Předně všechny moc zdravím a děkuji za krasné komentáře...

Tak malemu už byly dva měsíce...ufff...to letí,už to není pidi miminko,ma 5,5 kg a 65 cm .)) a i když se víc mračí a rozčiluje,sem tam mě odmení nádhernym úsměvem 🙂

A co je hlavní,vypada to,že by neměl mít vubec žadné následky,z toho svého těžkého příchodu na svět.

Dochazime na kardio,srdíčko ma stale zvětšené ,ale lepší se to a další navštěvu mame až v březnu,na sonu mozečku také vše v naprostém poradku a na neulogii,kam budeme dochazet do jeho roku,je také vše v naprostém pořadku,akorad je teda trošku línější a odmita zvedat hlavičku,ale to není nasledek,je prostě línější 🙂

Jiříček je dost uplakané a takové "nervní"miminko,to prý muže souviset s tím,že byl dlouho v bříšku,dusil se tam a pak ten příchod na svět a to co se dělo potom...pry byl ve stresu...tak proto je to uplakanek..

Musím přiznat,že je s ním mnohem více "práce"než s prvorozenou,o té jsem prakticky do roka nevěděla,za to teda ted o ní ví cele sídliště 🙂))

Kde začít...

termín porodu jsem měla stanovený na 27.5.,což dle všeho odpovíalo...od 38 tt jsem chodila pravidelně na monitory a vždy byl problém,ale při opakovaném monitoru,bylo zase vše ukazkové...bylo po termínu a ja chodila na monitory obden,předposlední monitor byl opravdu hodně znepokojující,tak mi Dr navrhl pro jistotu zatěžovej test+dlouhy monitor,ten dopadl dobře..

Malemu se ale na svět stale nechtělo...při poslední prohlídce mi Dr udělala již druhého hamiltona,ale s tím,že malej je vysoko a k porodu to vubec není,otevřena pouze na špicku prstu..domluvili jsme tedy nastup do porodnice na vyvolaní porodu-bylo to ponděli 7.6. na 7-7:30 rano...11 dní po termínu porodu...

6.6. jsem ale začala cosi pocitovat.

Přijela segra s neteří,že bude hlídat Alenku,až rano vyrazíme.

Nikomu jsem nejak moc nic neříkala,ale mě začaly kontrakce-manžel podotknul,že snad porodím ze strach z vyvolání..