v pití, krabka cigaret sem – krabka tam, flirtování s chlapa a příchody nad ránem….jooooo, tak tohle je ta super svoboda. Na to, že jsem měla práci na recepci mi nedělalo problém se vylít jak váza 4x do týdne. Prostě jsem to potřebovala a dělalo mi neskutečně dobře dohánět to, co jsem „zmeškala“.

Nic jsem nedoháněla. Prostě jsem chlastala, protože jsem z toho rozchodu byla opravdu zničená a takhle mi bylo nejlépe. Myslela jsem si, že je mi takhle nejlépe.

Vysadila antikoncepci a neskutečne přibrala díky mému životnímu stylu a rozhozené psychice. 10kg nahoře za 2 měsíce.

Nekonečne dlouhý porod a poté Vás čeká ta nádherná odměna -teda, mě čekala :p 

Adámka jsem porodila v jiné poloze než na porodním lehátku - odbočím -O porodu se dočtete v článku "můj porod očima mého muže".

Zpět k k mléčným žlázám, bradavkám a mlíku :D

V porodním plánu jsem měla napsáno, že pokud bude vše v pořádku, ráda bych, aby byl proveden bonding.

"Adámek je venku, co teď?" Dula mi nabídka, ať se pro pohodlí přesunu na lehátko.

Souhlasila jsem.

Má první doba porodní se krapátko protáhla. Melounek si dával pěkně na čas :D Pokud jsem byla schopná, vše jsem psala v reálném čase…jinak jsem dopisovala ihned, jak to šlo.

Kurzívou jsou odlišeny mé myšlenkové pochody….a pozor, pokud někoho pohoršují slova typu „nasrat…atd“ článek ani nečtěte 🙂

28.10. Noc: Budím se. Teda jinak, budí mě bolest v podbřišku, taková jako při menstruaci. Pro mě „nový“ pocit bolesti během těhotenství. Aha, tak tohle jsou slabí poslíčci. Sakra, zase se mi chce čůrat. Jdu na wc. Zkontroluju toaleťák, krev ani hlenová zátka na něm není, tak jdu zase spát.Kupodivu jsem zaspala rychle.

Vstala jsem kolem 8hodiny. Díky „bolestem“ a takovému divnému pocitu v žaludku si začínám uvědomovat můj stav. Stav pod pracovním názvem “ ono, už se to vážně blíží“. Devíti měsíční zrání finišuje. Meloun se šteluje v děloze, aby se mu pěkně lezlo ven. Pozoruju na sobě, že každý malinkatý tělesný výkyv mě vyvádí z míry a vede na záchod zkontrolovat „stav“.

Přemýšlím, jestli by bylo pro mě méně „stresující“ znát přesné datum porodu dopředu nebo jak je to teď. Jelikož mám ale ráda, když mám vše naplánované, tak věřím, že by pro mě byla lepší první varianta.

28.- 29.10. 22hod…hážu vočkem po M., že bychom mohli dát sex a trošku tím melouna popohnat. Jdeme na věc.

Prdy. Zaražené prdy. Křik. Bezmoc. Nevyspání. Kruhy pod očima. Podrážděná nálada. Brek. Ježení vlasů. Otázky typu: Proooč? Smutek. Beznaděj. Hlad. Neklid. = Kolika/y.

Vy, které máte doma miminko, co trápí koliky jistě hledáte každý záchytný bod, jak svému drobečkovi ulevit. Stejně jsem na tom ( byla) i já.

Adámka začaly trápit koliky týden po porodu. Po první probdělé noci, kdy plakal 3 hodiny v kuse jsem se rozhodla najít a odstranit příčinu. Bolí mě to za něj a nejraději bych to za něj odprděla. Takže, zde je pár mých rad.

Nejsem zastánce dopováním léky, sama žádné neberu, jen pokud je opravdu zle, použiju paralen. Avšak v tomto případě jsem i já ustoupila a využila pomoc sice né přímo léků, ale doplňků. Já užívám Laktobacily od Biopronu, Dologran a vit.D. Co dávám Adámkovi, viz. článek.

Průběžné info o změnu stavu (zlepšení, zhoršení) budu doplňovat zde do článku po týdnech 🙂

PS: PO 14ti dnech stav: ZLEPŠENÍ