Čím jsou děti starší a víc se profiluje směr jejich zájmu, tím méně doma listují všeobecnými encyklopediemi. V centru dění stále stojí naučné knihy o zvířatech s bohatou fotodokumentací nebo reálnými fotografiemi. Publikace založené na příliš dětských nebo humoristických ilustracích téměř vždy propadnou a skončí v zasunuté v neposlednější polici. Naštěstí po této stránce novinka z nakladatelství Familium Můj atlas zvířat a rostlin, kterou jsem dostala v rámci spolupráce v prosinci, rozhodně nestrádá. Ono především nejde tolik o tradiční encyklopedii jako o knihu, která vyžaduje aktivní spoluúčast dětí a ty si ji dotvářejí samy.

Autorka knihy PharmDr. Monika Kopřivová pod hlavičkou Familia publikuje pravidelně. Může se pochlubit především velkou řadou vzpomníkových a záznamových knih – např. Babičko, vyprávěj, Strom života naší rodiny nebo Jak rostu. Díky tomu je novinka Můj atlas zvířat a rostlin pro své malé čtenáře velmi uživatelsky příjemná. Vysokogramážní papír snese bez problémů u fixy (ano, do této knihy je žádoucí psát i kreslit), text je členěn do malých bloků a prokládán fotkami/ilustracemi, ale přesto působí jednotně a přehledně. Svojí grafickou podobou a logickým uspořádáním kniha vybízí k listování a dalšímu zkoumání.

Někomu by mohl vadit větší formát, ale obávám se, že u knihy, do které mají děti zaznamenávat vlastní pozorování, to ani jinak nejde.

Kniha, kterou si děti dotváří samy

To je podtitulek, kterým se kniha pyšní…

Můj atlas zvířat a rostlin své čtenáře vybízí nejen k pasivnímu listování a čtení, ale i k ověřování informací, pozorování světa kolem sebe, změn v přírodě i vyrábění. Nechybí dostatek prostoru ke kreslení i vybarvování nebo formulaci vlastních názorů. Návody na jednoduché zábavné pokusy děti školního věku nenásilně uvádí do světa biologie, fyziky i chemie.

Co si budeme nalhávat, právě velké množství pokusů nebo tipů na vyrábění bude pro děti nejlákavější a mnohým rodičům pomůže ukrátit dlouhé zimní večery.

Pro představu nahlédneme do mé oblíbené sekce „Pokojové rostliny“.

• Pozorujeme – jaké pokojové roslliny se doma vyskytují, jak vypadají a jaké vyžadují podmínky
• Pěstujeme, vyrábíme – návod na řízkování s tabulkou pro zápis progresu kořenění, pěstování vlastního citrusu, návod na výrobu vlastní kokedamy!
• Kreslení – vlastní kouzelná rostlina

Na první pohled to může vypadat velmi automaticky a samozřejmě, pokojovky má doma snad každý. Celá kapitola dává celostný pohled na to, co obnáší pěstování rostlin v bytě/domě a jaké množství práce a času obnáší.

Zábavné pokusy

Pokusy v domácím prostředí pro rodiče často zavánějí katastrofou následovanou dlouhým úklidem. Naštěstí experimenty z této knihy jsou často koncipované tak, aby vyžadovaly co nejmenší asistenci dospělých a přitom byly pro děti zajímavé.

V kapitole „Zvířata na farmě“ se děti dozví, jak nechat zmizet vaječnou skořápku, v „Exotických zvířatech“ si na vlastní kůži zkusí, jak odolat mrazu a ledu, v samostatné sekci věnované „Motýlům“ dostanou návod, jak si doma odchovat motýla a v kapitole věnované „Hmyzu“ zjistí, jak v noci lovit hmyz pomocí prostěradla a světla.

Po každém pokusu nesmí chybět interpretace výledků a vlastních závěrů, i na to autorka a celý spolupracující tým myslely a nechávají v knize dostatek místa na text.

Právě pokusy, úkoly i návody na tvoření podpoří děti nejen v jejich kreativitě, ale i v dalším vlastním bádání a iniciativě. Navíc jim ukáže svět kolem nich v trochu jiné perspektivě a rozměru.

Komu věnovat Můj atlas zvířat a rostlin?

Dětské knihy, které by zábavně a přitom velmi jednoduše nabízely dětem tolik aktivit, je na trhu velmi málo. Celá kniha vznikla v Čechách, je tedy přizpůsobená pro děti žijící v České republice a odpovídá (včetně kapitoly „Exotická zvířata“, která je orientovaná na zoologické zahrady) tuzemským biologickým podmínkám. Nakladatel doporučuje knihu věkové skupině 8 – 12 let. Děti tohoto věku jsou již samostatnou jednotkou a nevyžadují žádnou asistenci dospělého. Pokud máte doma ale zvídavého předkoškoláka nebo prvňáčka, kniha vám dá prostor strávit spolu mnohé zajímavé chvíle.

Můj atlas zvířat a rostlin stejně dobře poslouží i průvodcům v lesních/montessori/waldorf školkách jako dětem na prvním stupni klasické ZŠ, kde může tvořit zajímavý doplněk do hodin prvouky.

Co na to děti?

E. (9 let): líbily se mi zajímavé aktivity a úkoly. Zaujalo mě, že některé obrázky jsou kreslené a jiné fotky. Už se těším, že si podle návodu z knížky zkusím odchovat vlastního motýla.

T. (7 let): nejlepší na knížce jsou pokusy a kvízy, ty mě hodně bavily. A pak taky hodně hezkých obrázků. Nevěděl jsem, že kočka může být levák i pravák, to musím vyzkoušet!

Vyšlo v nakladatelství Familium. 

https://www.maleradosti.net/2022/01/14/cteme-detem-muj-atlas-zvirat-a-rostlin/

Poté, co se konečně otevřely hranice okresů a my mohli beztrestně opustit Prahu, první cesta směřovala směr Koněprusy. U Klárky z blogu Pondělí jsem se nechala inspirovat jejich úspěšným hledáním zkamenělin na naučné stezce Zlatý kůň. Výlet, který se obejde bez protestů dětí, protože kdo nechtěl někdy mít doma trilobita jako v Cestě do pravěku…

Naučná stezka Zlatý kůň

Koněpruské jeskyně jsou sice oblíbenou destinací školních výletů, ale byla by škoda soustředit se pouze na cestu pod zem a vynechat naučnou stezku, která je neméně zajímavá a provede vás oblastí, odkud byly jeskyně objeveny.

Krátká, cca 4 kilometry dlouhá trasa, vede přes jediný vrchol přímo nad vstupem do jeskyní, kde při dobré viditelnosti můžete dohlédnout až na Točník. Divácky vděčný je výhled nejen po krajině, ale i na lom Čertovy schody a na hranu Císařského lomu. Areál lomu Čertovy schody by měl být v budoucnu zpřístupněn a stát se součástí geoparku.

Po táhlém prudkém klesání na dno Houbova lomu přichází to, na co všichni čekají  Na dně lomu se nachází několik přístupných a legálních paleontologických nalezišť, kde při troše štěstí objevíte otisky prvohorních obyvatel mořského dna.

Celá oblast Národní přírodní památky Zlatý kůň je geologicky zajímavá a po těžbě vápence i paleontologickém průzkumu tu zůstalo mnoho míst, kde lze bezpečně získat zkameněliny. Jediné, co budete potřebovat, je trpělivost a případně geologické kladívko na roztlučení volně ležících kamenů. Ale i bez něj se dají najít krásné kousky. Nejčastěji jsou to otisky lilijic, hlavonožců a řas, trilobita nevyhlížejte, na ty to chce blíž ku Praze.

Právě zde, ze dna Houbova lomu je vidět i místo, odkud byl při odstřelu stěny lomu objeven areál vápencových jeskyní.

Lom Na Kobyle

Komu by stačila pouze návštěva dna lomu a hledání zkamenělin, může z Houbova lomu cestu zlomit zpět na parkoviště. Byla by to ale škoda, zbytek naučné stezky prochází přes udržitelně obnovenou krajinu, protíná silnici a míří do lomu Na Kobyle, který je součástí přírodní rezervace Kobyla.

Těžba v tomto lomu byla ukončena již v roce 1929, lze tu pozorovat, jak se příroda samovolný sukces vegetace. Z lomu ven vede cesta původním několik desítek metrů dlouhým tunelem, který sloužil k dopravě vytěženého vápence, poté zpět k parkovišti.

V současné době probíhá výstavba nového návštěvnického centra u vstupu do jeskyní, které si dlouho čekalo na důstojné uvítání návštěvníků.

Kam dál?

Na závěr si neodpustím malé gastrookénko  Na Berounsko jezdíme dost často, stavit se pro jídlo v Blackdogu, sníst si jídlo na náměstí a následně si dopřát sladkou tečku s kávou v kavárně Šťastná koza už se stalo naší tradicí. Obzvlášť během pandemie je důležité podpořit své oblíbené podniky a dopřát si zdání “normálního” života.

https://www.maleradosti.net/2021/04/30/na-vylete-za-zkamenelinami-na-ns-zlaty-kun/

Když redakce Modrého koníka vyhlásila možnost testování želé rybiček od norské legendární firmy Möller´s, byla jsem v pozoru. Známá a velká firma, legendární rybí oleje, mnoho zkušeností a oni přesedlají z léty ověřené formy podávání oleje z tresčích jater na něco jiného? A ještě ve formě "bonbonu"? Jsem šťoural a nemám problém s kritickým pohledem, takže jsem u toho chtěla být. Kupodivu to vyšlo a testování je za námi... Tedy spíš za mými dětmi 🙂

Složení je alfa a omega

Pozitivní účinky pravidelného užívání rybího oleje bohatého na omega 3 mastné kyseliny a vitamínu D netřeba rozporovat. Obzvlášť v zimě, kdy je nedostatek slunečního záření a děti jsou často víc doma než venku, kůže nestačí produkovat potřebné množství D3. V roce 2016 SZÚ nechala udělat velkou studii u českých dětí a zjistila, že až 2/3 dětí má především v zimě a na jaře málo vitamínu D. Jeho nedostatek se neprojeví hned, ale až v dlouhodobém horizontu. Deficit není radno podceňovat, Möller´s rybičky suplementují 200 % denní dávky vitamínu D3, proto je velmi záhodno nabízet je dětem především v zimním a jarním období. 

K omega 3 MK je nutné dodat, že si je tělo nedokáže vyrobit samo a je nutné je dodat zvenku. Jenže kdo z nás si dává alespoň dvakrát týdně mořské plody, tučné ryby nebo aspoň pstruha? Čí dítě je ve fázi, že s láskou jí ryby? Jeden exemplář mám sice doma, ale popravdě, rodinný rozpočet nedovoluje kupovat dvakrát týdně lososa/tuňáka v biokvalitě, abych měla čisté svědomí. Jenže pro děti je pravidelný příjem omega 3 důležitý pro rozvoj mozku, nervové soustavy (každý chce mít doma génia) i zraku. 

Rybička plná oleje

V ideálním světě by ideální dítě ráno před snídaní nastoupilo, poslušně otevřelo ústa a nechalo si do nich šoupnout lžíci rybího oleje. Jenže my v ideálním světě nežijeme, rybí olej nechutná zrovna jako jahodová zmrzlina a děti se mu raději vyhnou obloukem. S touto realitou pracuje i Möller´s a svoje oleje zabalilo to jiného kabátku. Ve formě ochucených želé rybiček je děti rozhodně slupnou jako malinu. V tomhle případě je ale nutné dětem vysvětlit, že ten "bonbonek" je potravinový doplněk, nikoliv sladkost. U malých dětí by mohlo lehce dojít k návyku, že každý bonbon je to pravé ořechové pro jeho vývin. U nás doma děti bonbony nekonzumují vůbec, pouze ve výjimečných případech jako jsou narozeniny/svátek kamarádů ve škole a ve školce. I tak je na místě obezřetnost a vysvětlení, že ty dvě rybky u snídaně jsou v pořádku, ale pytel želatinových medvědů je něco úplně jiného. 

Co do obsahu omega 3 MK vychází pořád lépe klasický olej, v jedné DDD má téměř dvojnásobné množství. Což se pochopitelně negativně odráží na jeho chuti. Vitamínu D3 je v rybičkách stejné množství, tady mohou být konzumenti bez obav. 

S velkým otazníkem je použití sladidla sorbitol. Farmacie ho má ráda, medikace pro děti je ho plná (ATB, sirupy na kašel...), ale má projímavé účinky, nadýmá a metabolizuje se na glukózu a fruktózu, vede k riziku hyperglykemie. A protože se po něm nekazí zuby, najdete ho v pastách na zuby. Takže jestli máte doma dítě, co neplive pastu na zuby, pozor na příjem umělých sladidel v průběhu dne. Není to zdravé pro nikoho, natož pro citlivý malý organismus. 

Naštěstí je hlavním sladidlem xylitol alias březový cukr, za ten má Möller´s velký palec nahoru. Nezvedá hladinu cukru v krvi, je vhodný pro diabetiky a nekazí se po něm zuby. Je to sladidlo, které používají i vyznavači LC, keto, paleo či jiného odvětví nízkosacharidového stravování. 

A co na to děti? 

První volbou mě jako rodiče by byl pochopitelně čistý olej, ale nebudeme si lhát do kapsy, od určitého věku ho děti prostě přijímat nechtějí. Je skvělé, že výrobce vymyslel alternativu, která bude dostatečně lákavá pro konzumenty, s relativně rozumným složením a pokryje doporučenou denní dávku MK i vitamínu D. 

Obě moje děti (6 a 8 let) každou dávku rybiček ráno ke snídani vyžadovaly, jakmile jsem na ně zapomněla, okamžitě se připomínaly. Bavila je i samotná konzistence, která je měkčí než u želatinových bonbonů, ale, naštěstí, se nepatlá po rukou a nelepí. Nemluvě ani o malinové barvě, která má evokovat malinovou příchuť. Tu tedy nikdo z nás třech na první ochutnání nerozpoznal, ale na vůli jíst rybičky to vliv nemělo. 

Každá rybka má svoje samostatné balení, což sice produkuje víc odpadu, ale v tomhle případě je to jedině dobře. Rybičky se k sobě nelepí, nenechavé prstíky nic neopatlají a každé z děti si vyloupne svojí denní dávku. S tím souvisí i hravé balení, kdy si na vnitřní klopě děti mohou vybarvit značky a motivuje je to k pravidelnému dennímu užívání. 

Co bude pro mnoho rodičů důležitým faktorem, je i cena. Jedna krabička vydrží dítěti 22 dní, cena na eshopech začíná na 250 Kč. Když si s dětmi odpustím dvě návštěvy oblíbené zmrzlinárny nebo kavárny, mám jednu krabičku hravě doma.  

Samozřejmě Möller´s stejně jako každý jiný výrobce potravinových doplňků cílí na mateřské pudy, všichni chtějí pro své děti to nejlepší. Strach prodává a nikdo nechce být tím, kdo ohrozí zdravý vývoj vlastních potomků. Pro Möller´s hovoří ale léta zkušeností, neustálá kontrola kvality a v případě rybiček i forma, kterou děti bez problémů přijímají. 

Závěrem velmi děkuji redakci Modrého koníka za možnost testování! 

#zkusenosti_mollers_rybky