Již brzy nás čeká třetí narozeninová party (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/slavime-poprve-v-roce-2014.html) a já ještě nestihla popsat tu druhou ☹ 

Tentokrát byly oslavenkyně dvě holčičky - Niki a Elis. Protože Nikolka měla ten den oslavu i rodinnou, spojili jsme to a pronajali si MC Jablíčko, což se ukázalo jako nápad k nezaplacení. 

Prostory jsou pro party jako stvořené. Děti si hrály v herničce a dospěláci si mohli posedět a popovídat ve společenské místnosti. Moc jsme si ten den užili a zde máme několik tipů, jak se na narozeninové oslavě nenudit:

1) Protože holky slaví v období masopustu, tak jsme všichni byli v maskách

Dospělí...

...a ....hlavně děti

2) Každý si na oslavě vyrobil svou narozeninovou čepičku

Letos se chystáme na velikonoční svátky za rodinou na Slovensko, takže čekejte ještě jeden článek s porovnáním, jaké byly Velikonoce v "zahraničí". Ale nyní pro vás máme s Nikolkou několik tipů, co si můžete s tříletým prďolou vyrobit a bude ho to dokonce bavit 🙂

První tvořivá dílnička nás čekala ve školce. Vyrobili jsme (i s tátou) velikonočního zajíčka, do kterého měly přijít nazdobené perníčky, ale...
...jedno perníkové vajíčko snědla Nikča ještě před namalováním a druhé spořádali s tátou jako svačinku, když jsme ze školky odcházeli. 

Nikčina první školková fotografie

Velikonoční zajíček

- čtvrtka
- nalepovací očička - nebo se mohou jen namalovat
- nalepovací ouška - také stačí jen pastelky, tady šlo o to, že děti měly více práce s výrobou
- kytičky
- travičku
- nůžky, lepidlo, pastelky

Velikonoční květináč s osivem

- květináč
- ubrousky s velikonoční tematikou
- herkules
- štětec, nůžky
+ hlínu a osivo

Ten jsme šli (i s ozdobeným vajíčkem níže) dát rovnou ze školky babičce, takže fotku dodám později.

Tento měsíc nás čeká trojitá oslava narozenin. V naší bandě máme tři "dubňátka": Matyho, Vojtíka a Ondráška. Ale jen ten poslední je opravdový "Apríláček". 

V té době jsme se ještě všechny neznaly. Většina z nás se poznala až v září 2011 na cvičení s nemluvňaty. Ale konkrétně tyhle tři maminky od těhle tří kluků se poznaly už dříve. Dvě spolu chodily na vysokou a tu třetí přibraly do party na cvičení pro těhotné, které probíhalo v naší jablonecké nemocnici a všechny si ho jen chválily. 

Termín porodu se jim už blížil, ale nikdo nečekal, že na Káťu to přijde takhle brzy. No a tak se stalo, že se Ondrášek narodil právě na Apríla 1. dubna. Nakonec neplánovaným císařským řezem. O svém prvním roku soužití s Ondráškem již Kátě něco napsala zde: http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/07/zazitky-tech-je-s-detmi-plno.html. Neměla to s Ondrou po náročném císařském řezu vůbec jednoduché. Jizva se hojila, protože ji poctivě promazávala (olivovým olejem na střídačku s bepanthenem, který byl díky kojení a mazání zadečku vždy po ruce), ale hrozně dlouho bolela. Naštěstí alespoň to kojení (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/kojeni-maly-velky-problem.html) se jí rozjelo krásně a vydržela kojit nejdéle z nás všech. 

Ale vraťme se ke dni jejího porodu, když potom každému psala zprávu z porodnice, tak si všichni mysleli, že si z nich dělá apríííl🙂

Káťa: "jo a jedno z největších překvapení bylo narození Ondráška Apríláčka pro Šárku (maminku Matyho). Mám tu vzpomínku moc ráda. Ta nám zprávu nevěřila. Až když jsem ji potkala o 3 dny později v porodnici na chodbě. Ona začala rodit a já tlačila košík s miminkem, tak uvěřila, že to nebyl Apríl 🙂)))"

Takže "Apríláčku" Ondrášku přejeme ti hlavně zdraví a radost ze života 🙂

Nástěnka v šatně, když Niki nastupovala do MŠ

Už jsou to dva měsíce, co Nikča začala chodit do školky. Musím říct, že vše probíhalo parádně. Minulý týden si dala 10 denní pauzu, protože jednu noc měla teploty a zvracela. Šly jsme na kontrolu a hned z toho bylo několik dní doma. Musela mě zastoupit babička, protože jsme zrovna připravovali iQLANDII na slavnostní otevření a tak nebyl prostor zůstávat doma s dětmi. Naschvál píši množné číslo, protože ostatní kolegyně na tom byly hůř. U třech dětí zjistili doktoři nález na plicích a tak děti nesměly ani na procházku. Jedna z nich povolala maminku až z Moravy. 

No ale proč to tak dlouze píši? Minulý týden ve čtvrtek jsme šly po pauze do školky a to je jedna z trampot, která nás teď provází:

1) Nechci do školky 

Jakmile dítě okusí, že to jde i jinak, tak upřednostňuje to jinak před školkovým řádem. Nikolce se samozřejmě s babičkou líbilo a čtvrteční doprovod do školky se neobešel bez slz a přemlouvání, abych ji ještě nechala doma. Dnes je úterý a už se to téměř srovnalo, i když ta malá "diplomatka" to zkouší pořád. Synovec Kubík má zase v tomhle omotaného dědu. Večer mu nahlásí, ať pro něho příjde po "o" a děda prostě po obědě dorazí. Hrůza. No ale odolejte jim. Samozřejmě, že Niki chce taky někdy po "o". Tak jsem ji slíbila, že jednou určitě po obědě půjde. Tak uvidíme, kam se to vyvine. Pokud můžu radit, tak nechávejte děti hned spát ve školce a moc jim neukazujte, že je i jiná šance. 

Naštěstí se Niki školkové knížky líbí a po obědě usíná

2) Ztrácí se nám věci

Pojďme se podívat, jak to má se školkou Lucka a Eliška...

V kolik ráno vstáváte?  

Já okolo 6 hod. a Jirka okolo půl 7, Eliška cca okolo 7 hod.

Máte nějaký ranní rituál? 

Eliška chce zabalit do deky, rozkoukat se a pak snídá.

Co snídáte, pokud snídáte? 

Neuplynuly ani dva měsíce od souboje krémů (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/souboj-bepanthen-krem-proti-striim.html) a já mám zase příležitost k dalšímu. Pojďme společně porovnat klady a zápory kapek do očí. Já i Luky jsme je tento měsíc potřebovali a každý z nás vyzkoušel něco jiného...

Proč jsme po kapkách sáhli?

Já jsem před měsícem nastoupila do práce a je to velká změna. Stálé vysedávání u počítače mým očím nesvědčí a tak se mi navečír stávalo, že jsem vše na monitoru viděla rozmazaně a řízení za šera cestou domů také nebylo vůbec příjemné. Pořídila jsem si Bepanthen oční kapky.

Luky začal s příchodem jara pracovat víc na střechách. A jak se to sluníčko odráží, tak oči trpí. A to ani nemluvím o zedničině. Nezávisle na sobě jsme vyrazili do lékárny a on přišel domů s Visinem.

Jak dlouho už kapeme?

Téměř dvacet dní.

Hlavní složení

Mateřská dovolená skončila. Já nastoupila do práce, Nikolka do školky a tak teď žijeme trochu ve spěchu. Nyní hlavně kvůli mé práci, která je moc fajn (ale o té až v jiném příběhu).

A tak jsem se až teď dostala k tomu, abych si sepsala, jaké byly naše tři roky na "dovolené".

Když píšu tenhle článek, tak mi k tomu zpívá Tomáš Klus a jeho slova se sem přímo hodí.  Tak si ho také pustťe. Ta písnička je krásná, i když já to pochopila až na druhý poslech 🙂 http://www.youtube.com/watch?v=KQtzVOAQobc

Vzpomeň, jaks očima dítěte,
hleděl na letící ptáky.
Jak krásné bylo být na světě,
s vědomím, že umíš to taky.
Dnes už nelétáš, neboť okolí
zmátlo tě strachem, že pády bolí.

Ty tři roky na mateřské byly nezapomenutelné. A i když si z tohoto ranného dětství nikdo nic moc nepamatuje, dává snad nějaký základní pilíř, na kterém se staví dál. A já doufám, že jsme ty základy s Nikčou společně vybudovaly stabilní🙂 

První dny - porodnice a doma

 
Taky bych byla moc ráda, kdyby si ten dětský  pohled uchovala ještě dlouho, i když jí ho mamka s tátou občas zakryjí. Třeba dnes... Potřebovala jsem ještě něco pracovně zařídit v jednom obchodním domě, tak za mnou Niki s taťkou přijela. Byla plná elánu a chtěla se po obchoďáku honit. Lidí už tam moc navečer nebylo, tak jsem si řekla proč ne a docela jsme se u toho nasmály, ale tatínek byl nervózní, že rušíme okolní zákazníky. Nakonec jsem to utnula i já, unavená z celého dne... Nikču to zklamalo a mě to pak mrzelo. Proč ji tu chuť do života upírat?

První rok

Jak to má se školkou další maminka Péťa a její syn Vojtík?

V kolik ráno vstáváte?

 Když vodím do školky já, budím Vojtíka už v 5:50 hod. a odcházíme v půl sedmé. Když odvádí taťka, tak si kluci pospí do sedmi a chodí až na devátou. 

Máte nějaký ranní rituál?

Ráno má rád svoji oblíbenou pohádku Peppa pig a odpočinek na gaučíku. 

Co snídáte, pokud snídáte?

Můžu začít klidně tím, že jsem v neděli nestihla napsat článek, který jsem si naplánovala. Byl to tento článek 🙂 A dostávám se k němu až dnes - tři dny po "uzávěrce". 

Odpolední program s Nikolkou jsme zvládly na jedničku. Naše dámská jízda nám zkrátka vyšla podle plánů:

- 2x jsme si krásně zaplavaly

Jedna starší fotečka

- naše valentýnské výtvory jste mohli vidět v předchozím článku (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/02/svaty-valentyn-darecky-pro-tatinka.html)
Tatínek z nich měl opravdu radost. Když mu je Niki předávala, tak měla ke každému nějakou průpovídku. Jsem ráda, že jsme některé maminky inspirovaly a ty šly pak s dětmi taky tvořit.

-  vyrazily jsme na návštěvu za Milčou s Vojtíkem i Matýskem a Káťou s Ondráškem. Udělali jsme si příjemnou procházku a moc pěkné odpoledne

Ondrášek, Vojtík a Matýsek, aby bylo jasné, o kom je řeč 🙂

Včera jsme byly s Nikolkou na tvořivé dílničce, kterou pořádal DDM Vikýř (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/02/posledni-tyden-na-materske-jak-si-ho.html). I tentokrát to měla Ája moc hezky připravené a odnesly jsme si spoustu dárečků pro tatínka. 

Schválně píši pro tatínka, protože tentokrát má Sv. Valentýna v režii Nikolka. Do tvoření se pustila s vervou a já jí jen minimálně pomáhala.

Už se moc těší, až se taťka vrátí z hor a dárečky mu předá. Tak uvidíme, jak se budou líbit...

Pokud ještě nic nemáte, tak se třeba trochu inspirujete. My je všechny měly hotové za dvě hodinky i s přípravami, takže např. takový 

srdíčkový šnek 

vám nezabere ani deset minut 🙂

Velkou inspiraci najdete na stránkách www.krokotak.com

Včera jsme absolvovaly tříletou prohlídku u naší paní doktorky. A jak to probíhalo?

POZVÁNKA

U nás v Jablonci většinou dostanete pozvánku (písemně nebo telefonicky). Niki byla před vánocema churavá, tak jsme zašly raději k doktorce a rovnou si nás sestřička objednala na tříletou prohlídku.

Pokud se vám třetí rok blíží a ještě vám pozvánka nepřišla, tak si určitě můžete zavolat, za to nic nedáte.

CO S SEBOU?

Očkovací průkaz!!! A někteří doktoři chtějí moč. Ta naše chtěla.

PRŮBĚH

Jak si užít poslední týden na mateřské, bych věděla úplně přesně. A bylo by to jinak, než co se chystám napsat 🙂 

Sbalila bych rodinu a vyrazili bysme za bráchou do Řecka. Ale takhle se sbalil jen Luky a vyrazil na hory. Tak máme s Niki dámskou jízdu.

A co všechno jsme si naplánovaly?

Niki dopoledne školku, po třetí hodině jí vyzvednu a budeme si užívat:

 
- 2x plavání 

- valentýnské tvořivé odpoledne - když se v pátek vrátí tatínek, tak pro něho na Valentýna budeme mít dáreček

- v pátek přijede táta, tak si snad užijeme odpoledne společně

Našim dětem už budou (nebo byly) tři roky, takže těch, které se vracíme do zaměstnání, je více. Tentokrát se podíváme na to, jak nástup do školky probíhal u Verči a Ondráška. Dozvíte se také více podrobností o tom, jak se na zápis předem připravit a jakou školku vybrat. Tak ať se vám výběr podaří !!!

PŘÍPRAVY NA ZÁPIS DO MŠ

Vzhledem k tomu, že je Ondra narozený na konci prosince, zjišťovala jsem si dopředu veškeré možnosti o přijetí či nepřijetí do státní školky zde u nás v Jablonci nad Nisou. 

V místním MC Jablíčku se vždy (tak týden či 14 dní) před zápisem do školek koná setkání s paní z oboru školství z magistrátu, která Vám předem sdělí, kam máte šanci dostat své dítě a kam ne. Případně Vám odpoví na další otázky. 

V každém městě to je jiné, zde v Jablonci to funguje tak, že zápis do školky je v jeden den a chodí se jen do 1 školky. Návštěvami ve více školkách si místo určitě nezajistíte, neboť asi tak týden po zápisu se všechny ředitelky (ředitelé) školek sejdou u "kulatého" stolu a řeknou si, kolik dětí přijímají, kolik mají volných míst a kolik dětí je pod čarou. Takže znám případy, kdy únorovou holčičku přijali do školky v pohodě, neboť jim k zápisu přišlo málo dětí, ale naopak jsou i školky, kde nevezmou už ani zářijové dítě. Proto je potřeba si tuto možnost vyzjistit předem!!! Sami máme školku cca 50m od bydliště, ale dozvěděla jsem, že bych neměla šanci.

Na již zmíněné schůzce s paní z magistrátu mi bylo sděleno, že bych Ondru mohla zkusit umístit do školky u nemocnice (do Červené školky). Je to školka zřízená hlavně pro zaměstnance nemocnice, takže tyto děti mají přednost před ostatními. 

Dalším kladným bodem pro přijetí bylo potvrzení od zaměstnavatele, že se matka vrací do práce a třetí požadavek byl (a pro nás nejdůležitější) - děti narozené od 1. 12. 2010 a dále. Tato školka je přizpůsobena i na děti 2 leté, takže zde podmínka - bez plínky nebyla důležitá jako v ostatních státních školkách. 

ZÁPIS DO MŠ

Samotný zápis byl velmi jednoduchý a rychlý. Paní ředitelka si od nás vzala akorát veškeré dokumenty (potvrzení o povinném očkování od lékaře a potvrzení o nástupu do práce od zaměstnavatele), napsala si Ondrovy iniciály a tím to skončilo. Na nic dalšího se nás neptala.

ONDRÁŠKŮV PRVNÍ DEN

Většina dětí miluje sáňkování a zimní radovánky. Většina - ale to naše ne, alespoň do dvou let tomu tak bylo.

Když byla úplně malinká (10 měsíců), tak v ní ten strach nebyl. Nechala se povozit.
 

Ale rok na to se něco zlomilo a Nikča začala brečet, jen jsme jí na sáňky posadili. Prostě tuto zimní aktivitu zavrhla a tvrdošijně odmítala jakýkoliv výlet s podobnou tematikou.

A letos? Cvak, něco přeskočilo a sáňkování (i bobování) si zase užívá...

Tvářičky červené, ale poctivě namazané Bepanthenem 🙂

Takže pokud máte někdo z vás podobný problém, tak nevěšte hlavu, ono se to určitě spraví 🙂

Tady bobuje i s pradědečkem

Dnes jsme vyrazily poprvé do školky. Tedy do té opravdové. Protože před tím Niki chodila každý pátek do Miniškoličky (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/06/miniskolicka-broucci.html), která jí nástup do této velké dost usnadnila 🙂

VSTÁVÁNÍ

Bála jsem se ranního vstávání, protože já si za celou mateřskou nemohla vůbec stěžovat. Nikolka krásně spala (s usínáním to bylo horší), ale za to dříve jak v 8 hod. vstávala jen zřídkakdy. Jednou (1. ledna 2014) se nám všem třem (i s tatínkem) podařilo vstát až v 11 hodin. Hodně lidí říkalo, ať ji na to začnu připravovat už dříve. Ať chodíme dřív spát atd. Ale bylo i pár maminek, které tvrdily, že se to srovná s nástupem do školky. Tak já riskla těch pár. Zatím je brzy na zhodnocení, zda mi ta druhá varianta vyšla - to uvidíme časem. Nicméně Niki začala minulý týden sama od sebe vstávat okolo sedmé hodiny ranní. Takže si trénink nasadila bez mého dočinění. Dnes jsme nařídili budíka na 6:30 a vstali jsme všichni v 6:50 🙂

SNÍDANĚ

Naštěstí babička včera upekla výtečnou bábovku, takže Niki během oblékání zakousla pár soust a zapila mlékem. Jinak jsme zvyklé snídat trochu později, ne hned po probuzení. Tak uvidíme, jak to budeme praktikovat dále.

OBLÉKÁNÍ

Naši dva tříletí oslavenci - ONDRA a VOJTÍK. Ondrašek slavil třetí narozeniny ještě v roce 2013, ale s naší partou je oslavil až letos. 

A jak to celé proběhlo? Čímž vám chceme poskytnout pár tipů na dětskou párty, které jsme si za ty tři roky na mateřské dovolené (my matky🙂 zdokonalily.

DÁREK                                          Loňská oslava Vojtíka s Filípkem

Už na konci loňského roku, kdy slavil narozeniny Vojtík s Filípkem jsme se domluvily, že budeme kupovat jeden velký dárek, na který se složíme. "Tehdy" si ho maminky ještě nevybíraly, ale čekaly, co jejich dítě otevře. Letos jsme to vylepšily tak, že si mamky dárek vyberou, koupí a nás jen zkasírují. Je nás 9. Takže od každé 100 Kč a hodnotný dárek je na světě.
A co kluci dostali?
Vojtík - dřevěnou garáž na mašinky
Ondrášek - autodráhu

DORT

Byl luxusní, prý hlavně díky domácí borůvkové marmeládě od tchána. Moc se Verče povedl. Dorty si pečeme (nekupujeme). Mezi oblíbené patří: nepečený ze zakysanky, tropical ovocný a dort s falešným fondánem.
Ozdoby na dort:
- marcipánové figurky
- lentilky - plno lentilek
- moc hezky vypadá vláček ze sušenek, na které jsou přilepené čokoládou lentilky a různé další bonbóny

Dnes jsme na řadě my - já s Nikolkou (protože už je to zdatná kuchařská pomocnice). Vaření, míchání a špinění veškerého oblečení, co má na sobě, jí moc baví. Pak jí i víc jídlo chutná, takže já tím plácnu dvě mouchy jednou ranou (zabavím Nikču a ta to jídlo i s ní, když už si s ním dala takovou práci).

Recepty, které vám doporučíme budou převážně z řecké kuchyně.

Snídaně

- Niki má ráda vajíčka na jakýkoliv způsob (vajíčková pomazánka, volské oko, vajíčka na tvrdo, míchaná...). 
- chleba s máslem a šunkou + zelenina
- jogurty (kostíci, pribiňáček nebo bílá activie s müsli)
- chleba se žervé sýrem (lučina, garvais, almette apod.)

Velmi oblíbená teplá snídaně:

TVAROH S VAJÍČKEM 
Přísady:
- plnotučný tvaroh
- 3 vejce
- kapka oleje, sůl
Postup:
Na pánvičce rozehřejeme trochu oleje (stačí pár kapek), hned přidáme tvaroh a po chvíli vajíčka (pokud pospícháte, tak se ani nemusí předem šlehat vidličkou) stačí pouze vyklopit a zamíchat. Ochutíme solí a podáváme s chlebem. Mňamka. Jen nesmí být Luky doma, tomu příprava tohoto výtečného pokrmu nevoní 🙂

Svačina (dopolední i odpolední) Kde jsou ty časy, kdy jsem i já měla kaši na prsou 🙂

- jakékoliv ovoce 
- jakákoliv zelenina
- brumík
- pribiňáček tyčinka
- müsli tyčinka (Niki má ráda ty z lisovaného ovoce), ale také tyčinky Chimpanzee
- jogurt nebo ochucený tvaroh

Ná vánoce jsem byla asi hodná. Ještě jsem to tu nepsala, ale dostala jsem spoustu dárků. A mezi nimi i dva rivaly - Bepanthen Krém proti striím a Elasti-Q. To jsme se ještě celá rodina těšili na další miminko. Už jsem končila třetí měsíc a tak se rozhodli mě obdarovat. 

Od listopadových narozenin jsem měla doma Bepanthen Krém proti striím a k němu na vánoce přibyl Elasti-Q.

A proč o nich píši, když už miminko nečekáme (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/mlcet-o-zamlklem-tehotenstvi.html)? Protože jsem se rozhodla je objektivně porovnat, aby jste vy - maminky v očekávání měly možnost srovnání, když se budete rozhodovat, který si pořídit.

Jdeme na to:

HLAVNÍ SLOŽENÍ
Bepanthen Krém proti striím (BKPS)- trojí efekt (výtažek z tropické rostliny - pupečníku asijského, dexpanthenol + glycerin a olivový olej)
Elasti-Q (E-Q)- kyselina hyaluronová, D-panthenol, elastin a vitamín E

APLIKACE
BKPS - výrobce doporučuje 2x denně, aby se dosáhlo efektivního výsledku
E-Q - výrobce doporučuje spodní bříško promazávat tak často, jak jen to bude potřeba. Ostatní místa 2x denně. Dle mého laického soudu to znamená, že na docílení efektivního výsledku se mažete téměř pořád.

CENA (přes heureka.cz)
BKPS - od 297 - 389 Kč
E-Q - od 129 - 188 Kč (jedná se o original, poté je ještě exclusive od 239-333 Kč, ale ten nemám, tak ho zde nemohu porovnat)

MNOŽSTVÍ
BKPS - 150 ml
E-Q - 200 ml
Díky jejich rozdílné konzistenci jsem použila daleko méně BKPS na celou plochu (u mě je to větší plocha 🙂, než E-Q. 

ROZTÍRATELNOST
BKPS se roztíral a vstřebával lépe než E-Q.

DÁVKOVÁNÍ a BALENÍ
Bepanthen Krém proti striím

Díky aplikátoru se dávkuje po malém množství. Navíc doba spotřeby je delší než u Elasti-Q. Což mnohé z vás neocení, protože si za dobu těhotenství budete muset koupit více než jeden krém (pokud budete mazat opravdu důsledně). Ale když se vám stane to, co mě a o své miminko přijdete (což samozřejmě NIKOMU nepřeji), budete rády, že vám krém bude účinkovat déle.

Elasti - Q

Je v tubě, bez aplikátoru. Svádí to k tomu vymáčknout více, než méně. Zarazila mě doba použitelnosti šest měsíců od prvního otevření. Ale dá se otevřít už v drogerii a vyzkoušet ho, protože nemá žádnou ochranou zátku. Tak doufám, že ten můj nikdo nezkoušel a já byla první. A může ho použít některá z mých kamarádek.

VŮNĚ
V té oba dva nezklamaly. Nejsou nijak zvlášť parfemované.

PNUTÍ
Ve třetím měsíci těhotenství ještě nepoznáte🙂 Zkusím otestovat na kamarádkách ve vyšším stádiu těhotenství.

a SOUBOJ VYHRÁVÁ?

U mě jednoznačně Bepanthen Krém proti striím.

Ať už se rozhodnete jakkoliv, tak vám přeji, ať vám daný výrobek zabere a strie vás netrápí!!!

(http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/striktni-strie.html)

Člověk míní a osud mění... Za chvíli mi končí mateřská dovolená a budu se vracet do práce. A Nikolka? Ta půjde do školky.

Vzhledem k tomu, co se stalo před pár dny (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2014/01/mlcet-o-zamlklem-tehotenstvi.html)  jsem musela začít rychle jednat. V únoru mi končí mateřská a Nikolku loni do školky nepřijali.

Naštěstí se nám podařila školka zajistit. A tak jsme tam s Niki vyrazili na "dozápis" 🙂 Jedna holčička se stěhuje a přechází do jiné MŠ. Byli jsme na čekací listině, ale u maminky před námi se ukázalo, že sice má starší holčičku, ale doma ještě jednu dvouměsíční. Díky tomu jsme nakonec dostali přednost a mohli jsme se do školky vypravit.

Paní ředitelka měla obavy, že je Nikča malinká. Ale Niki ji těch obav brzy zbavila. Suveréně nakráčela do ředitelny, řekla ahoj a že chce jít rovnou za dětma. Ty odcházely ven na procházku. A paní ředitelka si chtěla s Niki nejdřív popovídat. Ptala se jí, co má na ouškách, jak se jmenuje a kde bydlí ...

Pak ji konečně ukázala třídu, že si tam může chvilku hrát a my si zatím promluvíme o provozních věcech. Tak tam Nikolka zaplula a za chvíli přikráčela s piknikovým košíkem, že nám v kuchyňce uvařila dobroty. 

A co je vlastně k řádnému zápisu i "dozápisu" potřeba?
- v obou dvou případech musíte mít potvrzení od lékaře, že se vaše dítě podrobilo řádným očkováním dle očkovacího kalendáře. 
(Takže mamky, pokud chcete, aby bylo vaše dítko jednou školkou povinné, tak prostě ty základní očkování absolvovat musíte - chtě nechtě).

A to je vše, co si s sebou nesete, protože ve většině školek se žádosti o přijetí vyplňují až na místě. Pokud nevisí na internetu a nemůžete si je dopředu připravit.

Když jsme s paní ředitelkou dořešili formality, tak byl čas jít domů, ale to se Nikče ani za mák nechtělo. Tak jsme dostali svolení, ať se přidáme k dětem na zahradu. Niki mezi ně zaplula a už slyším, jak tam nějaké holky dirigovala (je po mamince🙂: "ty si sedni tady a ty tady. Ták. Paráda." 

Tak uvidíme, jaká paráda to bude?

 

Myslela jsem si, jak napíši první článek v roce 2014 a ten bude radostný a velmi pozitivní. Bohužel osud rozdal karty opět jinak a tak je tu článek, kterým se chci rozloučit s rokem 2013 a s mým nenarozeným miminkem.

Nevěřím na to, že 13 je nešťastné číslo. Nicméně v roce 2013 těch nešťastných "náhod" bylo víc než dost.

O svátcích jsme si volaly s Luckou (maminkou Elišky) a říkaly si, ať už je ten rok za námi. Hlavně v jeho závěru bylo těch negativních energií ve vzduchu mnoho. Lucce umřela na Štědrý den babička, a tak pro ně byla Eliška jedinou záchranou, protože se kvůli ní všichni přemohli a ten den si jakžtakž užili. 

No a naše vánoční svátky nebyly vůbec pohodové, ale spíš stresové. Pořád jsem si říkala, co všechno jsem nestihla, jak jsem chtěla s Nikčou víc péct, ozdobit stromeček pro zvířátka, mít všechny dárky na začátku prosince nakoupené atd. atd. No všechno zlé, je pro něco dobré. A teď si to zpečetím i černé na bílém. Příští rok se na tyhle stresy vykašlu a UŽIJEME SI TO!!! I když třeba nebudou koupené všechny dárky a některé skříňky se prostě uklidí třeba na Velikonoce.

Ale zpět k tomu, co se v roce 2013 přihodilo:

15. leden - Nikča si poprvé oblékla celé pyžamko sama a k tomu i ponožky

28. ledna se Nikča poprvé v noci nebudila na čůrání a nepočůrala se.

únor - pořídili jsme si akvárko - v něm máme parmičky a je to parádně uklidňující na ně koukat. Navíc Nikču baví se o ně starat. Krmí je (pod dohledem, jinak by asi praskly) a společně jim čistíme vodu. 

15. únor - Niki nám sama od sebe řekla: "Mám tě ráda mami a tátu taky". To byla ta nejhezčí událost tohoto roku.

březen - Jirkovi (jeden z Lukyho nejlepších kamarádů) se narodil syn Šimon

červenec - Páje (mé kamarádce) se narodila Emička

srpen - první společná rodinná dovolená v Řecku

...

Nový rok - Nikča v horečkách, já v horečkách, Luky nemocný. Laryngitida (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/laryngitida-nikdo-ji-nezve-ona-se-stale.html) se projevila a už se nás nepustila.

únor - tragicky umřel jeden z našich sousedů v domě

březen - umřela jajaka (moje milovaná babička) - i když pro ni už to bylo vysvobození z dlouhodobé alzheimrovi nemoci

březen - Nikča má nějakého ošklivého streptokoka a musí poprvé na dětskou gynekologii, jak ta byla statečná

červenec - moje původně radostná zpráva se změnila na smutnou - mimoděložní těhotenství (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/08/smutna-zprava-vesela-moc-smutna.html). Přišla jsem o miminko, jeden vejcovod a prožívala šestinedělí.


MIMINKO
I když se to zdálo jako neuvěřitelné, tak se to povedlo! Po šestinedělí jsem začala menstruovat a po dvou měsících od operace jsem mazala na kontrolu, jak to vypadá. 

Doktorka mi tehdy řekla, že je to dobré, že mi zrovna proběhla ovulace. Bohužel z toho vaječníku, který nemá vejcovod a tak, že se máme snažit příští měsíc a hned po menstruaci (12. den) si přijít nechat zkontrolovat vajíčka. Jenže ta menstruace ne a ne dorazit. Tak jsem si udělala test a byl pozitivní. To jsem vůbec nečekala. Tak jsem se hned objednala k doktorce, protože jsem měla strach z předchozích zkušeností.

Kontrola - doktorka mi potvrdila, že miminko je v děloze a řekla to i Nikolce, která na kontrolu musela se mnou. Tak začala Niki vyprávět, že budeme mít miminko 🙂

Další kontrola po 14 dnech - krevní testy, moč, tlak, ultrazvuk - srdíčko krásně bilo.

Menší komplikace a tak další kontrola - mám mykózu. Zákaz jedení cukroví, ale jinak bylo vše v pořádku. A tak začal vánoční shon. 

Poctivě jsem začala od druhého měsíce mazat Bepanthenem - Krémem proti striím. Bála jsem se, že se v druhém těhotenství ty strie projeví víc než v prvním, u kterého jsem měla velké štěstí (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/10/striktni-strie.html). 

Pocity 
- po tom mimoděložním těhotenství byly trochu větší obavy, jak to všechno dopadne.
- jak mně nebylo dobře - hlavně večer. To jsem s Nikčou vůbec neměla a tak jsem si říkala, že to bude kluk 🙂
- někdy nešlo ani vyčistit zuby a pak najednou, okolo Štědrého dne změna. Už se mi z jídla nedělalo špatně. Jen mě začalo pobolívat břicho. Ale nijak zvlášť velká bolest, prostě spíš jako, že rostlo. 

Další kontrola - domluvila jsem se se sestřičkou, že nepřijdu 27., ale až po svátcích. Takže jsem si šla vysedět frontu 3. 1. Čekala jsem dost dlouho, protože všichni své zdravotní problémy nechávali až po svátcích a tak měli sestřičky i doktoři opravdu záhul. Na koze vše v pořádku, ale ultrazvuk potvrdil mé černé obavy. Srdíčko nebilo. Už asi 14 dní nebilo. Miminko umřelo kolem Štědrého dne.

Proč???
- doktorka je moc hodná a dělá různé krevní testy, ale příčin zamlklého těhotenství může být mnoho:
- všude řádily různé viry (spála, záněty apod.) Jen kolem mě mohly prolétnout, ale miminka se dotknout
- budu mít vyšetření i na trombogen
- důvodem může být i toxoplasmóza aj.

Zkrátka to tak příroda chtěla. Nedá se nic dělat. 

Mimčo umřelo v roce 2013, takže i když jsem na kyretáži byla až letos, tak si říkám, že to byl prostě začarovaný rok 2013 a ten nový přinese už jen samá pozitiva.

Buď s Bohem miminko a sbohem i starý roku. 

Jsem připravená na nové začátky. Doufám 🙂

V dnešním dílu se nám představí maminka Lucka:

Lucka a Elis

Hned na úvod musím říct, že Eliška už chodí do školky, tak ranní svačinky a oběd má ve školce.

Ráno:

začínáme většinou nějakým jogurtem, pudinkem, popř. rohlíkem s máslem a šunkou a teplým mlékem nebo čajem. Eliška snídá u svého malého stolku v obýváku. Většinou, když nedohlédnu na to, aby jedla, tak jí to trvá nekonečně dlouho. Když jdeme do školky tak máme málo času a musím Elišce s jídlem pomáhat. Když zůstává doma, tak jí nechávám jíst samotnou, ale u toho kouká na kouzelnou školku a trvá jí to někdy i hodinu

Ke svačince: 

Luky si vzal na celé odpoledne Nikolku ven (no spíše nakupovat dárky na poslední chvíli - nic nepřivezli!!!). Ale díky tomu jsem já měla volný pole působnosti a mohla se pustit do balení dárků.

Zabralo mi to docela dost času: 
 - vzpomenout si, kam jsem jaký dárek schovala,
- najít mašle, které jsem kupovala minulý týden,
- najít nůžky (Luky uklízel a dal je na jiné místo, než které mám já na nůžky určené) atd.

Nakonec bylo vše připraveno a hurá do akce.

Když už mi zbývaly poslední tři, tak jsem dávala na jeden z nich mašli pomocí tavné pistole. A kus té roztavené hmoty mi zůstal na prstech. Pálilo to jak čert. Bepanthen Plus jsem půjčila mamce (nejspíš už nenávratně, byl tam jen zbytek) a tak jsem rychle hledala v lékárničce Burn Jel. Pomohl. Ale stejně jsem to pak ještě mázla obyčejným Bepanthenem 🙂

Bepanthen proti striím - dárek pro těhotnou kamarádku. Ostatní vám neukážu, protože jsou pro rodinu a ta si občas blog přečte🙂

Jo a Ježíšku, když už jsme u toho, ten Bepanthen Plus by se mi do lékárničky moc hodil. Pokud se ti ještě vejde, tak budu moc ráda.

Nepodařilo se nám zachytit všech 11 dětí - na fotce chybí Natálka a Maty

U nás byl letos (stejně jako loni) Ježíšek s předstihem. Přišel už tuto středu, aby obdaroval 11 dětí a udělal jim tak "radost" ještě před Štědrým dnem. Proč je "radost" v uvozovkách, tak o tom až za chvíli.

Loni jsme vánoční besídku pořádali u Milči. Letos jsme si řekli, že přece nebudeme dělat u někoho bordel. Protože jinak než bordelem ten nájezd 11 prďolů nekončí. A pronajali jsme si na jedno odpoledne místní mateřské centrum Jablíčko. Ten nápad se ukázal jako ideální. Mají tam velkou hernu, do které je vidět z vedlejší místnosti, kde se může hodovat a posedět. 

Každá jsme připravila nějakou chuťovku: chlebíčky (sýrové, šunkové, krabí, hermelínové - hned 2x), slané šneky i tyčky z listového těsta (po těch byl ten bordel trojnásobný, zvlášť, když jsme je povolili i dětem), hruškovo-nutelový koláč, cukroví.... Já s Lůcou jsme donesly svařáka, už hotového v termoskách (přece se tam s ním nebudeme dělat). 

Kolem třetí hodiny jsme se začali všichni (někteří i s pánskou polovičkou) scházet. Vše dopadlo podle našich očekávání. Děti zapluly do herny a až na několik menších karambolků jsme o nich skoro nevěděli. Abych byla objektivní - zapluli tam s nima i chlapi (Jirka od Lucky s Pavlem od Káti http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/12/stastne-hlavne-vesele-jak-to-vidi-tatove.html), a abych byla úplně objektivní - zkrátka si s těmi dětmi hráli. A tak jsme si my maminy rozlily svařák a mohly si v relativním klidu popovídat.

Po dvou a půl hodinách už děti měly všechny hračky z herny vyzkoušené a začaly trochu více skotačit, tak jsme si řekli, že je to ten pravý čas, aby dorazil Ježíšek. Zavřeli jsme je s Milčou do herny a mezitím připravili dárky pod stromeček. Zazvonil zvoneček, otevřeli se dveře a děti běželi k dárkům. Každý se jednoho chopil a začalo velké rozbalování. 

Tady ještě každý kouká po svém dárku

A už se rozhlížejí u sousedů 🙂

Nikolka se soustředí 🙂

Vládne už u vás klidná vánoční atmosféra? A máte provoněný byt vánočním cukrovím? Teda nevím jak vy, ale já nějak nestíhám. A to jsem si vše tak krásně plánovala. V naší ložnici asi vybuchla bomba. Rozhodla jsem se udělat pořádek ve skříních, ale ne a ne to dokončit. Takže jsou všechny tři skříně otevřené, něco už srovnané, ale více toho čeká na zemi na přeorganizování. A mně se do toho nechce. Tak to přešlapujeme a místo toho jsem šla s Nikčou a Lukym stavět sněhuláky.

Cukroví mám zatím jen jedno - perníčky a to ještě ani nejsou nazdobené. 

Dárky - tak čtyři. Z toho ani jeden pro Nikolku ☹

Úklid - to snad ani nemusím popisovat, když jsem výše zmínila naší ložnici.

Takže u nás se zatím o šťastných a veselých vánocích zdá tak akorát Nikče.

A jak jsou na tom tatínkové?

Zeptala jsem se jich na několik otázek:

1) Co chystáte na vánoční svátky?
2) Máte nějaké rodinné zvyky, které začnete předávat dětem?
3) Podílíte se na přípravách - zdobení, nákup dárků, vytváření atmosféry, pečení?
4) Věříte na Ježíška? Jak o něm přesvědčujete děti?
5) Jaké máte zvyklosti u večeře?
6) Co jíte na Štědrý den?
7) Váš nejhezčí dětský dárek?
8) Nejhezčí vzpomínka na vánoce?
9) A co si přejete pod stromečkem - ať trochu poradíme těm vašim ženám ???

Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

1) Letos chystáme poprvé Vánoce bez babiček a dědečků, jen jako rodina ve třech. 

2) Nic extra, klasika, štědrovečerní večeře, rybí polévka, kapr a salát. No a pak rozbalování dárečku.


3) V rámci možností se podílím. Zdobení stromečku je na mně a Ondrovi, příprava kapra na mě, nákup dárku společně se ženou, no a zbytek v případě nutnosti jako asistent mamky.

4) Já už na Ježíška nevěřím, ale Ondra ano a je to fajn zvyk. Škoda, že se nám sem stále vtírá kamarád Santa. No ale my Ježíška nedáme.

Takhle jsme si loni krátili chvilku při čekání na Ježíška - spolu se strejdou 🙂

5) Nic zvláštního, snad jen aby nám nezaskočila kostička. 

6) Rybí polévku (asi), no a důležitý je kapřík a bramborový salát.

Loňské rozbalování dárků

                            Mrkvový perkelt

Tentokrát se zdravým kulinářským uměním pochlubí maminka Katka:

Káťa a Ondrášek 

U nás se vaří dost jednoduše. Ondráš nemá rád experimenty a na zkoušení nových chutí musí mít náladu, jinak si ani nelízne.  Ze začátku jsem vařila jen: zeleninové vývary, špenátovku, hráškovou, brokolicovou polévku a těstoviny. Ty chtěl dlouho jen „suché“. I ven jsme je někdy  brali místo křupek a piškotů. 

Dlouho dlouho bylo mléko (sunary) ve flašce. Ráno, odpoledne na spaní, večer, někdy i na oběd.   Na 2 letech a 7 měsících je mléko před spaním  a tak obden ráno.
Protože se ukázalo, že Ondrášek špatně snáší normální kravské mléko, přestala jsem používat mléko, smetanu při vaření a musíme si dávat pozor na překyselení organismu. Snažím se vyhýbat potravinám, které překyselování způsobují. 

Takže, jak vypadá náš běžný jídelníček?

 SNÍDANĚ: 
Rohlík, chleba se šunkou. Vafle s marmeládou. Bílý jogurt.  „Polystyrénový“ chleba.

OBĚD:
Kromě klasických jídel  vaříme dost  podle 28 denního stravovacího plánu od Močingové. Dietu nedržíme, recepty si upravuji,   jak máme zrovna chuť.  Jsou jednoduché, zdravé a vhodné pro děti.  Vše se dělá na olivovém oleji, ale já někdy dávám máslo.

Tak jsem si doma zapomněla foťák (teda Luky ho nechal v autě, které nebylo v dosahu, takže jsem ho prostě s sebou neměla). No a tak fotil "švagr", jenže od něho dostanu fotky asi až v novém roce (pracovní vytížení🙂. A psát v lednu o Mikulášovi je trochu out. Tak použiji fotodokumentaci z loňska (čerti byli stejní) a popřípadě ji aktualizuju 🙂)))

Minulý týden jsem psala první díl tohoto minipříběhu (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/12/mikulas-andel-cert-hned-3x-strasit-nebo.html). A konečně ho také zakončím.

Takže jsme vyrazili ke švagrové na Mikulášskou. Nikča už cestou říkala, že se trochu bojí a že se ji tam moc nechce. Nějaké skupinky oněch bytostí jsme cestou taky potkali, což jejímu strachu ještě přidalo. Ale na návštěvě na všechen strach zapomněla a užívala si bratránky a sestřenice. Až do té půl šesté, kdy zazvonil zvonek a venku cinkali řetězy. 

V tu chvíli já šla do kouta a Nikča pádila tátovi kolem krku. První je šla okouknout Vikynka - nejmladší sestřenka (16 měsíců). Ta se na čerty smála a dělala blblblblbl. Jenže s Mikulášem se kamarádit nechtěla. Jakmile k ní přistoupil, tak spustila takový brek, že se s ní táta musel schovat do obýváku. Nejstarší Pepa (10let) si z nich dělal srandu, ale když začali číst z knihy hříšků, tak mu trochu zatrnulo, co všechno o něm vědí. 

                              Pepča s Čertem

Kubík (5let) ze sebe vykuckal písničku "Šel zahradník do zahrady", ale tu jeho verzi jste v životě neslyšeli 🙂. 

                    Kubík si taky připravil kostým

Verunka (4roky), ta se opravdu bála (to už víte z jedničky), ale nikam neutekla a statečně to tam s námi přetrpěla. Jen básničku neřekla žádnou.

Tento týden je naladěn Mikulášsky. Dvě Mikulášské už máme za sebou a třetí nás dnes čeká. A tam ti čerti budou. FUJ. Loni jsem se jich bála i já.

Začalo to už v neděli. Jeli jsme na Mikulášskou do Turnova - celá rodinka 🙂 Tuto akci každý rok pořádá naše plavací studio Mišutka. Byli jsme už podruhé, takže jsme věděli, co máme očekávat a opět nezklamali a bylo to moc hezké. 

                                     Vzpomínka na loňský rok

Nejprve děti přivítal lední medvěd - maskot Mišutky a společně si zaplavali. Teda, on jim ukazoval ze břehu a děti plavali ve vodě. Po rozplavbě následovala volná zábava, kdy na vodu vypustili nafukovačky a malý čertík děti ze břehu kropil konvičkou a ty se před ním schovávaly pod vodu. Většina se však chtěla sklouznout ze skluzavky do vody. 

                      Letos - Nikča je ráda, že se vidí s Ondrou

A pak to přišlo. Zazvonil zvoneček a do bazénu vešel Mikuláš, Anděl a Čert s Čerticí. Děti byly trochu zaražené, ale moc breku slyšet nebylo. Vojtík od Milči se trochu bál (a to ho doma čerty vůbec nestraší), tak s ním poodešla dál od těch čertisek. Niki si šla  (nechtěně - táta tam s ní doplaval) s jedním popovídat. Tak měla pořád ruce v puse a kuňkala, že ji sotva bylo rozumět. Ale řekla mu, že je hodná a doma nezlobí. 
Pak se M.A.Č.Č. rozloučili, že se jdou podívat nahoru, kde za chvíli bude pohádka. A do bazénu vlítl Čert - ošklivý Čert v neoprenu. Skočil za dětma do vody. To už ta naše hrdinka, tak hrdinská nebyla a držela se táty jako klíště. I jemu nakonec zamávala (to loni si s ním šla i plácnout - letos vůbec). On odešel a Niki: "To jsem se vůbec nebála🙂". 

              Svačinka a čekání na pohádky - Vojtík, Niki, Ondra

Pokud jste si četli první díl tohoto seriálu  (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/11/pestra-strava-temer-triletych-dil-i.html ), tak už víte, co vás čeká. Další maminka, dítě a jejich stravování s několika výtečnými recepty.

Pokud se přidáte a do komentáře napíšete vaše oblíbené recepty, budeme moc rády 🙂

Petra a Vojtík

Náš obvyklý jídelníček:

snídaně
-kakao, nic jiného Vojtík po ránu nechce, 
 

svačina
- přesnídávka+bebe sušenky nebo loupáček či müsli tyčku, 

obídek
-naštěstí papká skoro všechno, 

odpolední svačinka
-čerstvé ovoce nebo čoko pudink, či šáteček s meruňkovou náplní nebo něco upečeného od maminky, 

večeře
-polévka, či obložený talířek(chlebík či rohlík se žervé či šunkou a sýrem a okurkou) 

nejoblíbenější laskomina
- bonbóóóóónky :D (lipo je nej nebo medvídci haribo) a lízátko
 
nejoblíbenější jídlo
- špagety, omáčky, kaše s řízkem a hrášková polévka s opečeným rohlíkem na másle

       Vojtíkovo nejoblíbenější jídlo 🙂 Oblíbené recepty:

Nevím jak u vás, ale u nás byla včera pěkná ledovatka. Ráno mi přišla od Lukyho zpráva: "Nikam nechoďte, všude led!". To se mu to napíše, ale já měla zamluvené plavání (http://blogujicimaminy.blogspot.cz/2013/08/plavu-si-ani-nevim-jak.html) . Luky mě zná a ví, že když se objeví jen trochu ledu, tak začínám chodit jako tučňák. Tak byl tak hodný, přijel pro nás z práce, hodil nás na plavání a po plavání si nás zase vyzvedl. 

Tak a tím jsem se překonala, protože to opravdu klouzalo úplně všude. Oznámila jsem Nikče, že dnes už nevytáhneme paty 🙂 Ještěže chrupkala až do devíti hodin a nemusela spát přes poledne v kočárku. 

Jenže, co dělat celý den? 

Tak jsme si naaranžovaly věnec ze samotvrdnoucí hmoty (inspirace od @petapete tady z Modrýho koníka🙂.
Věnec jsme si připravovaly dva dny předem (pěkně nám vysušil ruce). 
A včera jsme jen zdobily. Mech máme z Kik, bála jsem se jít do lesa🙂

A došlo i na pečení prvních perníčku, byla to generální zkouška před naším společným pečením s ostatníma maminkama. Takže se hned polovina snědla. Já měla za úkol vyválet Niki těsto, jinak jsem se jí do toho neměla motat. Tak jsem jen dávala plechy do trouby a z trouby. Paráda.

No a ve středu jsme byly na "Dovolenkářích" ve Vikýři. Je to takové tvořivé dopoledne pro maminky s dětmi na mateřské dovolené (od toho ten název). Maminky něco vyrábějí a děti si zatím hrají nebo pomáhají. Tak tam jsme si vyrobily věnec na dveře. Zatím na nich nevisí. Dveře se nejdříve musí omýt🙂 Ale už vám ho tu ukážu. Je to zase něco jiného. Látku jsem do polystyrénového věnce vpichovala. Šlo to krásně nůžkama. A efekt? Moc se mi to líbí.

 Přídáte se a inspirujete nás s vašimi tvořivými nápady???

Když se Niki narodila, tak jsem si několikrát říkala, jak já to všechno zvládnu. Poprvé, když jsme odcházeli z porodnice a já ji měla obléknout do něčeho hezkého (svátečního) a nejen do dupaček, které šly obléknout raz dva. 

Tak to se mi moc nepodařilo. I když mi Luky pomáhal, tak jsme ji do toho "hogo, fogo" oblečku nemohli dostat. Takže až se budete chystat do porodnice, tak si vemte na sváteční odchod něco, co má samé zipy nebo knoflíky. Protože my to měli bez nich a museli jsme oblékat přes hlavičku. No co vám budu povídat: Niki jela domů a jednu nožičku musela mít pokrčenou. Nevím proč, ale prostě se do toho nevešla. A to nebyla žádný obr.

A podruhé jsem se zarazila na kontrole u naší dětské paní doktorky, kde jsem pozorovala maminku se starším dítkem. A ona mu nandávala plínku ve stoje (tedy toho děťátka). Pro mě něco absolutně nereálného. A ona tenkrát řekla: "Počkejte, do toho se taky dostanete". V duchu jsem si říkala, že asi sotva. Ale ta maminka měla pravdu. Chce to jen praxi. 

A jak na tom jsou tatínkové od našich dětí???

Kluky jsem na odpovědi navedla několika otázkami:

1) Kdy ses poprvé k přebalování odhodlal?
2) Přebaloval jsi jen čůrání, nebo i tu méně voňavou plínku?
3) Jak ti to šlo?
4) Mluvila ti do toho maminka, nebo to nechala na tobě?
5) Víš, jaký krém jste na zadeček používali?
6) Kolikrát jsi byl počůraný - nebo něco horšího???

 Jirka - tatínek Ondry, manžel Verči

               Tak jsi vykoupaný, tak ne že mě teď počůráš 🙂

1) Přibližně tak druhý týden od narození, no je to už dávno, takže přibližně asi tak. 

 2) Oboje, kolikrát nebylo na výběr.

3) Ze začátku nic moc, ale ve velmi krátké době se to dalo vychytat.