Rozhovor s Apacheee: "Šátek nám dal volnost"

Jak vidí nošení dětí a šátky vůbec blogerka, fotografka a maminka dvou chlapečků Veronika Vavrincová alias @apacheee, která vyzkoušela desítky šátků? Vyzpovídala jsem ji pro vás v nejnovějším článku.

Verču znám díky omalovánkám pro dospělé. Její obrázky mají nádhernou atmosféru (Najdete je až úplně dole na jejím instagramu 😉) Nově se také věnuje rodinnému fotografování – sledovat ji můžete na Facebooku nebo Instagramu.

Povídaly jsme si spolu ale především o šátcích, protože se stala jejich testerkou a recenzentkou.

– Verčo, na tvém Instagramu máš krásnou galerii šátků na nošení dětí, na tvém blogu k nim máš navíc i recenze. Říkala jsi, žes jich ale vyzkoušela ještě mnohem víc.

Ano, tak k sedmdesátce – šátky, se kterými jsem spokojená nebyla, jsem nehodnotila. Vyzkoušela jsem většinu značek na českém trhu. Ty co mám na Instagramu patří k těm nejlepším.

– Jak jsi se k testování šátků dostala?

První firmu (Loktu She) jsem oslovila sama – zeptala jsem se jich, jestli nemají půjčovnu, protože jsem uvažovala o koupi šátku od nich. A protože se jim líbily fotky na mém blogu, tak mi ho půjčili výměnou za recenzi a fotky. A pak se to už tak nějak začalo nabalovat samo.

– Nosila jsi i prvního syna v šátku?

S Eliáškem jsme začali v půl roce s nosítkem. K tomu nás dohnala nutnost: Když xtá procházka skončila tak, že jeden vezl prázdný kočárek a druhý táhnul dítě v náručí, řekli jsme dost a pořídili nosítko.

Když jsem zjistila, že se mi nošení líbí, říkala jsem si, že chci s druhým dítětem zkusit šátek.

– Kde ses učila vázat šátek? Hodně lidí se toho bojí – začít…

Je to jenom o cviku. Já jsem se učila vázat z videa – od Vonzino. Ona to má tak hezky vysvětlený a působí mile. Pak když jsem potkala někoho, kdo šátkoval, taky mi pomohl poupravit nějakou techniku vázání a tak.

– Je vůbec s nějakým šátkem reálný navázat a jít? Nemuset řešit dotahování?

Podle mě to je reálný – měla jsem jich takových hodně. Ale hodně to bude tím, že jsem většinou vázala s kroužkem, ten drží líp, než uzel. Přijde mi to i hezčí – třeba pod mikinou není ten mravenčí zadek. 😀

– Dají se kroužky použít na všechny šátky? Nejsou třeba materiály, který v tom prokluzujou?

Ty kroužky mají různé velikosti. Třeba na šátky Dekka jsem si musela pořídit větší velikost, protože jsou ty jejich šátky nadýchaný a vysokogramážní, už jsem tu látku do toho kroužku neprotáhla.

Ale co se prokluzování týče – trošičku prokluzovaly hedvábné šátky od Sestrice, ale nic hroznýho, to bych ani neuváděla jako výtku.

– Tak to zní dobře! Na co koukáš ty, když vybíráš šátek? Co je pro tebe důležitý?

Prvním bodem je pro mě vzhled (v tomhle jsem asi typická ženská 😀). Šátek, který by mi nepřišel hezký, bych nenosila, i kdyby byl sebelepší. Trh je teď tak široký, že se dá bez problémů najít šátek, který ti sedne jak vzhledově, tak vlastnostmi.

Pak jsem koukala na nosnost – když začal být Tobiášek těžší.

– A do kolika kil jsi v šátku nosila?

On má tu váhu už hrozně dlouho stejnou. Posledně, když se nosil, měl nějakých jedenáct kilo.

– A vždycky na břiše?

Mně se na tom břiše líp nosí, je mi to pohodlnější. A líbí se mi, že člověk má s tím dítětem víc kontakt. A i moje děti jsou radši na břiše.

– Našim dětem se líbilo, že na zádech přes rameno vidí, co dělám.

Já si myslím, že ty časy na zádech u nás ještě přijdou. Tobiášek má teď období, kdy je radši sám.

Když teď jedeme na výlet a vím, že se bude nosit jen chvíli, beru nosítko, protože ta manipulace je s ním jednodušší. Člověk udělá cvak cvak a dítě je venku z nosítka.

– Jaké máte?

Máme Tulu Toddler. Když byli kluci menší, nosili jsme hodně v Ergo Baby – já mám mrňouse, takže nám vydrželo dlouho.

– Ještě zpět k šátkům – který pevný šátek bys doporučila pro novorozence?

pokračování