Kladruby nad Labem obec západně od Přelouče s hřebčínem založeným již v roce 1579 císařem Maxmiliánem II. císařský hřebčín (nejstarší hřebčín na světě) s proslulým chovem koní pro reprezentační potřeby dvora. Tento starokladrubský kůň byl spolu s celým hřebčínem prohlášen státní kulturní památkou. V centru areálu je renesanční zámeček s kostelem a s hřebčínem ze 16. století, později přestavěna v barokním stylu. Na zámku jsou malované sluneční hodiny. Opravdu stoji za návštěvu ráda tam jezdím se synem.🙂 Kazdy den vyhaneji kone z ohrad stylem ze je vyzenou na silnici a cca asi 1,5km je vedou lidi na kolech v poklusu do staji..🙂 je to hrozne krasne v lete to muzete videt vzdy kolem 15:30 hodiny..🙂 viz.foto
Nejvýznamnější architektonickou památkou města je původně románský farní kostel sv. Jakuba, později barokně upravený. Spolu s budovami fary a staré lékárny, vystavěnými v dnešní dispozici po velkém požáru města v roce 1809, vytváří svérázné zákoutí při severní straně náměstí. Zde je také v dlažbě chodníku vyznačeno místo, kde dal v roce 1738 jezuita Koniáš pálit "kacířské" knihy.(viz prvni foto)
Zajímavou barokní stavbou je hřbitovní kostelík Navštívení Panny Marie z roku 1684 na kopci na východ od města,k tomu se váže pověst: Novém zákoně je popsáno setkání těhotné Panny Marie s její příbuznou Alžbětou, rovněž těhotnou; budoucí matkou Jana Křtitele. Panna Marie poté, co je jí andělem zvěstováno že porodí Syna Božího spěchá aby navštívila Alžbětu a byla "prostřednicí milosti"; aby předala posvěcení nenarozenému Janu Křtiteli. Alžběta byla těhotná i přes svůj vyšší věk a údajnou neplodnost, její těhotenství mělo být podle zjevení Archanděla Gabriela pro Pannu Marii důkazem že Ježíšovo narození bude zázrak a zvěstování je pravdivé.
Kostel tvoří dominantu městského hřbitova. Dvouvěžová sakrální stavba postavena v letech 1682 – 1684. V roce 1776 postaveny proti vchodu do kostela ambity. Kostel je vyzdoben malbami od J. Kramolína z let 1781 – 1782. V roce 1881 byly nízké střechy věží jehlanovitého tvaru nahrazeny cibulovitými báněmi.(viz druhe foto)
Mělice je vesnice, část města Přelouč v okrese Pardubice. Nachází se asi 4 km na východ od Přelouče. V roce 2009 zde bylo evidováno 67 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 198 obyvatel.
Mělice je také název katastrálního území o rozloze 1,82 km2.
Severně od Mělic se rozkládá zatopená pískovna, která nyní slouží jako koupaliště.
Na zdejsim pisaku je možnost i sportovního využití jako je třeba vodní lyžování,šlapadla,nebo jizda na banánu.🙂
A v zimě zde zase pořádají na zamrzle plože Plochou dráhu viz foto.
Kazdorocne se tu prvni víkend v měsíci pořadá zdejšíma SDH Mělice soutěž v Historických stříkačkach(viz foto) Návstěva určitě stojí za to.🙂
Přelouč se nachází asi dvanáct kilometrů západně od krajského města Pardubice. Město s jádrem na levém břehu řeky Labe se skládá z osmi místních částí – Přelouč, Klenovka, Lhota, Lohenice, Mělice, Škudly, Štěpánov a Tupesy. A do některejch častí města se i tento týden společně podíváme..🙂
První písemná zmínka o Přelouči, kladená do sklonku 11. století je nejstarším pramenným dokladem o její existenci. Jedná se o zakládací listinu benediktinského kláštera v Opatovicích nad Labem, v níž je jako součást panovnické donace nově založené církevní instituce jmenována i osada Přelúčie. Dochovaná listina, jejímž vydavatelem měl být král Vratislav, je sice padělkem, vyrobeným asi až v polovině 12. století, nicméně její obsah lze do značné míry považovat za autentický.
Foto znak Přelouče.
Hezký večer,
dnes se podíváme do města které je jedním z nejstarších historicky doložených míst regionu. Ve svém znaku má černý rošt ve zlatém poli, který je atributem sv. Vavřince, patrona opatovického kláštera, kterému byla v roce 1086 králem Vratislavem I. věnována.
Narodil se zde i Jindřich Mahelka(malíř) nebo Jiří Novák (sochař)
Otazka za srdíčko uhodnete kde se budem tento týden pohybovat?🙂
V posledních letech se v česku budují singletracky. Singletracky se vlní mezi stromy, nikdy nevede dlouho rovně, příliš z kopce ani do kopce. Respektuje tak lesní prostředí a dělá vše pro to, aby si široká škála návštěvníků užila cyklojízdu v přírodě. Dodržují se na těchto vybudovaných lesních stezkách také určitá pravidla. V Mysločovicích u Zlína byl také jeden singletrack vybudován.
Víte o dalších (po naší rebublice)? Navštívili jste je? Dnes naposled rozdávám srdíčka <3 🙂
Na fotogtafii můžete vidět skály, které se nachází u jedné valašské dědiny. Víte kde? (i dnes rozdávám srdíčka🙂)
Ve Zlíně zcela jistě nepřehlédneme rozložitý a zalesněný masív Tlusté hory. Tlustá hora je jen výběžkem hřebene Vizovických vrchů, které nedaleko odtud spadají svými posledními svahy k řece Moravě u Napajedel. Vrchol Tlusté hory je zalesněný a přístupný bez turistického značení jen po lesních cestách. Z centra Zlína vede po svazích Tlusté hory od jihu a severu modrá a zelená značka, které se západně od vrcholku spojují a pokračují směrem k Malenovicím. Od sportovní haly v centru města pak vede lesem též značená Stezka zdraví. V lesním svahu vysoko nad sídlištěm Podhoří je vybudován rozsáhlý areál, kde můžete své tělo potrápit na žebřinách, hrazdách a podobných atraktivitách, pro děti jsou zde připraveny skluzavky a prolézačky. Stezka zdraví je vhodná nejen k rodinným výletům a procházkám, ale slouží též k běhu a posilování a je určena též cykloturistům.
Nyní něco z mých milovaných Malenovic. V této části Zlína se nachází malenovický hrad, který byl založen ve 2. polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem. V následujících stoletích prošel několika přestavbami, které z původního gotického středověkého hradu vytvořily renesanční sídlo zámeckého typu, později ještě barokně upravené. Během návštěvní sezony se na malenovickém hradě konají koncerty, divadelní představení a vystoupení skupin historického šermu.
Víte, která pohádka se zde natáčela v roce 1998?
Navštěvujete rádi ZOO? Na jaké zvíře se vy nebo vaše děti těší nejvíce? Podělte se s námi o fotografii ze zoologické zahrady a jako poděkování můžete získat slona z filcu. Připište také, o kterou ZOO se jedná. Fotky vkládejte pod tento příspěvek do komentářů. Zapojit se můžete do čtvrteční půlnoci, následující den vylosuji jednoho z Vás.
Zlínská zoo je druhá nejnavštěvovanější v republice a jedinečným místem, kde mohou návštěvníci vidět zvířata všech kontinentů v přírodním bioparku s volným výběhem. Říká se, že ZOO Zlín patří k nejkrásnějším místům celé Moravy. Krásu místa dotváří nádherný historický zámecký park starý více než 200 let. Zámek Lešná je dokonalou ukázkou života šlechty na začátku dvacátého století. Výjimečně dochované interiéry s původním nábytkem a bytovými doplňky okouzlí každého návštěvníka. V nejkrásnějším Sále předků také probíhají svatební obřady.
A teď otázka za srdíčko: Od loňského roku naše ZOO láká na pohlazení jednoho zvířete. Víte, o jakého tvora se jedná?
Tomáš Baťa, označován také jako král obuvi, byl hlavním zakladatelem obuvnické firmy Baťa a jeden z největších podnikatelů své doby. Zavedl mnohé nové myšlenky ve výrobě a prodeji svých výrobků, kterými dokázal ovlivnit množství budoucích ekonomů. Jeho postupy a technologie byly na tehdejší podnikání revoluční a jsou stále užívány jako příklady top managementu. Pro svoji firmu dokázal podle svých představ přebudovat město Zlín. Pro své zaměstnance zajistil, na tu dobu, poměrně luxusní bydlení v baťovských půldomcích.
Všem přeji krásné a usměvavé pondělí. Celý týden Vám budu já: @amaliee představovat historii a zajímavosti z mého rodného města. Přemístíme se jihovýchodně 313km od předchozích Stodůlek. Po celém světe naše město proslavil jeden velice významný podnikatel. Uhodnete kam se tento týden podíváme a o jakou osobu se jedná?
Sídliště Velká Ohrada je část Jihozápadního Města v Praze-Stodůlkách. Bylo vybudováno v letech 1988-1993 východně od Velké Ohrady a jižně a jihozápadně od Malé Ohrady. Bylo navržené pro 13 tisíc obyvatel.
Průchod východními bloky
Vnitřek sídliště Velká Ohrada
Jeho základ tvoří 9 čtvercových bloků panelových domů s vnitrobloky, uspořádaných do velkého čtverce, kolem nějž se nachází několik dalších bloků a areály škol a školek. Severozápadně od středu sídliště jsou čtverce bloků přerušeny obchodním centrem, v jihovýchodním rohu se nachází budova s poštou a lékárnou. Autory této paladiánské koncepce byli Jan Bočan a Zdeněk Rothbauer.[1]
Názvy ulic na sídlišti Velká Ohrada nesou jména českých lékařů žijících ve 20. století.[2] Ze severní, východní a jižní strany obchází panelové bloky sídliště ulice Janského, na západní straně ho ohraničuje ulice Bašteckého. Západně od ulice Bašteckého vede ulice Červeňanského, po níž jsou vedeny autobusové linky k otočce Velká Ohrada; obě ulice jsou od sebe odděleny pásem parkovacích domů a parkovišť. V severojižním směru rozdělují sídliště ulice Drimlova a na ni za obchodním centrem navazující Prusíkova a ulice Kurzova, v západovýchodním směru je protínají ulice Borovanského a Přecechtělova. Na třech křižovatkách uvnitř sídliště se nacházejí kruhové objezdy, které jsou využívány i k parkování. Vnitřní ulice nejsou v celé délce průjezdné, ale jsou otočkami rozděleny na soustavu krátkých obslužných slepých ulic. Školy a školy jsou umístěny vně vlastního útvaru sídliště, a to na jižní a východní straně, u ulic Klausova, Netouškova a Herčíkova. Na severní straně odděluje sídliště Velká Ohrada a Malou Ohradu ulice Tlumačovská, po níž je rovněž vedena závlekem přes otočku Nad Malou Ohradou městská autobusová doprava.
Otázka za srdíčko. Tohle slovo se tu objevuje často, ale málo kdo ví, co to je 🙂 Já teda pocházím z jižní Moravy a v Praze jsme ho slyšela poprvé. Další srdíčka každému, kdo vymyslí slova končící na -DEL 😀 Holky, co je to RONDEL?
Sídliště Stodůlky je středně velké pražské sídliště nacházející se v městské části Praha 13 na západě čtvrti Stodůlky.
Sídliště vzniklo v letech 1979–1983 jako první část budovaného Jihozápadního Města.[1]
Je rozděleno na dvě části:
jižní u stanice metra B Stodůlky na Šostakovičově náměstí navazuje na severní část; na východě přiléhá k sídlišti Lužiny. V jižní části se nacházejí ulice Hábova, Vackova, Kálikova, Heranova, Hostinského, Klukovická.
severní se nachází severně od staré zástavby Stodůlek a současně jižně od dálnice D5; někdy je označováno jako Sídliště Stodůlky-sever. Panelová výstavba je soustředěna zejména kolem ulic Lýskova, Kociánova, Chalabalova, Vlachova a Flöglova. Součástí je i komplex Základní školy Kuncova, v němž nyní sídlí i soukromá obchodní akademie.
Několik nízkých panelových domů stojí i uvnitř Starých Stodůlek, v okolí ulic Kovářova a Mládí, s kulturním domem Mlejn, stojícím na místě zbourané hospodářské usedlosti.
Autobusy objíždějí sídliště po obvodu: Oistrachovou, Jeremiášovou a Bavorskou ulicí.
Napíšu vám nějaká fakta o sídlištích a pak se společně podíváme do Řeporyj, nakoukneme do Prokopského údolí, projdeme spolu ještě centrální park a osadu Butovice 🙂 Na závěr dám pár kvízů o srdíčka 🙂
Sídliště Lužiny je část sídlištního komplexu Jihozápadní Město v městské části Praha 13 na katastrálním území Stodůlky. Stojí jižně od Centrálního parku a západně od jeho východního zakončení, severně od jižního oblouku Jeremiášovy ulice a východně od Oistrachovy ulice. Na sídlišti se nacházejí stanice metra Lužiny a Luka. Ze statistického hlediska je sídliště tvořeno třemi základními sídelními jednotkami:
Lužiny-střed (část severně od tratě metra, zahrnující rondely Kettnerova, U jezera, Bronzová a Zázvorkova a ulice Horákova a Sezemínská). Lužiny-jih (část jižně od ulice Archeologická a východně od ulice Mukařovského až k ulici Pod hranicí, zahrnuje dvojrondel Amforová – Podpěrova – Brdičkova, ulici Kolovečskou, půlrondel Píškova a ulice Mohylová, Zvoncovitá, Böhmova a Modrá. Luka (část jihozápadně od ulice Mukařovského; zahrnuje vrstvený dvojrondel Bellušova – Chlupova – Neustupného, ulici Holýšovskou, dvojrondel Trávníčkova – Fantova, kulturní a obchodní centrum Luka. V každé z částí se nachází jeden velký komplex základní školy mimo rondely a jeden až dva menší pavilony ZŠ uvnitř rondelů, dále se na sídlištích nacházejí mateřské školy, restaurace, parkoviště a další objekty. Sídliště je tvořeno především panelovými domy, které jsou uspořádány do rondelů podobně jako na sídlišti v Plzni-Košutce Rondel tvoří půlkruh (případně dva vnořené půlkruhy), ve kterém je klidová zóna s dětským pískovištěm, hřištěm a zelení. Urbanistický koncept spočíval na začleňování výrazně vyšších domů u stanic metra (Sluneční náměstí, Nové Butovice (nedokončené)) a postupném přechodu k nižším domům směrem od metra k (tehdy) volné krajině.U stanice metra Lužiny je obchodní centrum Lužiny s městskou knihovnou, minipivovarem Lužiny, lékařskými ordinacemi a poštou. Obchodní centrum se stavělo 15 let (kolaudace až v roce 1992, dokončení díla o pět let později). Podle původní koncepce obou architektů měl každý obchod mít svoji venkovní atypickou výzdobu naznačující sortiment. Vzhledem k možnostem nabídky materiálu v letech před rokem 1989 nebylo možno realizovat podle původních představ. V roce 2014 prošlo kompletní rekonstrukcí a přestavbou, kdy stávající konstrukce byla obnažena až na pouhý betonový skelet, opraveny veškeré podlahy a infrastruktura. Zastřešením atria došlo k vyššími komfortu pro občany. Architekty původní i současné podoby OC Lužiny je Alena Šrámková a Ladislav Lábus. Spolu s rekonstrukcí OC Lužiny byly opraveny dvě přilehlé plochy východním a západním směrem, které byly po rekonstrukci centra taktéž opraveny jako parkovací plochy pro rezidenty návštěvníky centra. V interiéru obchodního centra se nacházejí i dvě zrestaurované sochy Muž a Jinoch Olbrama Zoubka, jejichž opravu financovalo obchodní centrum, a které před rekonstrukcí stály v zuboženém stavu v exteriéru. Na metru Luka se nachází dvě obchodní centra. To první přes ulici od metra pochází z 80.let a skládá se z malých provozoven a druhé přímo u metra zůstalo nedostavěné z roku 1988 do roku 2008, kdy budovu odkoupil soukromý investor a dílo s nákladem cca 200 mil dokončil. Přitom musel vyměnit veškeré střešní konstrukce z důvodu zamoření azbestem. Severně od sídliště se v údolí Prokopského potoka nachází Centrální park se dvěma retenčními nádržemi (bezejmenná N1 Stodůlky a N2 Stodůlky neboli Nepomucký), vytvořený v 90. letech 20. století. Přes údolí a park vede na sídliště Nové Butovice most metra linky B, zprovozněný v roce 1994. Na svém západním okraji Oistrachovou ulicí sousedí sídliště Lužiny se sídlištěm Stodůlky. Součástí parku je i venkovní fitness posilovna, potůček, lesík a několik dětských hřišť.
Zajímavostí je Keltský stromový kalendář, který se nachází na sídlišti. Na stodůleckém katastrálním území stála ještě v roce 1870 samota zvaná Na Lužinách. V poslední čtvrtině 19. století se zde začalo stavět a vznikla osada Lužiny. Osada měla na přelomu století 34 domy a 266 obyvatel. K Praze byly Lužiny připojeny společně s obcí Stodůlky v roce 1974. Vilová část Lužin stojí severně od Centrálního parku, jejím centrem je náměstí Na Lužinách.
Praha 13 vydala pro obyvatele i návštěvníky mobilní aplikaci Praha 13. Za sebe to hodnotím jako super nápad! Kolikrát se vám stalo, že jste přijeli do města, měli čas a nevěděli kam? V aplikaci naleznete přehled kulturní akcí a novinek z MČ Praha 13, pro obyvatele dále možnost komunikace se samotným městským úřadem. Za mě palec nahoru 🙂
http://www.praha13.cz/Praha-13-v-mobilu-1.html
Nyní spíše pro pamětníky: na procházce s dcerou je udělala pár fotek okolí stanice metra Stodůlky. Ať již staré známé sídliště, tak nově vzrostlou Britskou čtvrť.
V roce 2000 se stala ve stodůlecké části Velká Ohrada událost, při které se opět zvedalo zabezpečení našich věznic. Co se tu tehdy stalo? První správná odpověd dostane srdíčko 🙂
Nyní přímo k části, kde bydlím já. Je to kousek od zastávky metra B Stodůlky (do Stodůlek patří i zastávka Nové Butovice, Hůrka, Lužiny a Luka). Zajímavá je samotná stanice metra. Má dva východy. Jeden je do staré stodůlecké zástavby mezi paneláky a druhý byl dlouhou dobu uzavřen a vedl v podstatě do polí směrem k Chabům. Samotný západní vestibul metra Stodůlky byl dlouho uzavřený tlakovým uzávěrem a k jeho otevření nikdy nedošlo. Nyní je již západní vestibul opraven a otevřen. Vede do nově postavené části konceptu Západního města. Pro představu přidávám fotky starého vestibulu a nového, již zprovozněného vestibulu.
Základy vestibulu byly vybudovány už na počátku 90. let v rámci prodloužení trasy metra B do Zličína. "Stavební konstrukce byly postaveny v roce 1994. Stavba byla tehdy realizována jako předstihová, ale vestibul nebyl nikdy zprovozněn," uvedl k historii výstavby Lukáš Kruml z Dopravního podniku.
Vestibul je teď nově zastřešen a jeho architektonické řešení navazuje na okolní zástavbu. Kromě neveřejných prostor stanice bylo zmodernizováno i technologické zařízení metra, které umožňuje snazší orientaci a pohyb zrakově a tělesně postižených.
"Aby se lidem ze Stodůlek lépe cestovalo, rozhodl se Dopravní podnik revitalizovat původní konstrukce a v září 2009 zahájil stavbu nového vestibulu. Do nových prostor investoval 284 milionů korun," dodal Kruml.
Stodůlky (německy Stodulek) jsou katastrální území na západě Prahy, zahrnující historickou obec Stodůlky a množství nových čtvrtí, sídlištních i vilových. Jejich území je přibližně shodné s územím městské části Praha 13, sídlištní části Stodůlek tvoří Jihozápadní Město. Rozloha Stodůlek je 963,01 ha.
Menší část území na jihozápadě katastrálního území Stodůlky (vymezená ulicí Jeremiášova, Radouňova a zhruba údolím Dalejského potoka) náleží k městské části Praha-Řeporyje. Do této řeporyjské části Stodůlek patří nejen nejsevernější část souvislé zástavby Řeporyj, ale i skanzen středověké vesnice Řepora (nazývaný též Tuležim) a obchodní centrum jižně od Jeremiášovy ulice (Makro, Mountfield, Billa
Osou a rekreačním zázemím dnešních Stodůlek je mělké údolí Prokopského potoka, na němž byla v 80. letech vybudována umělá vodní nádrž (tzv. Nepomucký rybník). Historické jádro bývalé obce a většina staré zástavby leží na pravém břehu potoka, stejně jako většina panelových sídlišť (kromě sídliště Nové Butovice) stojí na pravém břehu. Stodůlky jsou jedním z nejvýše umístěných území v Praze, pražský vrchol Kopanina (390 m) leží jen velmi nedaleko od hranice Stodůlek. Na severním okraji Stodůlek se v mělkém údolí jednoho z drobných přítoků Motolského potoka nachází přírodní památka U Hájů, chránící zbytky mokřadních luk.
V 70. letech vznikl projekt výstavby souboru sídlišť Jihozápadní Město, jehož centrem se měly stát právě Stodůlky. Tento komplex zahrnoval sídliště Jihozápadní Město I, které je umístěné v prostoru východně od obce Stodůlky, a nepostavené sídliště Jihozápadní Město II, umístěné západně od Stodůlek v prostoru až k vesničce Chaby.
Stavba byla zahájena v roce 1978, stavělo se od západu. Začínalo se souborem Stodůlky (stavěno 1978-1983; s 2115 byty pro 7 650 lidí), dále následovaly soubory Lužiny (1980-1986; pro 26 tis. lidí) , Velká Ohrada (1988-1993 pro 13 tis. lidí) a sídliště Nové Butovice (1986-1993 pro 25 tisíc lidí). Kvůli výstavbě sídliště Nové Butovice byly v letech 1981 a 1989 provedeny změny katastrální hranice mezi Jinonicemi a Stodůlkami.
Na území tohoto sídliště se před výstavbou (v roce 1987) rovněž prováděl archeologický průzkum. Na památku byly podle nálezů pojmenovány některé ulice: Amforová, Mohylová, Bronzová a Zvoncovitá v sídlišti Lužiny, Volutová a Na Zlatě v sídlišti Nové Butovice. Na archeologické průzkumy odkazuje též ulice Archeologická v sídlišti Lužiny.
Po roce 1989 se výstavba rozestavěného sídliště Nové Butovice a příprava stavby sídliště Jihozápadní město II pozastavila a stavba byla zakonzervována. Vzhledem k tomu, že panelové domy byly již z velké části dostavěny, bylo rozhodnuto sídliště dokončit. Proto jsou Nové Butovice jedním z posledních českých panelových sídlišť, dokončených až v 1. polovině 90. let.
Ani po dostavbě panelových domů nebyla výstavba ukončena, pouze byly změněny technologie. Zbytek Nových Butovic je dokončován již kvalitnějšími, zděnými domy. Výstavba pokračuje i v současnosti a proto dnes patří Stodůlky mezi nejvíce přirůstající městské části s poměrně velkým podílem mladého obyvatelstva.
Západní Město je projekt nové čtvrti, která je od roku 2008 budována na území Stodůlek i Třebonic západně od Jeremiášovy ulice, tedy západně od stanice metra Stodůlky, směrem k Chabům, Krtni a obchodnímu centru Zličín v Třebonicích. Staví se na místě původně určeném pro Jihozápadní město II, dá se tedy chápat jako jeho dostavění podle jiných plánů.
Dobrý den. Dnes bych vám chtěla představit místo kde žiji. První písemná zpráva o tomto místě je již z roku 1159, kdy patřilo pod řád Johanitů. Potom se majitelé měnili, až v době předbělohorské bylo místo už docela velkou vsí s 20 domy, což ovšem třicetiletá válka hodně změnila a zbylo tady jen 9 sedláků, 1 chalupník a 2 zahradníci. Koncem 19. a začátkem 20. století dochází k rozvoji vilové zástavby a tím pádem ke vzniku nových částí obce. Přesto si toto místo až do šedesátých let 20. století udržely charakter zemědělské obce. Na začátku 20. století tu žilo 1132 lidí ve 119 domech, pak začal počet obyvatel strmě narůstat – v roce roce 1930 – 2641 lidí a v roce 1940 – 3661 lidí. Není proto divu, že při vzniku Velké Prahy v roce 1922 obec zažádala o připojení k hlavnímu městu. Byla však odmítnuta – rozloha Prahy by byla připojením dalších obcí na tehdejší dobu neúměrně veliká. Zajímavostí je, že před samotným připojením k Praze v roce 1974 počet obyvatel obce klesnul (!) na 3050 lidí.
Poznáte, co je to za místo? První správná odpověď dostane samozřejmě jedno malé modré srdíčko 🙂
Moji milý. Dnešním dnem můj týden s Děčínem končí. Jsem vděčná, že jsem vám mohla tohle nádherné město představit a možná jsem někomu dala tip na výlet nebo na dovolenou. Kdyby jste měli jakékoliv dotazy nebo potřebovali poradit, obraťte se na @roseofnight, ráda pomůžu 🙂
Poslední fotku, kterou vám postu je z mé oblíbené lokality, Kvádrberku, vyhlídky tyčící se nad Děčínem. Mějte se krásně a buďte šťastní!
Děčínsko je i ideálním místem pro sportovně založené rodiny. Nepřeberné množství cyklotras, přičemž nejznámější a nejfrekventovanější je cesta Děčín - Německo, kterou můžete pohodlně dojet až do Drážďan🙂
Skalní fanoušky jistě potěší jedinečná Via Ferrata přímo v centru města. Na výběr máte z několika tras (od lehčích po ty složitější).
Za deštivého počasí můžete navštívit děčínský aquapark nebpo si zajít na bowling, squash, badminton neo vnitřní minigolf(S-centrum). Děti určitě nadchne Hopsárium v Centru Pivovar. 🙂
Mým dalším tipem na výlet s dětmi jsou místa, kam se pohodlně dostanete i s kočárkem.
1) Děčínský Sněžník - rozhledna nedaleko od Děčína, ke které vede pohodlná asfaltová cesta a výsledný pohled rozhodně stojí za to.
2) Dolský mlýn - Jetřichovice. Zde můžete vaším dítkům ukázat, kde se točila Pyšná princezna a novější pohádka Peklo s princeznou. Asi dvoukilometrová procházka lesem a skalami končí u starého vodního mlýna, který si můžete prolézt a kde si můžete zchladit nožky v říčce Kamenici. P.s. na cestě doporučuji ochutnat Hubertův pramen, který je hodně bohatý na železo a i v horkých dnech je krásně studený.
3) Cestou z Dolského mlýna to vemte přes Růžovou, kde je Mýdlárna Rubens. Kromě různých domácích mýdel tu můžete koupit i oleje nebo peeling a když hezky poprosíte, paní vám vysvětlí, jak se co vyrábí a na co se co používá. Dětem se určitě bude líbit jejich chodníček na boso. Vyzkouší si, jaké to je chodit po kamenech, šiškách, kůře nebo písku.
Dobré ráno maminky! Dnes bych vám chtěla ukázat, že pokud se na Děčínsko vydáte i s dětmi, máte rozhodně kam vyrazit!
Mým prvním tipem, je návštěva Děčínské Zoo. Není sice nijak velká, ale je umístěn v lese, takže i v horkých dnech je tu příjemný chládek. Těšit se můžete na medvědy, klokany, koníky a poníky, papušky, opice a mnoho dalšího. Trasa v zoo je doplněna různými úkoly pro malé i velké a na konci se děti mohou zaskotačit na velkém dětském hřišti.
Kousek od Zoo (po asfaltové cestě) se nachází vyhlídka zvaná Pastýřská stěna, kde uvidíte celý Děčín. Je zde i restaurace, ale z vlastní zkušenosti doporučuji si raději na jídlo skočit jinam (např. restaurace Tunel, Zlatá Lípa, Pivovarská restaurace, pro méně náročné strávníky pak třeba Kocanda)
Máte rádi historii? V tom případě mám pro vás další tipy, kam v Děčíně zajít.
1) Pod zámkem se nachází barokní kostel Povýšení sv. Kříže s kupolí s krásnou vnitřní výmalbou
2) Za shlédnutí stojí také kamenný most přes Ploučnici, kterému se lidové říká Zubatá bába
3) Zajímavá je také Thunská kaple na Letné, která sloužila jako hrobka Thun-Hohensteinů. Tip pro vás: Pokud tam bude průvodcovat takový starší pán, velmi snadno se nechá umluvit a zahraje vám na harmonium 🙂
4) Netypickou historickou památkou je Hladový kámen, který najdete pod Tyršovým mostem. Zaznamenává hladinu vody a pro vás mám otázku za srdíčko. Tipnete si, z jakého roku pochází nejstarší záznam? (nápověda: je to krásné datum, kde se opakují jen 2 čísla)
Z nápisů je dobré zmínit zejména nejzřetelnější a nejvýstižnější starý německý „Wenn du mich siehst, dann weine“ (Spatříš-li mne, plač.)
