Nejsem člověk s brutálními sklony. Ale když teď sleduji příběh malého Dominika (stejně jako v minulosti jiných týraných dětí), tak bych v sobě určitě nějakou brutalitu vykopala a moc práce by mi to nedalo.
Nikdy nepochopím, co v lidské mysli může způsobit, že někdo dokáže vědomě ublížit vlastnímu dítěti, notabene ubližovat dlouhodobě. Dospělý se aspoň může bránit, dítě nikoliv. Jak se takový drobeček má srovnat s tím, že mu ubližuje ten, kdo by ho měl milovat a hýčkat nejvíc?
Toto jsou případy, kdy by opravdu mělo své místo uplatnění starodávného zákona. Mučil jsi dítě hlady? Hladověj. Mlátil jsi ho? Budeš dostávat holí. Věděl jsi o tom a nic neudělal? Vytrp to samé.
Možná, že kdyby toto platilo, bylo by těch nešťastníčků daleko méně nebo by netrpěli tolik a tak dlouho. Strach ze spravedlivého trestu je totiž nejlepší bič. A ať na mně nikdo nechodí s humanitou a lidskými právy. Protože když těm dětem dotyční ubližovali nebo byli zaneprázdněni "monitorováním" situace, tak se humanita a lidská práva krčily někde koutku a svorně plakaly...
@collette...moc krásně píšete....člověk se pak na chvilku zamyslí